Nejen armáda, energetika a technologie. Další oblastí, kde Evropě hrozí potenciální průšvih, jsou karetní systémy. Evropané platí hlavně americkými kartami a přes jejich infrastrukturu, kontinent musí snížit závislost, vidí úředníci.
Kryptoměna bitcoin před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států vystoupala na rekord. Cena největší a nejstarší digitální měny podle údajů specializované burzy Bitstamp poprvé přesáhla hranici 109 tisíc dolarů (2,7 milionu korun).
Dosažení hranice 100 tisíc (zhruba 2,5 milionu korun) za jeden bitcoin může podle odborníků dále výrazně zvýšit zájem o nejznámější kryptoměnu, což povede k jejímu dalšímu růstu. Zároveň lze ale očekávat krátkodobý pokles kvůli možnému vybírání zisků investory, kteří spekulovali právě s dosažením stotisícové hranice. Vyplývá to z aktuálních vyjádření expertů a analytiků.
Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin se při obchodování v Asii dostala na rekordních 97 902 dolarů (2,35 milionu korun). Cena bitcoinu se výrazně zvyšuje po zprávě, že firma nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná o převzetí kryptoměnové společnosti Bakkt. To zvýšilo naděje, že nová americká vláda bude mít vstřícnější přístup ke kryptoměnovému odvětví, uvedla agentura Reuters.
Nejstarší a největší kryptoměna bitcoin se blíží dosavadnímu maximu. Podle specializovaného serveru CoinDesk její cena po poledni vykazovala růst zhruba o čtyři procenta na 71 240 dolarů (1,7 milionu korun).
Český výrobce kryptoměnových hardwarových peněženek Trezor připravuje nové prémiové zařízení, kterým se posune do kategorie konzumní elektroniky. „Chceme, aby hardwarové peněženky používalo co nejvíce lidí,“ říká v rozhovoru pro newstream šéf firmy Matěj Žák. Kdy bude podle něj stát bictoin přes sto tisíc dolarů? A kolik lidí vlastní kryptoměny?
Bitcoin za 100 tisíc dolarů nyní vypadá mnohem dosažitelněji konstatuje agentura Bloomberg s odvoláním na nejnovější dění na opčním trhu. Pohyby ceny kryptoměny ovlivňují patrně i vývoj akcií technologických firem typu Nvidie, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Cena bitcoinu začala výrazně zvyšovat a dostala se nad 47 400 dolarů (1,06 milionu korun), za posledních 24 hodin tak vykazovala nárůst o více než šest procent. Největší a nejznámější kryptoměna těží podle analytiků ze středečního oznámení americké burzovní komise povolit fondy ETF na spotový bitcoin. Výrazně se zvyšují i ceny dalších kryptoměn.
Ve Spojených státech se od čtvrtka může obchodovat s prvními investičními fondy na spotový bitcoin, které americká Komise pro cenné papíry (SEC) po několika odkladech a otevřené neochotě nakonec ve středu schválila. Část analytiků považuje tento vývoj za novou éru dostupnosti regulovaných investičních produktů ke kontroverzním kryptoměnám, který může přispět k další kultivaci odvětví.
Nejznámější kryptoměna bitcoin zvýšila během letošního roku cenu o více než 150 procent na současných 42 500 dolarů, tedy téměř 950 tisíc korun. Překonala tak všechna běžná investiční aktiva. Příští rok cena bitcoinu dál poroste, shodují se ekonomové.
Při dnešních amerických a izraelských útocích na Írán bylo zabito nejméně 2️⃣0️⃣1️⃣ lidí a 747 dalších utrpělo zranění. O první souhrnné bilanci informovala íránská média, která se odvolávají na údaje Červeného půlměsíce, píše agentura Reuters. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií.
Pokud by byl při vojenské operaci zabit nejvyšší íránský vůdce ajatolláh 👴 Alí Chameneí, nahradili by ho pravděpodobně radikální představitelé Islámské revoluční gardy. To je závěr, ke kterému před dnešními americkými a izraelskými útoky na Teherán dospěla americká rozvědka CIA. S odvoláním na dva zdroje obeznámené se zprávou CIA o tom informovala agentura Reuters.
Z Letiště Václava Havla v Praze bylo ❌ zrušeno už osm letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje. Důvodem jsou bezpečnostní omezení po uzavření vzdušného prostoru některých států Blízkého východu v souvislosti s dnešními izraelsko-americkými útoky na Írán a odvetnými íránskými útoky v oblasti. Letiště doporučilo cestujícím sledovat aktuální informace na jeho stránkách. Letiště to dnes uvedlo na síti X.
Americký prezident 👴 Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu spolu telefonovali, uvedly s odvoláním na Netanjahuovu kancelář agentury AFP a Reuters. USA a Izrael dnes zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu, který už v odvetě odpálil několik vln raket na Izrael a americké cíle v regionu.
Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh 👴 Alí Chameneí zatím nevystoupil v tamní televizi, přestože íránská stanice Al-Alám krátce avizovala, že promluví v řádu několika minut. Světová média dnes s odvoláním na americké a izraelské zdroje informovala, že duchovní vůdce byl mezi členy íránského vedení, kteří se stali terčem izraelských a amerických útoků, avšak není jasné, zda byl zraněn
Česko dlouhodobě odsuzuje kroky íránského režimu, jeho porušování lidských práv, podporu terorismu či ruské agrese proti Ukrajině. Bezprostřední českou prioritou je zajistit bezpečnost Čechů a diplomatů. Prezident 👴 Petr Pavel tak dnes na síti X reagoval na vývoj situace kolem Íránu.
Počet obětí dnešního leteckého útoku na dívčí školu v jižním Íránu stoupl na 7️⃣0️⃣, dalších 90 dívek utrpělo zranění, informovala podle agentury DPA íránská média. Ta útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které dnes ráno zahájily údery na Írán.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je 👍 připraven uklidnit situaci, píše agentura Reuters. Ministr však dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky na území Íránu. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem.
Čínské ministerstvo zahraničí v souvislosti s dnešními americkými a izraelskými údery na Írán ☝️ vyzvalo k okamžitému příměří a ke zmírnění napětí, píše agentura Reuters. Íránská státní a územní suverenita by měla být podle Pekingu respektována a všechny zúčastněné strany by proto měly začít vyjednávat.
Německo, Francie a Británie dnes ve společném prohlášení 👎 odsoudily íránské útoky na státy na Blízkém východě. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer vyzvali k obnovení jednání. Teherán by podle nich měl usilovat o diplomatické řešení a Íránci by měli dostat možnost určit si vlastní budoucnost.