Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.

Cukr není v módě už dávno. Ale také umělá sladidla v poslední době u medicínských odborníků stále více upadají v nemilost. Téměř pravidelně se objevují nové studie o jejich negativním dopadu na zdraví.

Pozornost tedy přitahují jiná přirozená sladidla než cukry sacharóza či fruktóza. Zájem je třeba o tagatózu. To je rovněž přírodní cukr, který chutná téměř jako ten klasický a má minimum kalorií. Vyskytuje se, avšak jen v malém množství, v mléčných výrobcích a ovoci. Tento cukr můžete chuťově poznat třeba v tepelně upraveném mléku, protože právě díky teplu se část mléčného cukru laktózy mění právě v tagatózu.

Tagatóza dosahuje 92 procent sladivosti běžného cukru, ale obsahuje pouze třetinu jeho kalorií. Po zkonzumování se většina tagatózy nevstřebává v tenkém střevě, ale zpracovává se až v tlustém střevě, takže na rozdíl od běžného cukru nebo některých intenzivních umělých sladidel nezpůsobuje prudké výkyvy hladiny inzulinu v krvi. Což je dobré pro diabetiky i lidi trpící metabolickými problémy. K tomu tento cukr nepodporuje růst bakterií, které by mohly způsobit zubní kaz. Dá se, na rozdíl od některých umělých sladidel, použít i při pečení, při kterém karamelizuje jako běžný cukr.

Jako zdraví neškodný pro konzumenty (s určitou výjimkou pro některé lidi, kteří nesnášejí fruktózu) hodnotí tagatózu Světová zdravotnická organizace i americký Úřad pro potraviny a léky. Výhrady neměl ani Evropský úřad pro bezpečnost potravin, takže tagatóza byla v roce 2005 schválena ke konzumaci i v EU.

Češi omezují cukr i alkohol. Zejména mladí jsou posedlí zdravím

Názory

Nová data ČSÚ ukazují největší životní stylový posun za desítky let. Spotřeba alkoholu i cukru padá na historická minima. Podle ekonoma Lukáše Kovandy za to mohou krize, demografie i nové zdravotní trendy.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Od života na Marsu do pozemské kuchyně

Možná docela překvapivě vymyslel průmyslový postup pro získávání tagatózy americký kosmický inženýr Gilbert Levin. Zabýval se mimo jiné vývojem kosmických sond k hledání mimozemského života a soudil, že případné mikroorganismy na Marsu by mohly konzumovat cukry (pokud by tam byly) a vytvářet z nich plyny, které by se daly lidskými přístroji zjistit.

Mikroorganismy na Marsu se takto s jistotou prokázat nepodařilo. Zato však Levina při jeho výzkumu napadl postup, jak tagatózu získávat z mléka. Patentoval si jej koncem osmdesátých let, výroba z mléčného cukru laktózy se však rozběhla až na začátku století.

Tereza Zavadilová: Trump řeší, jaký cukr bude v coca-cole. A ví přesně proč

Názory

Že se nyní americký prezident stará o to, jaký typ cukru bude v kole, je klasické vrtěti psem. Ale on sám přesně ví, na koho a proč tím cílí.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Drahou výrobu zlevní bakterie

Potíž je však v tom, že výrobní náklady jsou vyšší než u běžného cukru. I tak však světový trh s tagatózou roste. V roce 2024 měl hodnotu 120 milionů dolarů, podle odhadů loni vyšplhal na 135 milionů a do roku 2032 by měl dosáhnout 250 milionů dolarů. To právě kvůli stoupajícímu zájmu o přírodní náhradu běžného cukru zejména v USA.

Teď se však rýsuje nový postup, který by měl být levnější a přitom snadno uplatnitelný ve velkovýrobě. Tagatózu mohou vyrábět geneticky upravené bakterie. Postup vymyslel tým vědců z americké Tuftsovy univerzity ve spolupráci zejména s biotechnologickými firmami Manus Bio a Kcat Enzymatic.

Jak výzkumníci nyní informovali v odborném časopise Cell Reports Physical Sciences, upravili genetickou výbavu bakterie Escherichia coli (E. coli). Tyto bakterie jsou součástí přirozené střevní mikroflóry teplokrevných živočichů včetně člověka. Některé její kmeny jsou však pro lidi velmi nebezpečné. S tím si však vědci už dávno poradili a E. coli vcelku běžně používá biotechnologický i farmaceutický průmysl. Bakterie s vloženými lidskými geny vytvářejí například inzulín pro diabetiky, lidský růstový hormon a další léčiva, ale třeba i textilní barviva.

V tomto případě vědci z Tuftsovy univerzity do bakterie E. coli vnesli geny z jednoho druhu hlenky (Dictyostelium discoideum), což jsou droboučké amébovité organismy žijící v půdě. Genový přesun do bakterie způsobil, že E. coli nyní vytváří specifické enzymy, které přeměňují běžné cukry na požadovanou tagatózu. Každá bakterie funguje jako „miniaturní továrna“ a dají se z nich vytvářet velké „výrobní linky“.

Výzkumníci stejně jako zainteresované firmy doufají, že se více prosadí na trhu se sladkými potravinami i nápoji, a reklamně dodávají, že při tom přispějí k boji proti obezitě a cukrovce. Coiž je nepochybně ušlechtilý cíl.

Genetická úprava umožňuje bakterii vyrábět léky ještě efektivněji než dosud

Enjoy

Běžní Američané se jí hodně bojí, běžní Evropané se jí bojí trochu, zato světový biotechnologický a farmaceutický průmysl je z této bakterie nadšený, protože s její pomocí vyrábí léky. A teď vědci bakterii E. coli geneticky upravili tak, že je ještě odolnější proti virovému napadení, takže může pracovat v továrnách o to efektivněji, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Umělý tuk jako varování

Možná však stojí za to připomenout, že podobné velké plány tady už byly. Připomeňme třeba látku olestra (prodávanou i pod obchodním názvem Olean), která měla nahradit tuk a svých pár let slávy si prožila na přelomu století. Vyvinula ji společnost Procter & Gamble. Látka funguje jako tuk, dá se na ní smažit a péct, jídlo s jejím obsahem chutná jako by obsahovalo opravdový tuk. A to hlavní: v těle se olestra nevstřebává! Vypadalo to jako zázrak pro tlouštíky – mohou se cpát tučnými jídly a nepřiberou.

Jenže se ukázalo, že olestra do sebe v organismu nabere některé vitaminy a další živiny z jídla a „vytáhne“ je z těla, takže je potřebné je znovu dodat. A co hůř, látka vytvářela řídkou stolici s občasným nechtěným únikem. Kdo by to chtěl? V Evropě není povolena a ani v USA ji zákazníci moc nevyhledávají, i když se v některých potravinách stále používá.

V potravinářství se tento příklad uvádí jako varování, že ani technologicky dokonalá náhrada nemusí být slučitelná s lidskou biologií. Tak snad tagatóza dopadne podstatně líp.

Konec injekcí na hubnutí. Wegovy přichází jako pilulka

Zprávy z firem

Schválení pilulkové formy Wegovy může pro Novo Nordisk znamenat důležitý obrat po náročném roce. Firma chce oslovit pacienty, kteří se dosud injekcím vyhýbali.

ČTK

Přečíst článek