David Ondráčka napsal knihu o Česku. Žijeme v oligarchii, říká

Jako šéf Transparency International se David Ondráčka dostal ke kauzám, které mohly Česko připravit o stovky miliard korun. Někdy napomohl jejich odkrytí, jindy byl protikorupční aktivismus bezzubý. Proč? Protože porazit ten systém musí i jiní, politici, policie, soudci. Nyní Ondráčka vydává knihu Kauza Česko, v níž popisuje celou řadu kauz a problémů, které tento „systém“ způsobuje. A nabízí i možnou alternativu. „Polistopadový systém v Česku se vyčerpal, potřebujeme změnu. Říkám tomu druhá polistopadová republika, nad níž bychom měli začít co nejdříve uvažovat,“ říká Ondráčka, který své komentáře publikuje na newstream.cz.

Jste známým aktérem českého protikorupčního hnutí. Co vás vedlo právě nyní vydat knihu Kauza Česko?

Byla to vnitřní potřeba zachytit určitou unikátní zkušenost, kterou jsem prožil. Chtěl jsem se znovu podívat na kauzy, u kterých jsem byl a u některých z nichž věřím, že jsem České republice zachránil docela dost peněz. Chtěl jsem se na ně podívat s odstupem a nadhledem. Zároveň když navštěvuju české školy, vidím, že pro studenty je dnes vše, co se odehrálo před deseti lety, už pravěk. Myslím, že potřebujeme pochopit, co se v posledních 35 letech u nás stalo. Rád bych, abychom nad tou dobou kriticky přemýšleli.

Komentáře Davida Ondráčky pro newstream.cz můžete číst zde

Jaká ta doba podle vás byla?

Byla to doba určitě v mnohém skvělá, ale v něčem taky šílená. Ale ještě k těm motivacím. Jednou z nich je také snaha sdělit svým dětem, co jsem vlastně dělal a proč.

V knize máte celou řadu důležitých aktérů té doby a také přelomových událostí a problémů. Kdo, nebo co je podle vás klíčovým bodem či problémem polistopadové éry?

Začal bych tím problémem. Tím je jednoznačně oligarchizace. A tím nemyslím vstup Andreje Babiše do politiky. Je to klíčové pro pochopení nikoli hemžení herců, kterými jsou politici, ale motivací režisérů a scenáristů v pozadí. Dnes mají neomezené finanční možnosti a umějí je využít pro to, aby tu hru manipulovali. A znovu říkám, nejde o žádného konkrétního finančníka, jde o systém, v němž peníze ovlivňují politiku i veřejný sektor. A s tím se pojí i odpověď na to, kterou osobnost považuju za klíčovou v polistopadové éře.

Havel, Klaus, Zeman, nebo Babiš, když vyjdu z vaší knihy?

Václav Klaus, který měl zásadní vliv na podobu transformace, privatizace a vůbec majetkových přesunů u nás za tu éru. Ať už jako ministr financí, premiér a později prezident. A dnes řekněme jako ideolog Motoristů. Neumí uznat, že jeho éra skončila, a pořád musí věci ovlivňovat. Spousta lidí je mu vděčná za to, že zbohatli během doby, kdy bylo takříkajíc „zhasnuto“. Spousta lidí se s ním vyvezlo nahoru. To je mimochodem dneska stejné u Babiše.

David Ondráčka: Český surrealismus. V současné situaci může být Babiš kotvou zdravého rozumu

Názory

Absurdní výsledek současné situace může být, že Babiš se stane kotvou zdravého rozumu a pragmatismu. Oproti úplným šílencům a amatérům, co ním mohou sedět ve vládě, Okamurovcům a Motoristům, bude působit jako poslední dospělý v místnosti, co brzdí jejich šílené nápady.

David Ondráčka

Přečíst článek

A klíčová událost? V redakcích se vždycky skloňoval pád IPB a následné dění…

Neřeknu jednu, ale dvě. První je privatizace bank, kde je příběh IPB a konsolidační agentury jasným symbolem. Podnikatelé si vykupovali vlastní dluhy za zlomky hodnoty a stalo se to základem dnešních oligarchických skupin.

A druhá?

Ta nastala v roce 2013 a souvisí s pádem Nečasovy vlády. Podle mého tehdy de facto vybouchl stranický systém, který tu fungoval 20 let. Do té doby to bylo jednoduché: měli jsme ODS napravo, ČSSD nalevo, lidovce uprostřed, kteří klidně půjdou do vlády s kýmkoli, a komunisty, s nimiž se alespoň oficiálně nikdo nebaví. Jenomže s pádem Nečasovy vlády se najednou začal tvořit systém jiný reprezentovaný vzestupem Andreje Babiš, ale také Tomia Okamury.

Každá z těch událostí svým vlastním způsobem souvisí s korupcí, která je pro vaši dráhu určující. Jak jste se tedy vlastně stal tím protikorupčním aktivistou?

Nebyl to žádný jeden impuls, který by mě tímto směrem navedl. A určitě v tom sehrála svou roli i náhoda. Transparency International jsem znal, věděl jsem, co dělají, a jednou jsem se k nim přidal. Postupně jsem si uvědomil, jak významný vehikl to vlastně může být, když se použije efektivně. Že může být oponenturou státní moci v opravdu velkých projektech. Klíčová je ta pozice nezávislosti a volnosti ve výběru kauz, kterým se chcete věnovat.

Kauza Česko: Potřebujeme Druhou polistopadovou republiku

Názory

„Když systém zreziví, nestačí nový nátěr. Musíme ho přestavět,“ říká protikorupční expert David Ondráčka. Bývalý ředitel Transparency International vydal knihu Kauza Česko. Analyzuje v ní, proč se český stát po 35 letech od sametové revoluce dostal na rozcestí — a proč je čas na jeho hlubší modernizaci. Ondráčka tomu říká Druhá polistopadová republika. Ne revoluce, ale upgrade systému.

David Ondráčka

Přečíst článek

Co bylo pro vás hlavní kritérium při výběru?

Chtěl jsem se věnovat skutečně velkým kauzám, protože tam tekly miliardy. Vadilo mi, že právě tyto věci, ten systém, Česko v podstatě brzdí. Já jsem přesvědčen o tom, že tady žije spousta mimořádných lidí s velkými nápady a že naše země má ohromný potenciál. Můžeme být tím Dánskem střední Evropy. Ale zatím nejsme, spíše jsme kulhající a trochu zahnívající země, kde se sice žije fajn, ale celkově nám ujíždí vlak.

Možná vyzním skepticky, ale to asi není jen dopad korupce, ne?

Pokusím se vám ten pohled vyvrátit. Ten systém je nastavený tak, že velkým skupinám se daří, nikoho dalšího mezi sebe nepustí, chybí štiky v rybníku. Navíc není žádná velká motivace pro změny v politice, která určuje pravidla. I té chybí „okysličování“. Vezměte si třeba kandidátky velkých stran, tam jsou zejména zasloužilí straníci, kteří nikoho nového mezi sebe nepustí. To je širší, nejen trestní, pojetí korupce, jak ji vnímám já. To, že chytíme a potrestáme nějakého zlodějíčka, který si vezme provizi ze zakázky, je samozřejmě taky nutné. Ale pro mě jde o ten fenomén, který nás brzdí byznysově i mentálně. Je dokázáno, že kde se to podařilo omezit, tam roste i důvěra celé společnosti v instituce a vůbec v to, že se stát dokáže postarat o základní fungování veřejných služeb.

Uspěl jste v tom?

To je hrozně složitá otázka. S kapacitami, které jsem měl, jsem se mohl věnovat pěti kauzám, ačkoli jsem viděl sto dalších. Na konkrétních kauzách jsme pomohli tomuto státu ušetřit opravdu hodně peněz, miliardy. Ale často jsme tu danou kauzu mohli dotáhnout jen do určité fáze, pak to již bylo na dalších, politicích, policii, soudech.

Dalibor Martínek: Žabomyší válka o rozpočet, který běžného Čecha vlastně nezajímá

Názory

Reálně lidi rozpočet státu vlastně nezajímá. Jestli bude jeho schodek 286 miliard nebo 360 miliard? Nikdo kromě Mojmíra Hampla si kvůli tomu vlasy na hlavě rvát nebude. Každého zajímá jen to, kolik peněz mu měsíčně přistává na účtu. A všichni chtějí víc. Soudci jsou dokonce schopni se za zvýšení svých vysokých platů soudit.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

V knize zmiňujete velký ekotendr jako příklad toho, kde se vám povedlo zabránit velké korupci. Na druhou stranu se velká část těch věcí, které by se bývaly sanovaly, zkrátka nestaly. Je to v důsledcích skutečně pozitivní?

V knize to popisuju detailně, ale zkusím to říct ve stručnosti. Já nikdy netvrdil, že nebylo třeba tu sanaci udělat. Ale způsob, že se to mělo stát jedním obřím tendrem, byl totálně neefektivní. My jsme poukázali na to, že podobné věci se mají dělat podle pravidel, která mohou ušetřit desítky miliard. To se nakonec stalo.

Přesto: jak chcete lidem, kteří po desítkách let „kultivace“ věří v ten bezbřehý pragmatismus, vysvětlit, že něco neudělat je lepší, než udělat v podstatě cokoli?

Já jsem toto dilema vážil také, a to u každé jednotlivé kauzy, ať se jednalo o politiku regionální, nebo celostátní. Jestli zastavení projektu bude mít pozitivní dopad. U ekotendru jsme dospěli k tomu, že je postaven na zcela korupčních kolejích. Přitom řada těch problémů, které se tehdy měly sanovat, si vyřešili vlastníci pozemků sami, s mnohými si poradila příroda. Ale ať to řeknu obecněji: ta moje snaha byla o to, aby veřejné rozpočty a třeba státní, polostátní a městské firmy přestaly být krmelci, kam si každý chodí pro potravu, jak to tady bývá běžné. Věřím, že kdyby se povedlo toto dostat pod kontrolu, stačilo by to na snížení například každoročního schodku státního rozpočtu.

Takže by se ušetřilo nějakých 200 miliard ročně?

Myslím, že takový potenciál to má.

Tím se dostáváme k současnosti, kterou značně definuje Andrej Babiš. Ten si boj s korupcí hodně přivlastnil, možná jej i poohýbal pro své vlastní potřeby. A uspěl. Zároveň se právě někteří protikorupční aktivisté s Babišem zapletli. Proč se to odehrálo právě takto?

Boj proti korupci je vždy náchylný k tomu, že jej někdo zneužije. A Babiš přesně toto udělal. Ostatně i jinde vidíme, že největší verbální bojovníci s korupcí jsou těmi největšími gaunery. Je velmi tenká hranice mezi legitimní snahou omezovat politickou moc a tím, když to někdo staví jako protirežimní věc. Právě to je ten rozdíl. Populisté vše definují jako prohnilé a sebe samé jako obecné řešení. Zároveň si všimněte, že tady mluvíme o Babišovi, že zneužil motiv korupce, aby se dostal k moci. Ale totéž vlastně dělali i Piráti, díky čemuž se stali výraznou politickou silou. A bylo to z jejich strany zneužití motivu boje s korupcí, nebo to myslí vážně?

Peníze nerostou na stromě. Kontribuce i daně zdražují bydlení, říká Dušan Kunovský

Reality

Když jsem četl programové prohlášení vlády, řada kroků je rozvojová, říká Dušan Kunovský zakladatel a majitel největšího stavitele bytů v zemi, společnosti Central Group. Řada opatření souzní s tím, co firma již posledních deset let říká. „Klíčové je přenést to z papíru, který snese všechno, do praxe,“ hodnotí plány budoucí vlády v oblasti bytové výstavby.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Budiž, v tom samozřejmě máte pravdu. Na druhou stranu i vy ve své knize o Babišovi píšete spíše, řekněme, s určitými obavami pro další vývoj. Co od něj lze čekat?

Nejdřív řeknu, že Fialova vláda mu to vítězství naservírovala svou neschopností doručit reformy, které slibovala, a určitou „kýčovitou“ politikou. A tak tu máme Babiše 2.0, který se spojil s Motoristy a SPD, takže bude v jakékoli situaci působit jako jediný dospělý v místnosti. Samozřejmě se bude soustředit jen na své zájmy a problémy, tedy zejména na imunitu a vlastní byznys. Jinak si nemyslím, že by byl proruský, jak se často opakuje. Byznys má v Evropě, takže alespoň v tomto ohledu máme štěstí.

A v jakém ohledu štěstí nemáme?

Můžeme čekat asi leccos z učebnice dnešních populistů. Takže s relevantními médii se tato vláda asi bavit nebude, dojde k ignoraci občanského sektoru, můžeme čekat různé tlaky na některé instituce, možná se některé pokusí vyhladovět, aby mu pak šly více na ruku. Nicméně vyhráli volby, protože byli silnější a soupeř slabší.

Je to „playbook“ populistů, kterou zatím nejvíc zdokonalili lidé kolem Donalda Trumpa. Má vůbec cenu ještě sledovat českou politiku, když to je v zásadě jen kopie trendů ve světě?

Samozřejmě se potřebujeme dívat za svůj rybníček, protože ten náš omezený pohled není šťastný. Ty věci se k nám dostávají se zpožděním, ale docela se to zrychluje. Tragédie je ta naše zaprděnost, neschopnost sledovat to dění jinde. A když to má běžný člověk, ještě se to dá přežít, ačkoli o hodně přichází. Ale šílené je, že tu mohou být ministři, kteří neumějí žádný jazyk, nemají žádné kontakty, v té funkci jsou zbyteční

V knize navrhujete koncept druhé polistopadové republiky. Potřebujeme další revoluci?

Mám dojem, že se náš politicko-společenský model vytvořený krátce po sametové revoluci dostal na určitou hranu, instituce zrezivěly. Je to logické z mnoha důvodů – jednak ta první polistopadová republika trvá již 36 let, tedy už skoro dvakrát tak dlouho, co fungovala masarykovská první republika. Zároveň jsme dosáhli celé řady cílů, které jsme sdíleli, jako byl vstup do NATO a EU. Takže toto nás už nemotivuje, změnil se nám horizont. A na to je potřeba namodelovat ten další vývoj.

Češi vybrali miliony za den. Střely pojmenované po Drábové míří na frontu

Zprávy z firem

Ukrajina získá díky iniciativě Dárek pro Putina dvě střely s plochou dráhou letu Flamingo pojmenované po zesnulé předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové. V říjnu iniciativa ve sbírce na střelu vybrala od dárců požadovanou částku 12,5 milionu korun za jeden den a oznámila, že ukrajinský výrobce dar zdvojnásobí a za vybrané peníze dodá dvě střely. Upozornil na to server Novinky.cz.

ČTK

Přečíst článek

Co tedy navrhujete?

Měli bychom si vytvořit jasné priority, na kterých stavět, a na ně v podstatě namodelovat klíčové systémy, jako je vzdělání, pracovní trh a další. A potřebujeme radikální proměnu fungování některých institucí.

Konkrétně?

Například bych zrušil kraje nebo zásadně změnil jejich pravomoci, a naopak posílil roli samospráv a jejich financování. Dále bych upravil fungování Senátu, který by se měl stát tou platformou pro regiony, jíž de facto již je, ale nijak s tím nepracujeme. A samozřejmě čím dál častěji se zmiňuje slučování samospráv, které by asi nemuselo být nijak radikální, ale mohlo by dojít k určitému sloučení byrokracií, aby i dnešní menší obce dokázaly podniknout například větší investice.

Jak to udělat prakticky?

Musí začít nějaká debata. Je jedno, na jaké politické úrovni, ale ať už hlavně začne.

David Ondráčka

Expert na veřejnou správu, transparentnost a etiku v byznysu, který mezi lety 2008 a 2020 působil jako ředitel Transparency International ČR. V roce 2013 dostal nabídku na post ministra vnitra, po deseti dnech jednání zkrachovala. V současnosti je komentátorem politického i společenského života, vedle knihy Kauza Česko píše komentáře pro newstream.cz.

Timur Barotov: Akcionáři Tesly kývli na „bilionový“ balík pro Muska. Ten to ale nebude mít snadné

Názory

Akcionáři Tesly schválili bezprecedentní odměnu až za 1 bilion dolarů pro Elona Muska, ale její vyplacení je podmíněno extrémně náročnými cíli – a hlavním motivem je posílení Muskova vlivu v Tesle, aby nemohl být snadno odstaven v kritických momentech, říká v komentáři analytik BHS Timur Barotov.

Timur Barotov

Přečíst článek

Je AI bubina před prasknutím? V žádném případě, říká analytik J&T Banky Kubik

Trhy

Investice v řádech desítek miliard dolarů, ale zatím nepříliš přesvědčivé zisky. I tak může působit současná situace kolem umělé inteligence z pohledu drobných investorů. I proto se množí spekulace, že AI je bublina připomínající tu na přelomu milénia, která posléze praskla a způsobila krizi. Situace je ale podle analytika J&T Banky George Williama Kubika úplně jiná. Kubik o detailech hovořil v podcastu J&T Banka Talks.

sta

Přečíst článek