Před patnácti lety založil Pavel Králíček blog Pravý gentleman. Jeho cílem bylo dokumentovat svou vlastní cestu k lepšímu oblékání a také radit českým mužům, jak a proč o sebe dbát i jak se oblékat. Z malého blogu tehdy vysokoškolského studenta se stal perfektně fungující obchod, který v současnosti prodává do devíti evropských zemí, má v Praze dvě kamenné prodejny a jeho roční tržby se pohybují okolo dvou set milionů korun. Svému původnímu záměru Králíček neuhnul: dál chce kultivovat české prostředí pánské módy, vozit do Česka světové značky, které tu chybí, a ukazovat mužům, v čem mohou vypadat lépe a hlavně se cítit dobře.

Kdybych se chtěl hezky a kvalitně oblékat, najdu takové oblečení v českých nákupních centrech?

Kvalita je široký pojem. Můžeme se bavit o kvalitě materiálů. Když je to stoprocentní bavlna nebo vlna, splňuje to technické parametry kvality. To byste se musel pohybovat v nejnižších cenových úrovních, aby to nesplňovalo základní nároky. Co považuji za důležitější, je estetická kvalita. Problém je, že neexistuje univerzální pohled. Oblečením o sobě něco říkáte, a jde o to, co chcete říkat. Nebo jestli jenom nechcete vypadat blbě.

Formálnost mizí, skinny džíny také

Jaké jsou aktuální trendy, co nosit například do práce v kanceláři? Košili nebo tričko, sako nebo bundu?

Hrozně záleží na úrovni formálnosti, na které se pohybujete. Obecným trendem je, že se snižuje formálnost. Dřív pracoval bankovní úředník v obleku a s kravatou, dnes už je pouze v košili. V bankách, které marketingově sázejí na neformálnost, už nemají ani tu košili. Je otázkou, zda je to dobře nebo špatně, ale je to velký trend. Potom existují takzvané roční trendy, tedy že třeba kalhoty jsou užší nebo širší. Ale protože muži jsou v přístupu k módě jednodušší, nehrají tyto trendy velkou roli. Barvy jako modrá, hnědá a bílá fungují vždy. Trendy se projevují pozvolně, v Česku zpožděně oproti světu. Jelikož se v branži oblékání pohybuji, mám zlozvyk soudit lidi podle oblečení. Když vidím někoho, kdo má ultraúzké kalhoty, že mu sedí jako druhá kůže, tak si pomyslím, že si ten člověk nevšiml, že se doba změnila. Nehledě na to, že tyto skinny džíny nebyly na mužích nikdy hezké. Byl to nějakou dobu trend, ale ten už odešel.

Takže máme nyní trend rozšiřování?

V pánské i dámské módě je to podobné. Nyní jsou to volnější střihy. Trend užších a volnějších střihů se opakuje v periodě zhruba pěti let, kdy to jde z extrému do extrému. Nyní jsme docela blízko širokého extrému, kdy se to začne dostávat zpátky někam, kde by člověk řekl, že je to normální šířka.

Hnědé boty už nejsou výstřelek

Když byla před pěti lety předvolební kampaň, kandidáti Pirátů a Starostů vystoupili společně na vltavském nábřeží a všichni měli hnědé boty a nikdo neměl kravatu. To je znak současné módy?

Hnědé boty nejsou trend, jen jsme dohnali dluh minulosti. Na společenské oblečení mají trendy mnohem menší vliv, větší váhu mají společenské zvyklosti. Staré poučky říkají, že černé boty jsou na večer, hnědé na den. Nyní tento pohled doháníme. V Praze už tam jsme. Nebude se to měnit zpátky k černým botám, možná spíš k barevnějším pro odvážnější.

21 fotografií v galerii

Jak je to s nošením kravaty? Ve veřejném prostoru často mizí…

Souvisí to s úbytkem formálnosti. Před lety jsem si pořídil desítky kravat, a kravaty nestárnou. Ale kdy jsem ji měl naposledy na sobě, si nevzpomenu. Kravaty vymizely z běžného dne, nosí se jen na slavnostní události. Úplně zmizely motýlky nebo nějaké ještě formálnější doplňky.

Cena není totéž co kvalita

Existují módní značky, kterých by se džentlmen měl držet a které zaručují kvalitu?

Určitě existuje rozdělení na segmenty kvality, ale problém je, že cena nezaručuje kvalitu. Aby člověk dokázal posoudit kvalitu oblečení, musí mít aspoň minimální znalost. V zásadě stačí se orientovat podle kvality materiálu. Když chcete tričko a na první pohled vidíte, že je tenké, hadrovité, nebude to ono. Větší detail, například zpracování švů, už běžný člověk nedokáže posoudit.

V módě existuje několik kategorií. Fast fashion, typicky H&M, Zara nebo Bershka, nabízí módně a důstojně vypadající oblečení za nižší cenu. Tam bych kvalitu nehledal. Tyto značky však mívají odnože, třeba u H&M je to Arket, který nyní otevřel pobočku v Praze. Stejná firma, ale jinak pozičně nastavený koncept, který je kvalitnější, minimalističtější. Potom můžeme jít do prémiového segmentu, luxusního a superluxusního. V tom posledně jmenovaném už poměr mezi cenou a kvalitou vůbec neplatí.

V prémiovém segmentu se pohybuje naše firma. Pro mě je bohužel problém, že se v něm často objevují velká loga. H&M nemá logo přes celou hruď, v rámci prémiového segmentu je to běžné. V luxusním segmentu, u značek jako Prada, Gucci nebo Louis Vuitton, si část lidí kupuje zboží právě proto, aby bylo vidět logo nebo rozpoznatelný potisk. Je to signalizace společenského statusu. Potom je úroveň ještě vyšší, kde už není žádné logo, oblečení vypadá vlastně nenápadně. Příkladem může být Andrej Babiš, který vyšel na nějakou akci v kabátu Loro Piana. Ten vypadá jako úplně normální kabát, jenom stojí dvě stě tisíc korun.

Oblečení bohatých? Hlavně kvalita, ne značka, tvrdí zakladatelé Gentleman Store

Leaders

Čerství třicátníci, Honza Moravčík a Pavel Králíček, se pánské módě věnují deset dlouhých let. Za tu dobu načerpali nepřeberně zkušeností kolem mužského oblékání, vzorem je jim klasická Anglie. Rozvinuli v Česku jedinečný byznys kolem oblékání. Loni jejich firma Gentleman Store přesáhla v obratu stomilionovou hranici. Mají velké plány a v Česku působí tak trochu jako věrozvěstové dobrého pánského vkusu. Pánská kosmetika, kvalitní oblečení. „Chci přinášet do Česka značky, které jsou na západě normální. Chci tady prostředí kultivovat, pozvednout,“ říká jeden ze zakladatelů firmy Pavel Králíček.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Má takové oblečení nějakou vyšší kvalitu, nebo je to jenom o značce?

Má vyšší kvalitu, ale ne odpovídající dvěma stům tisícům korun. Kdybychom se řídili poměrem ceny a výkonu, mohla by být cena třeba čtyřicet nebo padesát tisíc.

Trička s potiskem a tepláky do města? Problém je kontext

Jsou ještě módní trička s potiskem?

Obecně to není moc vkusné, je to low class. Rádoby vtipná sdělení jsou možná vtipná napoprvé, ale nemá to estetickou kvalitu. Můžete tím chtít sdělit nějaký názor, ale i to lze udělat esteticky.

Někteří lidé třeba o víkendu vyrážejí do města, na nákupy v teplácích. Jakou to má estetickou úroveň?

Historicky jsem byl velký hater tepláků. Bohužel už tepláky taky mám, ale používám je čistě na doma. Tepláky jsou buď sportovní oděv, a to ani ne moc funkční. Ve městě jimi porušujete očekávanou úroveň formálnosti.

V Česku jsou také oblíbené takzvané funkční kalhoty, takové ty oranžovo-šedé. Jak to koresponduje s módou a estetikou?

Když oblečení, které je určené do přírody, nosíte ve městě, opět mícháte kontext a formu. Moje rodiště je Trutnov, a když tam přijedu, řada lidí tam nosí trekové boty s vázáním „na stahovačku“. Lidé se tam oblékají jako na hory, přestože bydlí ve městě. Má to jeden zásadní důvod. Abyste se mohl dobře obléknout pro všechny situace života, potřebujete mít hodně oblečení. Oblečení do města nevyužijete do přírody a naopak. Kdo nechce do oblečení moc investovat, měl by najít pro oděv společný jmenovatel tak, aby se dal použít téměř všude. Smoking je jen pro speciální události.

Valentino Garavani oblékal šlechtu i filmové hvězdy. Končí éra velkých návrhářů

Leaders

Ve věku 93 let zemřel Valentino Garavani, tvůrce ikonických rób pro slavné tváře Hollywoodu i globální smetánky. S mužem, který dal vzniknout globální značce s vlastním jménem, končí éra světové módy, která byla pro mnohé zlatým věkem.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Džíny jako vzácná jistota

Jsou takovým univerzálním oděvem třeba džíny? Jaké je vlastně v současnosti jejich postavení?

Tmavé, jednoduché džíny bez roztřepení nebo nějakých aplikací jsou v mužském i dámském světě široce populární, dají se použít téměř všude, vypadají dobře. Nemají chybu. Je to jedna z mála univerzálních a vkusných součástí šatníku, která si vydobyla punc kvality. Jsou porovnatelné s plátěnými kalhotami. Není to sice nic moc do divadla nebo ke košili a saku, ale na osmdesát procent příležitostí jsou to ideální kalhoty.

Barvy ukazují odvahu nositele

Jaké jsou hranice, když si chci při oblékání hrát s barvami?

Existuje takzvaná barevná typologie. Vychází z odstínu pokožky, barvy očí nebo tvaru obličeje. Na základě více kritérií odborník doporučí barvy, které vám budou sedět. Obecně řečeno, někomu prostě nějaká barva nesluší. Lze si s tím hrát; čím jsou barvy výraznější, tím víc ukazují odvahu nositele. Potom je dobré mít výběr barev víc pod kontrolou. Primárně v dámské módě se třeba vyhlašuje barva roku. Ten rok je na trhu více zboží dané barvy, ale to neznamená, že každému sluší.

Česko dohání Západ. Ale bude to na desetiletí

Proč má člověk třeba ve Vídni nebo v Paříži pocit, že jsou lidé lépe, vkusněji nebo originálněji oblečení než v Česku?

Je to dědictví komunismu. Teď to doháníme. Je to i vize našeho podnikání, říkám tomu dostávat Západ k nám. Bohužel to působí, jako bychom hovořili z nějaké podřadné pozice. Západ řadu věcí neumí dělat lépe než my. Ale bohužel, v módě to umí. Zlepšujeme se, ale není to otázka let, nýbrž desetiletí.

AI agenti míří do e-shopů. Do roku 2030 mohou nakupovat za téměř polovinu zákazníků

Zprávy z firem

Umělá inteligence přestává být jen nástrojem pro vyhledávání informací. Podle studie Morgan Stanley by do roku 2030 mohlo až 45 procent online zákazníků svěřit své nákupy autonomním AI agentům, kteří za ně vyberou zboží, porovnají nabídky a v některých případech i rovnou objednají. Tento posun zásadně promění způsob, jakým lidé nakupují, i jakým e-shopy prodávají.

nos

Přečíst článek

Smart casual: dvě saka, tři kalhoty, deset košil

Jak by mohl vypadat ideální, často využívaný dress code smart casual?

To je dress code do práce nebo na většinu společenských příležitostí, které nejsou příliš formální. Za mě plátěné kalhoty, chino, košile, separátní sako. Takového oblečení nemusíte mít moc, vystačíte si se dvěma saky, třemi páry kalhot a deseti košilemi. A máte vyřešeno. Mohou být i tenisky, jednobarevné, kožené. To je takový odvážný, mladistvý krok, jinak k tomu patří standardní hnědé polobotky.

Svatby, obleky na míru a česká krejčovina

Je nějaký posun v přístupu ke svatebnímu oblečení?

Obecně určuje úroveň formálnosti pár, který se bere. Pozvaní účastníci by měli brát ohled na vybraný dress code. Host by neměl svým oblečením zastínit ženicha nebo nevěstu. Je to důležitá událost, osobně jsem si na svou svatbu nechal ušít oblek. U mužů se stále víc prosazují světlejší odstíny obleků, obvykle jde o akci přes den a v teplých měsících.

Nechávají si Češi šít oblek na míru?

Před komunismem jsme měli věhlasné módní salony. I textilní průmysl byl na výši. Nyní se výroba přesunula do Asie a krejčovina není perspektivní obor. Staří krejčí odcházejí do důchodu. Šití na míru, kdy vše vzniká u krejčího, je docela drahá záležitost, ne pro každého. Existuje takový mezistupeň, a to je šití metodou měřenek. Naměří se rozměry, ale šije se jinde. Trh se šitím obleků je fragmentovaný, neexistuje žádný jasný lídr. Je to trh mnohem menší než konfekce.

Royal Pop se změnil v byznys pro překupníky. Hodinky za 385 eur nabízejí i za 5000 eur

Enjoy

Spojení Swatch a Audemars Piguet mělo být hodinářským svátkem. Místo toho se z uvedení Royal Pop stala ukázka toho, jak rychle se z dostupného luxusu může stát spekulativní artikl. Hodinky za stovky eur se podle Bloombergu přeprodávají za tisíce a Swatch čelí kritice za organizaci prodeje. Pro investory je ale klíčové něco jiného: zda se humbuk promění v tržby.

nst

Přečíst článek

Muži a parfémy: jeden flakon na celý rok

Vy prodáváte i mužské parfémy. Jak je to s českými muži a parfémy? Začali se muži vonět?

Muži tomu nepřikládají takovou důležitost. Typicky muži dostanou jeden flakon na Vánoce a používají ho celý rok. Z toho je patrné, že ho nepoužívají moc často. Lidé vůbec neřeší, že by na každé roční období měli mít jiný parfém. Stejně jako na den a na noc. Ale trh se rozvíjí, máme tu už skvělé specializované obchody, kde můžete pořídit i jiné než mainstreamové parfémy. V parfémech dominují luxusní značky, které optimalizují vůni na průměrný vkus. Ale parfémy nejsou nedostupné, stojí v řádu jednotek tisíc korun. Mimo tyto značky je trh poměrně omezený, s malou distribucí. Trochu to nabourávají e-shopy typu Notino. Kamenných prodejen je překvapivě málo. V těch specializovaných jsou parfémy mnohem víc vyhraněné. Když se výběr povede, můžete o to víc zaujmout. Velkým trendem je, že se dělají unisexové vůně.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Kudy vedly životní cesty účastnic podcastu #FinŽeny? Svědčí jim spíše specifická práce s odborným detailem, nebo potřebují znát celkový kontext? A jak podle nich vypadá ideální dialog obchodu s oddělením Compliance? Nejen o tom si do studia přišly popovídat Podporovatel obchodu v Direct Investments Lenka Nekvapilová a Head of Risk and Compliance v Direct Fidoo Payments Martina Janiuková.

Pozice Nekvapilové v rámci skupiny Direct se nazývá podporovatelka obchodu, což by v obvyklé firemní hantýrce odpovídalo pozici ředitelky obchodu. „My ředitele nemáme, takže jsem podporovatelka,“ vysvětluje. Janiuková je odpovědná za oblast Risk and Compliance. „Direct Fidoo Payments je platební instituce pod dohledem ČNB. Proto máme týmy, které vyhodnocují rizika a sledují oblast Compliance, abychom vyhověli jak klientům, tak regulátorovi,“ přibližuje.

Hledání cest

Než se po studiu financí vrhla na dráhu obchodnice, snažila se Nekvapilová dlouho budovat kariéru ve zcela jiném odvětví. „Chtěla jsem být operní pěvkyně a vydrželo mi to do 23 let. Ty roky strávené ve sboru byly pro mě dobrou průpravou, protože je to tam hodně postavené na týmovosti, kombinované s velkou mírou individuální zodpovědnosti. V obchodě je to podobné,“ říká dáma, která má zkušenosti s obchodem například i v médiích.

Žijí déle, pobírají méně. Proč jsou ženy ve stáří finančně zranitelnější, diskutují Jana Zelinková a Gabriela Kuvíková z Generali penzijní společnosti

Money

Proč má, nejen pro ženy, smysl začít si spořit na důchod co nejdříve? Kde jsou hlavní výhody penzijního spoření? A jak si v této disciplíně stojí Češi? Hosty další epizody podcastu #FinŽeny jsou CEO Generali penzijní společnosti Jana Zelinková a Chief Risk Officer téže společnosti Gabriela Kuvíková.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Také Janiuková začínala na obchodní pozici a ke svému současnému oboru se dostala později. „Po škole jsem nastoupila jako konzultantka penzijních programů pro zaměstnance se státním příspěvkem. Poté jsem byla v manažerské pozici, kdy jsem vedla provozní a administrativní týmy. Do Directu jsem nastoupila na procesní management s agendou AML (opatření proti praní špinavých peněz – pozn. red.), z čehož pak vyplynulo, že jsem postupně převzala Compliance a později i Risk,“ uvádí.

Podobně jako Nekvapilová i Janiuková nachází paralely mezi svou současnou kariérní rolí a dlouholetým koníčkem, jímž je sport. „Sport se neobejde bez pravidel. Je tam rozhodčí a je dáno, co se smí a nesmí. Zároveň je to často týmová záležitost. V Compliance je to vlastně dost podobné, jen se to nehraje s balonem. Hledáte cesty v rámci možností a mantinelů,“ dodává.

S urputností pod povrch

Nekvapilová si pochvaluje, že její kolegyně ve studiu má zkušenost s obchodem, což usnadňuje spolupráci. „Obvyklejší je, že se obchod s riskaři a oddělením Compliance příliš nemusí. V našem případě to neplatí. Vedeme otevřené diskuze a je skvělé, že v Compliance sedí člověk, který má background v byznysu,“ těší ji.

Finance jsou velmi technické, ale je to jízda, říkají Natálie Rosová a Barbora Růžičková z Bird & Bird

Money

Detektivní práce plná oříšků k rozlousknutí. Tak svou profesi popisují seniorní advokátky z kanceláře Bird & Bird Natálie Rosová a Barbora Růžičková, specialistky na oblast bankovnictví a financí. „Bez zápalu to dělat nejde,“ shodují se v podcastu #FinŽeny.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Co mají obě dámy společné, je jistá zarputilost, s níž se chápou svých agend. Typická je pro ně snaha proniknout pod povrch věcí a dobře je chápat. „Nemohu věci dělat, pokud jim nerozumím. Potřebuji jim detailně rozumět a jdu si za tím s určitou urputností,“ říká Nekvapilová.

Stejně tak Janiuková se nepovažuje za fanynku teoretické regulatoriky, ale zajímá ji její aplikace. „Baví mě praktická část, tedy jak regulaci smysluplně a jednoduše dostat do našeho fungování. A podobně jako Lenka potřebuji rozumět procesu. Tomu, čeho chceme dosáhnout. Ani já nemám ráda, když někdo přijde s tím, že se má dělat jedna dílčí věc. Nejprve potřebuji znát big picture, pak mohu řešit detaily,“ říká Janiuková.

Má obchodník umět prodat vše, co se mu řekne?

Jak moc zorientovaný ve světě investic musí být drobný investor?

A co hlavně se účastnice podcastu snaží naučit své mladší kolegyně?

I o tom byla řeč v podcastu #FinŽeny. Aktuální epizoda se spouští v úvodu článku. Najdete ji také na Spotify či Apple Podcasts.