Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Propouštění v Novo Nordisk: Může krize v Dánsku zasáhnout Česko?

Lék Ozempic
ČTK
Petra Nehasilová
pej

Vlna výpovědí v dánské společnosti Novo Nordisk mění náladu na pracovním trhu. Firma, která v posledních letech táhla ekonomický růst země, nyní brzdí nábor a propouští. Nepřímé dopady mohou zasáhnout i střední Evropu včetně českých aktivit společnosti.

Ještě před rokem firmy v Dánsku zoufale sháněly zaměstnance. Dnes je situace opačná. Administrativní pracovníci, IT specialisté i laboratorní experti se obávají o svá místa a stále častěji řeší rekvalifikace. Propouštění se totiž podle odborů stává novým normálem.

„Makroekonomická čísla přitom vypadají velmi dobře,“ píše server agentury Bloomberg. Zaměstnanost je rekordní, hospodářský růst stabilní a veřejné finance silné. Podle většiny ukazatelů dánská ekonomika prosperuje.

Farmaceutická společnost Novo Nordisk postaví v Dánsku nový závod

Akcie dánského Novo Nordisku jsou vskutku úkaz. Proč jim investoři ani po masivním propadu nevěří?

Akcie dánského Novo Nordisku se zřítily na méně než 40 procent ročního maxima – přesto je analytici považují za jednu z nejvíc podhodnocených firem světa. Nabízí vysoký dividendový výnos i silné základy, ale investoři se jí dál vyhýbají. Co se skrývá za nedůvěrou k firmě, která ještě nedávno udávala tempo světové medicíně? rozebírá ekonom Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Tato data ale neodrážejí rostoucí nejistotu mezi obyvateli, kterou odstartovala vlna propouštění ve velkých firmách. Začalo to loni v září, kdy farmaceutický gigant Novo Nordisk oznámil, že v Dánsku zruší zhruba pět tisíc pracovních míst. Tehdy šlo o jedno z největších propouštění v historii země. Následovaly další společnosti včetně Lundbecku, Nykreditu, Trygu či banky Nordea. Energetická firma Ørsted varovala před stovkami výpovědí a rejdařský koncern Maersk oznámil zrušení tisícovky pracovních pozic.

„Vidíme vlnu propouštění a očekáváme, že bude pokračovat,“ uvedla Kia P. Dollerschell z odborového svazu Djof.

Nezaměstnanost roste, ale zůstává nízká

Dánsko zaznamenalo loni nejvyšší počet hromadných výpovědí od pandemie covidu-19. Nezaměstnanost se sice drží kolem tří procent, psychologický dopad je ale zřetelný. Dánové si častěji sjednávají pojištění příjmu a rostoucí obavy se promítají i do spotřebitelského chování. Domácnosti odkládají velké nákupy či dovolené a více spoří.

Situace znovu otevřela debatu o silné závislosti dánské ekonomiky na několika nadnárodních firmách. OECD letos upozornila, že koncentrace pracovních míst, investic i daňových příjmů do malého počtu společností zvyšuje zranitelnost země.

Ozempic: Lék pro diabetiky, který se stal hitem na hubnutí, přihrává byznys chirurgům

Tradiční „ledňáčky“ z posiloven doplňují léky na hubnutí. Loni se v Česku prodalo téměř milion balení antiobezitik

Leden bývá pro fitness centra tím, čím je prosinec pro maloobchod. Vrcholem sezóny. Po svátcích se lidé snaží napravit to, co kapr, cukroví a svařák pokazily. Posilovny se plní, permanentky mizí a běžecké pásy jedou naplno. Letos má ale tento tradiční lednový nápor nový rozměr. Vedle činek a rotopedů se do hry stále výrazněji zapojují i léky na hubnutí.

Přečíst článek

Typickým příkladem je právě Novo Nordisk. Její expanze pomáhala udržovat vysokou zaměstnanost a zároveň mohla maskovat slábnoucí poptávku po práci v jiných odvětvích.

Obrat po letech růstu

V posledním roce se však situace změnila. Konkurence na trhu s léky na obezitu zesílila a výsledky firmy začaly zaostávat. Společnost několikrát snížila výhled zisků, vyměnila generálního ředitele a přistoupila k razantním škrtům. Nejprve zmrazila nábor, poté rušila nástupy nových zaměstnanců, a nakonec začala propouštět.

Současně se zhoršovala i situace v dalších odvětvích. Firmy reagovaly na globální nejistotu a slabší poptávku omezováním výroby i investic.

Ekonomové varují, že zpomalení aktivit Novo Nordisk může mít širší dopady. Firma je klíčovým zaměstnavatelem i investorem v regionech, kde působí. „Pokles výroby zasáhne dodavatele, méně investic dopadne na stavebnictví a slabší lokální ekonomika ovlivní i maloobchod,“ uvedl hlavní ekonom největší skandinávské banky Nordea Helge Pedersen.

Některé subdodavatelské firmy už podle náborových specialistů začaly propouštět.

Mezi Amerikou a Asií: Evropu straší problémy s dodávkami léků

Pandemie covidu i politika Donalda Trumpa odkryly slabiny evropského zdravotnictví. Závislost na Asii a tlak ze strany USA nutí Evropu přehodnotit, kde a jak budou vznikat léky budoucnosti. Farmaceutický průmysl se stává strategickou otázkou podobnou obraně či energetice. A Evropa stojí před dilematem, jak si zajistit bezpečné dodávky bez ztráty konkurenceschopnosti, píše v analýze Jan Žižka z Export.cz.

Přečíst článek

Objevují se však i optimističtější pohledy. Uvolnění vysoce kvalifikovaných pracovníků může pomoci jiným firmám, které v minulých letech trpěly nedostatkem lidí. Podobný vývoj nastal ve Finsku po propouštění v Nokii, kdy bývalí zaměstnanci zakládali nové technologické firmy.

Česká stopa: výroba u Jevan

Dopady vývoje ve firmě Novo Nordisk mohou nepřímo zasáhnout i Česko, kde společnost nově posiluje výrobní stopu. Na konci roku 2024 totiž dokončila akvizici biologického závodu v obci Bohumil u středočeských Jevan, který za 200 milionů korun odkoupila od americké firmy Novavax. 

Areál, původně vybudovaný pro výrobu covidových vakcín, chce dánský koncern využít k rozšíření produkce moderních biologických léčiv. Přestože současné propouštění míří primárně na dánský trh, případné globální úpravy výroby či investic by se tak mohly dotknout i českého provozu.

Areál Lučebních závodů Draslovka

Investice za 19 milionů eur. Evropské sodíkové baterie se budou vyrábět v Kolíně

Švédský výrobce sodíkových baterií Altris a chemická společnost Draslovka uzavřely strategické partnerství, jehož cílem je vybudovat první plně evropský dodavatelský řetězec pro katody sodíkových baterií. Součástí dohody je investice Draslovky ve výši 19,3 milionu eur do společnosti Altris a společný rozvoj integrované výroby aktivního materiálu sodíkových bateriových katod.

Přečíst článek

Výroba munice

Colt CZ získává Synthesii. Obří zbrojařská akvizice za 22 miliard má zelenou

Zbrojařská skupina Colt CZ může koupit pardubického výrobce nitrocelulózy Synthesia Nitrocellulose a energetickou divizi Synthesia Power. Firmy transakci oznámily na konci srpna. Synthesii Nitrocellulose kupuje Colt CZ za 20,6 miliardy korun, Synthesii Power za 1,4 miliardy korun. Majitelem Synthesie, jednoho z největších výrobců energetické nitrocelulózy v Evropě a Severní Americe, je skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Největší investice v historii AI? OpenAI je blízko financování za 100 miliard dolarů

Sam Altman
ČTK
 nst
nst

Společnost OpenAI je blízko uzavření první fáze nového kola financování, které by mohlo přesáhnout 100 miliard dolarů. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním. Pokud se transakce dokončí, půjde o jednu z největších investičních operací v historii technologického sektoru.

Celkové ocenění výrobce chatbotu ChatGPT by po započtení nového kapitálu mohlo přesáhnout 850 miliard dolarů, což je více než dříve očekávaných 830 miliard. Hodnota firmy před navýšením kapitálu (pre-money) má zůstat na 730 miliardách dolarů. OpenAI se zároveň připravuje na infrastrukturní investice v řádu bilionů dolarů, které mají podpořit další rozvoj jejích nástrojů umělé inteligence, píše Bloomberg.

Desítky miliard dolarů od gigantů

První část financování má pocházet především od strategických investorů. Mezi nimi jsou Amazon, SoftBank, Nvidia a Microsoft. Pokud tyto společnosti investují v horní hranici diskutovaných částek, jejich závazky by se mohly přiblížit 100 miliardám dolarů. Podle Bloombergu by Amazon mohl vložit až 50 miliard dolarů, SoftBank až 30 miliard a Nvidia diskutovala investici ve výši 20 miliard dolarů. Peníze mají být uvolňovány postupně během letošního roku.

AI vysává paměťový trh. Zdraží mobily, laptopy i auta

Umělá inteligence mění svět – a teď i ceny elektroniky. Výrobci čipů dávají přednost ziskovějším pamětem pro datová centra před těmi do mobilů a počítačů. Výsledkem je prudký růst cen a obavy z nové čipové krize.

Přečíst článek

Akcie SoftBank rostou

Trhy na zprávu reagovaly okamžitě. Akcie SoftBank, která držela ke konci loňského roku přibližně 11procentní podíl v OpenAI, ve čtvrtek v Tokiu vzrostly až o čtyři procenta.

Druhá fáze investičního kola, do níž se mají zapojit fondy rizikového kapitálu, státní investiční fondy a další finanční investoři, by měla být uzavřena později a může celkový objem získaného kapitálu ještě výrazně navýšit.

Šéf stratupu Anthropic Dario Amodei

AI šílenství pokračuje. Anthropic získal 30 miliard dolarů

Americký start-up zaměřený na umělou inteligenci Anthropic získal v nejnovějším investičním kole 30 miliard dolarů (613 miliard korun). Hodnota společnosti, která vyvíjí chatbot Claude, tak vzrostla na 380 miliard dolarů, napsala agentura Reuters. Hodnota firmy se tedy od září více než zdvojnásobila.

Přečíst článek

Podle zdrojů však dohoda zatím není definitivně uzavřena a její podmínky se mohou změnit. Zástupci OpenAI i zmíněných investorů se k informacím nevyjádřili.

Součástí partnerství s Amazonem má být i rozšíření využívání jeho čipů a cloudových služeb, což může dále posílit technologickou i finanční provázanost mezi oběma firmami. Pokud se plánované investice naplní, OpenAI se zařadí mezi nejhodnotnější technologické společnosti světa.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Sam Altman je průkopníkem umělé inteligence i pokročilé jaderné energetiky

Dobrý týden pro vlastníka ChatuGPT. Nová investice jej vystřelila mezi nejcennější start-upy světa

Přečíst článek

Seyček: Opravdový Green Deal se odehrává v Číně

Seyček: Opravdový Green Deal se odehrává v Číně
iStock
Martin Seyček

Čína sice stále pálí uhlí, nastartovala ale obrovský boom obnovitelných zdrojů. Táhne to její ekonomiku. Jak to dopadne na Evropu, vysvětluje v komentáři Martin Seyček z investičního fondu J&T Energy. A jak do energetiky nyní investovat?

Země, která byla ještě před dvaceti lety synonymem pro uhelný smog, se dnes stává globálním lídrem v čistých technologiích. Celková spotřeba elektřiny v Číně rostla posledních pět let o 5 až 7 procent ročně, tedy rychleji než čínské HDP. I přes masivní výstavbu obnovitelných zdrojů (Čína jich instaluje ze všech zemí na světě nejvíce v absolutní hodnotě), tato země ale stále pálí rekordní objemy uhlí. Země draka na to ale jde chytře. 

Solární boom a rekordní kapacity

Od roku 2021 Čína navýšila svou kapacitu výrobních zdrojů elektřiny o více než 1 500 GW, tedy více než USA za celou svou historii. Jen v roce 2025 přidala cca 550 gigawattů (GW) nových zdrojů. Zatímco všechny výrobní zdroje v Číně zaznamenaly za poslední desetiletí nárůst instalovaného výkonu, nejvíce transformativním vývojem byl od roku 2015 nárůst kapacity solárních elektráren, a to o více než 1 500 procent.

Solární elektrárny loni představovaly rekordních 18 procent z provozní kapacity v Číně, což je nárůst oproti pouhému 2,4 procenta podílu solární energie v roce 2015. Boom obnovitelných zdrojů umožnil Číně snížit podíl výroby elektřiny z uhlí na celkovém mixu výroby energie, a to z 64 procent v roce 2015 na rekordně nízkých 43 procent v loňském roce. Solární energie nyní představuje druhou největší kapacitu výroby elektřiny v Číně po uhlí a zdá se být připravena na další růst v průběhu zbytku desetiletí díky masivnímu nárůstu výroby solárních komponent v Číně v posledních letech. 

Jádro jako druhý pilíř

Z 62 jaderných reaktorů, které se aktuálně globálně staví, jich stojí polovina v Číně. V Evropě jsou to jen 3 reaktory. Navíc dva ze tří malých modulárních reaktorů, které jsou globálně v provozu, jsou v Číně a jeden v Rusku. 

Celkově se čistá elektrická kapacita Číny mezi lety 2015 a 2025 zvýšila o 253 procent, zatímco kapacita výroby z fosilních paliv vzrostla o 50 procent, což vedlo během tohoto desetiletí k celkovému nárůstu výroby elektrické energie o 113 procent. Čína tedy masivně staví obnovitelné zdroje a nově i jádro, ale nevypíná bezhlavě uhlí. Ani nemůže, pokud její spotřeba elektřiny roste o 5 až 7 procent ročně. Čína je tím pádem i dobře připravena na masivní růst spotřeby elektřiny poháněný datovými centry a umělou inteligencí. Podle projekcí BNEF se datová centra v USA budou podílet na růstu poptávky po elektřině v letech 2024 až 2030 z 38 procent, zatímco v Číně to bude spíše méně, růst spotřeby elektřiny potáhne hlavně elektrifikace a robotizace průmyslu a rozvoj eletromobility. 

Levné panely z Číny?

Čína kontroluje více než 80 procent globálního dodavatelského řetězce solárních fotovoltaických panelů. Také ale vyrábí přibližně 80 procent všech bateriových článků pro elektromobily na světě a dominuje také lithiovým bateriím v energetice. Tato dominance je klíčem k jejímu úspěchu v elektromobilitě, kde Čína v roce 2024 tvořila 70 procent globální produkce. Již skoro polovina nově prodaných aut v Číně má čistě elektrický pohon. Pro srovnání, v Evropě je to do 20 procent a v USA jen asi 7 procent. 

Čína je aktivní i ve výrobě větrných turbín. Zatímco dříve globálnímu trhu dominovaly evropské firmy jako Vestas a Siemens, v roce 2024 bylo 6 z 10 největších výrobců větrných turbín z Číny (v čele s firmami Goldwind a Envision). Ty pronikají zvláště na rozvíjející se trhy, a to díky slušné kvalitě a výrazně nižší ceně. Evropa se jim zatím ze strachu z potenciálních kybernetických útoků brání. 

Geopolitika místo klimatu

Proč tedy Čína tak šlape do zelené energetiky? Primárním motivem není ochrana klimatu, ale národní bezpečnost. Čína dováží přes 70 procent své ropy a 40 procent  zemního plynu, což ji činí ve světle aktuální geopolitické nestability zranitelnou. Mimochodem, Evropa dováží dokonce 90 až 95 procent své ropy a zemního plynu. Masivní rozvoj elektromobility a zelené energetiky tedy slouží Číně jako redukce závislosti na dovážené fosilní energetice, přestože v některých provinciích elektromobily „jezdí vlastně na uhlí“.  Navíc nová energetika přispěla v roce 2024 k růstu čínského HDP rekordními 10 procent. Tento sektor se stal novým pilířem ekonomiky, který nahrazuje krizí zmítaný realitní trh. 

Zatímco EU bojuje za snižování emisí za každou cenu, Čína se soustředí na ovládnutí trhu s technologiemi, které toto snížení umožňují. EU nyní čelí dilematu: buď bude dále instalovat levné čínské panely a zvýší svou závislost na Pekingu, nebo podpoří drahou domácí výrobu a zpomalí svou vlastní energetickou tranzici. Ve Spojených státech si zvolili druhou možnost a podporují lokální výrobu energetických komponent. S nízkými domácími cenami plynu a tím pádem i elektřiny si to ale mohou dovolit snadněji než Evropa. 

A co to vše znamená z pohledu investic do energetiky? Fond, který řídím, investuje do akcií veřejně obchodovaných společností napojených na sektor energetiky, převážně do výrobců technologií a zařízení pro výrobu, přenos a skladování elektrické energie. Jak jsem nastínil, globální trh mnoha z těchto komponent ovládá Čína, přesto my v Číně z principu neinvestujeme z důvodu místního totalitního režimu a nevyzpytatelnosti státních zásahů do ekonomiky. Při investici do evropských a amerických výrobců elektrických komponentů si tak musíme dávat pozor na hrozbu levné čínské konkurence. 

U větrných turbín jsme investovali do německé společnosti Nordex, která se zaměřuje na evropský a americký trh s větrnými turbínami na pevnině. Právě tyto trhy nejsou tolik ohrožovány čínskými rivaly. U solárních panelů je evropský trh neinvestovatelný, Čína zde dodává 99 procent  solárních panelů a evropští výrobci už většinou zkrachovali. Investovali jsme tedy do amerického výrobce solárních panelů First Solar. Tento největší a globálně nejziskovější výrobce solárních panelů působí čistě na americkém trhu, který je chráněn antidumpingovými cly před záplavou levných čínských panelů. U baterií se díváme na jiné technologie než ty lithiové, kde je Čína už neporazitelná. 

Související

Americký prezident Joe Biden

Únava z války. Američané nenávidí Bidena a další pomoc Ukrajině již nejspíš neprojde

Přečíst článek
Doporučujeme