Alkohol přináší nejen nekonvenční, ale někdy i užitečné nápady. Dva američtí výzkumníci nyní informovali, že ze zbytků po výrobě bourbonu dokážou vytvořit výkonné kondenzátory pro uložení energie. Tím samozřejmě nevyřeší všechny světové energetické problémy. Ale připomínají, že invence se dá uplatnit všude.

Alkoholický nápoj, o němž je řeč, má dvě podoby pravopisu. Když pochází z Irska nebo USA, píše se „whiskey“. Nápoj ze Skotska a z Kanady se označuje jako „whisky“, stejně jako z jiných, méně tradičních regionů (třeba i z Japonska).

Základ výroby je stejný: Zrna obilovin se rozemelou na jemný prášek, smíchají s vodou a s pomocí kvasinek se nechají kvasit. Výsledná kapalina se destiluje a dozrává v sudech. Zatímco klasická skotská whisky bývá z ječmene, který se suší v kouři z rašelinového ohně, americká bourbon whiskey musí být přinejmenším z 51 procent vyráběna z kukuřice, doplňkovými surovinami obvykle bývají žito a ječmen.

Na vlastního robotického sluhu je lepší si ještě chvíli počkat

Enjoy

Letošní rok by měli do lépe situovaných domácností začít ve větším množství proudit humanoidní, tedy lidem podobní roboti a dělat tam domácí práce, říkají předpovědi. Ale zatím se zdá, že to ještě nebude tak žhavé. A zřejmě oprávněně.

Josef Tuček

Přečíst článek

Pálenka od prezidenta

Historická odbočka: Pálení alkoholu se věnoval i první americký prezident George Washington. V 18. století provozoval na svém panství velkou, možná úplně největší palírnu té doby. Pracovali v ní černí otroci, stejně jako na jeho plantážích a rybářských lodích. Z palírny pocházela zejména whiskey vyrobená ze 60 procent z žita, 35 procent z kukuřice a pěti procent ze sladovaného ječmene. Dnešní požadavky na bourbon by tedy nesplnila.

I při výrobě takto starého nápoje však chytré hlavy dokážou najít uplatnění pro moderní technologie.

Elektrárna v Plzni: Místo, kde se historie potkává s budoucností piva

Enjoy

Pivovar Elektrárna, dříve známý jako Proud, sídlí v zrekonstruované historické budově v areálu Plzeňského Prazdroje. Nabízí unikátní spojení industriální architektury, moderních technologií a odvážných pivních experimentů. Ochutnat tu můžete vše od klasického ležáku až po speciály s ovocem či stařené v sudech po whisky.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Kondenzátor z odpadu

Protože kukuřice obsahuje víc sacharidů, má bourbon sladší chuť. Stejně však tento nápoj zhořkl v ústech Josielu Barriosu Cossiovi, postgraduálnímu studentovi chemie na Kentucké univerzitě. Všiml si totiž, že na každý vyrobený sud legendárního zlatavého moku připadá šest až deset sudů odpadů z kukuřice a dalších obilovin, které zbyly po vypálení.

Většina tohoto odpadu končí jako krmivo pro dobytek nebo jako hnojivo. Jenže v mokrém stavu se směs špatně převáží a její sušení je energeticky náročné a drahé. Dalo by se s tím něco dělat? Cossio oslovil svého učitele z univerzity Marcela Guzmana. A přišli na myšlenku, že by mohli přeměnit vodnaté výpalky na užitečné uhlíkové materiály pomocí techniky vysokotlakého tepelného zpracování známé jako hydrotermální karbonizace.

Výzkumníci o tom informovali na zasedání Americké chemické společnosti v Atlantě, které se uskutečnilo tento týden. Popsali, že pomocí tepla a tlaku vytvořili z odpadu podle různého postupu buď tvrdý uhlík, nebo pórovité aktivní uhlí. Každou tuto formu použili v jiné elektrodě pro kondenzátor o velikosti mince vhodný pro malou elektroniku.

Tvrdý uhlík umožňuje navázání velkého množství lithiových iontů, aktivní uhlí je velmi porézní, což obojí vylepšuje možnosti ukládání energie. Prototypy jejich kondenzátorů – tedy zařízení, která na rozdíl od běžných baterií dokážou energii uvolnit velmi rychle – uchovají v přepočtu na hmotnost až pětadvacetkrát víc energie než kvalitní klasický kondenzátor.

Levné sodíkové baterie jsou zatím sprinteři, ale učí se předhonit drahé lithium i na jiných tratích

Zprávy z firem

Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.

Josef Tuček

Přečíst článek

Budoucnost na dně kádě

Nyní výzkumníci zjišťují, zda půjde jejich nápad uvést do komerční praxe. Chtěli by také vyvinout podstatně větší verzi svých kondenzátorů, které by jednou mohly pomoci stabilizovat elektrickou síť rozkývanou začleněním obnovitelných zdrojů energie.

Příběh z Kentucky připomíná, že cesta k udržitelnější budoucnosti nemusí vést jenom přes nové složité hi-tech materiály. Někdy stačí lépe využít to, co zbylo na dně kádě v palírně.

Genetičtí inženýři naučili bakterie levně vyrábět zřejmě zdravý nízkokalorický cukr

Názory

Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.

Josef Tuček

Přečíst článek

Moskva od 1. dubna znovu zavede zákaz vývozu benzinu, který má trvat do konce července. Opatření má zabránit růstu cen pohonných hmot na domácím trhu a zajistit dostatek paliv v době napjaté situace na globálních energetických trzích.

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude podle zdrojů agentury TASS platit do konce července. Rozhodnutí padlo po schůzce vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.

Novak již dříve uvedl, že vláda musí okamžitě podniknout kroky k zabránění růstu cen na čerpacích stanicích a k zajištění stability domácího trhu s pohonnými hmotami. Podle ruských médií se v některých regionech v posledních týdnech objevily problémy s dodávkami a tlak na růst cen.

Financial Times: Putin žádá miliardáře o peníze na válku. Kreml to popírá

Politika

Ruský prezident Vladimir Putin měl podle deníku Financial Times požádat skupinu nejbohatších ruských podnikatelů, aby přispěli do státního rozpočtu zatíženého výdaji na válku na Ukrajině. Informaci s odkazem na tři zdroje obeznámené se situací však Kreml oficiálně odmítá.

nst

Přečíst článek

Rusko podobné opatření nepřijímá poprvé. Vývoz benzinu omezilo už v roce 2023 a k restrikcím se vracelo i v roce 2024, kdy reagovalo na sezónní růst poptávky a výpadky v rafinérském sektoru. Na začátku letošního roku vláda zákaz částečně uvolnila, zejména pro velké producenty, zatímco menší obchodníci čelili omezením déle. Nové rozhodnutí tak představuje návrat k přísnějšímu režimu.

Důvodem jsou vedle domácí poptávky i technické a bezpečnostní faktory. Ruské rafinerie se v uplynulém roce opakovaně staly terčem útoků dronů, což vedlo k dočasným výpadkům produkce. To spolu se sezónním nárůstem spotřeby na jaře a v létě zvyšuje tlak na dostupnost paliv na domácím trhu.

Lukáš Kovanda: Válka v Perském zálivu už má vítěze. Putin na ropě vydělává miliardy

Názory

Válka v Perském zálivu ještě neskončila a už má vítěze – Vladimira Putina. Ruské příjmy z ropy jsou na maximu od začátku invaze na Ukrajinu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Opatření může mít dopad i na zahraniční trhy, především v regionech, kam Rusko tradičně vyváží ropné produkty, jako jsou části Afriky, Blízkého východu nebo postsovětské země. Celkový vliv na evropský trh by však měl být omezený, protože dovoz ruských ropných produktů do Evropské unie po zavedení sankcí výrazně klesl.

Rusko patří mezi významné exportéry ropných produktů a podle dostupných údajů v posledních letech vyváželo několik milionů tun benzinu ročně. Omezení exportu tak může přispět k utažení nabídky na některých trzích a nepřímo ovlivnit ceny pohonných hmot.

Zatím není jasné, zda vláda opatření ještě upraví podle vývoje situace na trhu. V minulosti Moskva zákaz opakovaně měnila nebo částečně rušila v závislosti na domácích zásobách a cenách.