Michal Nosek: Černá stavba? Kdepak, jen divně nasvícená. Česká specialita jménem „legislativní úklid“
Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.
Česká krajina je plná drobných staveb, které vznikly z lásky, potřeby a občas i z tvořivého vztahu k předpisům. Pergoly, kůlny, přístřešky, takové to domácí stavební minimum. Rozdíl je v tom, že většina lidí k tomu nemá bonus v podobě možnosti „kdyžtak upravíme zákon“. Sněmovna totiž právě projednává novelu stavebního zákona, kterou předložila Mrázová společně s vládními poslanci a která by měla zmírnit pravidla pro dodatečné povolování staveb, čímž by se legalizace černých staveb zjednodušila.
Ministryně se hájí tím, že o stavbách na svém pozemku nevěděla a když pozemek získala, tak už tam stály. Což je v politice něco jako černý rolák, hodí se ke všemu a nikdy nezklame. Ať už je to pravda, nebo ne, na výsledek to má téměř nulový vliv. Fakta zůstávají, jen tón debaty je o něco uhlazenější.
Jak vyřešit problém bez zbytečného řešení
Klasický postup by byl: Máte problém, vyřešíte ho. Ministerský přístup je trochu odlišný: Máte problém, změníte definici problému. Černá stavba? To zní nepříjemně. „Dodatečně narovnaný právní stav“? To už působí téměř uklidňujícím dojmem. A když tenhle posun zrovna prochází legislativním procesem, celé to působí jako dokonale načasovaný servis.
Dvě verze reality
Pro běžného občana existuje poměrně přehledný postup. Postavíš bez povolení, úřad si všimne a následuje nepříjemná část s bagrem. Pro vyvolené lidi v systému je to trochu jinak. Postavíš bez povolení, vede se diskuse, hledá se výklad, případně se upraví zákon a problém nenápadně zmizí. Obě verze jsou legální. Jen ta druhá je výrazně kreativnější a nabízí víc možností.
Ministryně Mrázová bydlela v době svého starostování v Bílině v obecním bytě s nájmem v řádu několika tisíc korun, jak nyní „odhalilo“ jisté médium. Má to být vážně nová vládní kauza?
Glosa Dalibora Martínka: Mrázová prý platila pakatel za obecní byt. No a co
Názory
Když se z výjimky stane vzorec
Aby to nepůsobilo jako ojedinělá epizoda, podobné příběhy se objevují i jinde. Namátkou třeba u poslence Filipa Turka. Ten nedávno úspěšně zlegalizoval svou černou stavbu, kterou nyní stát považuje za moštárnu v sadu. A má klid. Už to nevypadá jako náhoda. Spíš jako dobře zavedený mechanismus, který občas zavrzá, ale jinak funguje spolehlivě.
Brit by nad tím zvedl obočí a suše nevěřícně poznamenal: „To je ale výhodné.“ Čech spíš pokrčí rameny: „Hlavně, že se to nějak vyřeší.“ A má pravdu.
V Česku se totiž věci nekomplikují. Jen se občas velmi tvořivě zjednoduší.
