Mořský zdroj energie bude zásobovat Kanárské ostrovy, aby nepotřebovaly tolik ropy
První elektrárna na světě umístěná na širém moři, která využívá rozdílu mezi teplotou hladiny a chladem mořských hlubin, prochází dokončovacími pracemi u Kanárských ostrovů. Ukazuje, že z přehlížené energetické technologie se v posledních letech díky vylepšeným technologiím stává zajímavý zdroj.
Na Kanárských ostrovech, patřících ke Španělsku, se rozbíhají ambiciózní projekty, které využívají geotermální teplo pro získávání obnovitelné energie. Mají snížit závislost této oblíbené turistické destinace na drahém dovozu ropy. K provozům na pevnině nyní přibyl obdobný zdroj i na moři. Oproti slunečním panelům nebo větrným turbínám má tu výhodu, že pracuje neustále, ve dne i v noci, bez ohledu na počasí.
Britská společnost Global OTEC oznámila, že u pobřeží ostrova Gran Canaria instalovala základní část unikátní plovoucí platformy pro takzvanou oceánskou konverzi termální energie (OTEC). Tedy pro elektrárnu, která k získání energie využívá rozdíly v teplotě mořské vody na hladině a hluboko pod ní.
Koloběh z hlubin
Jde vlastně o obdobu pozemních geotermálních elektráren.
Klasická pozemní geotermální elektrárna využívá horkou vodu (v některých končinách rovnou páru) z podzemí, obvykle z hloubky jednoho až pěti kilometrů, kde se nacházejí horké horniny. Pomocí vrtů se horká voda pod vysokým tlakem vyvede na povrch a při snížení tlaku se změní v páru. Některé provozy využívají tuto páru rovnou k zásobování okolních domů, výrobních závodů nebo třeba bazénů teplem. Ale její zužitkování pro získání elektřiny nabízí ještě širší možnosti.
Pára z hlubin totiž může pohánět turbínu a následně generátor, který vytváří elektřinu. Pokud voda z podzemí není dostatečně horká, předá na povrchu v tepelném výměníku své teplo nejdříve vhodné pracovní kapalině, která se i při nižší teplotě přemění v páru. Ta pak pohání turbínu, ochladí se, a tím se zase zkapalní. Jinými vrty se ochlazená voda zase vrací do podzemí, aby udržela tlak v ložisku.
Americká kosmická společnost SpaceX se chystá na burzu a přitom mění cíle svého podnikání. Má ještě svůj romantický cíl letět na Mars? Nebo chce stavět továrnu na Měsíci? Postaví datová centra na oběžné dráze Země? Ale nezanedbá tím svůj současný byznys, jímž je budování komerčních kosmických lodí, vynášení satelitů do vesmíru a budování vlastní sítě družic? Potenciální investoři mají právo být zmateni.
Na Mars? Na Měsíc? Nebo stavět datová centra na orbitě? Elon Musk mate nové investory
Zprávy z firem
U elektráren na moři technologie OTEC funguje trochu jinak. Využívá tepla povrchové vody, které se předává pracovní kapalině s nízkým bodem varu. Ta se změní v páru pohánějící turbínu. Studená voda vytažená z hloubky asi kilometru následně páru ochladí, změní v kapalinu a cyklus může začít nanovo.
Ověřovací projekt za tři a půl milionu eur
Elektrárny, které využívají termální energii moře, už existují, ale při pobřeží. Musí tedy k sobě studenou vodu, nabranou v hloubce daleko od pobřeží, čerpat dlouhým potrubím vedeným podél mořského dna. Což se prodraží.
Plošina na volném moři by měla být efektivnější, protože má potřebnou hloubku přímo pod sebou.
Nyní konstruktéři nasadili na plošinu u Kanárských ostrovů vertikální potrubí pro odběr mořské vody. To je podle nich nejsložitější fáze projektu, protože potrubí musí odolat nestálým podmínkám otevřeného moře při zachování přímého spojení s hlubinným zdrojem studené vody.
Mořská plošina je součástí většího ověřovacího projektu v hodnotě 3,5 milionu eur, který je hrazený z vědeckého rozpočtu Evropské unie. Zařízení je zatím spíše experimentální. „Tímto okamžikem se posouváme z kontrolovaného prostředí do reálného světa,“ komentoval Dan Grech, zakladatel a generální ředitel společnosti Global OTEC.
Nové zařízení má ověřit funkčnost plošiny na otevřeném moři a ideálně i prokázat efektivitu tohoto způsobu získávání elektřiny. Další podobná elektrárna má být postavena na Havaji. Společnost Global OTEC tvrdí, že mořské elektrárny, stavěné na modulovém principu, by měly být schopny nahradit výkon asi 25 gigawattů ze současných fosilních zdrojů.
Pálí vás oči z monitoru a máte zarudlá víčka? Ještě před pár dny by vám umělá inteligence (AI) vysvětlila, že možná trpíte „bixonimanií“. Tato choroba sice neexistuje, ale znepokojivě odhaluje nejenom to, že AI je schopna šířit nepravdy, protože nerozezná fakt od vtipu (což už víme), ale že ani odborníci neověřují její informace.
Umělá inteligence „diagnostikovala“ smyšlenou nemoc. A experti ji citovali
Enjoy
Nadějné vyhlídky
Jak konstatuje časopis The Economist, dnes pochází z geotermálních zdrojů méně než jedno procento globální (i americké) energie. Vědci z Princetonské univerzity však předpovídají, že technické inovace umožní, aby široce dostupná geotermální energie mohla do roku 2050 v USA produkovat dokonce téměř trojnásobek současného výkonu tamních jaderných elektráren (které v současnosti dodávají zhruba 20 procent elektřiny v Americe).
Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že do roku 2035 by kumulativní investice do geotermální energie globálně mohly dosáhnout jednoho bilionu dolarů, což je velký skok oproti jedné až dvěma miliardám dolarů investovaným v roce 2024.
Podle rozborů mezinárodního týmu vedeného Rolandem Hornem ze Stanfordovy univerzity tento skok umožňují nové technologie, které zejména dovolují rychlejší vrtání do hlubin.
Pokud obdobné postupy vstoupí i na moře, mohou být jejich výsledky ještě lepší.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
