Čínská technologická společnost BrainCo podala žádost o vstup na burzu v Hongkongu, čímž by se mohla stát první veřejně obchodovanou firmou ze skupiny takzvané „chang-čouské šestky“ (neformální označení pro šestici rychle rostoucích technologických startupů z města Chang-čou zaměřených na strategické technologie, jako je umělá inteligence či rozhraní mozek–počítač - pozn. red.). Uvedla agentura Bloomberg.

Firma spolupracuje na plánované primární veřejné nabídce akcií s investičními bankami China International Capital Corp. a UBS. Podle zdrojů by BrainCo mohla získat několik stovek milionů dolarů, konečné parametry transakce se ale stále projednávají.

Čínská konkurence pro Muska

BrainCo se řadí mezi čínské technologické firmy, které se snaží konkurovat americkým lídrům v oblasti mozko-počítačových rozhraní, především společnosti Neuralink miliardáře Elona Muska. Na rozdíl od ní se však BrainCo zaměřuje na neinvazivní technologie a vývoj bionických protéz.

Technologie propojující lidský mozek s počítači se stává novým bojištěm technologického soupeření mezi Čínou a Spojenými státy. Peking v posledních letech výrazně podporuje domácí firmy v citlivých oblastech, které považuje za klíčové pro národní bezpečnost a technologickou soběstačnost.

Podle čínských médií BrainCo nedávno uzavřela investiční kolo v objemu dvou miliard jüanů, na němž se podílely mimo jiné fondy IDG Capital a Walden International. Analytici očekávají, že čínský trh s technologiemi mozko-počítačového rozhraní poroste v následujících letech tempem kolem 20 procent ročně.

Indonésie zasahuje proti AI. Země stopla Muskův Grok kvůli deepfake obsahu

Zprávy z firem

Indonésie dočasně zablokovala přístup k systému umělé inteligence Grok poté, co úřady zahájily vyšetřování jeho využívání k vytváření sexuálního obsahu. S odvoláním na oficiální vyjádření indonéské vlády o tom informovala agentura Bloomberg.

nst

Přečíst článek

Musk dostane od Tesly bilion, který chtěl. Nechají ho ale zasoutěžit

Leaders

Musk si navýší podíl v Tesle na pětadvacet procent. Když splní stěží realistické cíle, které mu firma dala. Bude z miliardáře bilionář?

tzv

Přečíst článek

Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí. Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici 84,58 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Děje se tak poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella kvůli sporné rekonstrukci budovy této instituce.

Trhy podle analytika Tima Waterera ze společnosti KCM Trade sledují dění kolem Powella a také nepokoje v Íránu. „Americké futures se po zprávách o Powellovi otočily směrem dolů, což byl signál pro zlato, aby se vydalo na cestu vzhůru,“ uvedl.

Zlato je často označováno za takzvaný bezpečný přístav, který investoři vyhledávají v dobách politické a ekonomické nejistoty. Růst ceny zlata pohání také nákupy centrálních bank. „Očekávám, že apetit centrálních bank po zlatě a stříbře bude v letošním roce nadále růst, protože drahé kovy jsou vnímány jako méně riziková alternativa k dolaru,“ dodal Waterer.

Trestní oznámení

Powell v neděli řekl, že mu administrativa prezidenta Donalda Trumpa pohrozila trestním oznámením kvůli jeho loňskému vystoupení v Kongresu. Powell to označil za záminku pro další tlak na centrální banku, aby snížila úrokové sazby. "Jde o to, zda Fed bude moct nadále určovat úrokové sazby na základě dat a ekonomických podmínek, nebo zda bude měnovou politiku určovat politický tlak a zastrašování," řekl šéf Fedu.

„Pokud do konání centrální banky zasahuje politik v rozvojové zemi nebo i zemi typu Turecka, berou to mezinárodní investoři jako sice varovný, ale ne úplně nepředpokládatelný vývoj,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Jenže v institucionálně vyspělých ekonomikách je nezávislost centrální banky brána jako základní a nezpochybnitelný pilíř chodu celého hospodářství. A Spojené státy mají mezi vyspělými ekonomikami vůdčí postavení,“ dodal.

„Latinská Amerika zůstává zdrojem další nejistoty - Venezuela, Kolumbie i Kuba se znovu dostávají do centra geopolitických sporů a sankční politiky, což zvyšuje nervozitu na komoditních trzích jako celku,“ sdělil analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Analytik také připomněl, že jako stále reálnější problém se ukazuje Trumpova snaha anektovat Grónsko, které je součástí Dánského království. „Pokud se začne vážně debatovat o oslabení nebo dokonce rozpadu NATO, jde o systémový šok, jehož dopad se v cenách aktiv ještě plně neodrazil,“ domnívá se Lajsek.

„V tomto prostředí není úvaha o zlatu na úrovni 5000 dolarů za unci ničím extrémním. Nejde o krátkodobou spekulaci, ale o logický důsledek kombinace vysokého globálního zadlužení, eroze důvěry v měnové autority a narůstajícího geopolitického napětí. Zlato se znovu stává aktivem, které se nenakupuje kvůli výnosu, ale kvůli přežití hodnoty,“ dodal.

Trh s drahými kovy podle analytiků sleduje i vývoj v Íránu. Tam už přes dva týdny pokračují rozsáhlé protesty proti teokratickému režimu, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 544 lidí.

Aktualizováno

Trump versus Fed: vyšetřování Powella otevírá boj o měnovou politiku

Politika

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Powellova ostrá reakce podle investorů eskaluje spor, který ohrožuje nezávislost Fedu, základu americké hospodářské politiky a finanční soustavy.

ČTK

Přečíst článek

Trump: Kubu čeká ropná apokalypsa, uzavřete dohodu nebo zkrachujete

Politika

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal dnes americký prezident Donald Trump na sociální síti a varoval, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti Trumpovým výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump dnes mimoto sdílel příspěvek, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.

ČTK

Přečíst článek