Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trumpovo další ultimátum Íránu: Na dohodu máte 48 hodin, pak se „snese peklo“

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo. Uvedl to ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump.

Trump připomněl, že dal původně Íránu na uzavření dohody deset dní. „Čas se krátí - zbývá 48 hodin, než se na ně snese peklo,“ napsal.

Agentura AP s odkazem na diplomatické zdroje napsala, že Pákistán, Turecko a Egypt se stále snaží o to, aby se uskutečnila jednání mezi Íránem a Spojenými státy v Pákistánu. Zprostředkovatelé podle agentury pracují na kompromisním návrhu, který by počítal s dočasným příměřím, které by umožnilo během klidu zbraní dojednat řešení pro ukončení války a obnovení plavby v Hormuzském průlivu.

 

Trump oznámil minulý týden, že se konají jednání s Íránem. Ten ale jednání se Spojenými státy popírá, ačkoliv tvrdí, že dostává informace a vzkazy od třetích zemí ohledně možnosti ukončit konflikt. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dnes také popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů, jak v pátek napsal americký deník The Wall Street Journal. Arakčí uvedl, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území na konci února.

Trump dal první ultimátum Íránu 21.března, tehdy Teheránu pohrozil zničením elektráren, pokud do 48 hodin úplně neuvolní pro bezpečnou plavbu Hormuzský průliv. Tyto útoky nařídil 23. března podmínečně odložit o pět dnů, což zdůvodnil „produktivními rozhovory“ o úplném ukončení války. Později oznámil, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na elektrárny o dalších deset dní, a to do pondělí 6. dubna.

Související

Americký prezident Donald Trump

Trump kritizuje Španělsko za „špatný přístup k Íránu“. Země přeruší obchod

Přečíst článek

Konflikt na Blízkém východě posiluje Rusko. Ukrajina může přijít o zbraně i pozornost

Dronový útok Ruska
ČTK
 nst
nst

Konflikt na Blízkém východě může zásadně posílit postavení Ruska a ovlivnit i vývoj války na Ukrajině. Shodují se na tom analytici. Podle nich Moskva těží z přesunu pozornosti Spojených států i jejich zdrojů jinam – a zároveň profituje z vysokých cen energií i uvolňování sankčního tlaku.

Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky upozorňuje, že zapojení USA do konfliktu Rusku výrazně nahrává. „Jsou to zaprvé vysoko vyšplhané ceny fosilních zdrojů, které dokonce umožnily dodatečné sejmutí sankcí z ruské stínové flotily. Kromě toho samozřejmě pro Rusko znamenají dodatečné příjmy. Kromě toho se v Evropě i jinde ve světě rozjela také diskuze o rozvolnění dalších sankcí proti Rusku, což je jak pro Ukrajinu, tak Evropu velmi citlivé,“ uvedl.

Válku odstartoval na konci února americko-izraelský útok na Írán. Podle Havlíčka může Rusko situace využít i diplomaticky – například snahou zprostředkovat příměří výměnou za ústupky Západu v otázce Ukrajiny. Takový scénář by byl podle něj z pohledu Evropy i Kyjeva velmi citlivý.

Přesun americké pozornosti

Analytik zároveň upozorňuje na další důležitý faktor: přesun americké pozornosti a zdrojů mimo Evropu. „Ukrajina se na to snaží reagovat například také pomocí v boji proti íránským dronům, která nese své ovoce, ale je to skutečně další hra a rozměr celé války na Ukrajině, který se promítá do dalšího regionu a zároveň zejména Evropu silně poškozuje, s ohledem na energozdroje a jejich vysoké ceny na globálních trzích,“ dodal.

Podle Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy má konflikt na Blízkém východě i přímé dopady na Ukrajinu. Odvádí totiž pozornost světové veřejnosti i politických elit. Ukrajina tak může přicházet o část podpory, kterou nutně potřebuje.

Ještě výraznější je podle něj praktický dopad na dodávky zbraní, zejména protivzdušné obrany. „Až 90 procent raket pro systémy, které Ukrajina nutně potřebuje, pochází ze Spojených států. Zároveň ale za prvních 16 dnů konfliktu na Blízkém východě spotřebovaly Spojené státy, Izrael a jejich spojenci až 1500 interceptorů systému Patriot,“ uvedl Bříza.

Ukrajinští specialisté měli zasáhnout ruský tanker

Ukrajinská stopa v Libyi? Report naznačuje útok dronem na ruskou „stínovou flotilu“

Ukrajina má podle zjištění francouzských novinářů vojenskou přítomnost v Libyi a mohla stát za útokem na ruský plynový tanker Arctic Metagaz ve Středozemním moři. Informuje o tom web Euronews s odkazem na vyšetřování veřejnoprávní stanice RFI.

Přečíst článek

Pro srovnání dodal, že roční produkce těchto raket činí zhruba 600 kusů. „Ukrajina přitom za první tři a půl roku války využila přibližně 600 těchto interceptorů, mimo jiné i kvůli jejich nedostatku,“ upozornil. Spojené státy podle něj nejprve doplní vlastní zásoby a teprve poté budou schopny dodávat zbraně spojencům.

Podle expertů tak konflikt na Blízkém východě dopadá na válku na Ukrajině dvojím způsobem: odvádí pozornost i zdroje a zároveň omezuje dostupnost klíčových zbraňových systémů. Rusko tak získává prostor, zatímco Ukrajina může čelit dalšímu oslabení podpory.

Související

Kolik Češi zaplatí v létě za benzin?

Lukáš Kovanda: Kolik Češi zaplatí v létě za benzin? To záleží na Izraeli a Íránu

Přečíst článek

Hnutí Duha zvažuje právní kroky vůči Macinkovi. Potrefená husa nejvíc kejhá, reagoval ministr

Petr Macinka
ČTK
 ČTK

Hnutí Duha zváží právní kroky na ochranu dobrého jména kvůli výroku ministra zahraničí Petra Macinky, ve kterém předseda Motoristů v souvislosti s touto ekologickou organizací použil slovo terorismus. Hnutí tiskovou zprávou reagovalo na výroky vládního zmocněnce Filipa Turka (Motoristé) o zastavení dotací organizaci a následnou podporu, které se Turkovi dostalo od Macinky. Ten uvedl, že Duhu považuje bez nějaké větší nadsázky za teroristickou organizaci a kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by značně zklamán.

„Petr Macinka si jako ministr zahraničí nepochybně uvědomuje význam pojmu terorismus, který je jasně definován v trestním zákoníku. O to závažnější je, že jej ve své veřejné komunikaci používá pro nálepkování svých názorových oponentů, čímž jej rozmělňuje a přispívá k šíření strachu. Od člena vlády a představitele státu očekáváme odpovědnost, diplomatický přístup a věcnou, kultivovanou diskusi. Využívání podobné rétoriky považujeme v demokratickém právním státě za nepřijatelné. Vzhledem k nastalé situaci zvážíme právní kroky na ochranu našeho dobrého jména,“ uvedla ředitelka hnutí Zuzana Lenhartová.

„Potrefená husa nejvíc kejhá,“ komentoval reakci Duhy Macinka.

Ministr Igor Červený a zmocněnec Filip Turek

Dalibor Martínek: Hnutí Duha chce čistý vzduch a zdravé lesy. Chce Turek spálenou zemi?

Enfant terrible vládní koalice Filip Turek sice prohrál boj o ministerské křeslo, nůše jeho poťouchlostí však zdaleka není prázdná. Ministerstvo životního prostředí fakticky řídí a vypadá to, že z této vysoké pozice svádí svůj boj za likvidaci planety Země. Ve skutečnosti bojuje sám se sebou.

Přečíst článek

Chystá se demonstrace

Sympatizanty hnutí pozvala Lenhartová na demonstraci Přírodu škrtnout nenecháme 19. dubna. „Zveme všechny, kterým podobné chování politiků vadí, aby se k nám připojili. Pokus očerňovat nás, ekologickou nevládní organizaci, označováním za teroristy, zásadně odmítáme,“ uvedla.

Duha i další organizace v tiskové zprávě uvádějí, že statut vládního zmocněnce pro Green Deal i místopředsedy Rady Státního fondu životního prostředí Turkovi nedává pravomoc nad dotačními procesy. Turek se podle Lenhartové snaží zastrašovat před demonstrací. To Turek popřel. „Na příští období mají aktivisté z Duhy a jim podobní smůlu a toto doporučení jsem učinil ještě před tím, než jsem tušil o nějaké jejich bezvýznamné demonstraci,“ napsal.

Podle mluvčího sdružení Arnika Luboše Pavloviče Česko potřebuje kvalifikovanou diskusi o ochraně přírody, zdraví obyvatel a budoucnosti krajiny. Tu nelze vést v atmosféře zastrašování a nálepkování. „Ať už se se zástupci občanské společnosti politici shodnou nebo ne, profesionální a slušná debata je základním předpokladem dobrých rozhodnutí. Stále očekáváme, že představitelé státu budou s nevládními organizacemi komunikovat věcně a v souladu s pravidly, která pro grantová řízení platí,“ uvedl.

Viktor Orbán

Fidesz drží venkov, ale Tisza dotahuje. Bitva o Maďarsko vrcholí

V malé obci Mályinka na severovýchodě Maďarska vede Sándor Tóth hospodu už více než čtyři desetiletí. Za tu dobu zažil nejen pád komunismu, ale i opakovaná volební vítězství strany Fidesz premiéra Viktora Orbána. Stejně jako většina místních jí i on dlouhodobě dává svůj hlas, píše agentura Reuters.

Přečíst článek

Související

Ministr Igor Červený a zmocněnec Filip Turek

Dalibor Martínek: Hnutí Duha chce čistý vzduch a zdravé lesy. Chce Turek spálenou zemi?

Přečíst článek
Petr Pavel

Pavel předpokládá, že na summit NATO pojede společně s Babišem a Macinkou. Ministr zareagoval

Přečíst článek
Doporučujeme