Bitcoin po silném růstu z posledních týdnů ztrácí dech. Největší kryptoměna klesla pod 83 tisíc dolarů a spolu s dalšími rizikovými aktivy reaguje na geopolitickou nejistotu, dražší ropu a obavy, že americký Fed by mohl už v říjnu znovu zvýšit úrokové sazby.
Bitcoin pokračuje v růstu a znovu se přibližuje hranici 80 tisíc dolarů. Největší kryptoměna v pondělí posílila až na 79 488 dolarů, nejvýše od konce ledna, kdy se naposledy obchodovala nad psychologicky důležitou hranicí. Růst podpořila kombinace geopolitického optimismu a sílící institucionální poptávky, uvedla agentura Bloomberg.
Bitcoin by se podle expertů mohl ještě letos vrátit nad hranici 90 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,85 milionu korun. V delším horizontu pak analytici nevylučují ani opětovné přiblížení k historickému maximu přes 120 tisíc dolarů. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje kolem 75 tisíc dolarů.
Kryptoměny oslabily poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možné zesílení útoků proti Íránu. Jeho vyjádření zvýšilo nervozitu na trzích a posílilo obavy z další eskalace konfliktu. Investoři proto v reakci na to omezili investice do rizikovějších aktiv, mezi která patří i kryptoměny, a část peněz přesunuli do bezpečnějších investic.
Bitcoin se vrátil nad hranici 71 tisíc dolarů po týdnu výrazných cenových výkyvů. Největší kryptoměna nejprve prudce posílila, poté část zisků odevzdala a následně znovu rostla. Přestože vývoj ceny působil chaoticky, podle analytiků se v pozadí odehrává důležitější trend – rostoucí zájem investorů a budování infrastruktury kolem kryptoměn, uvádí agentura Bloomberg.
Cena bitcoinu dnes mírně roste a přidává téměř jedno procento. O víkendu však trh s kryptoměnami zažil výrazné výkyvy. Při nepřetržitém obchodování se bitcoin krátce propadl pod 63 200 dolarů, ztráty ale ještě během víkendu smazal. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, tedy na úrovních z konce října 2024, uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu přitom začal americko-izraelský útok na Írán.
Dnes zahájený úder USA a Izraele na Írán zatím vyvolává reakci především na trzích s kryptoměnami, s nimiž se na rozdíl od jiných aktiv obchoduje i během víkendu. Reakce kryptoměn může napovědět širší reakci trhů, až se v pondělí burzy otevřou. Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, v reakci na první zprávy o úderu ztratila. Zlevnila ze zhruba 65 600 dolarů za kus k úrovni 63 100 dolarů za kus, než menší část svých ztrát zase umazala.
Největší kryptoaktivum světa se začalo chovat poněkud nečekaně. Na špatné zprávy z geopolitiky již také reaguje poklesem. Přitom donedávna při podobných zprávách hodnota bitcoinu rostla. Podle odborníků se na tom projevuje i aktivita velkých hráčů, kteří nechtějí nechat padnout cenu bitcoinu.
Nejznámější kryptoměna bitcoin pokračuje v poklesu a její cena se během středy dostala pod 67 tisíc dolarů (1,36 milionu korun), poté se nad tuto hranici vrátila. Pohybuje se tak v blízkosti nejnižších hodnot z minulého pátku, kdy bitcon po masivní výprodejní vlně krátce klesl až k 60 tisícům dolarů, nejníže od podzimu 2024. Kryptoměny se přitom nyní odchylují od vývoje cen akcií, uvedla agentura Bloomberg.
Největší kryptoměna světa prožívá strmý pád. Od rekordního zápisu přes 122 tisíc dolarů za jeden bitcoin vloni v říjnu se cena digitálního aktiva propadla již o více než 50 tisíc a aktuálně se ocitla pod částkou 70 tisíc dolarů. A spolu s ní padají i další digitální měny. Špatná zpráva pro držitele je, že propad ještě může být daleko brutálnější.
Cena největší a nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od listopadu 2024 klesla pod 70 tisíc dolarů (1,44 milionu korun). Z maxima, na němž se ocitla na podzim loňského roku, už je cena níže o více než 45 procent. Jen od začátku letošního roku bitcoin ztrácí přes 20 procent.
Dlouholetý vsetínský starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL), který v nynějších komunálních volbách funkci neobhájil, se nebude ucházet o žádný post ve vedení města. Čunek to řekl ČTK. Vedl kandidátku Vsetín srdcem a rozumem, kterou sestavili lidovci s nezávislými. V komunálních volbách ale skončili druzí.
KSČM se podle očekávání ani po osmi letech do Senátu nevrátí❌. Podle propočtu ČTK na základě průběžných volebních výsledků se letos neprosadí žádný z jejích osmi adeptů a ani jeden ze tří kandidátů spřízněného hnutí Stačilo!
Vládní hnutí SPD ani v letošních volbách žádného senátora nezíská. Žádný z jejích 17 kandidátů se podle propočtu ČTK na základě dosavadních volebních výsledků do finále nedostane. V úvodním volebním kole nejlépe skončí tři z jejích kandidátů na třetím nepostupovém místě.
❗ Senátorem ve volebním obvodu Trutnov bude opět Jan Sobotka (STAN). Hned v prvním kole získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz.
Číst více
❗ Novým senátorem za Vyškovsko se podle propočtu ČTK stane už v prvním volebním kole jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich. Podle průběžných výsledků hlasování obdržel takřka 61 procent hlasů.
Číst více
❗ Senátorem ve volebním obvodu Rychnov nad Kněžnou bude opět Jan Grulich z TOP 09. V prvním kole, kterého se tentokrát účastnili pouze dva kandidáti, získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz. Poslanec Petr Sadovský z hnutí ANO získá 37,92 procenta hlasů.
Číst více
❗ Senátorem ve volebním obvodu Strakonice bude opět Tomáš Fiala (Naše Česko). Hned v prvním kole získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz. Druhý Miroslav Ušatý (Svobodní) získal 22,82 procenta hlasů
Číst více
Po sečtení poloviny okrsků🗳️ mělo ANO postupující kandidáty na senátory v 1️⃣5️⃣ senátních obvodech, STAN v deseti, ODS v osmi a KDU-ČSL ve třech obvodech. TOP 09 má šanci na dva senátory. Podle průběžných výsledků na volebním webu nebyly zatím k dispozici žádné informace o tom, jak dopadlo hlasování v Praze 1 a Praze 9.
Mezi hosty letošního třicátého ročníku mezinárodní konference Forum 2000 bude několik současných či bývalých prezidentů nebo dva nositelé Nobelovy ceny za mír🕊️. Pořadatelé akce, která začíná v neděli v Praze, očekávají 8️⃣0️⃣0️⃣ účastníků ze 100 zemí světa, například bývalého polského prezidenta Lecha Walesu, slovenskou expremiérku Ivetu Radičovou nebo představitelku běloruské demokratické opozice Svjatlanu Cichanouskou.
Obyvatelé Starých Heřminov na Bruntálsku nechtějí, aby obec podporovala přípravu a výstavbu větrných elektráren na svém území. Rozhodli o tom v místním referendu, které se konalo souběžně s komunálními volbami. Vyplývá to z výsledku hlasování zveřejněného na webových stránkách obce.