Stanislav Šulc: Tahá v kauze Babišova střetu zájmů za kratší konec prezident, nebo šéf ANO?
Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Populisté moderního střihu mají všichni jedno společné – veškerá pravidla chtějí co nejvíce ohnout svým směrem a pokud existuje jakákoli skulina v legislativě, okamžitě ji zaplní vlastními nápady. Mistr v tom je Donald Trump, mistrem v tom byl Miloš Zeman. Obě tyto figury přitom naplnily vrchovatě tezi Václava Havla, že demokracie je jen pro ty, kdo ji berou vážně.
Andrej Babiš se doposud ve svých rolích vlastně choval státnicky. Ať už jako ministr, tak i jako premiér dvou vlád, první bez důvěry, druhé s důvěrou. A vlastně i v opozici. Jenomže nyní může příslovečný Rubikon překročit i on. A je docela možné, že k tomu skutečně směřuje.
Jde samozřejmě o jeho nevyřešenou (a reálně nikdy neřešenou) dvojroli – politika a největšího (nejen) zemědělského podnikatele v zemi. Tento střet zájmů, který by v důsledcích měl dopadat poměrně krutě na hospodaření jeho Agrofertu, by dle zákona měl bránit v tom, aby se stal premiérem. Jenomže realita může být jinán.
Lidé považují za nejlepšího porevolučního prezidenta i nadále Václava Havla. Druhý nejlepší je nově nynější prezident Petr Pavel, který od minulého hodnocení z letošního jara předstihl Václava Klause. Čtvrtou příčku obsadil Pavlův předchůdce Miloš Zeman. U současné hlavy státu lidé hodnotí pozitivně hlavně vystupování na veřejnosti a to, jak reprezentuje české zájmy v zahraničí. Při známkování jako ve škole by dostal horší dvojku. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila agentura STEM/MARK.
Nejlepším prezidentem zůstává pro Čechy Havel, ukázal průzkum. Petr Pavel sesadil Klause
Leaders
Na tahu je prezident
Petr Pavel hned po volbách tuto kartu vytáhl a je to téměř určitě také hlavní důvod, proč šéf vítězného hnutí ANO ještě nebyl jmenován premiérem. Zdá se totiž, že jinak má téměř vše nachystáno. A to i přes podivné skandály u koaličních partnerů.
Jenomže prezident ví, že hrozí poměrně velká blamáž, pokud by Babišovi dal bianco šek v podobě jmenování premiérem. Tady je totiž onen nebohý prostor pro kreativitu, kterou tvůrci Ústavy a zákonů do české legislativy umožnily tím, že počítali s politiky ostrými, ale ne bezskrupulózními.
A tak pokud Petr Pavel Babiše jmenuje, je reálná šance, že ten bude premiérem vlády s důvěrou dalších X let, aniž by střet zájmů reálně řešil, natož vyřešil.
Reálně lidi rozpočet státu vlastně nezajímá. Jestli bude jeho schodek 286 miliard nebo 360 miliard? Nikdo kromě Mojmíra Hampla si kvůli tomu vlasy na hlavě rvát nebude. Každého zajímá jen to, kolik peněz mu měsíčně přistává na účtu. A všichni chtějí víc. Soudci jsou dokonce schopni se za zvýšení svých vysokých platů soudit.
Dalibor Martínek: Žabomyší válka o rozpočet, který běžného Čecha vlastně nezajímá
Názory
Rozdělená společnost
Podle odborníků to je zejména proto, že v Česku (na rozdíl od některých jiných zemí) neexistuje nikdo, kdo by na dodržení zákona o střetu zájmů uměl dohlížet. A to je pořád jen půlka příběhu, druhá půlka je ještě smutnější: vlastně neexistuje nástroj, jak postupovat dál, pokud by skutečně někdo seznal, že Babiš ve střetu zájmu je dál.
Volně přeloženo: pokud Petr Pavel Babiše jmenuje, ten bude premiérem ať už během zákonných 30 dní s Agrofertem učiní cokoli.
Tím se nám ovšem otevírá možnost pro menší ústavní krizi. Prezident Pavel může zdržovat jmenování premiéra, Babiš bude útočit a slibovat. A až to prezident nevydrží a premiéra jmenuje, Babiš samozřejmě duchu zákona o střetu zájmu téměř jistě nevyhoví. A nikdo s tím nic nenadělá.
Část voličů a politického spektra bude spokojena, část se bude bouřit. Ale v důsledcích to bude jen další hřebíček do rakve českého ústavního pořádku. Protože, abychom se ještě jednou vrátili k Havlovi, to s tou demokracií ti mocní zkrátka nemyslí vážně.
Jako šéf Transparency International se David Ondráčka dostal ke kauzám, které mohly Česko připravit o stovky miliard korun. Někdy napomohl jejich odkrytí, jindy byl protikorupční aktivismus bezzubý. Proč? Protože porazit ten systém musí i jiní, politici, policie, soudci. Nyní Ondráčka vydává knihu Kauza Česko, v níž popisuje celou řadu kauz a problémů, které tento „systém“ způsobuje. A nabízí i možnou alternativu. „Polistopadový systém v Česku se vyčerpal, potřebujeme změnu. Říkám tomu druhá polistopadová republika, nad níž bychom měli začít co nejdříve uvažovat,“ říká Ondráčka, který své komentáře publikuje na newstream.cz.
David Ondráčka napsal knihu o Česku. Žijeme v oligarchii, říká
Leaders
Mileniálové investují jinak než jejich rodiče. Zatímco starší generace dávají přednost akciím a konzervativním nástrojům, mladší investoři obracejí pozornost k rizikovějším „alternativám“ – například fondům private equity, venture kapitálu nebo realitním projektům. Vyplývá to z analýzy Goldman Sachs Asset Management, o níž informovala televize CNBC.
Generace, která nevěří burze. Jak mileniálové mění investiční svět
Money
