Český europoslanec Alexandr Vondra čelí podezření z možného střetu zájmů kvůli svému spojení s think-tankem Centrum transatlantických vztahů. Nevládní organizace Transparency International plánuje podle serveru Politico podat v pátek stížnost příslušnému výboru Evropského parlamentu.
Jádrem sporu je Vondrova role v PCTR. Podle Politico ji europoslanec neuvedl ve svém prohlášení o soukromých zájmech, ačkoli je na webu think-tanku veden jako předseda rady. Vondra argumentuje tím, že tuto roli deklarovat nemusel, protože je podle něj pouze symbolická a není spojena s právním vztahem.
Transparency International to vidí jinak. Podle organizace může nepřiznání této role porušovat kodex chování europoslanců. Tisková služba Evropského parlamentu navíc podle Politico uvedla, že kodex v této souvislosti nerozlišuje mezi různými typy členství.
Případ je citlivý hlavně kvůli financování think-tanku. Mezi hlavní přispěvatele PCTR podle serveru patří zbrojařské společnosti Czechoslovak Group a Colt CZ Group. Vondra je přitom hlavním vyjednavačem frakce Evropských konzervativců a reformistů pro obranný omnibus, tedy legislativní balíček, který má umožnit rychlejší nákupy zbraní v Evropské unii. Stejnou roli má také u návrhu na zlepšení vojenské mobility.
Jako stínový zpravodaj Vondra podle Politico předložil pozměňovací návrhy, které by obranným projektům zajistily přednostní přístup k financování z EU, vyšší právní ochranu a výjimku z požadavků na transparentnost v oblasti životního prostředí.
Transparency International zároveň upozorňuje, že po nástupu do role stínového zpravodaje se Vondra setkal se zástupci obou zbrojařských společností. Tyto schůzky ale přiznal v souladu s pravidly pro lobbing a transparentnost.
„Činnost pana Vondry vyvolává otázky, zda jedná v zájmu veřejnosti a svých voličů, nebo v zájmu PCTR a jeho partnerů,“ stojí podle Politico ve stížnosti.
Další oběť Babišových úspor. Stát nedá peníze Sdružení na ochranu nájemníků
Stát dosud Sdružení nájemníků ČR přispíval pěti miliony korun ročně. Sdružení pomáhá nájemníkům, poskytuje jim právní rady a další služby. Nyní mu hrozí zánik. Stát už peníze nechce dávat.
Vondra i samotné Centrum transatlantických vztahů jakékoli pochybení odmítají. Vondra se podle serveru stal ředitelem PCTR už v roce 2013 a po zisku mandátu v Evropském parlamentu v roce 2019 přešel do role čestného předsedy. Toto spojení ale v jeho prohlášení o soukromých zájmech uvedeno není.
Politico připomíná, že kodex chování europoslanců vyžaduje zveřejnění členství ve správních radách nebo výborech společností, nevládních organizací, sdružení či jiných subjektů zřízených zákonem. Stejně tak mají poslanci uvádět další relevantní mimoparlamentní činnost.
Server zároveň upozornil, že jiní europoslanci podobné čestné tituly ve svých prohlášeních uvádějí. Jako příklad zmínil italskou europoslankyni Giusi Princiovou, která deklarovala roli čestné prezidentky organizace ACES Europe, nebo slovenskou europoslankyni Miriam Lexmannovou, která uvedla čestné členství ve Warwick Institute for Global Sustainable Development.
Související
Brusel bere dotace pro Agrofert na vědomí. Případ ale dál prověřuje
Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.
Češi v průměru berou už přes 50 tisíc korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 8,1 procenta na 50 282 korun. Proti loňsku tak byla vyšší o 3789 korun.
Po započtení inflace, která v prvních třech měsících roku činila 1,6 procenta, se mzdy reálně zvýšily o 6,4 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Pro zaměstnance je to dobrá zpráva: výplaty dál dohánějí ztrátu, kterou v předchozích letech způsobila vysoká inflace. Pro Českou národní banku je to ale méně pohodlné čtení. Silný růst mezd může dál tlačit na ceny, hlavně ve službách, kde mzdy tvoří velkou část nákladů.
Inflace klesla k cíli ČNB. Analytici ale varují před drahými službami
Česká inflace se v květnu znovu přiblížila dvouprocentnímu cíli České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta.
Reálná mzda v Česku meziročně roste od začátku roku 2024. Předtím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Nominálně, tedy bez započtení cenového růstu, se průměrná mzda zvyšuje nepřetržitě od roku 2014.
Celkový objem mezd v české ekonomice se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 8,8 procenta. Počet zaměstnanců vzrostl o 0,6 procenta.
„Průměrná mzda vzrostla o 8,1 procenta, což v reálném vyjádření znamená nárůst o 6,4 procenta. Ke zklidnění mzdové dynamiky, které očekávala prognóza centrální banky, tedy zatím nedochází,“ říká Petr Dufek z Banky Creditas.
Podle něj jsou aktuální čísla pro ČNB negativním překvapením. Centrální banka ve své prognóze počítala s růstem mezd kolem sedmi procent, skutečnost je zhruba o procentní bod vyšší.
Životko za pár stovek? Simplea láká mladé na levnější start
Životní pojištění často prohraje s hypotékou, nájmem, dětmi i rezervou. Simplea proto přichází s produktem Start, který mladým lidem zlevňuje vstup do pojistné ochrany. Nejde ale o levnou pojistku navždy. Cena se má každý rok měnit podle věku klienta.
Silný růst výplat je citlivý hlavně kvůli inflaci. Pokud lidem rychle rostou mzdy, mají větší kupní sílu. Firmy zároveň čelí vyšším mzdovým nákladům. Obojí se může propsat do cen.
„Celkově byl růst mezd velmi silný a pravděpodobně se neobejde bez inflačních důsledků, zejména v sektoru služeb. Právě na inflaci ve službách ČNB dlouhodobě upozorňuje,“ dodává Dufek.
Podle něj navíc nelze čekat, že by v dalších čtvrtletích přišlo dramatické zpomalení. První kvartál podle něj nastavuje laťku pro zbytek roku a mzdové výhledy se budou nejspíš upravovat směrem nahoru.
Účtenky jen na přání, evidence i pro platby kartou. Nová EET míří do druhého čtení
Vládní návrh na znovuzavedení EET ve středu prošel prvním čtením. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že systém přinese přes 14 miliard korun ročně. Část opozice tomu nevěří a mluví o „digitalizaci nedůvěry“.
Také Raiffeisenbank označila růst mezd za výrazně silnější, než se čekalo. „Reálné mzdy v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostly o 6,4 procenta. Takový růst nepředpokládal v analytické obci nikdo,“ říká analytička Tereza Krček z Raiffeisenbank. Podle ní byl nejblíže odhad Raiffeisenbank, který počítal s růstem reálných mezd o 5,5 procenta.
Růst mezd podle Krček podpořilo lednové zvýšení minimální mzdy a spolu s ním také růst zaručených mezd o 7,7 procenta. Do výsledku se podle ní zároveň ještě nepropsal nárůst platů ve veřejném sektoru, protože přišel až v dubnu po skončení rozpočtového provizoria.
Nejvíc rostly mzdy v realitách
Nejrychleji rostly mzdy v prvním čtvrtletí v oblasti nemovitostí. Pracovníci v realitách si meziročně polepšili v průměru o 22,1 procenta na 49 165 korun.
Podle analytiků za tím stojí pokračující oživení realitního trhu. Vyšší ceny bytů a domů se promítají do provizí realitních makléřů a zároveň roste poptávka po specialistech v oboru.
Výrazně se přidávalo také v administrativních a podpůrných činnostech, kde mzdy vzrostly o 18,8 procenta na 40 877 korun. Ve stavebnictví se průměrná mzda zvýšila o 12,6 procenta na 44 671 korun.
„Stavebnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaného personálu a vyšší poptávka po zaměstnancích tlačí na růst mezd,“ vysvětluje Krček.
České mzdy v eurech letí nahoru. V regionu už šlapou na paty Polsku
Průměrná mzda v českém soukromém sektoru letos vzrostla v přepočtu na eura o devět procent a dosáhla 2024 eur, tedy zhruba 48 967 korun. Podle analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars patří Česko k zemím s nejrychlejším růstem mezd ve střední Evropě. V rámci visegrádské čtyřky jsou české mzdy druhé nejvyšší, hned za Polskem.
Nejvyšší průměrná mzda byla v prvním čtvrtletí v informačních a komunikačních činnostech. Dosáhla 98 776 korun. Následovalo peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 89 091 korun.
Vysoko nad celkovým průměrem zůstává také výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde průměrná mzda činila 87 404 korun. Právě tam ale statistici zaznamenali nejmenší meziroční nárůst, pouze o 2,1 procenta.
„Nejmenší meziroční nárůst jsme zaznamenali v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam je ovšem i tak mzdová úroveň vysoko nad celkovým průměrem,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
Na opačném konci žebříčku zůstává ubytování, stravování a pohostinství. V tomto odvětví dosáhla průměrná mzda 30 688 korun.
Lukáš Kovanda: Živnostníkům zůstane víc peněz. Může to omezit šedou ekonomiku
Statistici tentokrát nezveřejnili medián mzdy, tedy hodnotu, která lépe ukazuje výplatu typického zaměstnance. Důvodem je konec datového zdroje, který tyto údaje modeloval; nový zatím nebyl zprovozněn.
To je důležité, protože průměrná mzda může realitu běžného zaměstnance zkreslovat. Nahoru ji táhnou vysoké příjmy ve vybraných oborech a regionech, zejména v Praze.
Na tento problém upozorňuje Radovan Hauk z poradenské skupiny Moore Czech Republic. „Rozevírají se nůžky v odměňování. Zatímco za celou republiku dosahuje medián mezd zhruba 87 procent průměrné mzdy, například v Praze je to jen kolem 75 procent,“ říká Hauk.
Podle něj platí, že čím vyšší je v regionu koncentrace nadprůměrně placených pozic, tím víc se průměr vzdaluje částce, kterou skutečně pobírá typický zaměstnanec. „Rozdíl mezi tím, co říká průměr, a co realita většiny lidí, se bude dále prohlubovat,“ dodává.
Lukáš Kovanda: Vláda zásadně „řízne“ do penzijního spoření, banky soptí
Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
Výrazný růst reálných mezd podle Hauka nemusí vydržet celý rok. Do dalších měsíců podle něj ekonomika vstupuje s opatrnějším výhledem.
„Tempo růstu mezd bude podle našeho očekávání postupně zpomalovat a současně se začne zvolna projevovat rostoucí míra inflace kvůli válce v Íránu,“ říká Hauk.
Kombinace pomalejšího růstu mezd a vyšší inflace podle něj povede k tomu, že po současné fázi návratu reálných mezd k růstu mohou reálné příjmy spíše stagnovat. Tento zlom očekává zhruba ve druhé polovině roku.
Dobrá zpráva pro lidi, horší pro inflaci
První čtvrtletí tak přineslo silné mzdové číslo. Lidé si reálně polepšili, a to výrazně. Po letech, kdy inflace výplaty ukrajovala, se kupní síla domácností dál obnovuje.
Z pohledu ekonomiky to ale není jednoznačně bezproblémová zpráva. Pokud mzdy porostou příliš rychle, může to podpořit spotřebu a zároveň zdražit služby. Právě ty už nyní patří k nejodolnějším zdrojům inflace.
ČNB tak dostala signál, který se jí nebude číst pohodlně: inflace sice v posledních měsících zpomaluje, ale mzdové tlaky v ekonomice zůstávají silné.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
ČNB o zvýšení sazeb nediskutovala. Guvernér Michl ale naznačil brzkou změnu
Česká inflace se v květnu znovu přiblížila dvouprocentnímu cíli České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta.
Proti předchozímu měsíci ceny stouply jen o 0,1 procenta. Výsledek je příznivější, než čekala část analytiků. Ti sice zpomalení inflace očekávali, ale počítali spíše s mírnějším poklesem. Konečné číslo za květen zveřejní ČSÚ 10. června.
„Zdá se, že poslední inflační vlna byla spíše bouří ve sklenici vody,“ říká ekonom David Marek z Deloitte. Podle něj květnový výsledek znamená, že debata o možném zvyšování úrokových sazeb se nejspíš odkládá.
Životko za pár stovek? Simplea láká mladé na levnější start
Životní pojištění často prohraje s hypotékou, nájmem, dětmi i rezervou. Simplea proto přichází s produktem Start, který mladým lidem zlevňuje vstup do pojistné ochrany. Nejde ale o levnou pojistku navždy. Cena se má každý rok měnit podle věku klienta.
K poklesu inflace pomohly hlavně potraviny a nealkoholické nápoje. Ty podle statistiků meziročně zlevnily o 1,9 procenta. V dubnu jejich ceny klesaly o 1,3 procenta.
Mírněji rostly také ceny zboží. V květnu byly meziročně vyšší o 0,6 procenta, zatímco v dubnu o 1,1 procenta. Alkoholické nápoje a tabák zdražily o 3,7 procenta, i u nich ale tempo růstu výrazně zpomalilo z dubnových 5,2 procenta.
Hlavním problémem zůstávají služby. Ty v květnu meziročně zdražily o 4,7 procenta. Je to sice o desetinu procentního bodu méně než v dubnu, tempo je ale stále výrazně nad celkovou inflací.
„Nadprůměrně rychle nadále rostou ceny služeb. Právě zde se projevuje vliv rychlého růstu mezd. Přispívá k tomu také růst cen nemovitostí a zvyšování nájemného,“ upozorňuje Marek.
Luxusní vila v Provence spojovaná s Radovanem Vítkem má jít k zemi
Spor o rozsáhlou vilu v provensálském Gordes dospěl k pravomocnému verdiktu. Francouzský soud potvrdil její demolici i pokuty. Podle českých médií má nemovitost v lokalitě realitní magnát Radovan Vítek.
Podle analytiků sehrály v květnu důležitou roli také pohonné hmoty. Po předchozích měsících, kdy ceny energií a paliv tlačily inflaci nahoru, se jejich vliv zmírnil.
„Po dvou měsících, kdy inflace zrychlovala v důsledku války na Blízkém východě, která vyhnala ceny pohonných hmot na několikaletá maxima, v květnu došlo k poklesu inflace z 2,5 procenta na 2,1 procenta,“ říká Martin Kron, analytik Raiffeisenbank.
Podle Marka z Deloitte inflaci brzdila hlavně levnější motorová nafta. Benzin sice mírně zdražil, nafta ale podle něj zlevnila téměř o šest procent. Ceny energií včetně pohonných hmot nicméně meziročně dál rostly. V květnu byly vyšší o 1,8 procenta, zatímco v dubnu o 1,5 procenta.
Lukáš Kovanda: Vláda zásadně „řízne“ do penzijního spoření, banky soptí
Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
Květnová inflace je podle Krona nižší, než čekala Raiffeisenbank i mediánový odhad trhu. Zároveň ale odpovídá květnové prognóze České národní banky.
„Pozitivem je zvolnění růstu cen zboží z 1,1 procenta na 0,6 procenta a také nepatrné zpomalení u služeb ze 4,8 procenta na 4,7 procenta,“ uvádí Kron.
Centrální bankéře ale podle něj nemůže nechat v klidu rychlý růst mezd. Mzdová dynamika podle něj zrychlila na 8,1 procenta, což představuje proinflační riziko.
Vyšší mzdy mohou na ceny tlačit dvojím způsobem. Firmám zvyšují náklady, zejména ve službách, a domácnostem zároveň zvyšují kupní sílu. To může podpořit poptávku a tím i další zdražování.
Také hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozorňuje, že samotný pokles inflace neznamená, že má ČNB vyhráno.
„Nižší inflace nemusí automaticky znamenat spokojenost ČNB. Tlak na růst cen služeb totiž neustává,“ říká Dufek.
Tempo zdražování služeb podle něj zůstává vysoké hlavně kvůli napětí na realitním trhu. Do inflace se promítá přes nájemné a takzvané imputované nájemné, tedy odhadované náklady na vlastnické bydlení.
„Ty sice aktuálně zdražují o jednu desetinu procentního bodu pomaleji než před měsícem, ale tempo 4,7 procenta zůstává vysoké,“ dodává Dufek.
Prázdniny provětrají rodičům peněženky. Týden dětského programu může stát i desetitisíce
Devět týdnů volna je pro děti radost. Pro rodiče ale často nejdražší logistický rébus roku. Kolik stojí letní cirkus složený z táborů, příměstských programů, rodinné dovolené a nové výbavy pro dítě? Loňské sandály už jsou dítěti malé, plavky dosloužily, batoh už nestačí a na tábor je potřeba spacák. Peníze z účtu mizí obdobně rychle jako před Vánoci. Týden dětského programu může stát i desetitisíce. Kdo na to má?
Příznivější květnové číslo podle analytiků snižuje pravděpodobnost, že by ČNB musela rychle uvažovat o zvýšení úrokových sazeb.
„Vzhledem k tomu, že inflace i růst HDP zpomalily, nezdá se, že by byla otázka zvyšování úrokových sazeb aktuálně naléhavá,“ říká Marek. Za celý rok čeká průměrnou inflaci mezi dvěma a 2,5 procenta, tedy přibližně na úrovni loňského roku.
Opatrnější je v odhadu Dufek z Creditas. Podle něj bude inflace v dalších měsících pravděpodobně setrvávat v horní polovině tolerančního pásma ČNB. To znamená mezi dvěma a třemi procenty. Podobný výhled má i Kron z Raiffeisenbank, podle něhož se inflace může ke konci roku dostat i nad tuto úroveň.
Nizozemská ASML je nejhodnotnější evropskou firmou všech dob
Globální růst akcií firem působících v sektoru umělé inteligence se projevuje i v Evropě. Akcie evropského výrobce technologií pro výrobu čipů ASML ve středu posílily o téměř dvě procenta a dostaly se na svůj dosavadní strop. Díky tomu tržní kapitalizace společnosti dosáhla částky 674 miliardy dolarů a ASML se stala nejhodnotnější evropskou firmou všech dob.
Analytici upozorňují, že inflaci mohou v dalších měsících znovu podpořit energie. Podle Dufka se do cen postupně promítnou vyšší ceny elektřiny a plynu. Na podzim mohou působit také rostoucí ceny zemědělských výrobců kvůli vyšším nákladům na energie a hnojiva.
ČNB proto podle něj zůstane obezřetná a ponechá si otevřenou možnost zvýšení úrokových sazeb. Důležitým vodítkem bude i vývoj v eurozóně a rozhodování Evropské centrální banky.
Květnová inflace tak přinesla dobrou zprávu, ale ne definitivní konec inflačního příběhu. Ceny rostou výrazně pomaleji než v předchozích letech, potraviny meziročně zlevňují a celkové tempo zdražování je blízko cíli ČNB. Jenže služby, mzdy a bydlení zůstávají místy, kde může inflace znovu nabrat sílu.
