Nechceme být Američany, nechceme být Dány, chceme být Gróňany, uvedli ve společném prohlášení předsedové pěti stran zastoupených v grónském parlamentu Inatsisartutu. Požadují v něm také, aby Spojené státy, které vyjadřují přání připojit arktický ostrov patřící Dánsku k USA, přestaly jejich zemí pohrdat. Informuje o tom agentura DPA.
Americký prezident Donald Trump dal jasně najevo, že chce ostrov obývaný zhruba 60 tisíc lidí dostat pod kontrolu USA. Zdůraznil jeho strategický význam a nedávnou velkou přítomnost ruských a čínských lodí v regionu. Trumpova prohlášení jsou obzvláště znepokojivá, protože nevyloučil použití vojenské a ekonomické síly k získání kontroly nad Grónskem, připomněla DPA.
Imperiální politika se vrací. Proč Trump tak tlačí na Grónsko?
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa objevují kouzlo velmocenské politiky. Vidíme to ve Venezuele, ale hlavně v nátlaku na Grónsko. Americká armáda se tam už teď těší velké svobodě. Trumpovo kroky tedy dávají smysl jen v případě, že se svými spojenci už nepočítá.
Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Název ‚vesmírná‘, případně ‚orbitální‘ stanice se vztahuje k objektu na oběžné dráze Země, který mohou dlouhodobě obývat lidé. Montuje se postupně až ve vesmíru z dodávaných modulů a létá obvykle ve výšce přibližně 400 kilometrů. Slouží jako multifunkční laboratoř, provádějí se zde experimenty, které vyžadují lidskou přítomnost. Bývá to třeba vytváření a posuzování nových materiálů v mikrogravitaci, testování pobytu ve vesmíru na lidské tělo, pokusné pěstování rostlin, ale vejde se sem i pozorování naší planety nebo okolního vesmíru.
V tuto chvíli jsou na zemské orbitě plně funkční a obydlené dvě stanice: Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) a čínský Tchien-kung(v mezinárodním přepisu Tiangong).
Na ISS je nyní sedmičlenná posádka. Podle posledních zpráv však má jeden astronaut zdravotní problémy a část posádky se možná bude muset předčasně vrátit. Na palubě stanice Tchien-kung jsou tři astronauti. Obě stanice jsou projekty státních vesmírných agentur.
Právě letos má jejich monopol narušit soukromý sektor.
Toto není apríl: Rusové chystají jadernou elektrárnu na Měsíci. Již za deset let
Konec životnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kam létají Američané, Rusové i zástupci dalších 24 zemí světa, se blíží, v závěru tohoto desetiletí by měla být navedena do místa svého zániku v Tichém oceánu. Od roku 1998 představuje nejvýznamnější obydlenou lidskou základnu ve vesmíru. Co přijde místo ní?
Ruská kosmická agentura Roskosmos plánuje od roku 2027 stavět ve vesmíru novou vlastní orbitální stanici. Americká vesmírná agentura NASA se však zřejmě více soustředí na vzdálenější kosmické cíle a prostor ponechá soukromým firmám, s nimiž zčásti spolupracuje. Ty by pak měly proměnit i tuto část kosmických aktivit v ziskovou činnost.
Hlavním hráčem pro rok 2026 je americký startup Vast Space. Ten plánuje již v květnu vynést na oběžnou dráhu svou stanici Haven-1 pomocí rakety Falcon 9 společnosti SpaceX Elona Muska.
Haven-1 by se tak měla stát historicky první soukromou vesmírnou stanicí. Ve srovnání s ISS bude menší a jednodušší. Nabídne prostor pro čtyřčlennou posádku a zaměří se jak na vědecký výzkum, tak na vesmírnou turistiku – pro tyto účely bude stanice vybavena například vyhlídkovou kopulí pro fotografování a připojením k wi-fi. Jde o testovací předvoj pro ještě ambicióznější projekt Haven-2, který by měl v budoucnu ISS už plnohodnotně nahradit.
Druhým významným aktérem je americká společnost Sierra Space. Ta pro rok 2026 plánuje vypuštění prototypu svého nafukovacího modulu, který se má stát základním stavebním kamenem budoucí stanice Orbital Reef, na níž Sierra Space spolupracuje s firmou Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose.
O plánech na vlastní orbitální stanice hovoří i jiné soukromé společnosti, avšak zatím nenabyly dostatečně přesvědčivé podoby.
Evropská kosmonautika má vyšší rozpočet. A poprvé si otevřeně klade vojenské cíle
V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
„Mezinárodní vesmírná stanice je nejdražší věc, jakou kdy lidstvo postavilo. Stála neuvěřitelných 150 miliard dolarů,“ říká Colin Smith ze společnosti Vast. „Budoucnost vesmírného obchodu a výroby není možná, pokud ubytování sedmi lidí stojí takové sumy. Naším dlouhodobým cílem je umožnit milionům lidí žít a pracovat v kosmu,“ tvrdí poněkud nadneseně.
Odborníci však skutečně očekávají, že konkurence mezi různými modely komerčních stanic, podobně jako u soukromých raketových nosičů, povede k inovacím a efektivitě.
Na čem by však měly orbitální stanice vydělávat?
Firmy předpokládají, že zčásti získají peníze na výzkumné projekty, které zatím uskutečňuje státní kosmonautika, tedy že vybojují vládní výzkumné granty. To by ale na uživení nestačilo. Proto budou muset přilákat zákazníky z řad výrobců pokročilých materiálů nebo farmaceutických firem.
Třináct českých experimentů pro vesmír. Mají stát deset milionů eur a přinést prospěch vědě i průmyslu
Výzkumné projekty, které by měl uskutečnit český astronaut Aleš Svoboda na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byly tento týden představeny v rámci tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Je to inspirativní ukázka možností české vědy i technologických firem. A to i když připustíme, že se mise třeba nakonec neuskuteční.
Podstatné je, že ve stavu beztíže či přesněji mikrogravitace nepůsobí zemská přitažlivost takovou silou jako na povrchu naší planety. Kapaliny a plyny se chovají úplně jinak. Na Zemi gravitace způsobuje, že těžší částice v kapalině klesají ke dnu a lehčí stoupají vzhůru. Což komplikuje výrobu dokonalé slitiny dvou kovů s různou hustotou, které v kapalném stavu gravitace od sebe odděluje. Ve vesmíru to však neplatí. Tam částice zůstávají rovnoměrně rozptýlené, a dají se tak vytvářet extrémně pevné a lehké slitiny nebo kompozitní materiály.
Na Zemi musí být kapalina v nějaké nádobě, ve vesmíru se může prostě vznášet v prostoru. Dá se třeba zahřívat lasery a nechat ztuhnout, aniž by se dotkla jakéhokoli materiálu a byla tím ovlivněna. Takto mohou vznikat špičkové optické kabely, anebo kvalitní léky.
Teplý vzduch nebo kapalina stoupají na Zemi vzhůru a studené klesají dolů. Takto se teplo šíří prouděním a vytváří v tekutinách neustálý chaos. Ve vesmíru se teplo šíří pouze vedením při dotyku různě teplých hmot. Je to klidnější postup, v němž mohou například bílkoviny pro léky nebo krystaly polovodičů pro elektroniku růst pravidelněji a bez vnitřních vad.
Na oběžné dráze kolem Země by takto mohly vzniknout výrobní linky pro získávání špičkových a drahých materiálů. Ale výdělek může přijít i z méně technologické oblasti: turistiky. Existují movití zájemci, kteří jsou ochotni za výlet na oběžnou dráhu zaplatit.
To jsou komerční možnosti, které by měly od letoška nad Zemí vznikat.
Související
Na Měsíci bude nebývale rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin
Poslanec Motoristů Filip Turek podá žalobu na ochranu osobnosti proti prezidentu Petru Pavlovi. Vadí mu zdůvodnění, proč jej hlava státu odmítla jmenovat ministrem životního prostředí. Pavel poukazuje na Turkovy výroky a chování, které podle něj zpochybňují respekt k právnímu a ústavnímu řádu.
Poslanec Motoristů Filip Turek podá žalobu na ochranu osobnosti na prezidenta Petra Pavla. Novinářům to řekl v Kyjevě. Od soudu bude žádat omluvu, protože jej podle vlastních slov hluboce zasáhlo prezidentovo zdůvodnění, proč jej odmítl jmenovat ministrem životního prostředí.
Turek zároveň znovu vyloučil, že by prezident mohl čelit kompetenční žalobě premiéra Andreje Babiše (ANO), která by měla vyjasnit, zda hlava státu může odmítnout navrženého člena vlády.
Prezident Pavel dnes v dopise adresovaném premiérovi uvedl, že Turek opakovaně prokazoval nedostatek respektu k českému právnímu řádu. Podle Pavla nejde o ojedinělé excesy, ale o dlouhodobý a intenzivní vzorec chování, který nelze vysvětlovat například mladickou nerozvážností. Zároveň uvedl, že je připraven s Babišem spolupracovat na doplnění vlády. Resort životního prostředí zatím vede ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Dalibor Martínek: Tichá dohoda Babiše s Pavlem. Turek vlastně nikoho nezajímá
Na Hradě se podávala terina z vepřového jazyka s křenem, pikantní hořčicí a perličkami stříbrných cibulek. Grilovaný candát s tymiánovou omáčkou, pyré z čočky. Jako dezert žloutkový krém s hedvábnou texturou a jemnou vanilkovou notou. Pil se Sauvignon, ročník 2023, pozdní sběr. K tomu celému jeden Turek.
„Jeho zdůvodnění se mě hluboce dotýká. V nejbližších dnech podám žalobu na ochranu osobnosti a budu žádat, aby se mi prezident omluvil,“ řekl Turek při návštěvě Ukrajiny, kam doprovází ministra Macinku. Odmítl také, že by Motoristé chtěli koaliční partnery jakkoli vydírat. „Šli jsme do voleb proto, aby nepokračovala Fialova vláda,“ dodal.
Turek dlouhodobě čelí kritice kvůli rasistickým a homofobním příspěvkům na sociálních sítích. Za část svých výroků se omluvil, u jiných popírá autorství. Kontroverze vyvolalo také jeho majetkové přiznání či informace, podle nichž měl v minulosti vyhrožovat zaměstnanci saúdskoarabské ambasády.
Prezident Pavel v dopise zdůraznil, že je povinen chránit základní ústavní hodnoty, včetně odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií. U Turka podle něj existuje řada okolností, které – zejména ve svém souhrnu – zpochybňují jeho loajalitu k ústavnímu řádu. Prezident poukázal i na výroky, v nichž Turek podle něj adoroval či bagatelizoval nacistické Německo.
Dalšími vyjádřeními měl Turek podle Pavla zpochybňovat důstojnost a rovnost žen i menšin a zlehčovat násilí z nenávisti, a to i vůči dětem. Opakovaně měl také prokazovat nedostatek respektu k právním předpisům, přičemž ani zde podle prezidenta nešlo o jednotlivé výjimky.
Spor o Turka se vyostřuje. Motoristé kritizují Pavla
Poslanecký klub Motoristů vyjádřil jednomyslnou podporu svému poslanci Filipu Turkovi a znepokojení nad přístupem prezidenta Petra Pavla k plnění jeho ústavních povinností, uvedl předseda klubu Boris Šťastný. Reagoval tak na to, že Pavel odmítá jmenovat Turka ministrem životního prostředí.
