David Ondráčka: Evropa není muzeum bez perspektivy. SoftBank a další ukazují opak
Japonská SoftBank plánuje investovat až 75 miliard eur do rozvoje AI infrastruktury ve Francii. Pro všechny, kdo Evropu rádi odepisují jako unavený kontinent bez budoucnosti, je to nepohodlná připomínka. Evropa pořád nabízí talent, technologie, výzkum, průmyslové know-how i globálně silné firmy.
Částka 75 miliard eur není malá. Kdyby si japonští investoři nechali poradit od znalců na české síti X (dříve Twitteru), rychle by zjistili, jak jsou vlastně naivní. Evropa přece nemá budoucnost, nic inovativního se v ní neděje a celý kontinent už jen čeká na důchod.
Tolik k naší často neinformované a únavné debatě o tom, jak je Evropa úplně ztracená a nemá světu co nabídnout.
Sítě hlásí pád EU, ale investoři posílají miliardy
V posledních letech se stalo módou Evropu odepisovat. Zvlášť v Česku a v některých hlasitých kruzích. Evropa prý stárne, je přeregulovaná, ztrácí dech a budoucnost patří výhradně Americe a Asii. Člověk by skoro nabyl dojmu, že mezi Lisabonem a Helsinkami už nikdo nic nevymýšlí a všichni jen čekají, až zhasnou světla.
Japonský technologický gigant SoftBank se stal nejhodnotnější společností v zemi podle tržní kapitalizace. Masivní poptávka po technologiích spojených s umělou inteligencí katapultovala akcie společnosti, čímž SoftBank po více než dvaceti letech sesadil z trůnu automobilový a průmyslový gigant Toyota.
Toyota padla. SoftBank je po 20 letech nejhodnotnější japonskou firmou
Trhy
Jenže realita je naštěstí podstatně pestřejší. Kapitál není charita. Velké globální firmy investují tam, kde vidí talent, výzkum, infrastrukturu, kvalifikovanou pracovní sílu a budoucí výnos. A přesně to v Evropě stále nacházejí.
Naší politické a ekonomické debatě by proto slušelo méně paniky a více sebevědomí. A také více faktů.
Když fakta kazí hezký příběh o pádu
Typickým příkladem je nizozemská společnost ASML, dnes jedna z nejhodnotnějších evropských firem. Je téměř nenahraditelným výrobcem strojů využívajících technologii extrémní ultrafialové litografie. Bez těchto zařízení by dnes nevznikaly nejpokročilejší čipy na světě.
Globální růst akcií firem působících v sektoru umělé inteligence se projevuje i v Evropě. Akcie evropského výrobce technologií pro výrobu čipů ASML ve středu posílily o téměř dvě procenta a dostaly se na svůj dosavadní strop. Díky tomu tržní kapitalizace společnosti dosáhla částky 674 miliardy dolarů a ASML se stala nejhodnotnější evropskou firmou všech dob.
Nizozemská ASML je nejhodnotnější evropskou firmou všech dob
Trhy
Zatímco se část světa předhání v bombastických prohlášeních o technologické revoluci, Evropa vyrábí zařízení, bez nichž by tato revoluce vůbec nemohla existovat. To není špatná pozice pro kontinent, který má být údajně technologicky odepsaný.
Čipy, lodě a luxus. Na ‚civilizaci v úpadku‘ slušné
Evropské firmy dominují řadě oborů, které nejsou tak viditelné jako sociální sítě nebo mobilní aplikace, ale o to důležitější jsou pro fungování světové ekonomiky. Od průmyslových technologií přes farmaceutický výzkum až po sofistikované strojírenství.
Příkladem je námořní doprava. Významnou část globálního kontejnerového byznysu ovládají evropské společnosti. Švýcarská MSC, dánský Maersk nebo francouzská CMA CGM patří mezi klíčové hybatele světového obchodu. Když se zastaví jejich lodě, pozná to celý svět. To je strategická síla, ne periferie.
Vlna výpovědí v dánské společnosti Novo Nordisk mění náladu na pracovním trhu. Firma, která v posledních letech táhla ekonomický růst země, nyní brzdí nábor a propouští. Nepřímé dopady mohou zasáhnout i střední Evropu včetně českých aktivit společnosti.
Propouštění v Novo Nordisk: Může krize v Dánsku zasáhnout Česko?
Money
Stejně výrazná je evropská dominance v luxusním průmyslu. Evropské značky drží přibližně 70 procent světového trhu s high-end a luxusním zbožím a evropský luxusní sektor představuje byznys v řádu téměř bilionu eur ročně.
Nejde jen o módu a parfémy. Je to kombinace designu, inovací, marketingu, výroby, řemesla a schopnosti prodávat příběh s vysokou přidanou hodnotou. Tento byznys v Evropě rozhodně netrpí. Naopak.
Evropa má problémy. To ale není totéž co úpadek
Ano, Evropa má řadu problémů. Ostatně jako každá jiná velmoc, stát i kontinent. Byrokracie je u nás často absurdní, rozhodování pomalé a demografický vývoj nepříznivý. Jenže z toho automaticky neplyne civilizační úpadek.
Evropané, a Češi obzvlášť, mají zvláštní schopnost podceňovat sami sebe. Přitom Evropa stále patří mezi světová centra základního výzkumu, univerzitního vzdělávání, průmyslových inovací a technologického know-how.
Evropská unie tento týden spustí nový investiční fond zaměřený na podporu technologických startupů. Chce tak alespoň částečně dohánět náskok USA. V první fázi investoři přislíbili 1,5 miliardy eur, cílová částka je stanovena na pět miliard eur. Český kapitál nicméně v tuto chvíli ve fondu není, to může dále českým startupům omezit přístup k financování.
EU chce podpořit mladé firmy. České startupy mohou mít problém
Money
Vznikají tu nové zajímavé start-upy, firmy s globálním potenciálem a celé technologické ekosystémy, které se sice nerodí tak hlučně jako v Silicon Valley, ale to neznamená, že neexistují.
Méně paniky, více sebevědomí
Vyprávění o nevyhnutelném evropském pádu je pohodlné, protože je jednoduché. Skutečnost je složitější. Evropa není ani ráj, ani skanzen. Je to kontinent, který se mění pomaleji, než bychom si přáli, ale rozhodně se nemění v bezvýznamnou periferii světa.
Možná bychom měli méně času věnovat sebelítostivému opakování, jak všechno prohráváme, a více si všímat toho, co stále umíme. Kontinent, který vyrábí technologie pro nejpokročilejší čipy, ovládá luxusní průmysl, významnou část světové dopravy a přitahuje desítky miliard eur investic do AI, nevypadá jako civilizace na odpis.
Vypadá spíš jako kontinent, který by si měl konečně přestat plést kritickou debatu se sebemrskačstvím.
