Stanislav Šulc: Zmatení zvané státní svátky pokračuje. Zbytečně
Tak schválně, umíte stoprocentně říct, jestli budou 1. května otevřené obchody? A co 8. května? A proč v jeden svátek bude otevřeno a o týden později ne? Proč nedokážeme ani banální zákon o otevírací době velkých obchodů napsat tak, aby měl byť jen špetku logiky?
Každý rok je to stejné. Během vybraných dní si většina lidí otevře Google a vyhledává, jestli další den bude v obchodech otevřeno, nebo zavřeno. Česko nemá nijak přehnaně státních svátků, takže to není až takový problém. Tedy v důsledcích na běžný život. Ale v tom, že česká společnost nedokázala vygenerovat zákon omezující otevírací dobu velkých obchodů tak, aby dával smysl a sledoval nějaké logické záměry, je něco příznačného.
Tak předně: ano, 1. května budou obchody otevřené. Naopak 8. května bude zavřeno. Proč? Odpověď je fascinující. Protože to je v zákoně. Jasně, to je samozřejmě očekávatelná a očekávaná odpověď. Méně očekávané ale je to, proč je v zákoně vypsaných osm svátků, během nichž jsou velké obchody zavřené, zatímco během ostatních mohou zůstat otevřené.
Na to odpověď prostě neexistuje. Tedy kromě té, že tyto svátky v zákoně explicitně vyjmenované nejsou. Samozřejmě to jako důvod pro otevření stačí. Ale opravdu to nestačí na to, abychom pochopili, jak je to celé zamýšlené.
Příběh nehorázných Macinkových zpráv prezidentovi končí. Podle policie nebyly jeho noční výplody trestným činem. Možná ne. Macinka se však navždy zapsal jako nejhorší ministr diplomacie, jakého Česko kdy mělo.
Dalibor Martínek: Macinka se ze všech sil snaží, abychom se těšili na lidovce
Názory
Proč je kdy zavřeno a proč naopak ne
Přiznejme snaze omezit otevírací dobu během svátků jistou míru bohulibosti. Cíl, aby i lidé z nejvíc prekarizovaných zaměstnání mohli strávit chvíle s rodinou, je sympatický a je jedno, jestli je reálně naplňovaný. Podívejme se ale na zvláštní vytipování svátků, kdy se tak dít ze zákona musí.
První leden je logický, protože je fajn mít čas se vyspat z oslav příchodu nového roku. Ti bystřejší si možná i připomenou vznik státu, v němž žijeme. Velikonoční pondělí, tady už to je trochu hraniční, protože to moc smysl nedává, zvláště když ten skutečně důležitý den, tedy Velký Pátek, může být otevřeno. Ale pokud jde o to mít čas projít vsí a popíjet při pondělku, ano, tady tedy rozhodně smysl také je.
Oslava vítězství 8. května, opět v pořádku, jen není jasné, proč tedy ne 1. května. Snad jde o vítězství lobby ze strany obchodních řetězců, že dva týdny po sobě by je přivedlo na buben. Dva podzimní dny, tedy 28. září i říjen, to je jasné. V prvním je potřeba dát úlevu lidem po prvotním poprázdninovém šoku a nechat jim užít si babí léto. Druhý pak umožňuje odfrknout si po změně času. Vánoce jsou snad skutečně jediným nekontroverzním obdobím, kdy by chtěl mít otevřeno jen opravdový fanda, který chce co nejdříve vrátit špatný dárek.
Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.
Michal Nosek: Černá stavba? Kdepak, jen divně nasvícená. Česká specialita jménem „legislativní úklid“
Názory
Smysl to prostě nemá
Proč ale třeba 17. listopad, případně připomínky Jana Husa, Cyrila a Metoděje ve vyjmenovaných svátcích chybějí, to už moc smysl nedává. První asi proto, aby lidé zbytečně nezaplňovali Národní třídu, v případě křesťanských věrozvěstů pak jedinou odpovědí musí být snad jedině to, že jsou přeci prázdniny a karlovarský festival, tak se zavírat obchody prostě nehodí.
Buď jak buď, snaha najít skutečný důvod je trochu falešná. Jde o pokus najít smysl tam, kde prostě žádný není. Zmatek ve svátcích je totiž jen proto, že to tak politici vygenerovali a my jim v tom nijak nezabránili. A vlastně jsme v tom trochu i spokojení, protože si na tom Googlu stejně nakonec najdeme, jestli náhodou nemusíme do obchodu o den dřív, než budeme doma vzpomínat na velkou českou historii.