Japonsko se chystá vyslat k Marsu misi, která má vůbec poprvé dopravit na Zemi vzorky z jeho měsíce Phobos. Pětiletý projekt MMX má pomoci rozluštit, jak oba marsovské měsíce vznikly, zda obsahují materiál pocházející přímo z Marsu a jestli by jednou mohly posloužit jako základna pro pilotované výpravy k rudé planetě. Start na raketě H3 je plánován na úterý a návrat vzorků na Zemi na rok 2031.
Čtveřice astronautů amerického úřadu NASA obletěla začátkem dubna Měsíc ve vlněném prádle vyrobeném rodinnou firmou Lasting ze Sokolova. Spolumajitel společnosti Martin Walter uvedl, že firma si dlouho nebyla jistá, zda se její výrobky skutečně do vesmíru dostanou, přestože to bylo uvedeno v objednávce.
Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
Rusko odkládá start tří plánovaných lunárních misí Luna-28, Luna-29 a Luna-30 na roky 2032 až 2036. S odvoláním na viceprezidenta Ruské akademie věd Sergeje Černyšova o tom informovala agentura Interfax. Důvody odkladu zatím nebyly zveřejněny.
Posádka mise Artemis II překonala dosavadní rekord v největší vzdálenosti lidí od Země, když čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion překročili hranici 400 171 kilometrů. Tím překonali maximum, kterého dosáhla posádka Apolla 13 v roce 1970. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Posádka mise Artemis II je na půli cesty k Měsíci. Loď Orion podle informací NASA překonala klíčový milník zhruba dva dny po startu a nyní se vzdaluje od Země rychleji, než se k ní vrací. Čtyři astronauti tak míří k historickému průletu kolem Měsíce, který lidstvo nezažilo od roku 1972.
Kosmičtí fandové tleskají, běžní Američané jsou nadšeni míň. Půl století od návratu posledních lidí, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zamířila k našemu kosmickému sousedovi nová pilotovaná kosmická loď. Avšak jen na jediný oblet bez „mezipřistání“. Tehdy šlo o reputační závod se Sovětským svazem. Teď jde Spojeným státům o to, aby je nepředběhla Čína. Běžní Američané však od kosmických letů čekají spíše užitečný přínos než dobrodružnou podívanou.
Po více než půl století se lidstvo znovu vydalo k Měsíci. V noci na dnešek odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě raketa Space Launch System s lodí Orion a čtyřčlennou posádkou na palubě. Mise Artemis II má jediný cíl – obletět Měsíc a bezpečně se vrátit zpět na Zemi.
Špičkoví technici vytvářejí nové materiály. Anebo se dokážou podívat novým pohledem na materiály dávno známé a najít pro ně úplně nečekané využití. A tak teď konstruktéři pracují na nových kosmických družicích ze dřeva. Má to řadu výhod. Třeba i tu, že až se bude družice vracet na zemský povrch, určitě shoří v atmosféře a nespadne nám na hlavu.
Rusko dál ztrácí pozice na světovém vesmírném trhu, kde bývalo průkopníkem a vůdcem. V loňském roce státní korporace Roskosmos uskutečnila 17 startů raket do vesmíru, stejně jako o rok dříve. Mezitím Spojené státy zvýšily počet startů ze 145 na 181 a Čína z 68 na 91, napsal server The Moscow Times.
Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
