Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trump chtěl Kanadu ponížit. Místo toho ji posílá blíž k Evropě

Mark Carney a Donald Trump
ČTK
Karel Pučelík

Politika amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí jeho „partnery“ ke kreativitě. Jeho hrubost a nepředvídatelnost podněcují vznik dříve nepravděpodobných spojenectví. Není třeba zvykem, aby na exkluzivně evropském summitu vystupoval premiér Kanady. Mnozí lídři si ale uvědomují, že trumpovský systém plný chaosu a krátkozrakého siláctví není pro jejich země výhodný, a raději pokukují po alternativách.

Summit neformálního Evropského politického společenství (EPC) měl tento týden nezvyklého lídra. Kanada má k Evropě geograficky poměrně daleko, ovšem tamější premiér Mark Carney hledá spojence právě tady. Ostatně proč ne. V mnohém jsou si Ottawa a evropské metropole politicky bližší než geograficky podstatně blíže ležící Ottawa a Washington.

Tento posun je výsledkem politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na Kanadu dlouhodobě vyvíjí nátlak, zemi ponižuje a opakovaně navrhoval její připojení ke Spojeným státům, nad to neváhal využít ekonomických nástrojů. Ve stále ještě relativně novém liberálním premiérovi Marku Carneymu ale našel tvrdého soupeře, který nejdříve Kanadu proti útokům svého souseda opevnil, poté s podobným protitrumpovským programem vyrazil i na mezinárodní scénu. Podepisuje jednu obchodní smlouvu za druhou a k podobnému přístupu nabádá i ostatní.

„Nemyslíme si, že je nám souzeno smířit se s čím dál více transakčním, uzavřeným a krutým světem, a právě setkání jako tato ukazují cestu k lepší budoucnosti,“ uvedl tento týden v Jerevanu jako vůbec první neevropský lídr na setkání EPC.

Mezi Západem a USA to skřípe

S druhým příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu se v zahraniční politice mnohé změnilo. Obratem oslabily snahy o humanitární pomoc, vliv a důležitost nadnárodních institucí a doposud více či méně respektovaných pravidel klesají, namísto toho se svět stal brutálnějším místem, kde se zájmy častěji prosazují silou.

V prvních měsících po Trumpově nástupu se zdálo, že svět tuto změnu stylu nedokázal odpovědět, ba co víc, mnohé státy se přizpůsobily. Pro ilustraci, například k osekání zahraniční pomoci přistoupili i třeba Němci a Britové. Ojediněle se ale začaly objevovat kritické hlasy, zde je nutné opět vzpomenout na Carneyho a jeho hojně citovaný projev z ekonomického fóra v Davosu.

Nyní se pomalu otevírá cesta pro systémové alternativy, zvláště po Trumpově zpackané invazi do Íránu, která ztěžuje život celé planetě, zatímco teheránský represivní režim se dost možná více stmelí. Ačkoli se evropští lídři vůči USA vyjadřují povětšinou diplomaticky, situace má do harmonie daleko. Například před pár týdny na schůzi Mezinárodního měnového fondu se prý dostala britská ministryně financí dostala do konfliktu kolem důsledků invaze s jejím americkým protějškem Scottem Bessentem. Ta měla vyústit ohrazením Reevesové, ať s ní Bessent nejedná, jako by pro něj pracovala.

Německý kancléř Friedrich Merz

Merzův rok v čele Německa? Propadák. Jeho vláda je silně nepopulární a vzhůru se dere krajní pravice

Rok po nástupu do funkce čelí německý kancléř Friedrich Merz vážné politické krizi. Jeho vláda složená z konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) je podle průzkumů krajně nepopulární. V nedávném šetření agentury INSA vyjádřilo nespokojenost s kabinetem 76 procent dotázaných, spokojeno bylo jen 16 procent.

Přečíst článek

Systém nezávislý na USA

Mark Carney není jediným vrcholným politikem, který se proti novým pořádkům vymezuje. Velmi hlasitým kritikem trumpovské politiky je i španělský premiér a sociální demokrat Pedro Sánchez, který se nedávno na mezinárodním setkání progresivních stran v Barceloně postavil symbolicky do jejich čela, a mimo jiné vyzval ke snahám o společnou evropskou armádu.

Mezinárodní opozice vůči Trumpovi nevzniká jen z idealistických pohnutek. Svět, ve kterém se hraje na právo silnějšího, menším zemím jednoduše nevyhovuje. Takhle – tento systém nevyhovuje nikomu, ani Američanům, proto má Trump nejnižší podporu v moderních dějinách USA. Ovšem než to za oceánem voličům dojde, může to chvilku trvat. Ostatní musí jednat co nejdříve.

Západ dlouho do značné míry „outscourcoval“ zahraniční a bezpečnostní politiku do Washingtonu. Bylo to snadné, levné a nějaké výsledky se dostavovaly. S Barrackem Obamou nebo Joem Bidenem, přestože také dle americké tradice dost ostře sledovali své zájmy, se nějak dohodnout šlo. V politice, kde hlavní roli hraje síla, však evropské země (i Kanada) nemohou mít moc velký vliv, už nemají místo u stolu.

Jedinou alternativou je vytvoření nového rámce, který nebude závislý na Washingtonu, ale na řádu a pravidlech. Jak navrhuje Carney i Sánchez. Bude k tomu však potřeba pořádná porce politické odvahy.

Související

Kanadský premiér Mark Carney

Karel Pučelík: Carneymu se podařil neuvěřitelný obrat. Liberálové vítězí v kanadských volbách

Přečíst článek

Karel Pučelík: Grolich má pravdu. Chybí tu ekonomická kompetence. Bohužel i jemu

Jan Grolich
ČTK
Karel Pučelík

Noví lidovci pod vedením jihomoravského hejtmana Jana Grolicha se prezentují jako ambiciózní a moderní projekt. Jenže jen do chvíle, než přijde řeč na ekonomiku. Grolichovy ekonomické představy připomínají spíše závan devadesátých let než odpověď na problémy dneška.

Nový lidovecký předseda Jan Grolich je na české politické scéně osvěžující postavou. Někoho, kdo není spojen s minulými neúspěchy, má určité charisma a umí komunikovat s voliči, opozice potřebovala jako sůl. I koncept nových lidovců je zajímavý a moderně vyhlížející projekt.

Nabízí se otázka, zda už ve středovém (či středopravém) táboře není plno. Čím se například liší od hnutí STAN? Naštěstí na tuto otázku ve středu odpovídal Jan Grolich ve videu na facebookovém „storýčku“. Doménou lidovců má být ekonomická kompetence, která v české politice podle jeho názoru chybí. Skvělé, konečně někdo chce ekonomickou politiku pojmout skutečně odborně! Jenže tady pozitivní příběh končí.

Ve videu pak vysvětluje, že jakýmsi garantem je mimo jiné to, že sdílejí stejné hodnoty jako velké evropské strany, které „ekonomické recepty mají“. Strany z lidovecké evropské frakce skutečně tyto recepty mají, nedá se ale říct, že by fungovaly nějak zvlášť skvěle. Jsou to právě středové či středopravé vlády, které v posledních letech předsedali hlemýždím tempům růstu, rostoucím životním nákladům a stále palčivější nedostupnosti bydlení.

Jak to tak vypadá, lidovci mají nový kabát, ale ve svém jádru představují stranu se středovým neslaným a nemastným ekonomickým programem. Takových tu je a už bylo dost. Tyto partaje obvykle nejsou schopné pořádných reforem, maximálně tak kompromisních a bezzubých, a jako odpověď na výzvy dneška nemohou obstát. Ve výsledku pak otevírají dveře extremistům surfujících na vlnách nespokojenosti.

Jan Grolich

Dalibor Martínek: Lidovce spasí jedině zázrak, ne Grolich

Lidovci si zvolili nového předsedu. V Brně populární Jan Grolich má stranu, jejíž preference se nyní pohybují kolem tří procent, udržet ve sněmovně. Je víc než dost důvodů si myslet, že se mu to nepovede.

Přečíst článek

Nový kabát, starý program

Grolich to potvrdil další odpovědí na otázku, jestli je třeba zdanit bohaté, jako například v Německu nebo Norsku a na západě od nás. Nový šéf lidovců to odbyl tím, že lidé obvykle jsou pro zdanění bohatých, než zjistí, že by se vyšší míry mohly týkat i jich a jejich rodin.

Háček je v tom, že aktuální debata o zdanění bohatých se netočí kolem progresivního zdanění příjmů. V západní Evropě ho ostatně většinou dávno mají, takže tam v tomto směru není příliš o čem debatovat. Tím, co dnes hýbe ekonomickou debatou, je zdanění bohatství – tedy majetku ultrabohatých. Nejde o to, aby vyšší daně platili lékaři, právníci nebo běžní manažeři, a dokonce ani lidé, kteří vlastní velké rodinné domy.

Guvernér ČNB Aleš Michl

Stanislav Šulc: Pokles sazeb není reálný, jejich růst předčasný. A guvernér Michl to dobře ví

Počkáme a uvidíme. To je v posledních týdnech strategie většiny centrálních bankéřů v západním světě. A členové rady České národní banky nejspíš nebudou výjimkou. Dnes odpoledne se dozvíme, jak dopadlo jejich další měnově-politické zasedání. A jakýkoli pohyb sazeb, ať už směrem nahoru, či dolů, by byl překvapením. A to i přes zvýšenou inflaci.

Přečíst článek

Výše zmíněným a mnoha dalším lidem stát strhává peněz z platu už dost, státní rozpočet do značné míry stojí na střední třídě. Jsou tu ale výrazně bohatší lidé, miliardáři, kteří mají v rukou nástroje, díky kterým mohou využít nižších daňových sazeb, než obyčejní pracující. Když vyděláte balík na akciích, klidně z nich nemusíte zaplatit na daních ani korunu, kdežto z každého mrzkého výnosu na spořícím účtu odevzdáte patnáct procent.

Jen s mírnou nadsázkou lze říci, že pokud jste běžný pracující člověk, daně platit musíte, ale ultrabohatí jen když chtějí. V globálním měřítku přitom neustále bohatnou, zatímco zbytek společnosti stagnuje, což s sebou nese neblahé důsledky. Ekonomická nerovnost je jedním z klíčových problémů dneška.

Ale zpět k lidovcům. Jestli budou jako další uskupení chtít zachránit ekonomiku pomocí tradičních (a nikdy nefungujících nástrojů) nástrojů – tedy lepšího výběru daní a šetřením ve státním aparátu, je předem jasné, že neuspějí. Deficity porostou, společnost bude stagnovat a nerovnost bujet. V čem konkrétně je toto nové?

Související

Co by znamenalo íránské mýto v Hormuzském průlivu pro globální ekonomiku?

Co by znamenalo íránské mýto v Hormuzském průlivu pro globální ekonomiku?

Přečíst článek

Česko v březnu táhl export a stavebnictví. Průmysl ale zůstává varováním

Česko v březnu táhl export a stavebnictví. Průmysl ale zůstává varováním
ČTK
 nst
nst

Česká ekonomika v březnu nabídla smíšený obraz. Zahraniční obchod skončil výrazným přebytkem, stavebnictví zrychlilo meziroční růst, průmysl však čtvrtý měsíc v řadě zpomalil. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Přebytek zahraničního obchodu v březnu meziročně vzrostl o 3,8 miliardy korun na 31,9 miliardy korun. Pomohlo zejména obchodování s ostatními dopravními prostředky, tedy například letadly, loděmi, lokomotivami nebo jízdními koly. Příznivě se do bilance promítl také obchod s motorovými vozidly, počítači a elektronickými či optickými přístroji.

Vývoz se v březnu meziročně zvýšil o 6,5 procenta na 459,1 miliardy korun. Dovoz vzrostl o šest procent na 427,2 miliardy korun. Po sezonním očištění export meziměsíčně stoupl o 0,5 procenta, zatímco import o 1,7 procenta klesl.

„V březnu jsme na straně vývozu zaznamenali nejvyšší meziroční nárůst u počítačů, elektronických a optických přístrojů, ve výši 5,6 miliardy korun. Hodnota dovozu vzrostla meziročně nejvíce u skupiny koks a rafinované ropné produkty, a to o 3,7 miliardy korun,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.

Přebytek obchodu s ostatními dopravními prostředky se meziročně zvýšil o 3,4 miliardy korun. U motorových vozidel vzrostl o 1,9 miliardy korun. Deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji se snížil o tři miliardy korun.

Naopak nepříznivě působilo prohloubení deficitu obchodu s koksem a rafinovanými ropnými produkty o 3,7 miliardy korun. Horší byla také bilance u základních kovů a základních farmaceutických výrobků a přípravků, kde se deficit zvýšil zhruba o dvě miliardy korun.

Obchod se státy Evropské unie skončil meziročně lepším výsledkem, přebytek se zvýšil o 6,8 miliardy korun. Naopak u obchodu se státy mimo EU se deficit prohloubil o 2,3 miliardy korun.

Stavebnictví zrychlilo, táhly ho hlavně pozemní stavby

Výrazněji se v březnu dařilo stavebnictví. Stavební produkce meziročně vzrostla o 5,8 procenta, zatímco v únoru růst činil 4,1 procenta. Meziměsíčně byla produkce po očištění vyšší o jedno procento.

Hlavním tahounem byly pozemní stavby, jejichž produkce se meziročně zvýšila o 10,8 procenta. Naopak inženýrské stavitelství, kam patří například výstavba silnic, telekomunikačních sítí nebo energetické infrastruktury, kleslo o 5,8 procenta.

„Tahounem růstu produkce bylo opět pozemní stavitelství, které meziročně vzrostlo o 10,8 procenta. Naopak inženýrské stavitelství vlivem vysoké srovnávací základny produkci tlumilo,“ uvedla Petra Kačírková z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.

Úřady v březnu vydaly 5497 stavebních povolení, což bylo meziročně o 13,4 procenta více. K růstu přispěl hlavně vyšší počet povolených staveb rodinných domů. Podlahová plocha u nových budov ale meziročně klesla, a to kvůli nižšímu počtu povolených bytových domů.

V březnu se začalo stavět 2979 bytů, meziročně o 5,5 procenta méně. Pokles způsobily především byty v bytových domech, jejichž počet se snížil téměř o třetinu. Dokončeno bylo 2688 bytů, což znamenalo meziroční pokles o 1,2 procenta.

Za celé první čtvrtletí stavební produkce meziročně vzrostla o 3,4 procenta. Pozemní stavitelství přidalo 6,4 procenta, zatímco inženýrské stavitelství o 4,3 procenta kleslo. Úřady za první tři měsíce roku vydaly 14 404 stavebních povolení, meziročně o 7,2 procenta více. Nejvíce staveb bylo povoleno ve Středočeském a Jihomoravském kraji.

Dalibor Martínek: Schillerová vytváří fiktivní rozpočet. Dluh nebude dluh

Návrh vlády, aby se do státního rozpočtu nezapočítávaly výdaje na silnice, dálnice, vodní díla nebo jaderné zdroje, na obranu, nyní leží ve sněmovně a až skončí obstrukce opozice, patrně bude schválen.

Přečíst článek

Průmysl zůstal v plusu jen těsně

Méně přesvědčivý vývoj ukázal průmysl. Průmyslová výroba v březnu meziročně vzrostla o 0,9 procenta, tempo růstu ale zpomalilo už čtvrtý měsíc za sebou. V únoru produkce rostla o 1,3 procenta. Oproti předchozímu měsíci byla březnová průmyslová produkce nižší o 0,2 procenta.

Podle ČSÚ udržel průmysl v kladných číslech hlavně kovozpracující sektor. Pomohly mu zejména dodávky pro energetiku a výrobu motorových vozidel. Významně přispěla také výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, především kolejových vozidel.

„V březnu růst průmyslové produkce zpomalil. V černých číslech ho udržel především kovozpracující průmysl, kde byl růst podpořen zejména dodávkami pro energetiku a výrobu motorových vozidel. K růstu významně přispěla i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, zejména kolejových vozidel,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Růst zaznamenal také chemický, potravinářský a nápojový průmysl. U části těchto odvětví se však projevil vliv nižší srovnávací základny. Naopak vysoká srovnávací základna stála za poklesem produkce v odvětví oprav a instalací strojů a zařízení.

Hodnota nových zakázek v průmyslu se v březnu meziročně zvýšila o 1,2 procenta. Zakázky ze zahraničí vzrostly o 2,5 procenta, tuzemské zakázky naopak klesly o 1,1 procenta. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek vyšší o 0,9 procenta.

Jak poznat nebankovní půjčky, kde opravdu půjčí?

Hypotéky znovu zdražují. Sazby se drží nad pěti procenty a zlevnění je v nedohlednu

Průměrná sazba hypoték na začátku května mírně vzrostla. Meziměsíčně se zvýšila o 0,01 procentního bodu na 5,19 procenta, což je nejvyšší hodnota od prosince 2024. Vyplývá to z dat Swiss Life Hypoindexu, který sleduje nabídkové sazby hypotečních úvěrů vždy na začátku měsíce. Index pracuje s průměrnou nabídkovou sazbou hypotéky do 80 procent hodnoty nemovitosti.

Přečíst článek

„Hodnota nových zakázek v průmyslu vzrostla zejména ve výrobě motorových vozidel. Nárůst zaznamenal i kovozpracující průmysl nebo výroba elektrických zařízení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Naopak hodnota nových zakázek meziročně klesla ve výrobě strojů a zařízení a také ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení. Dlouhodobý pokles zakázek pokračuje v papírenském průmyslu. Méně zakázek než před rokem evidoval také farmaceutický a oděvní průmysl.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v březnu meziročně snížil o 1,1 procenta.

Za celé první čtvrtletí průmyslová produkce meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Produkce sice rostla ve všech třech měsících kvartálu, její tempo ale postupně sláblo — z lednových 2,7 procenta až na březnových 0,9 procenta. Podle statistiků stál za růstem pouze zpracovatelský průmysl, jehož produkce se zvýšila o 2,1 procenta. Výkon těžby a dobývání i výroby elektřiny a plynu byl naopak nižší.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Doporučujeme