Nový ekonomický obr Evropy? Polsko chce do deseti let patřit mezi nejsilnější hráče

Index PMI, který s významnou mírou spolehlivosti předpovídá budoucí vývoj nových objednávek, produkce či zaměstnanosti v průmyslu, v květnu i přes Hormuz zůstal v černých číslech.

Index nákupních manažerů (PMI) tuzemského zpracovatelského průmyslu, který v globálním měřítku pravidelně zpracovává nadnárodní společnost S&P Global, se v květnu oproti dubnu snížil o 0,7 bodu na 52,2 bodu. Znamená to sice zhoršení, ale důležité je, že tento předstihový ukazatel stále zůstává v pásmu expanze. To začíná na 50 bodech. Vzhledem k událostem spojeným s válkou v Perském zálivu, jako je růst cen ropy a energetických surovin, narušení dodavatelských řetězců a nedostatek některých surovin, je lehký pokles spíše překvapením. Trh čekal větší dopad.

Index S&P Global vychází z dotazníkového šetření. Hlavní index je váženým průměrem pěti klíčových oblastí. Největší váhu mají nové objednávky (30 procent), objem produkce (25 procent) a zaměstnanost (20 procent).

„Válka v Zálivu běží už čtrnáctý týden, ale tuzemský průmysl se pořád drží ve velmi slušné kondici. Index nákupních manažerů sice v posledním měsíci lehce klesl, zůstává však bezpečně v růstovém pásmu, tažený novými objednávkami a předzásobením firem,“ hodnotí výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Podniky si podle něj z covidové éry i čipové krize odnesly jedno zásadní ponaučení. A sice to, že kdo má zásoby, snáze přežije. A tak v době vrcholících logistických problémů znovu plní sklady, místo aby spoléhaly na čím dál křehčí dodavatelské řetězce. Nicméně firmy optimalizují, kde se dá. Zrychlují investice do technologií, které nahrazují lidské zaměstnance, proto jsou průvodním jevem tohoto vývoje i škrty pracovních míst.

Hradil: Částečně jde o statistické zkreslení

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil zastává názor, že relativně dobrý květnový výsledek lze částečně přičíst statistickému zkreslení, kdy výpadky dodávek spojené s válkou v Íránu index interpretuje jako silnou poptávku. „Květnový výsledek vypadá na první pohled pozitivně, nicméně situace trochu připomíná postpandemické období. I tehdy metodologie výpočtu indexu nákupních manažerů interpretovala váznoucí dodávky jako pozitivní signál silné poptávky, ačkoliv ve skutečnosti se jednalo o negativní důsledek narušených dodavatelských řetězců. Aktuální výsledky je tedy také nutné brát částečně s rezervou,“ vysvětluje Hradil.

Nicméně květnový index byl ovlivněn i tím, že rostl objem výroby i objem nových zakázek zpracovatelského průmyslu, včetně těch ze zahraničí.

Vydrží optimismus?

Hradil upozorňuje na zdražování výrobních vstupů, na což čeští výrobci reagovali zdražováním vlastní produkce i hromaděním zásob vstupů. „Je navíc evidentní, že čeští zpracovatelé počítají se zhoršováním dostupnosti dodávek v blízké budoucnosti, až výpadky způsobené válkou v Íránu prosáknou skrze výrobní řetězec. Za této situace je vlastně pozoruhodné, že na horizontu jednoho roku převládá optimismus, což patrně plyne z nadějí na relativně krátké trvání uzavírky Hormuzského průlivu,“ říká Hradil.

Výhled pro nejbližší měsíce nicméně v průmyslu podle něj zůstává spíše napjatý. „Jakmile se vyčerpá efekt snahy firem o předzásobení a prohloubí se nedostatky specifických výrobních vstupů, průmyslová aktivita přejde do útlumu. Za celý letošní rok pak podle nás průmyslový sektor bude rád, pokud vykáže alespoň kosmetický růst,“ uzavírá hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

„Letos průmysl žádné zázraky nepředvede, zvlášť pokud se konflikt v Zálivu potáhne další měsíce. Na druhou stranu na lopatky ekonomiku rozhodně neposílá. Pomáhá zejména automobilový průmysl, který zatím na rozdíl od západní Evropy žádný výraznější útlum neřeší,“ hodnotí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Dalibor Martínek: Státní firmy ohlídají experti, tvrdil Babiš. Do dozorčích rad dosazuje politické nominanty

Názory

Začátkem roku tvrdil vicepremiér Karel Havlíček v rozhovoru pro Newstream, že ve státních firmách vymění nekompetentní politické nominanty v dozorčích radách za odborníky. „Skončí všichni politruci,“ prohlašoval. „Budeme tam dávat lidi z oborů,“ říkal. Co se v posledních měsících děje? Pravý opak. Vládní koalice obsazuje jednu státní firmu za druhou svými nohsledy.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Eurozóna: nic moc

O něco hůře než v Česku dopadl index PMI v eurozóně. Zpracovatelský sektor v eurozóně v květnu pokračoval v růstu čtvrtý měsíc v řadě, avšak tempo oživení zpomalilo kvůli stagnující poptávce a poklesu exportních objednávek. Hlavní index S&P Global PMI klesl na 51,6 bodu, přičemž relativně vysokou hodnotu udržely zejména výrazné prodloužení dodacích lhůt a mírný růst produkce.

Podniky čelily nejrychlejšímu růstu nákupních cen za poslední čtyři roky, což vedlo k nejsilnějšímu nárůstu prodejních cen za tři a půl roku a nutilo firmy promítat vyšší náklady do koncových cen. Kvůli slabé poptávce a zpožděním v dodavatelském řetězci pokračoval pokles zaměstnanosti, který trvá již tři roky, a optimismus výrobců ohledně budoucího vývoje zůstává umírněný.

Nejbohatší žena Česka Renáta Kellnerová chce i v letošním roce masivně investovat, uvádí v aktuální výroční zprávě. V loňském roce patřily k nejviditelnějším krokům nákupy prémiových českých hotelů. Skupina také rostla v rámci struktury e& PPF Telecom, která převzala srbskou společnost SBB i slovenskou UPC. „Vyhledáváme společnosti, které mají růstový potenciál nebo potřebují restrukturalizovat,“ uvádí Kellnerová.

Renáta Kellnerová dává najevo, že PPF má i po velkých loňských transakcích chuť dál nakupovat. Skupina se rozhlíží po firmách s růstovým potenciálem i po těch, které potřebují restrukturalizaci.

V západní Evropě pokračuje v akviziční i organické expanzi logistická společnost InPost, jejímž největším akcionářem je PPF. Dále skupina investovala do developerského projektu Gasworx na Floridě a do prémiového hotelového segmentu v Praze.

Výkup podílu Petra Kellnera mladšího

Největší loňskou transakcí skupiny byl odkup podílu Petra Kellnera mladšího. „Za desítky miliard korun jsme odkoupili deset procent vlastních akcií od Petra Kellnera mladšího,“ uvádí Renáta Kellnerová ve výroční zprávě. Podle médií šlo celkem asi o čtyřicet miliard korun. „Tato operace byla velmi komplexní, a na rozdíl od jiných akvizic či divestic také osobní,“ uvádí Kellnerová.

Nyní je Kellnerová se svými třemi dcerami stoprocentním vlastníkem PPF. Ona sama drží 66,7 procenta akcií, každá z jejích dcer po 11 procentech.

PPF zakotvila v Praze. Dozorčí radu posilují Kellnerovy dcery

Zprávy z firem

Společnost Amalar Holding, která zastřešuje a spravuje společný majetek rodiny Kellnerových, dokončila přesun sídla své dceřiné společnosti PPF Group N.V. z Nizozemska do ČR. S účinností od 1. dubna 2026 tedy má hlavní holdingová společnost skupiny PPF sídlo v Praze.

ČTK

Přečíst článek

Návrat sídla do Česka

Další velkou změnou ve skupině byl převod sídla společnosti z Nizozemska do Česka, který byl dokončen na jaře letošního roku. „PPF působila a působí v mnoha zemích světa, ale má jednoznačně české srdce.“ S tím souvisí i fakt, že PPF obměnila dozorčí radu, do jejíhož čela se postavil Tomáš Otruba.

Digitální platformy a umělá inteligence

„Z pohledu dalšího růstu považujeme za klíčové, že jsme v oblasti digitální transformace a adopce umělé inteligence v telekomunikacích, médiích, finančních službách a dalších odvětvích patřili mezi nejinovativnější hráče na trhu,“ pochvaluje si skupina PPF. Za důkaz úspěšného rozvoje digitálních platforem považuje rozjezd portálu Oneplay.

Zisk klesl, výnosy rostly

Skupina vykázala za rok 2025 čistý zisk 692 milionů eur, tedy asi 16,8 miliardy korun. Jde o meziroční pokles o 78 procent, který je však dán skutečností, že do výsledku roku 2024 se propsal prodej poloviny a jedné akcie v PPF Telecom Group operátorovi e&.

Provozní výnosy PPF však loni meziročně stouply o více než 32 procent na 3,65 miliardy eur, v přepočtu zhruba 91,8 miliardy korun. Aktiva společnosti loni meziročně vzrostla z 41,8 miliardy eur na 42,6 miliardy eur.

Telekomunikace, reality a finance táhnou PPF. Skupina vydělala 16,8 miliardy

Zprávy z firem

Skupina PPF loni vykázala čistý zisk 692 milionů eur, tedy zhruba 16,8 miliardy korun. Meziročně to znamená pokles o 78 procent. Důvodem je především mimořádně vysoká srovnávací základna z roku 2024, kdy skupina dosáhla rekordního zisku díky jednorázovému výnosu z telekomunikační transakce.

nst

Přečíst článek