Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Lukáš Kovanda: Z Prahy je skanzen. I v Brně a Bratislavě mají vyšší budovu

Top Tower
Trigema, užito se svolením
Lukáš Kovanda

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, i Brno či Bratislava mají vyšší budovu, o Varšavě ani nemluvě. Top Tower a Černého „vrakodrap“ to ale mohou začít měnit.

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními. Výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři (viz žebříček).

Měnit by to mohl začít projekt mrakodrapu Top Tower. Zastupitelstvo Prahy již kývlo na potřebnou změnu územního plánu. Budova by měla vyrůst u stanice metra Nové Butovice. Se 125 metry zamýšlené výšky by se objekt mohl vejít do první třicítky nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky. Spíše ale do první čtyřicítky, neboť i v dalších městech Visegrádu vznikají nové výškové budovy. Vedle budovy Top Tower by měla stanout obří konstrukce znázorňující vrak lodi, tedy jakýsi „vrakodrap“. Dílo Davida Černého má mít dokonce 135 metrů výšky, nejde ale o obytnou budovu.  

Nynější stav je tristní, srovnáme-li Česko s dalšími zeměmi Visegrádské čtyřky. Hlavně v porovnání s Polskem. V případě Polska, kde je nejvyšší koncentrace výškových budov ve Varšavě, nelze vysoký počet vysokých budov vysvětlovat jen válečným zničením jejich metropole. Vždyť takřka dvacet polských budov z žebříčku, tedy prakticky celá polovina, bylo dokončeno v posledních asi deseti letech.

Nejvyšší budovy zemí Visegrádské čtyřky (technické objekty typu vysílačů nejsou zahrnuty).

  1. Varso Tower, Varšava, Polsko, 310 metrů (nejvyšší budova v EU)
  2. Palác kultury a vědy, Varšava, Polsko, 237 metrů
  3. Warsaw Spire, Varšava, Polsko, 220 metrů
  4. Sky Tower, Vratislav, Polsko, 212 metrů
  5. Warsaw Trade Tower, Varšava, Polsko, 208 metrů
  6. Warsaw Unit, Varšava, Polsko, 202 metrů
  7. Skyliner, Varšava, Polsko, 195 metrů
  8. Złota 44, Varšava, Polsko, 192 metrů
  9. Rondo 1, Varšava, Polsko, 192 metrů
  10. Olivia Star, Gdaňsk, Polsko, 180 metrů
  11. Centrum LIM, Varšava, Polsko, 170 metrů
  12. Eurovea Tower, Bratislava, Slovensko, 168 metrů
  13. Varšavské finanční středisko, Varšava, 165 metrů
  14. InterContinental Warsaw, Varšava, Polsko, 164 metrů
  15. Cosmpolitan Twarda 2/4, Varšava, Polsko, 160 metrů
  16. Q22, Varšava, Polsko, 155 metrů
  17. Skysawa, Varšava, Polsko, 155 metrů
  18. Chałubińskiego 8, Varšava, Polsko, 150 metrů
  19. MOL Campus, Budapešť, Maďarsko, 150 metrů
  20. Sea Towers, Gdaňsk, Polsko, 143 metrů
  21. Generation Park, Varšava, Polsko, 140 metrů
  22. Mennica Legacy Tower, Polsko, 140 metrů
  23. Intraco I, Varšava, Polsko, 138 metrů
  24. KTW II, Katovice, Polsko, 133 metrů
  25. Warsaw Hub 1, Varšava, Polsko, 130 metrů
  26. Warsaw Hub 2, Varšava, Polsko, 130 metrů
  27. Spektrum Tower, Varšava, Polsko, 128 metrů
  28. Pazim, Štětín, Polsko, 128 metrů
  29. Altus, Katovice, Polsko, 125 metrů
  30. Nivy Tower, Bratislava, Slovensko, 125 metrů
  31. Hanza Tower, Štětín, Polsko, 125 metrů
  32. Łucka City, Varšava, Polsko, 120 metrů
  33. Forest, Varšava, Polsko, 120 metrů
  34. Błękitny Wieżowiec, Varšava, Polsko, 120 metrů
  35. Atlas Tower, Varšava, Polsko, 117 metrů
  36. Klingerka, Bratislava, Slovensko, 116 metrů
  37. Central Tower, Varšava, Polsko, 116 metrů
  38. Národní banka Slovenska, Bratislava, Slovensko, 112 metrů
  39. AZ Tower, Brno, Česko, 111 metrů
  40. Novotel Warszawa Centrum, Varšava, Polsko, 110 metrů
  41. Kredka, Vratislav, Polsko, 110 metrů
  42. City Tower, Praha, Česko, 109 metrů
  43. Panorama City I, II, Bratislava, Slovensko, 108 metrů
  44. Budova Slovenské televize, Bratislava, Slovensko, 108 metrů
  45. Chmielna 35, Varšava, Polsko, 108 metrů
  46. City Business Center I, Bratislava, Slovensko, 107 metrů
  47. Collegium Altum, Poznaň, Polsko, 106 metrů
  48. Úřad Lubušského vojvodství, Gorzów Wielkopolski, Polsko, 106 metrů
  49. Sky Park, I, II, III, IV, Bratislava, Slovensko, 105 metrů
  50. Babka Tower, Varšava, Polsko, 105 metrů

Žebříček je tak smutným dokladem stále propastnějšího tuzemského zaostávání v moderní výstavbě. Přitom třeba Praha, ale částečně také Brno, vykazují na poměry Visegrádské čtyřky nejvyšší ceny nemovitostí a také nájmů.

Přitom vyšší podíl moderní výškové výstavby by vytvořil tlak na pokles cen nemovitostí, a tedy i nájmů, nebo alespoň na jejich pomalejší růst. V Praze by výškové budovy mohly vznikat například na Pankráci nebo v dalších částech Prahy 4, aniž by tedy bylo dotčeno historické jádro města.

Vzhledem k dramatickému nedostatku bytů v Praze a enormnímu zájmu o bydlení v ní neexistuje dlouhodobě vlastně jiná možnost než stavět více do výšky. Rozsah metropole neustále rozšiřovat nelze, navíc se tak zvyšují nároky na dopravní obsluhu a životní prostředí se ničí i zastavováním polí či dosud nezastavěných ploch. Stavět více do výšky tedy znamená učinit bydlení dostupnějším a zároveň chránit životní prostředí.

Přesto současná česká legislativa jde opačným směrem. Česko má, jak známo, jedny z nejdelších povolovacích řízení v oblasti výstavby na světě. Vlivné lobbistické organizace a zkostnatělé regulace pak brání tomu, aby se v Praze stavělo více do výšky. Praze nedávno hrozilo vyškrtnutí z prestižního seznamu světových památek, když se organizace Centrum světového dědictví (WHC) a Mezinárodní rada pro památky a sídla (ICOMOS) ozvaly českému ministerstvu kultury, aby prověřily, zda nové výškové stavby na Pankráci, jako je V Tower, nepoškozují panorama metropole. Výbor světového dědictví UNESCO už posledních patnáct let tlačí Prahu, aby nenechávala stavět budovy vyšší než 70 metrů.

Nemožnost rozsáhlejší výškové výstavby staveb 100 metrů a vyšších zneatraktivňuje rozvoj města i v očích developerů. Pokud by na daném pozemku mohlo stavět více do výšky, umocní se výnosnost takové výstavby, což pak povede k tomu, že budou více investovat například do estetiky vznikajících staveb. Architektonickým skvostem může být i stavba výrazně přesahující 100 metrů, jak ilustrují četné příklady za světa.

Pokud ale má být Praha svého druhu skanzenem, kde se nestaví do výšky, kde se vůbec nestaví zdaleka tolik, kolik by mělo, budiž. Pak ale obyvatelé Prahy musí být připraveni za tento „luxus“ si připlatit. Třeba v podobě ještě propastněji vyšších nájmů, než jaké vykazují ostatní metropole zemí Visegrádské čtyřky.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Top Tower

Stavba mrakodrapu v Nových Butovicích je opět o krok blíž

Pražští radní schválili změnu územního plánu nutnou pro stavbu multifunkčního mrakodrapu nazvaného Top Tower, který u stanice metra Nové Butovice plánuje stavět developerská firma Trigema. Rada změnu odsouhlasila na svém jednání spolu s takzvanou plánovací smlouvou, podle které investor přispěje Praze 13 a magistrátu zhruba 75,7 milionu korun formou hotovosti a úprav veřejných prostranství. Finálně budou o změně plánu i smlouvě hlasovat městští zastupitelé.

Přečíst článek

Jako žít na Merkuru. Proč jsou britské domy v horkém létě nesnesitelné?

Klimatická změna už dávno není jen intelektuálním tématem, ale každodenní součástí života. Své o tom vědí Britové, jejichž domy z velké části nezvládají vysoké teploty. Například v Londýně není stavěná na vedra více než polovina bytů. Doplácí na to zejména chudší vrstvy.

Přečíst článek

Související

Kancelářský projekt PernerKarlín v pražském Karlíně, za kterým stojí developerská společnost Coopera Development.

Za půl roku vyroste v Karlíně moderní kancelářská budova. Už teď je obsazená

Přečíst článek
V Savarinu otevřel butik Chanel.

Chanel, Starbucks či Kytky od Pepy. Luxusní prostory barokního Savarinu se plní

Přečíst článek
Projekt Boka na Pankráci

Chtěli jsme vylepšit okolí, říkají architekti, kteří navrhli novou kancelářskou budovu na Pankráci

Přečíst článek

David Ondráčka: Dotační džungle. Peníze máme, ale smysl se někam ztratil

V dotacích je chaos
iStock
David Ondráčka

Každý rok je to stejný rituál, Nejvyšší kontrolní úřad vydá zprávu a znovu varuje, že český dotační systém se chová jako stroj na utrácení peněz bez ohledu na cíl a výsledky.

Hory papírů, stovky úřadů, miliardy korun, a malý efekt. Zjednodušení systému nepřišlo ani s touto vládou, ani se nad ním nevede politická diskuse. Vystačíme si s ideologickým odmítnutím, a to nic neřeší. Kdo má na „správné lidi“, kteří v dotační džungli znají tajné cestičky, ten vyhrál jackpot.

Stvořili jsme monstrum složené z desítek agentur a úřadů, které se neustále přejmenovávají. Postavili jsme spousty zprostředkovávacích institucí a neustále je měníme a transformujeme. Jen jejich názvy stačí sledovat už jen opravdový insider. Některé orgány v ČR totiž administrují národní i „evropské“ dotace a v podstatě tak ‘provozují’ paralelní administrativní struktury. Kolem administrace fondů jsme si navíc postavili obludný aparát, který nikdo pořádně neřídí. Paralelní struktury, přejmenované agentury, úřady, jejichž názvy znají jen insiders. Výsledkem je chaos, ve kterém ani stát sám neví, co přesně považuje za dotaci a jak ji vykazuje. Proto také existuje tolik různých čísel, tolik metodik, tolik nejasností.

Dotační safari: kdo má průvodce, ten loví miliardy

Česko se naučilo čerpat dotace rychle, ale nikoli rozumně. Jak říká prezident NKÚ Miloslav Kala: „Čerpat a rozhazovat umíme, ale o hodnotu za peníze moc nejde.“ Přeloženo: evropské i národní fondy se často mění v samoúčelný byznys pro ty, kdo mají na to najmout „správné lidi“. Malé a střední firmy, pro něž jsou dotace původně určeny, to mnohdy raději vzdají – protože kdo by měl nervy na takovou papírovou hydru. Zato velcí hráči? Ti v tom umí chodit. A ještě jim tleskáme.

Pro přesnost je třeba říct, že terminologii není jednoznačná. Je trochu nejasnost, co všechno přesně považujeme za dotaci, co tam započítáme. Co je nárokové, co nenárokové, co je transfer ze státního rozpočtu. Není v tom přehlednost a různé metodiky to mohou brát různě, proto se občas liší čísla.

Dotace oligarchům, proč?

Proč, nepotřebují je. Je absurdní, že dotujeme fosilní oligarchy typu Tykač a Křetínský, kteří na dotacích králivsky bohatnou (nejen v Česku, ale po celé Evropě). Jak vypočítává studie organizace Re-set, bavíme se o desítkách miliard, které jen ti dva a jejich firmy ze státních rozpočtů získali. A pak to srovnejte s drobnými, které jdou na jiné, potřebné projekty. V zemi, kde školy živoří a zdravotnictví, školy i obce lepí rozpočty, sypeme desítky miliard lidem jako Tykač a Křetínský. Proč by oligarcha měl dostat kapesné od státu? Ale systém jim to umožňuje, a malým, kteří by pomoc využili nejvíc, zavírá dveře.

Stanjura a jeho tupé škrty, bez koncepce

Pak přijde Stanjura a vymyslí jednoduché a nefunkční řešení, škrtáme všechno, přemýšlíme až pak. Ministr financí v první verzi návrhu státního rozpočtu navrhl škrtnout vše. To je ale nesmyslný, tupý přístup amatérského účetního, tam není politicky nic inovativního. To by způsobilo rozvrat spousty veřejných služeb, chaos v sociálních a vzdělávacích službách. Takto to není možné dělat, škrtnout všechno, bez rozmyslu, bez koncepce. Takhle se neřídí stát, ale maximálně trafika v okresním městě.

Registr dotací

Registr dotací pořád chybí. Stejně jako máme registr smluv, potřebujeme jednoduchou databázi, kde by každý občan mohl dohledat, kdo, kolik a na co dostal. Bez toho zůstane kontrola jen prázdným slovem a prostor pro dvojí čerpání – nebo rovnou podvody – otevřený dokořán.

Obdobně, jako jsme před lety udělali registr smluv pro veřejné zakázky, a vše si můžete najít na jednom serveru, je to dohledatelné, a v nějaké míře tím pádem kontrolovatelné. Tak tohle potřebujeme i pro dotace a EU fondy. le u dotací ne – protože by se najednou ukázalo, kdo, kolik a na co dostává. Protože jinak není možné se vyhnout situaci, kdy někdo přes několik struktur žádá o dotace na stejný projekt na více místech. A to se bohužel dějeTak raději necháváme prostor pro dvojí čerpání a pro dotační kouzelníky, kteří zvládnou požádat o stejný projekt na několika místech najednou.

Promyšlený úklid

Potřebujeme promyšlený úklid. Jasnou definici, co je dotace. Jednotnou administraci napříč ministerstvy. Ale strategicky a chytře, ne plošně a ideologickye. Protože jinak zůstaneme v dotační džungli bloudit dál – a budou na tom vydělávat jen ti, kteří už bohatí jsou. Omezení přebujelé byrokracie. A hlavně smysl: aby podpora skutečně mířila tam, kde přináší užitek, a ne tam, kde má někdo šikovné lobbisty. Správci dotačních titulů by například měli usilovat o jednotnou strukturu pro administraci všech dotací, které poskytují. A digitalizace i v této oblasti je zatím jen nakročením.

A je to akutní téma. Teď se řeší dělení EU fondů na další roky. A jsou dotace, které bychom měli použít strategicky a účelně, pro budoucí prosperitu. A pro kontext, na evropských dotacích získala ČR za uplynulých 20 let, kdy je členem EU, více než bilion korun. Proplatilo se více než 170 tisíc projektů, které administrovalo 221 subjektů. Není divu, že tento bující ekosystém živí ty, kterým systém vyhovuje. Letos začneme vyjednávat o podmínkách programového období 2028+. To je pro nás velká příležitost směrovat prostředky tam, kde přinesou skutečný výsledek.

Daniel Křetínský

David Ondráčka: Vekslácká doba Pelty je pryč. Kouzlo českého fotbalu objevili oligarchové

Česká oligarchie postupně kupuje většinu strategických firem a konsoliduje svou kontrolu nad ekonomikou. A kromě chleba lid potřebuje i hry, tedy hlavně sledovaný fotbal. Kellnerová vlastní vysílací práva na ligu, Komárek ligu sponzoruje, a souboj o titul bude brzy probíhat jako souboj Tykač, Křetínský a Strnad (který má zájem o Plzeň). A to je pak radost si vybrat, komu vlastně fandit.. Ještě že máme ten Baník, jeho majitel Brabec je přece jen jiná byznysová váha.

Přečíst článek

Související

Lukáš Kovanda: Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další téměř čtyři miliardy korun

Lukáš Kovanda: Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další téměř čtyři miliardy korun

Přečíst článek
Loni a letos zdaňuje lidi inflace, od příštího roku to bude konsolidační balíček.

Lukáš Kovanda: Loni a letos zdaňuje lidi inflace, od příštího roku to bude zase vláda. A neumí říct, proč

Přečíst článek

Praha postaví novou uměleckou školu. Za 280 milionů korun

Děti získají novou uměleckou školu
iStock
 ČTK

Pražský magistrát vypíše tendr s předpokládanou hodnotou 280 milionů korun na výstavbu areálu umělecké školy ve Znojemské ulici v Praze 4.

Nový areál bude sloužit konzervatoři Duncan Centre a Základní umělecké škole Prahy 4 a nabídne učebny, taneční sály, ateliéry, jídelnu či multifunkční sál pro zhruba 150 žáků.

Výstavbou nového areálu chce město zajistit kvalitnější podmínky pro výuku a zároveň obě školy umístit do vlastního objektu, který nahradí dosavadní pronajímané prostory. Stavba by měla být podle plánů magistrátu dokončená v roce 2028.

Via Beroun

Spolumajitelé Tipsportu si v Berouně postavili školu za více než miliardu

Nová prestižní škola v Česku? VIA Beroun, kterou vlastní nadace Tipsport, otevírá rozsáhlý vzdělávací kampus. Bude bilingvní a s důrazem na kritické myšlení a pojme děti od školky po gymnázium.

Přečíst článek

V novém areálu dělníci postaví osm nových učeben, tři tělocvičny určené pro taneční výuku, dva výtvarné ateliéry a multifunkční sál pro pořádání koncertů či jiných kulturních akcí. Součástí areálu bude také stravovací část s jídelnou a veškeré potřebné zázemí pro žáky i pedagogy.

Magistrát zřizuje střední školy, dále také zřizuje vyšší odborné, speciální, jazykové a právě základní umělecké školy. Základní a mateřské školy mají na starosti městské části.

Učitelům vzrostou platové tarify o sedm procent

Dalibor Martínek: Nenasytní učitelé. Platy jim rostou, nestačí jim to

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry. 

Témata související s realitami:

Související

J&T Banka Art Index Pop-up

Startuje největší přehlídka současného českého umění. Art Index Pop-up nabízí hvězdy scény

Přečíst článek
Expozice Kiss / Monsters kissing better v DSC Gallery

Proč monstra líbají lépe? DSC Gallery láká na světové autory i české studenty

Přečíst článek
Dr. Stephan Koja

Šéf lichtenštejnských sbírek Stephan Koja: Tato díla jsou součástí evropských dějin a nesou hodnoty rodiny

Přečíst článek
Doporučujeme