Karel Pučelík: Je NATO opravdu silnější než kdy dřív?
Generální tajemník NATO nás tento týden uklidnil, že aliance je silnější než kdy dřív. Vzhledem k aktuálnímu mezinárodnímu dění to vypadá, že Mark Rutte strávil poslední měsíce v izolované kanceláři bez oken. Obranné rozpočty sice bobtnají, ale v sázce je samotná podstata NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte tento týden prezentoval výroční zprávu. Povětšinou se točil kolem výdajů na obranu, takže celkový dojem z jeho vystoupení působí tak, že aliance nečelí žádným vážným potížím.
Rok 2025 byl pro NATO skutečně přelomovým. Na jeho konci z něj státy vyšly s výrazně vyššími výdaji na obranu, dokonce se jim povedlo konečně plnit více než deset let starý závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. Konsenzus navíc předpokládá, že tato rozpočtová položka v dalších letech opět výrazně poporoste.
Zběžný pohled tedy není nijak zvlášť kritický. Ovšem Rutteho věta, že „NATO je silnější než kdy dřív“, zní hodně nadneseně. A co víc, západní obranná aliance, která byla desítky let garantem mezinárodního systému, je dnes dost možná na křižovatce. O tom by se mělo mluvit stejně jako o výdajích na obranu, ne-li více.
Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur uvedl, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc Severoatlantické alianci. Jako důvod uvedl, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během současné války proti Íránu. Jeho vyjádření znovu vyvolalo pochybnosti o postoji k principu vzájemné obrany, který je klíčovým pilířem aliance, poznamenala agentura Reuters.
„Asi už je chránit nemusíme.“ Trump si opět postěžoval na členy NATO
Politika
Probuzení v hořící posteli
Obranná politika zdaleka není jen o výdajích, ale i o akceschopnosti, koordinaci. Mnohokrát byla historie svědkem konfliktů, kde méně početná i hůř vyzbrojená strana vyšla vítězně. A právě ochota spolupracovat se velice rychle drolí. Síla NATO tkvěla ve spolupráci mezi Evropou s Spojenými státy, ovšem do nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu je hranice mezi spojencem a nepřítelem povážlivě rozostřená.
Ještě nedávno se evropské státy ke zvyšování výdajů na obranu moc neměly. Ani Ruská invaze na Ukrajinu je k tomu nedotlačila. Ostatně za vlády Joea Bidena se nemusely obávat, že by „outsourcování“ bezpečnostní politiky do USA mělo skončit. Větší změny přišly až s Donaldem Trumpem. Stalo se vlastně to, co evropští trumpisté před volbami vyhlašovali – že Trump donutí Evropu se probudit.
Jenže toto probuzení proběhlo tak, že dosavadní klíčový spojenec Evropy ze dne na den začal demontovat mezinárodní řád, na spřátelené státy vyrazil ze cly a dalšími výhrůžkami. Transatlantickou obrannou spolupráci oslabil právě Donald Trump. Evropě došlo, že na dosavadní pořádky už nelze spoléhat. K probuzení tedy nepochybně došlo. Ne však k probuzení se zpěvem ptáčků za okny, ale tím, že vám začne hořet postel.
Sice máme obranné rozpočty nadité jako nikdy, ale přesto žijeme v podmínkách nejistoty, jakou svět nezažil minimálně desítky let.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu. Rutte to uvedl ve výroční zprávě NATO za rok 2025, podle níž evropské země a Kanada zvýšily loni meziročně objem financí věnovaných na obranu o 20 procent.
Další vrásky pro Babišovu vládu? Rutte žádá masivní navýšení výdajů na obranu
Money
Spojenectví jako podřízenost
Na vině je opět politika Trumpovy administrativy. Nejenže se zbrkle pouští do nových konfliktů, k tomu zcela překopává koncept NATO. Donald Trump nevidí jako funkci NATO jako orgánu kolektivní bezpečnosti, ale ostatní státy jejich armády by rád viděl jako sobě podřízené.
Jak jinak si vysvětlit jeho počínání v Íránu? Konflikt nastartuje, aniž by se s nejbližšími evropskými spojenci poradil a případně své kroky koordinoval, následně ale požaduje, aby se do něj zapojili. Dle jeho rozkazů. Když se někdo do války nechce nechat zatáhnout, jako Španělská vláda, vyrukuje s urážkami a hrozbami.
Donald Trump evidentně v podstatu NATO příliš nevěří. Vzhledem k jeho nepředvídatelnosti a malichernosti, je nepředvídatelná i celá aliance. Jsme si například jisti, že by se za evropskou zemi, třeba v Pobaltí, v případě napadení Ruskem postavil? Nebo by spíše vyjednal nějakou „supervýhodnou“ dohodu? Jak se Trump zachová, pokud evropské vlády nebudou plnit jeho momentální přání?
V trumpovském světě nemá Evropa na bezpečnost zrovna velký vliv. Příliš dlouho nechávala obrannou politiku na USA, a to až do takové míry, kdy je akceschopnost (a tudíž smysl) NATO ve hvězdách. Mark Rutte i ostatní evropští lídři by se měli zamyslet důkladněji, ne jen přepočítávat procenta.
