Stavět bude snazší, slibuje Havlíček. Nový stavební zákon by měl platit od roku 2027

Bankovní rada České národní banky nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.

Guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že bankovní rada o ponechání základní úrokové sazby rozhodla jednomyslně. V české ekonomice převažují rizika ve směru vyšší inflace, uvedl Michl. Doplnil, že aktuální podmínky v ekonomice stále vyžadují relativně přísnou měnovou politiku. Pro další rozhodování o sazbách si bankovní rada podle Michla nechává všechny možnosti otevřené.

„Cílem rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilní poblíž dvouprocentního cíle. To vyžaduje, aby růst peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, úvěrová dynamika zůstala umírněná,“ řekl Michl. 

Bankovní rada vidí proinflační riziko v možném zrychlení růstu množství peněz v ekonomice kvůli úvěrům domácností i kvůli růstu celkových výdajů veřejného sektoru. Ve směru vyšší inflace působí podle ní i pokračující rychlý růst mezd společně s trvajícím napětím na trhu práce. Riziko vidí bankovní rada i ve zdražování potravin a setrvačnosti inflace ve službách. Nejistotou pro výhled zůstává vývoj války na Ukrajině a citlivost finančních trhů na zadluženost některých západních zemí.

Dopad očekávaných kroků nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě na vývoj inflace Michl nechtěl nyní předjímat. „Programové prohlášení teprve analyzujeme,“ řekl. Zásadní změnu inflačního vývoje nečeká ani od odložení spuštění systému emisních povolenek pro dopravu a lokální vytápění ETS 2 o rok. Podle Michla se tím problém pouze posunul v čase.

Guvernér ČNB nechtěl předjímat, jak bude bankovní rada rozhodovat o nastavení sazeb na svém prosincovém jednání. Podle něj to neudělal ani žádný ze členů rady na dnešním jednání. „Necháváme si všechny možnosti otevřené ve směru dolů nebo nahoru podle vývoje rizika,“ řekl Michl.

Investona, další hráč na trhu drobných investic. Chce „rozhýbat Čechy“ k investování

Money

Na účtech českých bank leží asi čtyři biliony korun. Češi finance nechávají ležet ladem. Nevědí, jak je výhodně zhodnotit. Investování nerozumí, nevědí, co s penězi. Obecně Češi neinvestují. Obchodníci s finančními produkty vycítili možnost. Nyní přichází na trh portál Investona, platforma, stojící na základech obchodníka s cenným papíry Colosseum.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Bankovní rada nechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada ponechala na 2,5 procenta.

ČNB v době inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Zatím k poslednímu uvolnění měnové politiky sáhla bankovní rada v květnu, kdy snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Zhoršený výhled

Kromě sazeb představila ČNB také pohled do budoucna, když zhoršila výhled hospodářského růstu Česka. V letošním roce se hrubý národní produkt (HDP) zvýší o 2,3 procenta a příští rok o 2,4 procenta, vyplývá z makroekonomické prognózy. V srpnu ČNB čekala pro oba roky hospodářský růst 2,6 procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,5 procenta, v srpnu ji odhadovala na 2,6 procenta.

V příštím roce očekává centrální banka zvolnění inflace na průměrných 2,2 procenta, v roce 2027 její opětovné zrychlení na 2,5 procenta. Hospodářský růst by měl podle prognózy ČNB v roce 2027 výrazně zrychlit a měl by dosáhnout 2,8 procenta.

„Česká republika pokračuje v solidním ekonomickém růstu. Hlavním tahounem ekonomiky je spotřeba domácností,“ řekl guvernér ČNB Aleš Michl.

ČNB je ve výhledu na letošní rok pesimističtější než ministerstvo financí, jehož dnešní prognóza čeká růst HDP 2,4 procenta. V příštím roce naopak ministerstvo financí čeká zpomalení hospodářského růstu na 2,2 procenta.

Prognóza ČNB také očekává silnější kurz koruny, než s jakým počítala srpnová predikce. Letos bude podle aktuální prognózy průměrný kurz koruny 24,70 koruny za euro, proti srpnovému odhadu by česká měna měla být o 20 haléřů silnější. V příštím roce koruna podle ČNB posílí na průměrných 24,60 koruny za euro, na stejné úrovni kurz zůstane i v roce 2027.

Průměrná sazba hypoték na počátku listopadu zůstala na říjnových 4,91 procenta, je tak stále nejníže od dubna 2022. Za celý letošní rok klesla o přibližně třetinu procentního bodu. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.

„Listopad přinesl na hypoteční trh stabilizaci nebo stagnaci, záleží na úhlu pohledu. Nejvýhodnější podmínky aktuálně nabízejí hypotéky s tříletou fixací, jejichž průměrná sazba se pohybuje lehce nad hranicí 4,5 procenta,“ uvedl hypoteční analytik Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Pětileté fixace u hypoték do 80 procent hodnoty nemovitosti (LTV) se aktuálně pohybují lehce pod hranicí 4,8 procenta, zatímco tříleté fixace jsou o několik bazických bodů levnější. Dlouhodobé desetileté fixace naopak stagnují těsně pod hranicí 5,4 procenta, stejně jako jednoroční fixace, které se drží okolo 4,9 procenta. Rozdíly naznačují opatrnost bank při stanovování cen napříč délkami fixací.

Objem nově poskytnutých úvěrů na bydlení je sice meziročně vyšší, ale stále nedosahuje úrovní z roku 2020, kdy byly objemy sjednaných hypoték rekordní. Důvodem jsou vysoké ceny nemovitostí, opatrnost domácností při přijímání dlouhodobých závazků a nejistota ohledně dalšího vývoje ekonomiky. „Aktuální sazby kolem pěti procent jsou sice nižší než loni, ale pro řadu zájemců o vlastní bydlení zůstávají nad hranicí finanční dostupnosti,“ upozornil Sýkora.

video

Zájem o hypotéky je rekordní. A nečekám ochlazení, říká bankéř Zetek

Reality

Míříme k druhému nejúspěšnějšímu roku z pohledu historie. Nejvyšším rokem byl rok 2021, kde však významnou roli hrálo refinancování, říká Miroslav Zetek, místopředseda představenstva ČSOB Hypoteční banky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Úrokové sazby hypoték se dále drží lehce pod pětiprocentní hranicí. „Potvrzuje se tak to, že banky v této nejisté době nebudou se sazbami výrazněji hýbat, dokud neuvidí jasný směr české i světové ekonomiky. Je nepravděpodobné, že by se to v blízké době změnilo,“ uvedl vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select Tom Kadeřábek.

Stagnace sazeb a opatrnost bank při jejich snižování přichází v období, kdy na trh proudí zvýšený počet žádostí o refinancování hypoték. Letos totiž hromadně končí fixace sjednané v letech 2020 a 2021, kdy se úrokové sazby běžně pohybovaly pod dvěma procenty. Klienti, kteří tehdy uzavřeli pětiletou fixaci s úrokem 1,89 procenta, jsou dnes postaveni před realitu refinancování za více než dvojnásobnou sazbu. Měsíční splátka hypotéky tři miliony korun se splatností 30 let tak vzroste z 10 900 korun na 15 900 korun.