Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Vesmírná loď Starliner od společnosti Boeing nebude připravena k prvnímu letu s posádkou dříve než v březnu příštího roku. Zatím ale není jisté, kdy se nakonec kosmické plavidlo, které mělo původně odstartovat už loni, vypraví na svou první cestu. Během telekonference ohledně statusu Starlineru to uvedli představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a zástupci Boeingu.
Z mysu Canaveral na Floridě úspěšně odstartovala kosmická loď Euclid Evropské kosmické agentury (ESA). Start bylo možné sledovat živě na kanálu ESA na serveru YouTube. Cílem mise je pomocí výkonného teleskopu a dalších zařízení zmapovat vesmír, jeho vývoj a strukturu a do budoucna odborníkům poskytnout data nutná k pochopení dvou nejzáhadnějších vesmírných jevů - temné hmoty a temné energie. Euclid do kosmu vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.
K čínské vesmírné stanici Tchien-kung v noci na dnešek z pouště Gobi odstartovala loď Šen-čou 16 s trojicí astronautů, kteří vystřídají dosavadní posádku stanice. Mezi nimi je i první civilista, vědec Kuej Chaj-čchao, který v civilu nosí něco, co se u kosmonautů obvykle nevidí - brýle, napsal server CNN.
Z Mysu Canaveral na Floridě odstartovala v neděli čtyřčlenná posádka soukromé mise Axiom Mission 2 (Ax-2). Dva Američané a dva občané Saúdské Arábie, včetně první astronautky z arabského světa, směřují k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde stráví něco přes týden.
Environmentální skupiny podaly žalobu na americký Federální úřad pro letectví (FAA) kvůli povolení, které úřad vydal pro start rakety Starship společnosti SpaceX. Podnět k soudu přišel 11 dní poté, co FAA udělila obřímu dopravnímu systému povolení k vzletu. Start rakety podle ochranářů poškodil okolní útočiště divoké zvěře a FAA měl provést rozsáhlejší dopadovou studii. O případu informovala agentura Reuters.
Japonská kosmická sonda se v úterý roztříštila při neúspěšném přistání na měsíčním povrchu. Spolu s ní spadl i kurs akcií společnosti ispace, které sonda patřila. Na letošní rok však plánují soukromé firmy přistání dalších tří sond na Měsíci. Za roky 2003 až 2006 by to pak celkem mělo být třináct sond připravených soukromými firmami. Měsíc zase získává pozornost jako možná základna pro let na Mars i jako potenciální zdroj nerostů pro Zemi.
Čína plánuje vybudovat systém družic, který má od roku 2030 sloužit jako komunikační most pro mise na Měsíc a do dalších částí vesmíru. Využíván má být také pro činnost přímo na Zemi, informovala podle agentury Reuters čínská státní média.
Malý krok pro lidstvo, ale velký pro Amazon. Internetový gigant chce v následujících měsících vypustit do vesmíru tisíce satelitů. Do konce příštího roku přes ně začne nabízet internetové připojení. Investice do služby, která bude konkurovat například Starlinku Elona Muska, bude stát zhruba deset miliard dolarů. A ani sám Jeff Bezos si není jistý návratností této investice. Je dost možné, že k tomu nikdy nedojde, napsal deník The Wall Street Journal.
Obří dopravní systém Starship od společnosti SpaceX odstartoval ke svému prvnímu testovacímu letu bez posádky, krátce nato však ve vzduchu explodoval poté, co se měla oddělit nosná raketa. SpaceX na Twitteru uvedl, že systém potkalo „rychlé neplánované rozložení” a že technici budou nyní vyhodnocovat data ve snaze naplánovat další zkoušku. Ta by podle zakladatele společnosti Elona Muska mohla přijít „za pár měsíců”.
Po neúspěšném čtvrtečním pokusu dnes ve 14:15 hodin středoevropského času z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Ariane 5, která do vesmíru vynese sondu Juice. Kosmická loď se v případě úspěšného startu vydá na osmiletou cestu k Jupiteru, kde prozkoumá zejména ledové měsíce planety a pokusí se zjistit, zda by na nich mohl existovat život. Podívejte se na on-line přenos Evropské kosmické agentury (ESA) a fotogalerii.
Továrna na výrobu🔋🔋🔋 baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas místních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). "Žádná gigafactory tam nikdy nebude," prohlásil Babiš. Na pozemcích o rozloze 278 hektarů chce připravit jinou investici, s níž budou místní obyvatelé souhlasit.
