Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr
newstream.cz Politika Rubio: Chceme dát šanci diplomacii. Pokud selže, s Íránem se vypořádáme jinak

Rubio: Chceme dát šanci diplomacii. Pokud selže, s Íránem se vypořádáme jinak

Marco Rubio
ČTK
ČTK
ČTK

Washington dál sází na diplomacii, ale Íránu zároveň posílá tvrdé varování. Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že USA chtějí dát jednáním šanci, pokud ale dohoda s Teheránem nevyjde, přijdou podle něj na řadu jiné možnosti. Izrael má mít mezitím podle Rubia právo bránit se bez ohledu na výsledek rozhovorů.

Spojené státy buď dosáhnou s Íránem dobré dohody, nebo se s touto zemí vypořádají jiným způsobem. Řekl to podle agentury Reuters novinářům během své návštěvy v Dillí americký ministr zahraničí Marco Rubio. USA podle něj chtějí dát všechny šance diplomacii, než začnou zkoumat alternativní možnosti. Podle agentury AFP Rubio zdůraznil, že Izrael bude mít vždy právo se bránit, ať bude dohoda mezi Washingtonem a Teheránem jakákoli.

USA a Izrael na konci února rozpoutaly válku proti Íránu, Teherán odpověděl útoky na země na Blízkém východě a americké základny v regionu. Od 8. dubna platí příměří. Zároveň probíhají jednání o předběžné dohodě, která mají umožnit budoucí konečnou dohodu o míru. Podle zdrojů serveru Axios by předběžná dohoda měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Zároveň by pokračovala jednání o íránském jaderném programu.

„Na stole je docela solidní věc, pokud jde o jejich schopnost otevřít (Hormuzský) průliv, otevřít ho, zahájit velmi reálná, významná a časově omezená jednání o jaderné otázce, a doufejme, že to dokážeme,“ řekl Rubio.

Vyjednavači nemají spěchat

Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že vyjednávání s Íránem postupuje řádně a konstruktivně, zároveň ale prý americkým vyjednavačům řekl, aby s dohodou nespěchali. Námořní blokáda Íránu podle Trumpa zůstane v plné platnosti, dokud nebude dohoda potvrzena a podepsána. Zároveň slíbil otevření Hormuzského průlivu, který je klíčovou námořní trasou pro přepravu ropy a zemního plynu.

Petr Pavel
Aktualizováno

NATO musí ukázat zuby, říká Pavel. Ve hře má být i sestřelování ruských letadel

Politika

NATO musí podle Petra Pavla tvrději reagovat na ruské provokace na východním křídle aliance. Český prezident v rozhovoru pro The Guardian řekl, že aliance má „ukázat zuby“ – ve hře podle něj mohou být i asymetrické kroky včetně odpojení bank nebo sestřelování letadel narušujících vzdušný prostor spojenců.

ČTK

Přečíst článek

Šéf americké diplomacie dnes dnes také prohlásil, že Izrael bude mít vždy právo se bránit bez ohledu na jakoukoli dohodu mezi Washingtonem a Teheránem, čímž zopakoval výroky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

„Izrael má vždy právo se bránit. Každá země na světě má toto právo. A tak, pokud se Hizballáh chystá odpálit rakety nebo proti nim odpálí rakety, Izrael má právo na odvetu,“ řekl Rubio v Indii.

Netanjahu v neděli prohlásil, že Trump během telefonátu s ním zopakoval právo Izraele bojovat v Libanonu, kde izraelská armáda útočí na proíránské militantní hnutí Hizballáh.

Izraelská armáda dnes uvedla, že během bojů v jižním Libanonu byl zabit jeden její voják a další voják byl těžce zraněn a převezen do nemocnice.

Související

ECB bije na poplach. Banky mají zrychlit obranu před hrozbami nové AI

Evropská centrální banka
iStock
nst
nst

Evropská centrální banka svolala banky na mimořádné jednání kvůli kybernetickým rizikům spojeným s nejnovějšími modely umělé inteligence. Podle listu Financial Times chce finanční instituce vyzvat, aby urychlily zabezpečení svých počítačových systémů.

Schůzka se má konat v úterý. ECB na ní plánuje upozornit na hrozby, které pro finanční systém mohou představovat pokročilé modely AI, například Claude Mythos od společnosti Anthropic. Zároveň chce, aby americké banky, které mají k nejnovějším technologiím přístup, sdílely své zkušenosti s evropskými konkurenty.

Místopředseda dozorčí rady ECB Frank Elderson listu Financial Times řekl, že centrální banka se kyberbezpečnostními riziky v bankovním sektoru zabývá dlouhodobě. Rychlý rozvoj umělé inteligence podle něj ale znamená, že je potřeba postupovat výrazně rychleji než dosud.

Rychlejší tempo

Dosavadní tempo přirovnal k hudebnímu „andante“. Nyní je podle něj nutné přejít k mnohem svižnějšímu „presto“. Cílem ECB je podle Eldersona vyslechnout hodnocení bank, vytvořit prostor pro sdílení zkušeností a zdůraznit závažnost celé situace.

Narychlo svolané jednání ukazuje, jak naléhavě regulátoři po celém světě řeší rizika spojená s pokročilou AI. Nové modely totiž mohou odhalovat slabiny v IT systémech finančních institucí, ale zároveň mohou být zneužity k jejich napadení.

Evropské banky a regulátoři se cítí zvlášť zranitelní, protože nemají přístup k modelu Claude Mythos. Společnost Anthropic jej zpřístupnila jen omezenému počtu organizací, převážně ve Spojených státech. Minulý měsíc firma uvedla, že Mythos objevil tisíce závažných zranitelností, mimo jiné ve všech hlavních operačních systémech a webových prohlížečích. Dopady na ekonomiku a bezpečnost by proto mohly být značné.

Nejsou to evropské OpenAI. Přesto na AI boomu vydělaly přes 100 procent

Trhy

Evropa nemá vlastní Nvidii ani OpenAI, přesto si investoři našli způsob, jak zde vsadit na umělou inteligenci. Nakupují akcie firem, které dodávají technologie pro výrobu čipů, optické sítě nebo vybavení datových center. Výsledkem je prudká rally u jmen jako Aixtron, Technoprobe, STMicroelectronics nebo Nokia.

nst

Přečíst článek

ECB dohlíží na 111 největších bank v eurozóně, včetně dceřiných společností velkých amerických bank, jako je JPMorgan Chase. Právě ty přístup k Mythosu získaly.

Elderson uvedl, že banky musejí výrazně zrychlit nasazování softwarových záplat, aby opravily zranitelnosti odhalené novými modely umělé inteligence. Za nešťastné označil to, že evropské banky k Mythosu přístup nemají. Doufá ale, že americké banky, jejichž zástupci se úterního jednání zúčastní, se o poznatky z testování modelu podělí s protějšky z eurozóny.

ECB s bankami jedná pravidelně. Mimořádná setkání zaměřená na konkrétní problém, jako je to úterní, jsou ale spíše výjimečná.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Rutte chtěl víc peněz pro Kyjev. Narazil u Francie, Británie i dalších zemí

Mark Rutte
ČTK
ČTK
ČTK

Rutteho plán na pevnou vojenskou pomoc Ukrajině narazil u velkých spojenců. Francie, Británie i další země podle The Daily Telegraph odmítají návrh, aby každý člen NATO posílal Kyjevu 0,25 procenta HDP. Šéf aliance už připustil, že plán kvůli odporu nejspíš neprojde.

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom britský deník The Daily Telegraph.

Velký odpor

Rutte v pátek novinářům řekl, že návrh, aby každý člen přispíval 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc Ukrajině, bude pravděpodobně zamítnut. „Nemyslím si, že tento návrh bude přijat, protože proti těmto fixním 0,25 procenta existuje velký odpor,“ připustil Rutte. Šéf Severoatlantické aliance nejmenoval členy, kteří návrh blokovali, ale zdroj z NATO britskému listu sdělil, že odpůrci byli Spojené království, Francie, Kanada, Itálie a Španělsko. „Nejsou z této myšlenky příliš nadšení,“ uvedl zdroj.

The Daily Telegraph připomíná, že tato zpráva přichází krátce po překvapivém zmírnění ruských ropných sankcí ze strany Británie, což zasadilo další ránu image Londýna jako jednoho z nejvěrnějších partnerů Ukrajiny.

Británie 19. května tiše vydala dočasnou licenci povolující dovoz nafty a leteckého paliva vyrobeného z ruské ropy, pokud tyto produkty byly zpracovány ve třetí zemi. Vláda rovněž udělila licenci umožňující námořní přepravu a dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) z ruských terminálů Sachalin-2 nebo Jamal LNG.

Petr Macinka

Komplikace pro Pavla? Macinka chce odložit rozhodnutí o delegaci na summit NATO

Politika

Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře, se dál vyostřuje. Ministr zahraničí Petr Macinka chce odložit rozhodnutí vlády o složení delegace až na druhou polovinu června. Prezident Petr Pavel přitom trvá na tom, že by se měl zúčastnit klíčové části jednání lídrů.

ČTK

Přečíst článek

Také francouzské odmítnutí plánu podkopává její postavení předního podporovatele ukrajinského boje proti Rusku. Paříž s Londýnem se přitom dělí o vedení v takzvané koalice ochotných, tedy zemí spolupracujících na zajištění dlouhodobých bezpečnostních záruk pro Kyjev.

Podle zdroje Telegraphu Rutteho plán podpořilo nejméně sedm členů NATO, kteří už údajně vynakládají přes 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc Kyjevu.

Související

Doporučujeme