Cena největší kryptoměny bitcoin i nadále klesá. Dnes v noci tak poprvé za posledních sedm měsíců sestoupila pod 90 tisíc dolarů. Kolem 7:45 středoevropského času se bitcoin obchodoval za 89 857,86 dolarů, tedy 1,87 milionu korun. Od 6. října kryptoměna ztratila více než 25 procent hodnoty.
Dokud se Jiřikovského kryptoměny neprodají, je jejich korunová hodnota nulová, žádných více než dvanáct miliard. A zatím se je prodat nedaří. Regulace bitcoinu je totiž přísnější, než mnozí čekali.
Hodnota 468 bitcoinů, které dostalo ministerstvo spravedlnosti darem letos v březnu, se v současnosti podle aktuálního kurzu pohybuje kolem 1,065 miliardy korun. Je tak zhruba o 108 milionů vyšší, než byl výnos z aukcí, prostřednictvím kterých úřad bitcoiny v uplynulých týdnech prodávalo, uvedla internetová směnárna Anycoin.
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se vyšplhala na nový rekord, když překonala hranici 110 tisíc dolarů (přes 2,4 milionu korun). K jejímu růstu podle agentury Bloomberg přispívá stoupající poptávka ze strany institucionálních investorů a vyhlídky na příznivější regulační prostředí ve Spojených státech, jejichž současný prezident Donald Trump je příznivcem kryptoměn.
Spojené státy se s Čínou dohodly na 90denním masivním snížení vzájemných celních sazeb. USA sníží svoji sazbu na čínský dovoz ze 145 na 30 procent, Čína pak tu svoji na dovoz z USA ze 125 na 10 procent. Obě země vydaly identická stanoviska k celé věci.
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se dnes poprvé od února vrátila nad hranici 100 tisíc dolarů (zhruba 2,2 milionu korun). K jejímu růstu přispělo oznámení obchodní dohody mezi Spojenými státy a Británií, které vyvolalo naděje na pokles globálního obchodního napětí, napsala agentura Bloomberg.
Výprodej zasáhl vedle akcií i kryptoměny, cena bitcoinu spadla pod 80 tisíc dolarů (1,8 milionu korun). Trhy se obávají, že svět se nevyhne obchodní válce. Z toho důvodu se zbavují rizikovějších aktiv.
Bitcoin posiluje ve srovnání s minimem z minulého týdne o pětinu. Prudce zpevňují i další kryptoměny. Reagují na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že několik digitálních měn bude součástí nové strategické rezervy Spojených států.
Ceny nejznámějších kryptoměn prudce klesají. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy zavedou cla na dovoz z Mexika, Kanady a Číny, což vyvolává obavy z obchodní války. Bitcoin se propadl hluboko pod 100 tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Druhá největší kryptoměna ether při obchodování v Asii pak ztratila více než 26 procent a za den oslabila nejvíce za téměř čtyři roky.
Evropská centrální banka vytváří tlak na ČNB, aby upustila od začlenění bitcoinu do svých devizových rezerv. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci prohlásila, že je přesvědčena, že bitcoin nevstoupí do rezerv kterékoli země EU, tedy nejen eurozóny.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je zdrženlivý k možnému zařazení bitcoinu do devizových rezerv České národní banky (ČNB). Centrální banka by měla být symbolem stability a bitcoin není stabilní aktivum, řekl při představení makroekonomické prognózy. Zdůraznil ale, že rozhodnutí o tomto kroku bude na bankovní radě ČNB. O možném zařazení bitcoinu do rezerv ČNB mluvil ve středu její guvernér Aleš Michl.
Evropské akcie dnes pokračují v 📉 poklesu. Na trhu přetrvávají obavy ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, kolem 9:45 středoevropského času ztrácel zhruba 0,8 procenta a pohyboval se v blízkosti 602 bodů. V pondělí klesl o 1,2 procenta.
Francouzská automobilka Renault v loňském roce 📈 zvýšila prodej o 3,2 procenta na 2,34 milionu vozů. Nárůst celoročního prodeje tak vykázala už potřetí za sebou. Za loňským růstem stála silná poptávka po osobních automobilech, zejména mimo Evropu, která kompenzovala výrazný pokles prodeje dodávkových vozů na evropském trhu, uvedla agentura Reuters.
Ukrajina potřebuje 🙏 naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl dnes ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po dalším ruském nočním útoku, který podle ukrajinských úřadů opět způsobil rozsáhlé výpadky elektřiny a narušil dodávky tepla. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je v metropoli po nočním útoku bez tepla přes 5600 výškových budov a část města ležící na východním břehu Dněpru nemá dodávky vody.
