Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Michal Nosek: Černá stavba? Kdepak, jen divně nasvícená. Česká specialita jménem „legislativní úklid“

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO)
ČTK
Michal Nosek

Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.

Česká krajina je plná drobných staveb, které vznikly z lásky, potřeby a občas i z tvořivého vztahu k předpisům. Pergoly, kůlny, přístřešky, takové to domácí stavební minimum. Rozdíl je v tom, že většina lidí k tomu nemá bonus v podobě možnosti „kdyžtak upravíme zákon“. Sněmovna totiž právě projednává novelu stavebního zákona, kterou předložila Mrázová společně s vládními poslanci a která by měla zmírnit pravidla pro dodatečné povolování staveb, čímž by se legalizace černých staveb zjednodušila.

Ministryně se hájí tím, že o stavbách na svém pozemku nevěděla a když pozemek získala, tak už tam stály. Což je v politice něco jako černý rolák, hodí se ke všemu a nikdy nezklame. Ať už je to pravda, nebo ne, na výsledek to má téměř nulový vliv. Fakta zůstávají, jen tón debaty je o něco uhlazenější.

Jak vyřešit problém bez zbytečného řešení

Klasický postup by byl: Máte problém, vyřešíte ho. Ministerský přístup je trochu odlišný: Máte problém, změníte definici problému. Černá stavba? To zní nepříjemně. „Dodatečně narovnaný právní stav“? To už působí téměř uklidňujícím dojmem. A když tenhle posun zrovna prochází legislativním procesem, celé to působí jako dokonale načasovaný servis.

Dvě verze reality

Pro běžného občana existuje poměrně přehledný postup. Postavíš bez povolení, úřad si všimne a následuje nepříjemná část s bagrem. Pro vyvolené lidi v systému je to trochu jinak. Postavíš bez povolení, vede se diskuse, hledá se výklad, případně se upraví zákon a problém nenápadně zmizí. Obě verze jsou legální. Jen ta druhá je výrazně kreativnější a nabízí víc možností.

Zuzana Mrázová (ANO)

Glosa Dalibora Martínka: Mrázová prý platila pakatel za obecní byt. No a co

Ministryně Mrázová bydlela v době svého starostování v Bílině v obecním bytě s nájmem v řádu několika tisíc korun, jak nyní „odhalilo“ jisté médium. Má to být vážně nová vládní kauza?

Přečíst článek

Když se z výjimky stane vzorec

Aby to nepůsobilo jako ojedinělá epizoda, podobné příběhy se objevují i jinde. Namátkou třeba u poslence Filipa Turka. Ten nedávno úspěšně zlegalizoval svou černou stavbu, kterou nyní stát považuje za moštárnu v sadu. A má klid. Už to nevypadá jako náhoda. Spíš jako dobře zavedený mechanismus, který občas zavrzá, ale jinak funguje spolehlivě.

Brit by nad tím zvedl obočí a suše nevěřícně poznamenal: „To je ale výhodné.“ Čech spíš pokrčí rameny: „Hlavně, že se to nějak vyřeší.“ A má pravdu.

V Česku se totiž věci nekomplikují. Jen se občas velmi tvořivě zjednoduší.

Související

Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví

S novou verzí stavebního zákona má problém téměř každý, říká šéf stavařů Nouza

Přečíst článek

Mrazy způsobí ovocnářům škody za stovky milionů. Hrozí až do poloviny května

Mrazy udeřily v sadech. Ovocnářům způsobí škody za stovky milionů
ČTK
 ČTK

Jarní mrazy zasáhly Česko v nejcitlivější fázi sezony a poškodily úrodu napříč ovocnými druhy. Ovocnáři předběžně odhadují škody na stovky milionů korun a varují, že dopady se naplno projeví až v dalších týdnech.

Mrazy, které Česko zasáhly v noci na dnešek, způsobily ovocnářům podle předběžného odhadu škody za stovky milionů korun. Nejvíce mrazy postihly Čechy, zejména střední a severní. Škody mrazy nadělaly na všech ovocných druzích. Přesnější vyčíslení škod budou moci ovocnáři udělat za několik týdnů po dokončení kvetení a opylení, uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Škody by podle něj neměly dosáhnout úrovně roku 2024, kdy dubnové mrazy způsobily nejnižší úrodu za posledních 100 let se škodami zhruba za 1,3 miliardy korun.

Až mínus šest

Předpověď meteorologů o velmi mrazivé noci na dnešek se naplnila. „V sadech jsme zaznamenali v noci a nad ránem teploty zhruba od minus dvou do minus šesti stupňů Celsia s dobou trvání od tří do sedmi hodin. Na mnoha místech šlo o celonoční mrazy. Působení mrazu zesilovalo současné sucho,“ uvedl Ludvík. Připomněl, že sady mrazy částečně poškodily již v první dekádě dubna a na začátku třetí dekády.

Ovocnáře podle Ludvíka čeká složitý ekonomický rok. „Budou muset zvážit další kroky a náklady, které je v průběhu vegetace čekají,“ uvedl. Vedle ztrát na produkci ovocnáři podle něj očekávají i kvalitativní škody, zejména na jablkách.

Sadaři podle Ludvíka na ochranu sadů před mrazy nasadili všechny síly, v sadech pálili svíce či používali zakuřování nebo protimrazové zamlžování. „Nebylo na co čekat, byla to možná poslední zásadní mrazivá noc, která mohla ovlivnit ekonomiku podniku. Nicméně není v možnostech žádného pěstitele ochránit celou produkci,“ uvedl Ludvík. Mrazy mohou hrozit až do poloviny května.

Chmelové brigády bývaly velmi oblíbené

Brigády 2026: Více peněz, ale i zmatek. Co se skutečně mění

Letní brigády letos lákají na vyšší výdělky, ale kolem změn panuje zmatek. Zatímco některá pravidla se skutečně upravila, řada „novinek“ kolujících na internetu platí už roky. Přinášíme přehled toho, co je v roce 2026 opravdu jinak.

Přečíst článek

Na ceny ovoce v obchodech by neměl mít výpadek české produkce přímý dopad, protože Česká republika je v produkci čerstvého ovoce závislá na dovozu. Soběstačnost Česka v ovoci je na úrovni 30 až 40 procent a ceny v obchodech se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Ceny by však mohl zvýšit výpadek produkce ovoce v Polsku, jehož sady silné mrazy také zasáhly. "Právě na Polsku jsou obchodní řetězce závislé," uvedl Ludvík.

Jarní mrazy ohrožují úrodu ovoce v Česku každoročně. V kritickém roce 2024 se úroda ovoce v Česku propadla na 48.058 tun ovoce, loni vzrostla na 146.243 tun. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Koalice svolává mimořádnou schůzi kvůli rozpočtovým pravidlům. Opozice varuje před rozvolněním disciplíny

Andrej Babiš a Alena Schillerová
Profimedia
 nst
nst

Vládní koalice chce 13. května svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny kvůli finálnímu schvalování novely upravující veřejné rozpočty a tvorbu státního rozpočtu. Důvodem jsou obavy z obstrukcí opozice, která ostře kritizuje změny v pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Vládní koalice sbírá podpisy pod žádost o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, na níž by poslanci projednali ve třetím čtení vládní návrh měnící zákony související s veřejnými rozpočty a sestavováním státního rozpočtu.

Podle předsedkyně klubu ANO Taťány Malé je hlavním důvodem obava, že opozice bude projednávání zákona blokovat. Žádost chce koalice podat v nejbližších dnech, schůze by měla podle plánu začít 13. května. Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) ji podle jednacího řádu musí svolat do deseti dnů od podání žádosti.

Spor o rozpočtovou odpovědnost

Napětí vyvolávají zejména pozměňovací návrhy ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), které opozice označuje za rizikové pro stabilitu veřejných financí.

Ministryně financí Alena Schillerová a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (oba ANO)

Vláda míří se schodkem pod 190 miliard. Ve hře je tvrdý fiskální test

Vláda si stanovila ambiciózní cíl: v příštím roce stlačit schodek státního rozpočtu pod 190 miliard korun. Znamenalo by to meziročně snížit deficit o 154 miliard korun – a právě to podle expertů představuje mimořádně náročný úkol.

Přečíst článek

Jedním z nejspornějších bodů je návrh prodloužit o další tři roky možnost vlády navyšovat výdaje na obranu nad hranici dvou procent hrubého domácího produktu, aniž by se tyto prostředky započítávaly do výdajových rámců rozpočtu.

Podobný režim má podle návrhu platit také pro investice do strategické infrastruktury podle liniového zákona. Kabinet argumentuje potřebou flexibility při financování klíčových priorit státu.

Opozice varuje před rozvolněním pravidel

Právě tyto návrhy se staly terčem kritiky opozice, podle níž mohou znamenat nebezpečné oslabení pravidel rozpočtové odpovědnosti a otevřít cestu k vyšším deficitům.

Opoziční poslanci už při předchozích debatách upozorňovali, že navrhované změny představují precedent, který může dlouhodobě narušit udržitelnost veřejných financí.

Klíčové hlasování v květnu

Mimořádná schůze tak může rozhodnout nejen o osudu samotné novely, ale i o dalším politickém střetu mezi koalicí a opozicí nad podobou fiskálních pravidel v době rostoucích bezpečnostních a infrastrukturních výdajů.

Květnové hlasování bude testem, zda vláda dokáže prosadit větší rozpočtovou flexibilitu, aniž by přesvědčila kritiky, že tím neoslabuje disciplínu veřejných financí.

Související

Doporučujeme