Bitcoin se znovu dostal pod silný tlak. Největší kryptoměna světa poprvé za téměř dva měsíce klesla pod hranici 70 tisíc dolarů, když náladu investorů zasáhly obavy z války mezi USA a Íránem, rekordní odliv peněz z bitcoinových ETF i neobvyklý prodej ze strany společnosti Strategy.
Bitcoin se vrátil nad hranici 71 tisíc dolarů po týdnu výrazných cenových výkyvů. Největší kryptoměna nejprve prudce posílila, poté část zisků odevzdala a následně znovu rostla. Přestože vývoj ceny působil chaoticky, podle analytiků se v pozadí odehrává důležitější trend – rostoucí zájem investorů a budování infrastruktury kolem kryptoměn, uvádí agentura Bloomberg.
Cena bitcoinu dnes mírně roste a přidává téměř jedno procento. O víkendu však trh s kryptoměnami zažil výrazné výkyvy. Při nepřetržitém obchodování se bitcoin krátce propadl pod 63 200 dolarů, ztráty ale ještě během víkendu smazal. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, tedy na úrovních z konce října 2024, uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu přitom začal americko-izraelský útok na Írán.
Dnes zahájený úder USA a Izraele na Írán zatím vyvolává reakci především na trzích s kryptoměnami, s nimiž se na rozdíl od jiných aktiv obchoduje i během víkendu. Reakce kryptoměn může napovědět širší reakci trhů, až se v pondělí burzy otevřou. Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, v reakci na první zprávy o úderu ztratila. Zlevnila ze zhruba 65 600 dolarů za kus k úrovni 63 100 dolarů za kus, než menší část svých ztrát zase umazala.
Největší kryptoaktivum světa se začalo chovat poněkud nečekaně. Na špatné zprávy z geopolitiky již také reaguje poklesem. Přitom donedávna při podobných zprávách hodnota bitcoinu rostla. Podle odborníků se na tom projevuje i aktivita velkých hráčů, kteří nechtějí nechat padnout cenu bitcoinu.
Nejznámější kryptoměna bitcoin pokračuje v poklesu a její cena se během středy dostala pod 67 tisíc dolarů (1,36 milionu korun), poté se nad tuto hranici vrátila. Pohybuje se tak v blízkosti nejnižších hodnot z minulého pátku, kdy bitcon po masivní výprodejní vlně krátce klesl až k 60 tisícům dolarů, nejníže od podzimu 2024. Kryptoměny se přitom nyní odchylují od vývoje cen akcií, uvedla agentura Bloomberg.
Největší kryptoměna světa prožívá strmý pád. Od rekordního zápisu přes 122 tisíc dolarů za jeden bitcoin vloni v říjnu se cena digitálního aktiva propadla již o více než 50 tisíc a aktuálně se ocitla pod částkou 70 tisíc dolarů. A spolu s ní padají i další digitální měny. Špatná zpráva pro držitele je, že propad ještě může být daleko brutálnější.
Cena největší a nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od listopadu 2024 klesla pod 70 tisíc dolarů (1,44 milionu korun). Z maxima, na němž se ocitla na podzim loňského roku, už je cena níže o více než 45 procent. Jen od začátku letošního roku bitcoin ztrácí přes 20 procent.
Bitcoin klesl na nejnižší úroveň za posledních deset měsíců. Nálada investorů zůstává křehká v důsledku širších otřesů na finančních trzích a ústupu od rizikových aktiv.
Cena největší kryptoměny bitcoin i nadále klesá. Dnes v noci tak poprvé za posledních sedm měsíců sestoupila pod 90 tisíc dolarů. Kolem 7:45 středoevropského času se bitcoin obchodoval za 89 857,86 dolarů, tedy 1,87 milionu korun. Od 6. října kryptoměna ztratila více než 25 procent hodnoty.
Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin by se do konce roku mohla vrátit nad úroveň 120 tisíc dolarů, tedy zhruba 2,5 milionu korun, a pravděpodobně i atakovat rekordní hranici 125 tisíc dolarů. Nereálná není ani cena nad 130 tisíc dolarů. Poslední čtvrtletí bývá pro bitcoin nejsilnější s průměrným růstem o 57 procent. Uvedli to analytici a obchodníci.
Důvěra investorů v německou ekonomiku v červenci vzrostla více, než se čekalo. Hodnota indexu, který ji sleduje, se 📈 zvýšila na 26,3 bodu z 10,5 bodu v červnu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil hospodářský institut ZEW. Analytici podle agentury Reuters očekávali růst indexu na 17,5 bodu.
Počet Čechů, kteří nakupují přes sociální sítě, se letos meziročně 📈 zvýšil o čtvrtinu. Loni nakupovala na TikToku nebo instagramu pětina Čechů, letos to je každý čtvrtý. Vyplývá to z průzkumu finančně technologické společnosti Adyen mezi 2000 respondenty.
Vláda nového britského premiéra Andyho Burnhama plánuje snížit od října daň v účtech za elektřinu 💡 pro domácnosti. Chce tak občanům pomoci zvládnout růst životních nákladů. Podle agentury Reuters to dnes uvedl úřad britského premiéra v Downing Street.
Číst více
Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha ✈. Uvedla to Česká televize. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili.
Spojené státy uvalí dodatečná 50procentní cla 💰 na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters.
Číst více
Známý influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan budou bojovat proti vydání do Británie, kde čelí obvinění ze znásilnění a obchodování s lidmi. Jejich právník Joseph McBride po pondělním jednání u federálního soudu v Miami uvedl, že zatčení jeho klientů je politicky motivované, píše agentura AP.
Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, píše agentura Reuters.
Číst více
Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo ❌ převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině 12 států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by podle jejího návrhu transakce neměla pokračovat.
Číst více