Eurozóna už Česku není elitním klubem. V pátek se zhoršil rating Francie, Estonska, Lotyšska i Litvy
Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost tuzemské veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje. A měla by se tedy vyvíjet i diskuse o euru.
Postupnou proměnu eura – a eurozóny – reflektují třeba hodnocení ratingových agentur, zpravidla se zhoršující. Jak to demonstruje třeba páteční zhoršení ratingu Francie agenturou Standard & Poor’s.
Světově významná ratingová agentura Standard & Poor’s zlomově zhoršuje rating Francii, z hodnocení AA na AA-. Tak špatné hodnocení splácet svůj dluh země v jejích očích dosud nikdy v historii neměla. Z hlediska francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jde o předvolební fiasko, neboť jeho klíčovým slibem bylo zkrocení veřejných výdajů Francie. Jenže podle agentury Standard & Poor’s má veřejný dluh země vzrůst do roku 2027 na 112 procent HDP.
Lukáš Kovanda: Další agentura zhoršuje Francii rating. Je to varování pro celou eurozónu
Názory
Nejde o výjimku. Již jen šest z dvaceti zemí eurozóny má podle agentury Standard & Poor’s lepší rating než Česko. Jedná se o Německo, Rakousko, Nizozemsko, Lucembursko, Finsko a Belgii. Nikdy v historii nemělo tolik zemí eurozóny stejný nebo horší rating než Česko, což samo o sobě staví otazník za výhodnost vstupu Česka do eurozóny. V pátek Standard & Poor’s zhoršila rating nejen Francii, ale také dalším ekonomikám eurozóny, konkrétně Estonsku, Lotyšsku a Litvě, a to kvůli dopadům války na Ukrajině. Dluhová zátěž eurozóny neustále narůstá – a její souhrnný rating se ruku v ruce s tím zhoršuje –, přičemž přímé náklady s tím spojené by v případě přijetí eura neslo i Česko.
Když Česko 1. května 2004 vstupovalo do EU, mělo dle Standard & Poor’s celkem 100 % členských zemí eurozóny, včetně Řecka, lepší rating než ČR. Nyní už je to jen 30 procent zemí eurozóny. To je docela sešup za necelých 20 let. Český rating se totiž neustále zlepšuje. Naposledy se zhoršil koncem 90. let, když ještě eurozóna ani neexistovala.
Elitní klub? Kdeže
Zhusta se zhoršující ratingy členských zemí eura, zdaleka nejen Francie, Estonska, Lotyšska či Litvy, jasně říkají, že eurozóna dnes již není elitním klubem, jakým bývala třeba právě roku 2004, kdy Česko do EU vstupovalo.
Jenže tuzemští politici, ale i mnozí veřejní komentátoři, pokud jsou vůbec schopni k euru zaujmout alespoň trochu zevrubnější a promyšlenější stanovisko, jako by se zasekli v době před dvaceti lety. Takové zatuhnutí v minulosti je stěžejním důvodem oné plytkosti celé diskuse o euru. Euro je viděno jako všelék na rozličné neduhy – je to přece měna elitního klubu a Česko je postkomunistická, zaostalá země!
Bez hlubší analýzy tak dnes stoupenci eura tvrdí třeba to, že by s ním Česko v uplynulých letech neprocházelo tak mimořádně vysokou inflací. Ale o co zastánci eura tento svůj názor – předkládaný navíc často jako danost, o níž se snad ani nepochybuje a nediskutuje – opírají? Vždyť jakmile by měli tuto údajnou danost podepřít alespoň trochu validním argumentem, ocitnou se v úzkých. Proto právě celá diskuse o euru „raději“ končí jen u povrchních výkřiků, které jsou nehodné snad i branže politiky, tedy branže nutně zjednodušených hesel a zkratek.
Návrh ministra financí Stanjury dát "dluhovou brzdu" do ústavy je správný a je třeba jej podpořit. Přesně proto, aby ji nemohla zrušit každá vládní většina.
Lukáš Kovanda: Dejme dluhovou brzdu do ústavy a současně podmiňme vstup do eurozóny
Názory
Pravda je tedy jinde, než míní stoupenci eura. Pokud by totiž Česko platilo eurem, pak by dokonce mělo nedávnou mimořádnou inflaci velmi pravděpodobně výraznější, než tomu bylo a je s korunou.
Zaprvé proto, že koruna od začátku ruské invaze na Ukrajinu do konce loňska oslabila – např. vůči dolaru – méně než euro. Oslabování měny je přitom proinflační.
Zadruhé proto, že díky setrvání při koruně Česko mohlo zvýšit základní úrokovou sazbu výrazně výše než eurozóna. Čím vyšší úrok, tím silnější jsou protiinflační tlaky. Jestliže by tedy Česko platilo eurem a ne korunou, jeho obecná inflace by se podobala třeba té estonské. Tudíž by se nezastavila na úrovni osmnácti procent, ale kulminovala by třeba kolem úrovně 25 procent.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
