Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.

Zásah by spočíval v masivní finanční spekulaci americké vlády na pokles ceny ropy, čili v takzvaném prodeji nakrátko. Ministerstvo financí USA by v rámci intervence prodalo obrovské množství termínových kontraktů na ropu, a to na burzách, jako je NYMEX (New York Mercantile Exchange). Tím by uměle zvýšilo nabídku ropy, což by termínové kontrakty na ni zlevnilo. Resort by vlastně zaujímal opačnou stranu obchodní pozice, než jaká náleží investorům sázejícím na vzestup cen ropy. Vláda by se snažila je vlastní masivní intervencí „vylekat“, aby své spekulace opustili. Tím by odpadl či alespoň ochabl klíčový zdroj růstu cen ropy. V podstatě by totiž byla nahlodána spekulativní složka světové poptávky po ropě.

Spekulace na pokles – neboli prodej nakrátko – obecně představuje investiční strategii, při níž si investor vypůjčí vybrané aktivum, například akcie, které obratem na burze prodá. Jak název napovídá, sází na to, že se cena daného aktiva propadne. Jakmile se tak stane, v dostatečném rozsahu, nakoupí jej zpět, za nižší cenu, než za jakou prodával, a vrátí původnímu majiteli. Investor pak tedy inkasuje zisk z rozdílu mezi cenou, za níž prodával, a cenou, za kterou stejné aktivum odkupoval zpět. Od zisku samozřejmě musí odečíst výlohy spjaté s vypůjčením daného aktiva.

V tomto případě by si ale ministerstvo financí USA termínové kontrakty na ropu nikde nepůjčovalo. Termínový kontrakt totiž není akcie. Obrazně řečeno, ministerstvo by přišlo na burzu a zakřičelo: „Prodám 1000 barelů ropy s dodáním v srpnu za 80 dolarů za barel.“ Takových příslibů lze na počítači vytvořit ve vteřině miliony. Teprve tehdy, když ministerstvo uslyší odezvu, „Kupuji!“, ze strany banky či nějakého spekulanta, vzniká kontrakt. Dochází na „plácnutí si“, slib je stvrzen, vzniká nový kontrakt, závazek, v tomto případě státu. Který zní na nižší cenu, než jaká je nynější tržní a sugeruje trhu dojem, že v nadcházejících měsících cena klesne. Z úrovně kolem 100 dolarů za barel na 80.

Karel Pučelík: Donald Trump prostě neumí vládnout

Názory

Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Psychologická hra

Ministerstvo financí by pochopitelně nemělo v úmyslu barel ropy v srpnu za 80 dolarů skutečně dodat. Jde o psychologickou hru, jejímž cílem není učinit z vlády USA burzovního obchodníka s ropou, nýbrž stlačit její tržní cenu. Ministerstvo by tedy převážně prodávalo pouze sliby – kontrakty –, že fyzické barely v budoucnu dodá, třeba právě letos v srpnu. Dramaticky by tak navýšilo nabídku ropy na burze, i když by se jednalo jen o ropu „papírovou“. Ta by ale na burze jaksi „splynula“ s kontrakty na ropu skutečnou, takže ve výsledku by se mohlo podařit vsugerovat trhu dojem, že Hormuzský průliv snad jakoby ani uzavřený vlastně nebyl, když existuje stále tak značná nabídka ropy, resp. kontraktů na ni.

Americké ministerstvo financí by k uskutečnění této psychologické manipulace využilo fond Exchange Stabilization Fund, který má k dispozici stovky miliard dolarů k případným intervencím na měnových trzích. Burza by tedy resortu financí USA otevření příslušných pozic na prodej termínových kontraktů na ropu umožnila, neboť resort by mohl jasně doložit, že má dostatek prostředků na burzovní zálohu, takzvaný margin. Kapitál ministerstva financí USA je navíc teoreticky neomezený – má v zádech „tiskárnu dolarů“ –, takže by se úřad v krajním případě nemusel spoléhat pouze na prostředky uvedeného fondu.

Na světovém trhu s ropou by se tedy zjevil velký obchodník s vlastně bezednou kapsou, který by navíc tedy sázel na pokles cen ropy, čímž by mohl „zviklat“ všechny ostatní, vesměs menší obchodníky, nikoli totiž již s kapsou bezednou, kteří by pak své investiční sázky na vzestup cen ropy přehodnocovali, korigovali, omezovali, nebo dokonce ukončovali, čímž by vznikl tlak na pokles, či alespoň zbrzdění růstu cen ropy. S termínovými kontrakty na fyzické dodání příslušné suroviny, jakou je třeba právě ropa, se zpravidla obchoduje tak, že se nepředpokládá skutečné fyzické převzetí – jde hlavně o spekulaci na růst či pokles ceny. Pokud by přesto kontrakty vypršely a ministerstvo financí USA muselo barely fyzicky dodat, americká administrativa by mohla teoreticky využít své Strategické ropné rezervy USA, největší na světě.

Lukáš Kovanda: Benzín v Česku může zdražit až k 50 korunám za litr

Money

Válka v Perském zálivu eskaluje. Jak fakticky, tak verbálně. Americký prezident Donald Trump včera uvedl, že Spojené státy bombardovali vojenské cíle ostrova Charg, který představuje srdce íránského ropného průmyslu. Zajišťuje 90 procent ropného exportu země. Pokud by Američané udeřili také právě na ropnou infrastrukturu ostrova, íránská ekonomika se zhroutí na roky. Ale Teherán tím pádem už nebude mít vůbec co ztratit. Proto Spojené státy zatím odolávají naléhání Izraele, který tlačí na to, aby Charg srovnali se zemí kompletně.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Přesto by se mohlo stát, že by nasmlouvané ropné kontrakty vlády USA převýšily objem amerických ropných rezerv, takže by se jednalo o nezákonný takzvaný nekrytý prodej nakrátko (čili naked short selling). Naprostá většina obchodů s termínovými kontrakty na suroviny se však uzavírá finančním, „papírovým“ vyrovnáním ještě před vypršením, aniž by tedy k fyzickému plnění kdy došlo. V případě prodeje „papírové ropy“ Trumpovou administrativou by k finančnímu vyrovnání došlo tak, jak vše začalo, tedy opět „papírově“. Místo aby ministerstvo financí USA bylo barely skutečně nuceno dodat, zpravidla by jen odkoupilo zpět, ještě před jeho vypršením, daný termínový kontrakt – vzalo by si zpět svůj „slib“. Pokud by cena kontraktů na ropu i třeba díky intervenci vlády USA ještě navíc dostatečně klesla, státu by se vlastně tato specifická podoba spekulace na pokles vydařila učebnicově, neboť by termínové kontrakty vykupoval zpět levněji, než za kolik je prodával.

Pokud by se Trumpova administrativa do krátkých prodejů papírové ropy vskutku pustila, číhá na ni ovšem řada rizik. Spekulace na pokles je obecně riziková v tom, že související ztráty jsou teoreticky neomezené, mohou jít třeba do tisíců procent, na rozdíl od spekulace na vzestup, při níž ztráta nemůže nikdy přesáhnout úroveň 100 procent (například cena akcie v nejhorším klesne na nulu, nikdy ne do záporu). Jestliže by cena ropy nadále rostla, i přes intervenci vlády USA, administrativa by musela kontrakty odkupovat zpět za vyšší cenu, než za jakou je prodávala, což by znamenalo ztrátu, jež by potenciálně mohla být masivní.

„Pomoc“ od Ruska

K takové masivní ztrátě by Trumpově administrativě mohlo „pomoci“ třeba i Rusko. Tím, že by si našlo nějakou záminku, proč zrovna svůj ropný vývoz na světové trhy přiškrtit.

Hlavní ale je, že světový trh s ropou je opravdu mohutný, takže je otázkou, zda by jej mohl jeden jediný hráč, byť s hypoteticky bezednou kapsou, totiž ministerstvo financí USA, delší dobu „papírovými sliby“ manipulovat k obrazu svému. Dříve či později by se trh dovtípil, že fyzicky barely pořád chybějí a manipulaci by déle již nepodléhal. Dostavila by se potenciálně „pohroma biblických rozměrů“, jak před zvažovaným zásahem do světového trhu s ropou varuje Terrence Duffy, generální ředitel burzovní skupiny CME Group.