Čína zvažuje postavit na své budoucí lunární výzkumné stanici, kterou plánuje společně s Ruskem, jadernou elektrárnu, píše agentura Reuters s odkazem na představitele čínské lunární mise. Peking v posledních třiceti letech značně rozvinul své vesmírné programy a investoval do nich v přepočtu miliardy eur ve snaze stát se hlavní vesmírnou velmocí. Do konce dekády má ambice přistát s lidmi na Měsíci, o což opět usilují i Spojené státy.
Vesmírná loď Starliner společnosti Boeing odstartovala k dlouho odkládanému prvnímu testovacímu letu s posádkou, který může firmu přiblížit k zajišťování pravidelných misí americké vesmírné agentury NASA. Dva američtí astronauti se Starlinerem míří na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), aby mimo jiné prověřili fungování lodě při automatickém i ručním ovládání.
Americké společnosti SpaceX a Intuitive Machines ve středu kvůli technickým potížím odložily start mise IM-1, která měla zamířit k Měsíci a přistát na něm s vědeckým nákladem. V případě úspěchu bude první komerční misí, které se to podaří. O nový start se pokusí ve čtvrtek ráno.
Miniaturní vrtulník Ingenuity, který se v roce 2021 jako první motorem poháněný stroj na cizí planetě vznesl do marsovské atmosféry, ukončil svou misi, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle kterého už helikoptérka nemůže létat.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) o rok odložil mise Artemis II a Artemis III, které měly s posádkou zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát. Informoval o tom šéf úřadu Bill Nelson.
Vesmírná loď Starliner od společnosti Boeing nebude připravena k prvnímu letu s posádkou dříve než v březnu příštího roku. Zatím ale není jisté, kdy se nakonec kosmické plavidlo, které mělo původně odstartovat už loni, vypraví na svou první cestu. Během telekonference ohledně statusu Starlineru to uvedli představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a zástupci Boeingu.
Jde o jeden z nejpamátnějších výjevů kosmické éry letů Apollo - osamělá, mělká stopa obtisknutá do šedivé, prašné půdy lunárního povrchu. Několik podélných pruhů, které vytvořila podrážka boty amerického astronauta Buzze Aldrina. Jedna z prvních stop, které kdy člověk zanechal na jiném světě, je dodnes nezapomenutelným symbolem lidského úsilí, píše server BBC.
Společnost Blue Origin podnikatele Jeffa Bezose získala zakázku amerického Národního úřadu pro letectví (NASA) na konstrukci lunárního modulu za 3,4 miliardy dolarů (75 miliard korun), píše agentura Reuters. NASA v podobném tendru před dvěma lety vybrala firmu SpaceX, která již zkonstruovala dopravní systém Starship také k účelu přistání na Měsíci v rámci mise Artemis. NASA nyní tvrdí, že chce vytvořit větší konkurenci pro budoucí mise plánované na konec desetiletí.
Japonská kosmická sonda se v úterý roztříštila při neúspěšném přistání na měsíčním povrchu. Spolu s ní spadl i kurs akcií společnosti ispace, které sonda patřila. Na letošní rok však plánují soukromé firmy přistání dalších tří sond na Měsíci. Za roky 2003 až 2006 by to pak celkem mělo být třináct sond připravených soukromými firmami. Měsíc zase získává pozornost jako možná základna pro let na Mars i jako potenciální zdroj nerostů pro Zemi.
Americká společnost Apple ☝ porušila soudní příkaz, který jí nařizoval, aby ve svém obchodě s aplikacemi App Store umožňovala platby přes jiné poskytovatele. Uvedla to soudkyně Yvonne Gonzalezová Rogersová, své rozhodnutí postoupila státním zástupcům kvůli možnému trestnímu stíhání firmy, uvedla agentura Bloomberg. Apple musí přestat účtovat provize za nákupy mimo svůj obchod s aplikacemi.
Spojené státy a Ukrajina podepsaly 🤝 dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo ve středu večer místního času (v noci na dnešek středoevropského letního času) americké ministerstvo financí. Agentura Bloomberg píše o podpisu „dohody o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům“.
Americké softwarové společnosti Microsoft 📈 vzrostl ve třetím fiskálním čtvrtletí čistý zisk o 18 procent na 25,8 miliardy dolarů (568,6 miliardy korun). Firmě pomáhá zájem o cloudové služby a umělou inteligenci (AI).
Sociální síť pro sdílení krátkých videí 📱 TikTok plánuje investici ve výši jedné miliardy eur (24,96 miliardy korun) do výstavby svého prvního datového centra ve Finsku. Agentuře Reuters to potvrdil mluvčí společnosti s tím, že projekt je součástí širší iniciativy, jejímž cílem je posílit ochranu osobních údajů evropských uživatelů.