Lukáš Kovanda: Eurozóna není VIP klub. Bulharsko hned testuje její slabiny
Bulharsko přijalo euro a už se prudce zadlužuje, spoléhá na Němce, že jeho dluhy zamázne. Eurozóna není žádný klub silnějších, rekordních více než 71 procent zemí s jednotnou měnou má nyní horší rating než Česko. Přitom ještě v roce 2008 to bylo 0 procent, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Jen co Bulharsko přijalo euro, už s ním dnes Evropská komise zahájí řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu. Ten letos podle prognózy Evropské komise stoupne z loňských 3,5 procenta HDP na 4,1 procenta HDP a v roce 2027 pak na 4,3 procenta. Přitom před přijetím jednotné měny Bulhaři dlouho „sekali latinu“ – hospodařili přebytkově a udržovali poměrně nízké zadlužení v poměru k HDP.
Jenže s přijetím eura podléhají tomu, co se v ekonomické teorii běžně označuje za morální hazard. Bulhaři morálně hazardují, neboť sázejí na to, že jejich dluhy přinejhorším zaplatí Němci. Tak jako pomohli sousedním Řekům. Bez německých peněz by Řecko dávno zbankrotovalo.
Polsko si začíná říkat o místo v nejužší ekonomické špičce Evropy. Vláda ve Varšavě staví své ambice na rychlejším růstu než zbytek unie, odolnosti vůči zpomalování i snaze posílit vlastní technologie, energetiku a export. Ministr financí Andrzej Domański tvrdí, že kdo dnes investuje v Polsku, sází na jeden z nejsilnějších růstových příběhů kontinentu.
Nový ekonomický obr Evropy? Polsko chce do deseti let patřit mezi nejsilnější hráče
Money
Eurozóna ztrácí ratingový lesk
Po letošním přijetí eura Bulharskem stoupl podíl zemí eurozóny, které mají u agentury Fitch Ratings horší rating než Česko, na dosavadní historický rekord, tedy na více než 71 procent. Už od loňska pak poprvé v historii platí, že horší rating než Česko mají více než dvě třetiny zemí eurozóny.
Lepší rating než Česko vykazuje nyní podle Fitche pouze šestice zemí eurozóny. Jedná se o Německo, Nizozemsko, Lucembursko a dále Finsko, Rakousko a Irsko. Jenže hned tři z těchto zemí mají rating lepší jen o jediný stupeň. Jde o Finsko, Rakousko a Irsko, takže jejich rating spadá do stejné kategorie jako rating České republiky.
Všechny ostatní země, včetně nejen Francie, ale i Belgie, Estonska, Slovinska či třeba Španělska, mají nejen horší rating než Česko, ale také rating nižší kategorie.
Největší evropská ekonomika čelí nepříjemnému sociálnímu trendu. Podíl Němců ohrožených chudobou stoupl na 16,1 procenta a sociální organizace varují vládu před škrty v dávkách.
Německý sociální zázrak se drolí. Miliony Němců počítají každé euro
Money
Jen šest zemí eurozóny drží špičkové hodnocení
Rating nejvyšší, „tříáčkové“, nebo druhé nejvyšší, „dvouáčkové“, kategorie, do níž spadá i rating Česka, nyní v eurozóně vykazuje pouze šest zemí z jednadvaceti: Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Finsko a Irsko.
Finsku přitom agentura Fitch zhoršila rating loni koncem července, a to ze stupně AA+ na AA. Rakousku zhoršila rating také loni, začátkem června, a to rovněž ze stupně AA+ na AA. Irsko patří k málu zemí eurozóny, jimž se rating zlepšuje. Loni koncem května mu jej Fitch zlepšila z AA- na AA.
Česko drží momentálně známku AA-, a to nepřetržitě už od začátku srpna 2018, tedy déle než sedm let.
Český rating se drží navzdory domácím sporům
Zajímavé je, že za tu dobu byl stav tuzemských veřejných financí předmětem nesčetných, leckdy vášnivých debat, ať už v rámci politické, odborné, nebo veřejné diskuse. Avšak s mezinárodně autoritativním pohledem zvenčí, tedy s pohledem ratingové agentury Fitch, to „ani nehnulo“. Doma není nikdo prorokem, dalo by se říci.
Hned 15 z 21 zemí eurozóny, tedy oněch více než 71 procent, má nyní horší rating než Česko. To je dosud historicky rekordní údaj. Přitom ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země eurozóny lepší rating než ČR, včetně Řecka a Slovinska, které euro přijalo roku 2007, a také včetně Kypru a Malty, které do eurozóny vstoupily roku 2008.
Tedy zatímco ještě v březnu 2008 mělo 100 procent zemí eurozóny lepší rating než Česko, nyní, v červnu 2026, po necelých osmnácti letech, je to již jen zhruba 29 procent.
ČEZ zdražuje Babišovi pod rukama. Morgan Stanley otočila a dramaticky zvýšila cílovou cenu akcií ČEZ z 880 na 1250 korun. Babišově vládě, která chystá postátnění výroby elektřiny, tak americká banka poslala nepříjemný vzkaz: výkup minorit nemusí být levný.
Lukáš Kovanda: ČEZ nebude levná kořist. Babišův účet může narůst
Názory
Varování před stavem veřejných financí
Popsaný vývoj tedy odráží dramatické zhoršení stavu veřejných financí většiny zemí eurozóny v posledních zhruba 18 letech, a to v době, kdy Česká republika své veřejné finance dokázala naopak dále zlepšovat.
Pouze tři země eurozóny nyní mají lepší rating než ČR v rozsahu větším, než je jediný stupeň. Investiční pásmo ratingových hodnocení má deset stupňů, spekulativní pásmo pak dalších dvanáct, dohromady tedy existuje 22 možných „známek“. Jde o zmíněné Německo, Nizozemsko a Lucembursko, které vykazují „známku“ AAA.
Tyto tři země eurozóny tedy jako jediné v eurozóně vykazují ratingové hodnocení vyšší kategorie než Česko. Mají takzvané „tříáčkové“ hodnocení, AAA. Zmíněné Finsko, Rakousko a Irsko mají rating stejné kvalitativní kategorie jako Česko, vykazují totiž „dvouáčkové“ hodnocení, ať už AA, nebo AA-. Všech ostatních patnáct zemí eurozóny, včetně nováčka Bulharska, pak vykazuje rating horší kategorie než Česko, tedy „jednoáčkový“ nebo ještě horší.
