Dnes máte poslední šanci na přihlášení k paušální dani

Rok 2024 přináší vedle řady změn také úpravu vyměřovacích základů, a tedy z toho vyplývající i zvýšení paušální daně z příjmů. Její výše se přitom i letos mění znovu pro všechny tři pásma. Poslední den k přihlášení se k paušální dani, pokud již podnikáte, je tak 10. ledna. Pro ty, kdo teprve podnikat začnou platí pro přihlášení k paušální dani den zahájení činnosti, uvádí portál finanční správy.

Paušální daň má v Česku živnostníkům a OSVČ zjednodušovat život tím, že si platí stanovenou sumou všechny povinné platby a nemusí vést žádnou složitou evidenci, a tedy ani podávat daňové přiznání. Ze strany státu je tady zase snaha prostřednictvím paušální daně přibližovat výši odvodů OSVČ k tomu, jaké odvody mají zaměstnanci.

„Mělo by tedy dojít k postupnému navýšení minimálních záloh na sociální pojištění z 25 procent na 40 procent průměrné mzdy v průběhu let 2024 až 2026, tedy každý rok o 5procentních bodů, a ke zvýšení vyměřovacího základu z 50 na 55 procent, říká jednatelka a daňová specialistka Connect Economic Group Šárka Pelikánová.

To, jak potom poroste složka sociálního pojištění se podle ní následně promítne i do paušální daně, která navíc zahrnuje zdravotní pojištění a daň z příjmů fyzických osob. Tyto složky přitom zůstávají beze změny. „Podle vlády je cílem opatření, kromě navýšení příjmů státního rozpočtu, jednoduše řečeno zajistit lidem s minimálními zálohami v budoucnu vyšší důchody,“ poznamenává Pelikánová.

Výše paušální daně v roce 2024 a další kritéria

Nová výše paušální daně v 1. pásmu (viz níže textově) letos tedy činí 7 498 korun, zatímco vloni to bylo 6 208 korun. Pro 2. pásmo platí letos částka paušální daně 16 745 korun (vloni 16 000 korun) a pro pásmo třetí pak 27 139 korun (vloni 26 000 korun).

Paušální režim	2023	2024
1. pásmo	6 208 korun	7 498 korun
2. pásmo	16 000 korun	16 745 korun
3. pásmo	26 000 korun	27 139 korun

Pro určení výše paušální daně jsou vždy rozhodující dvě hlavní kritéria. Je to druh činnosti a pásmo paušální daně. Nová legislativní úprava od roku 2023 totiž dělí poplatníky paušální daně nejen podle příjmů, ale i podle činnosti. Rozhodující je tedy i to, na jaký výdajový paušál by se jeho činnost vztahovala. Přitom není důležité, zda daný podnikatel tento paušál v daňovém přiznání uplatňoval. Na řemeslníka či farmáře nebo lesníka se vztahuje například 80procentní paušál, na lékaře, advokáta či příjmy z autorských práv nebo z tlumočení či daňového poradenství jen 40procentní a na ostatní živnosti platí paušál 60procentní. Samostatný paušál 30 procent se týká příjmů z pronájmu. 

První paušální pásmo tak mohou využít všechny OSVČ s příjmem do 1 000 000 korun, dále potom OSVČ s příjmem do 1 500 000 korun, jestliže mají alespoň 75 procent svých příjmů z činností, u kterých lze uplatnit 80procentní nebo 60procentní výdajový paušál a také OSVČ s příjmem do 2 000 000 korun, když mají alespoň 75 procent příjmů z činnosti, u které lze uplatnit 80procentní výdajový paušál.

Druhé paušální pásmo mohou využít OSVČ s příjmem od 1 000 000 korun do 1 500 000 korun bez ohledu na vykonávanou samostatnou výdělečnou činnost a dále potom OSVČ s ročním příjmem do 2 000 000 korun, když alespoň 75 procent příjmů tvoří příjmy, u kterých lze uplatnit 80procentní nebo 60procentní výdajový paušál.

Třetí paušální pásmo mohou využít ostatní OSVČ s příjmem nepřesahujícím 2 000 000 korun.

Paušální daň se týká navíc jen OSVČ, kteří nejsou plátci DPH a nemají ani registrační povinnost, nejsou v problémech se splácením tak, aby byli v insolvenci. OSVČ s paušální daní nesmí vykonávat ani funkci společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti a nesmí mít ani příjmy ze závislé činnosti vyjma příjmů z DPP.

Dále platí, že kdo chce letos danit své příjmy prostřednictvím paušální daně, nesmí mít vedlejší příjmy nad 50 tisíc korun ročně. Mezi tyto příjmy se počítají například příjmy z pronájmu či z kapitálového majetku nebo takzvané ostatní příjmy.

Ano či ne pro paušální daň

Při zvažování, komu se paušální daň vůbec vyplatí, je třeba vzít v úvahu všechny základní odvody, které je jinak samostatně výdělečná osoba povinna platit a které se letos také zvyšují. Nová minimální záloha za sociální pojištění je pro letošní rok stanovena na 3 852 korun a minimální záloha za zdravotní pojištění na 2 968 korun. Obojí platí pro hlavní činnost. Pokud je někdo povinen platit zálohy za vedlejší činnost je tato záloha na sociální pojištění 1413 korun a u zdravotního pojištění je to podle přehledu, ze kterého je stanovena výše platby.

Při rozhodování, zda se přihlásit do režimu paušální daně, může pomoci také on-line kalkulačka paušální daně, kterou připravilo Ministerstvo financí ČR na svých webových stránkách zde.

Deadline už za pár dnů

Leden ale pro OSVČ, které zvažují paušální daň, přináší každoroční stres v podobě krátké doby pro přihlášení k paušální dani. Rozhodné datum totiž je už 10. ledna 2024, pokud osoba samostatně výdělečně činná již nějakou dobu podniká. Pro ty, co podnikat teprve začnou, je rozhodující datum den, kdy zahájí činnost.

Letošní konsolidační balíček sice ruší registrační povinnost před vstupem do paušálního režimu, propočítat si, zda se vám tento způsob zdanění vyplatí, je ale někdy složité nejen pro laiky, ale i pro účetní, poznamenává daňový expert Jan Kotala z EKP Advisory.

Obvyklé chyby poplatníků paušální daně

Mezi nejčastější chyby, které dělají podnikatelé v režimu paušální daně, například bývá, že do 15 dnů nenahlásí finanční správě konec či přerušení činnosti. Stává se také, že se podnikatel nechá zaměstnat a domnívá se, že díky tomu již nemusí platit paušální daň. „Bohužel tomu tak není a bývalý podnikatel je povinen hradit paušální daň až do konce roku. Následně musí podat daňové přiznání a oznámit dobrovolné vystoupení z režimu,“ zdůrazňuje Pelikánová.

Poměrně obvyklou a možná i překvapivou chybou je také podle ní rozdělení jednotné platby na tři tak, jak byli do té doby podnikatelé zvyklí. Místo jedné paušální platby pak posílají odpovídající sumu ve třech platbách na tři instituce, a to samostatně jako daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. „Výhoda paušálu přitom spočívá právě v určitém zjednodušení, že se platí vše dohromady jako jedna částka,“ konstatuje Pelikánová.

Změny přichází. Projděte si základní přehled legislativních změn v daních v roce 2024

Money

Rok 2024 bude ve znamení řady daňových změn, které přináší vládní konsolidační balíček a na něj navazující legislativní změny. Mění se sazby daní z příjmů pro právnické osoby, mizí daňové výhody pro rodiny a zaměstnance, zjednodušuje se DPH, které se dotkne prakticky každého, a narovnává se mimo jiné i systém zaměstnaneckých benefitů a upravují se daňová pravidla kolem pracovníků na dohody a u OSVČ. Ve spolupráci s daňovými experty společnosti Moore Acounting CZ a BDO zde přinášíme stručný přehled nejzásadnějších změn, které nás čekají v roce 2024.

Věra Tůmová

Přečíst článek

A je to tady! Šestiprocentní úročení spořicích účtů mizí. Největší banky srazí sazby i o víc než polovinu

Money

Trend snižování sazeb na spořicích účtech začíná nabývat jasných obrysů. To se ostatně po prosincovém snížení sazby v ČNB i čekalo. Zatímco Airbank teď slavnostně avizuje zvyšování sazby na svém spořicím účtu na šestku, ostatní banky už začínají mířit opačným směrem a potichu sazby snižují. Sazby u největších bank spadnou do měsíce dokonce až na polovinu. Víme, ve kterých bankách máte ještě šanci získat 6procentní úrok a kde už sazby poklesly a spadnou ještě více.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Připravte se na to, co se změní ohledně DPH v roce 2024. Do sazby 21 procent spadne i pivo

Money

Rok 2024 bude nejen ve znamení změn, které mají za cíl snižovat deficit veřejných financí, které přináší konsolidační balíček vlády Petra Fialy. Čeká nás i řada dalších významných legislativních změn jakou jsou například změny dotýkající se zákona o dani z přidané hodnoty. Ve spolupráci s daňovými experty z poradenských společností BDO a Moore Czech Republic tentokrát přinášíme přehled nejdůležitějších změn, které se v roce 2024 dotknou prakticky všech obyvatel. Budou se týkat spotřební daně u zbytných věcí, ale i DPH u zboží a služeb pro osobní potřebu, kterou platíme všichni.

Věra Tůmová

Přečíst článek