Dovolené zdražily za poslední dva a půl roku celkem o 15 procent. Letní sezona ale umí s cenami zahýbat mnohem ostřeji: loni v srpnu platili Češi za organizované dovolené a zájezdy téměř o 42 procent více než na začátku roku 2024. Data ČSÚ tak ukazují, že dražší dovolená není jen pocit – i když cenový skok se nejvíc soustředí do hlavní sezony.
Těch devět týdnů, kdy děti nechodí do školy, jsou utrpení. Ne snad pro děti. Tím méně pro učitele. Těm jde navíc plat. Utrpení je to pro rodiče. Prázdniny, to je doslova průvan v peněžence. A nápor na nervy. Tábory, hlavně ty příměstské, to je skvělý byznys. Za pět dní v týdnu, což je obvyklá doba takového tábora, dáte klidně deset tisíc. A to děti spí doma, musíte chystat snídani a večeři. A to zbývá ještě osm týdnů.
Děti byly zase celý týden doma. Nebyly nemocné. Jen prostě nechodily do školy, protože byly takzvané podzimní prázdniny. To je nějaká novinka, dřív to nebylo. Dřív byly jenom letní prázdniny. Ty jsou pořád. Jsou i zimní prázdniny, přes Vánoce. A jarní prázdniny. Už to je docela hodně prázdnin.
Dětem a pedagogům odstartoval školní rok. Zatím má být standardní, jen ministerstvo školství se na podzim chystá představit zásadní reformu, která by v horizontu deseti let výrazně proměnila stávající strukturu vzdělávacího systému.
Čas prázdnin a s nimi spojených letních brigád se blíží. Volná místa v nabídce internetových portálů zatím ještě jsou. Zaměstnavatelé shání na letní provoz zejména brigádníky na pozice prodavače, pokladní, číšníky, servírky, pomoc do kuchyně, dělníky i pracovníky do administrativy. Nejlépe ohodnocené jsou tradičně pozice třídění balíků, balení a doplňování zboží nebo práce pokladní.
Třetina rodičů očekává, že si letos za prázdniny připlatí. Každý pátý počítá s účtem vyšším než 10.000 korun za jedno dítě. Vyplývá to z průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial. Společnost ho uskutečnila počátkem dubna ve spolupráci s agenturou Ipsos mezi téměř 600 respondentů. Polovina dětí podle něj vyrazí na tábor a většina nepřijde ani o prázdniny u prarodičů.
Co teď asi dělá sto padesát tisíc českých učitelů? Jeli na hory, koukají na televizi, šli na nákupy? Od středy jsou ve školách prázdniny. Nevím, co je to za prázdniny, asi podzimní, ty dříve nebývaly. Ale už jsou. Děti dostaly úkoly, které plní doma, učitelé možná přemýšlejí nad látkou na příští týden.
„Super jídlo a pohostinní lidé,“ vyskočí na mě, když otevřu nějakého turistického průvodce o jakémkoliv řeckém ostrově. Dovolím si nesouhlasit. Strávil jsem týden projížděním řeckého ostrova Rhodos ve snaze nalézt nějaké pohostinné lidi. Viděl jsem vše od velmi chladné obsluhy, přes naprosto apatickou (nejčastěji) až po tu agresivní, když se vám něco nelíbí.
Náš pan ředitel říká, nejsou lidi. A že paní učitelku, která křičí na děti, a ony pak doma pláčou, nemůže vyhodit. Prostě nejsou lidi. V tom jsou tedy učitelé sejf. Není náhrada, takže si mohou na školách dělat, co se jim zamane.
