Biohacking: Pijete málo? I mírná dehydratace může rozhodit mozek i energii
Voda je jednou z nejzákladnějších látek pro fungování lidského organismu. Často se mluví o tom, že bychom měli víc pít, případně že dehydratace způsobuje bolest hlavy nebo únavu. Voda ale zasahuje prakticky do všech procesů v těle, od regulace teploty přes fungování mozku až po transport živin, hormonální signalizaci nebo práci buněk.
Lidské tělo je z velké části tvořeno vodou. Celkové množství se liší podle věku, množství svalové hmoty a tuku, ale voda tvoří přibližně polovinu až dvě třetiny tělesné hmotnosti. Není přitom rozložená rovnoměrně. Část se nachází uvnitř buněk, část v krvi, lymfě nebo mezibuněčném prostoru. Organismus neustále pracuje na tom, aby mezi těmito prostory udržoval správnou rovnováhu minerálů a tekutin. Hydratace tak není jen otázkou samotné vody, ale také elektrolytů, tedy minerálů, jako jsou sodík, draslík nebo hořčík.
Když člověk přijímá málo tekutin, tělo začne vodou šetřit. Ledviny koncentrují moč, mění se hormonální regulace a organismus se snaží udržet stabilní prostředí pro ty nejdůležitější procesy. Už mírná dehydratace může ovlivnit koncentraci, náladu, fyzický výkon nebo pocit energie. Mozek je na hydrataci velmi citlivý, protože i mírná dehydratace ovlivňuje průtok krve, transport kyslíku i fungování nervových buněk. Nedostatek tekutin se proto často projeví únavou, horší koncentrací, bolestí hlavy nebo pocitem mentální mlhy. Studie ukazují, že už relativně malá ztráta tekutin může negativně ovlivnit pozornost, náladu i kognitivní výkon.
Hydratace zároveň úzce souvisí s termoregulací. Pocení je mechanismus, kterým se tělo ochlazuje, a bez dostatečného množství tekutin se tento proces zhoršuje. Proto bývá nedostatečný příjem vody výraznější problém při vysokých teplotách, sportu, pobytu na slunci nebo během nemoci. Člověk ale nemusí být dehydratovaný jen v létě. V zimě lidé často pijí méně, protože necítí žízeň tak výrazně, zároveň tráví více času uvnitř a dýchají sušší vzduch. Pocit žízně není vždy ideálním ukazatelem, protože může přijít později, zvlášť při stresu, vysokém pracovním tempu nebo dlouhém soustředění. Mnoho lidí během dne funguje na kávě, energetických nápojích nebo sladkých limonádách a příjem vody je potom nižší, než by náš organismus chtěl. Pokud člověk naopak přijímá velké množství tekutin bez minerálů, může dojít k narušení elektrolytové rovnováhy. Hydratace je vždy spojená s hladinou minerálů a aktuálními potřebami organismu.
Kortizol nepředstavuje nepřítele, ale nezbytný hormon, který organismus připravuje na denní zátěž. Problém nastává ve chvíli, kdy chronický stres naruší jeho přirozený rytmus a trvale zvýšená hladina začne poškozovat imunitu i metabolismus. Cesta k rovnováze přitom vede přes drobné změny v jídelníčku, jako je stabilizace cukru v krvi, suplementace hořčíku nebo prosté odložení ranní kávy o 90 minut.
Biohacking: Jak zkrotit chronický stres a správně nastavit hladinu kortizolu pomocí stravy a doplňků
Enjoy
Roli hraje i jídelníček
Množství vody, které člověk potřebuje, závisí na tělesné hmotnosti, fyzické aktivitě, teplotě prostředí, množství svalové hmoty, stravě nebo zdravotním stavu. Jinou potřebu má člověk, který celý den sedí v kanceláři, a jinou člověk sportující nebo pracující fyzicky. Roli hraje i jídelníček. Strava bohatá na ovoce a zeleninu obsahuje přirozeně velké množství vody, zatímco vysoce zpracované a slané potraviny mohou potřebu příjmu dalších tekutin zvyšovat. Nedostatek tekutin může zhoršovat trávení, protože tělo pak využívá vodu ze střev namísto změkčování stolice. Dehydratace se projevuje i ve snížené elasticitě a zhoršené kvalitě pokožky.
Prakticky je pro většinu lidí nejrozumnější zaměřit se na pravidelnost konzumace tekutin. Často funguje už pravidlo mít vodu během dne fyzicky na očích. Mnoho lidí nepije, protože jsou zahlceni prací nebo mají pozornost jinde. Pomáhá také začínat den sklenicí vody, zvlášť po noci, kdy organismus několik hodin nepřijímal tekutiny. Užitečné může být sledovat i jednoduché signály těla. Velmi tmavá moč často naznačuje nízký příjem tekutin, zatímco čirá moč po většinu dne může znamenat nadměrné pití. Důležitý je i subjektivní pocit energie, koncentrace nebo sucha v ústech. Při sportu, vysokých teplotách nebo větším pocení je vhodné myslet i na elektrolyty, nejen na samotnou vodu. Minerály ztracené potem je potřeba doplňovat, jinak se může objevit slabost, bolest hlavy nebo svalové křeče. Nemusí jít nutně o speciální sportovní nápoje. Mnoha lidem stačí kvalitní strava, minerální voda nebo kombinace vody s přirozenými zdroji minerálů.
Chlorofyl je pigment, který rostlinám umožňuje zachytávat sluneční energii a přeměňovat ji na chemickou. Tento proces je naprosto základní, bez něj by nevznikl kyslík v atmosféře ani potravní řetězce, na kterých závisí veškerý živočišný život. 
Biohacking: Což takhle dát si chlorofyl
Enjoy
Večerní rutina funguje jako přirozené vyústění celého dne. Má totiž přímý dopad na to, jak se organismus zotaví během noci a s jakou energií vstaneme ráno. Večer je čas, kdy tělo postupně přechází z aktivního režimu do regeneračního, a tento přechod neprobíhá automaticky jen proto, že jsme unavení. Jak trávíme večer, ovlivní nejen rychlost usínání a hloubku spánku, ale i celkovou kvalitu regenerace.
Biohacking: Večerní rutina rozhoduje o všem. Jaké chyby děláme před spaním nejčastěji
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
