Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde
newstream.cz Názory Dalibor Martínek: Macinka se ze všech sil snaží, abychom se těšili na lidovce

Dalibor Martínek: Macinka se ze všech sil snaží, abychom se těšili na lidovce

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka
ČTK
Dalibor Martínek
Dalibor Martínek

Příběh nehorázných Macinkových zpráv prezidentovi končí. Podle policie nebyly jeho noční výplody trestným činem. Možná ne. Macinka se však navždy zapsal jako nejhorší ministr diplomacie, jakého Česko kdy mělo.

Macinka v nějakém myšlenkovém návalu Pavlovi vyhrožoval, že když nejmenuje Turka ministrem, spálí mosty „způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace.“ Tato svá slova skutečně naplňuje. Ne že by se zatím dostal do učebnic, ale skutečně svým chováním vytváří bezprecedentní napětí mezi vládou a Hradem.

Kvůli malicherné zámince, Turkovi, je nyní česká zahraniční politika dvojkolejná. Neřízený Macinka, jehož politickým programem je provokace, umanutě torpéduje veškeré prezidentovy aktivity, na které má dosah. Naštěstí ne na všechny ho má.

Msta chutná sladce

Nejdříve jsme měli první dva měsíce Babišova vládnutí na každodenním pořádku téma Turka. Už i premiéra z toho bolela hlava, na tiskových konferencích vlády opakovaně odmítal odpovídat na otázky kolem něj. Motoristé nakonec přišli s variantou Červený, reálně však nejméně pravděpodobnému resortu, který by měli řídit, vládne Turek.

Msta chutná sladce. Takže po kauze Turek vytvořil Macinka kauzu obsazení summitu NATO v Turecku. Macinkovi je úplně jedno, jaký obrázek země vytváří ve světě. Má na to jenom úšklebek. Jak diplomatické. Toto sebestředné duo Macinka–Turek, vědomo si své nezbytnosti pro Babišovo vládnutí, se rozhodlo prezidenta vygumovat z politické mapy. To se jim samozřejmě nemůže povést. Ale činí jim evidentně živočišné potěšení jakkoli mu škodit.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO)

Michal Nosek: Černá stavba? Kdepak, jen divně nasvícená. Česká specialita jménem „legislativní úklid“

Názory

Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.

Michal Nosek

Přečíst článek

Asi by nebylo nic dobrého z hlediska mezinárodního mít stíhaného ministra zahraničí. Ono už není dobré, kým je tento post obsazen. Babiš by s Pavlem patrně velmi dobře vycházel, a naopak. Element Macinka za Babišova přihlížení vytváří ze země v očích zahraničí banánovou republiku.

Faktem je, že to v cizině vlastně málokoho zajímá. Rusové mají Putina, Američané Trumpa, v Číně komunisty, Maďaři měli Orbána a Slováci mají Fica. Co je komu po nějakém Macinkovi. Jediné, koho by to mělo zajímat, jsou Češi. Babiš může létat kolem celé zeměkoule a zařizovat pro české podniky byznys. Může se doma chlubit, co všechno dobrého pro zemi udělal. Macinkou se rozhodně chlubit nemůže. To už by snad byli lepší ti lidovci, kteří se začali nabízet.

Související

V Česku pracuje přes milion cizinců. Ve stavebnictví je to každý pátý

Stavební dělník
ČTK
Dalibor Martínek
Dalibor Martínek

V Česku pracuje legálně milion a osmdesát tisíc cizinců, vyplývá z aktuální analýzy statistického úřadu. Číslo vychází z expertních odhadů ministerstva práce a průmyslu. Zahraničních pracovníků přibývá, ale jen pozvolna.

Podle zástupců profesních sdružení tvoří Ukrajinci zhruba desetinu pracovníků ve stavebnictví z celkových více než čtyř set tisíc lidí. Dalších deset procent v tomto segmentu tvoří Slováci či lidé z východního Balkánu, například Severní Makedonie. Pětina českého stavebního průmyslu stojí na zahraničních pracovnících. S rozvojem velkých projektů, jako je například dostavba jaderné elektrárny Dukovany, bude potřeba stavební pracovní síly ještě růst.

„Stavebnictví tradičně zaměstnává významný podíl zahraničních pracovníků. Zrychlení vízových procesů a digitalizace administrativy je proto zásadní podmínkou pro stabilitu sektoru,“ glosuje vývoj Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Podle údajů statistického úřadu bylo ke konci loňského roku v Česku evidováno víc než šest set tisíc Ukrajinců, včetně dětí.

Lidí ze zemí organizace OECD (zahrnuje 38 vyspělých zemí světa) pracuje v Česku „pouhých“ čtyři sta tisíc, z toho osmdesát procent ze sousedních států. I přes rostoucí migrační otevřenost patří Česko, i přes zdánlivě velké číslo cizinců na trhu, k zemím OECD s nejnižším zastoupením cizinců na trhu práce. Zejména v Západní Evropě je tento podíl mnohem vyšší.

Podle dalších zjištění statistiků klesá zaměstnanost v zemědělství nebo v lesnictví, kde aktuálně pracuje už jenom asi 135 tisíc lidí. V průmyslu a stavebnictví jsou to necelé dva miliony zaměstnanců. Nejvíc přibývá pracujících ve službách, kde se počet pracujících za loňský rok zvýšil o víc než sto tisíc na téměř tři a půl milionu.

Český průmysl

Česká ekonomika sice nepředvedla žádný zázrak, ale EU je na tom hůř

Money

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,2 procenta a meziročně o 2,1 procenta díky spotřebitelům. Ekonomové hovoří o zklamání. Nicméně EU je na tom hůř.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Mzdy na průměru

Z hlediska mezd je Česko stále za průměrem zemí OECD. V době vysoké inflace před třemi lety se země propadla pod sedmdesát procent průměru. Průměrná česká mzda, která je aktuálně 52 tisíc korun, nedosahuje ani na úroveň Litvy nebo Slovinska. Můžeme se utěšovat, že máme vyšší průměrné mzdy než Slovensko (v roce 2024 59 procent průměru OECD) nebo Maďarsko (57 procent).

Pozoruhodné je, že v Česku je zaměstnanost mladých lidí velmi nízká. Do věku 24 let u nás pracuje pouze necelá čtvrtina populace. Horší údaje už vykazuje jenom několik zemí Evropské unie, s Řeckem a Itálií v čele.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Škoda Auto, ilustrační foto

Jan Bureš: Propouští průmysl, nabírá stavebnictví a služby, mzdy dál svižně rostou

Názory

Jan Bureš

Přečíst článek
Konec růstu cen je v nedohlednu

Konec růstu cen je v nedohlednu. I v zemědělství se po čtyřech měsících poklesu začalo zase zdražovat

Money

ČTK

Přečíst článek

Merz hasí spor s Trumpem. „Vztahy s USA mi leží na srdci,“ uvedl

Friedrich Merz
ČTK
ČTK
ČTK

Německý kancléř Friedrich Merz se snaží uklidnit napětí mezi Evropou a Spojenými státy v době, kdy Donald Trump znovu otevírá otázku snížení americké vojenské přítomnosti v Německu. Berlín zdůrazňuje význam transatlantických vztahů i silného NATO, zatímco spory o přístup k válce s Íránem a bezpečnostní strategii Západu dál eskalují.

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že mu osobně velmi záleží na dobrých transatlantických vztazích. Berlín je s Washingtonem ohledně světových krizí v úzkém kontaktu, dodal při prohlídce vojenského výcvikového prostoru v severoněmeckém Munsteru. K výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého USA uvažují o snížení počtu amerických jednotek působících v Německu, se kancléř přímo nevyjádřil.

Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že „Spojené státy studují a prověřují možné snížení počtu jednotek v Německu“. „Rozhodnutí bude přijato během krátké doby,“ dodal. V Německu slouží přibližně 35 tisíc amerických vojáků. Trumpova administrativa už za jeho prvního funkčního období hovořila o snížení tohoto počtu zhruba o třetinu. Prezident Joe Biden však stahování zastavil a místo toho rozhodl o vyslání 500 dalších vojáků do Bavorska.

Stavební dělník

V Česku pracuje přes milion cizinců. Ve stavebnictví je to každý pátý

Zprávy z firem

V Česku pracuje legálně milion a osmdesát tisíc cizinců, vyplývá z aktuální analýzy statistického úřadu. Číslo vychází z expertních odhadů ministerstva práce a průmyslu. Zahraničních pracovníků přibývá, ale jen pozvolna.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Silné NATO jako priorita

Merz v krátkém vyjádření ve výcvikovém prostoru zdůraznil, že mu dobré vztahy Evropy a Spojených států „osobně velmi leží na srdci“. Za prioritu označil také silné NATO. Dodal, že ohledně řešení světových krizí je Německo v úzkém kontaktu se svými spojenci, obzvlášť z Washingtonem. Znovu hovořil také o íránské válce, která podle něj musí brzy skončit. „Írán musí přijít k jednacímu stolu,“ vyzval kancléř.

V pondělí Merz uvedl, že je rozčarovaný z přístupu Spojených států a Izraele k jednání o míru na Blízkém východě. Washington podle něj nemá žádnou přesvědčivou strategii. Dodal, že se proto Evropa pokouší o vlastní diplomatické řešení konfliktu s Íránem, snahy přesto s USA koordinuje. Trump v reakci na Merzova slova uvedl, že kancléř „neví, o čem mluví“. Ve čtvrtek Merz řekl, že považuje osobní vztah s americkým prezidentem za „nadále dobrý“.

Americký prezident kritizuje řadu evropských státníků, kteří odmítají přímé zapojení svých zemí do války, kterou na konci února zahájily USA a Izrael údery na Írán. Německo stejně jako Francie či Británie hovoří o tom, že jsou ochotné zabezpečit provoz Hormuzského průlivu klíčového pro transport ropy, plynu a hnojiv, ale až po skončení konfliktu.

Související

Doporučujeme