Bitcoin se po slabším minulém týdnu vrátil nad 82 tisíc dolarů, tedy přibližně 1,78 milionu korun. Kryptoměnám pomohl pokles cen ropy a návrat části investorů k rizikovějším aktivům, zatímco americké akciové futures rovněž rostly. Institucionální poptávka po bitcoinu ale dál slábne a analytici zatím nevidí jasný impuls k útoku na nová maxima.
Cena největší kryptoměny bitcoin poprvé po více než třech měsících přesáhla hranici 80 tisíc dolarů. Před 8:00 středoevropského letního času vykazovala nárůst o 1,9 procenta na 80 050 dolarů, tedy 1,66 milionu korun. Trhy vstřebávají smíšené signály ohledně Íránu, uvedla agentura Bloomberg. Bitcoin únoru klesl přibližně na 60 tisíc dolarů.
Bitcoin pokračuje v růstu a znovu se přibližuje hranici 80 tisíc dolarů. Největší kryptoměna v pondělí posílila až na 79 488 dolarů, nejvýše od konce ledna, kdy se naposledy obchodovala nad psychologicky důležitou hranicí. Růst podpořila kombinace geopolitického optimismu a sílící institucionální poptávky, uvedla agentura Bloomberg.
Bitcoin by se podle expertů mohl ještě letos vrátit nad hranici 90 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,85 milionu korun. V delším horizontu pak analytici nevylučují ani opětovné přiblížení k historickému maximu přes 120 tisíc dolarů. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje kolem 75 tisíc dolarů.
Kryptoměny oslabily poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možné zesílení útoků proti Íránu. Jeho vyjádření zvýšilo nervozitu na trzích a posílilo obavy z další eskalace konfliktu. Investoři proto v reakci na to omezili investice do rizikovějších aktiv, mezi která patří i kryptoměny, a část peněz přesunuli do bezpečnějších investic.
Bitcoin se vrátil nad hranici 71 tisíc dolarů po týdnu výrazných cenových výkyvů. Největší kryptoměna nejprve prudce posílila, poté část zisků odevzdala a následně znovu rostla. Přestože vývoj ceny působil chaoticky, podle analytiků se v pozadí odehrává důležitější trend – rostoucí zájem investorů a budování infrastruktury kolem kryptoměn, uvádí agentura Bloomberg.
Cena bitcoinu dnes mírně roste a přidává téměř jedno procento. O víkendu však trh s kryptoměnami zažil výrazné výkyvy. Při nepřetržitém obchodování se bitcoin krátce propadl pod 63 200 dolarů, ztráty ale ještě během víkendu smazal. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, tedy na úrovních z konce října 2024, uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu přitom začal americko-izraelský útok na Írán.
Dnes zahájený úder USA a Izraele na Írán zatím vyvolává reakci především na trzích s kryptoměnami, s nimiž se na rozdíl od jiných aktiv obchoduje i během víkendu. Reakce kryptoměn může napovědět širší reakci trhů, až se v pondělí burzy otevřou. Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, v reakci na první zprávy o úderu ztratila. Zlevnila ze zhruba 65 600 dolarů za kus k úrovni 63 100 dolarů za kus, než menší část svých ztrát zase umazala.
Největší kryptoaktivum světa se začalo chovat poněkud nečekaně. Na špatné zprávy z geopolitiky již také reaguje poklesem. Přitom donedávna při podobných zprávách hodnota bitcoinu rostla. Podle odborníků se na tom projevuje i aktivita velkých hráčů, kteří nechtějí nechat padnout cenu bitcoinu.
Nejznámější kryptoměna bitcoin pokračuje v poklesu a její cena se během středy dostala pod 67 tisíc dolarů (1,36 milionu korun), poté se nad tuto hranici vrátila. Pohybuje se tak v blízkosti nejnižších hodnot z minulého pátku, kdy bitcon po masivní výprodejní vlně krátce klesl až k 60 tisícům dolarů, nejníže od podzimu 2024. Kryptoměny se přitom nyní odchylují od vývoje cen akcií, uvedla agentura Bloomberg.
Největší kryptoměna světa prožívá strmý pád. Od rekordního zápisu přes 122 tisíc dolarů za jeden bitcoin vloni v říjnu se cena digitálního aktiva propadla již o více než 50 tisíc a aktuálně se ocitla pod částkou 70 tisíc dolarů. A spolu s ní padají i další digitální měny. Špatná zpráva pro držitele je, že propad ještě může být daleko brutálnější.
Největší kryptoměnové burze na světě Binance se již podařilo zajistit prostředky na náhradu 90 procent kryptoměn odcizených při rekordním hackerském útoku na její platformu. Zbývajících deset procent tvoří méně likvidní tokeny, jejichž získání v potřebném množství může trvat déle.
Dnešních protestů proti rostoucím životním nákladům a stavu školství se po celé Francii zúčastnilo na 320 tisíc lidí, z toho 70 tisíc se sešlo na hlavní demonstraci v Paříži. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na francouzské ministerstvo vnitra. Dnešní účast je nižší než 410 tisíc lidí z minulé soboty a 550 tisíc demonstrantů ze 17. října, kdy na řadě míst země vypukly nepokoje.
Velvyslanectví Spojených států v Moskvě varovalo před možným útokem s velkým počtem obětí v parku Caricyno na jihu ruské metropole. Ruská tajná služba FSB podle státní agentury TASS uvedla, že od americké strany získala informace o přípravě teroristického útoku a podniká příslušná opatření.
Norská rada pro cestovní ruch spustila humornou kampaň lákající na nejpůsobivější veřejné záchody v zemi. Reagovala tak na to, že americký prezident Donald Trump označil tento severský stát vulgárním výrazem pro latrínu, protože opět nedostal Nobelovu cenu. Tu přitom neuděluje norská vláda, nýbrž nezávislý Nobelův výbor, což Norsko Trumpovi opakovaně vysvětlovalo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu potvrdil, že evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli.
V Praze, Libereckém kraji a dalších krajích, kde hnutí ANO v říjnových komunálních volbách výrazně oslabilo, se budou konat jeho mimořádné sněmy. V Libereckém kraji již byl stanoven termín, v Praze se o něm jedná. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Tři letadla přepravující evakuované obyvatelé města Olešky, které se nachází na území Ukrajiny okupovaném Ruskem, přistála na letišti u běloruského města Homel. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura Belta.
Rusko v noci na dnešek opět útočilo pomocí dronů na Ukrajinu. V ukrajinské Dněpropetrovské oblasti jeden člověk přišel o život a dva lidé byli zraněni. Dronové útoky vedly rovněž k rozsáhlým výpadkům v dodávkách elektřiny. Informovali o tom ukrajinští představitelé.
V Polsku se vyostřil spor o ústavní soud, u jeho budovy zasahovala policie. Část soudců tvrdí, že dosavadnímu předsedovi a místopředsedovi pozastavili výkon funkce. Generální prokurátor, kterým je ministr spravedlnosti Waldemar Žurek, požádal, aby byli oba zbaveni imunity.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že schválilo prodej 500 střel PAC-3 do systémů protiraketové obrany Patriot Ukrajině. Odhadovaná cena je 2,1 miliardy dolarů (45,8 miliardy Kč) a financovat nákup budou "partneři a spojenci", uvedlo ministerstvo.