Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dalibor Martínek: Další pokus. Turek teď chce být primátorem Prahy

Filip Turek
ČTK
Dalibor Martínek

Co dál s Filipem Turkem, kterému prezident Pavel vystavil stopku na ministerský post? Uvnitř Motoristů, což jsou dva lidé, Petr Macinka a Filip Turek, a jejich mentor Václav Klaus, možná i Miloš Zeman, se líhne nový plán. Což takhle zkusit ovládnout Prahu.

Turek je sice vládním zmocněncem pro Green Deal, může chodit na zasedání vlády, může v této oblasti zastupovat na venek Česko. Jenže co s tím, když nemůže oficiálně nikoho šéfovat, a hlavně nemá prst na toku peněz.

Může škodit ochraně přírody, což je spolu s Macinkou jeho plán. Co nejméně peněz na ochranu přírody. Nyní seškrtali finanční podporu krkonošského a šumavského národního parku. Oteplování planety neexistuje, klimatická změna není, naučili se od profesora Václava Klause, experta na životní prostředí.

Ani fakt, že je Turek poslancem Sněmovny se všemi benefity, mu nestačí. Evidentně ho to nenaplňuje. V Poslanecké sněmovně dosud neměl žádný řečnický příspěvek, a z poloviny hlasování se omluvil. Naposledy prý kvůli tomu, že šel ke svému kadeřníkovi, jak uvedl na síti X poslanec za Starosty Matěj Hlavatý.

Výstavba developerského projektu Parková čtvrť od společnosti Central Group

Dalibor Martínek: Rychlejší bytová výstavba v Česku? Blouznivý sen

Od novely stavebního řízení, která právě prochází parlamentem, si popravdě málokdo slibuje urychlení bytové výstavby. Jendo řízení, jedno razítko, to je motto, do kterého je tlustospis zabalený. Všichni však vědí, jak funguje česká rakousko-uherská byrokracie.

Přečíst článek

Praha to je jiný kalibr

Čestný prezident strany, poslanec, vládní zmocněnec, to všechno je Turkovi málo. Hledá nový cíl, kde by lépe uplatnili své jediné správné názory. O názory možná vlastně vůbec nejde. Turek neřídí žádné toky peněz. To ho nejvíc hněte.

Takže, co s tím. Na podzim jsou komunální a senátní volby. Senát, to je žvanírna. Ale pražský magistrát, s plánovanými ročními výdaji 120 miliard korun, to je jiný kalibr. Praha je po důchodcích, učitelích a armádě čtvrtou největší entitou v zemi z pohledu vydaných veřejných peněz. Podle informací serveru iDnes se u Motoristů diskutuje o tom, že by měl Filip Turek kandidovat v podzimních komunálních volbách v Praze. On sám to prý nevyloučil. Je to kampaňový typ, cituje server nejmenovaného poslance Motoristů.

Pokud se tak stane, dobře to do sebe zapadá. Ministerské křeslo je pro Turka uzavřeno, to je fakt. Prezident se bude volit až za dva roky, a vzhledem k nízké veřejné popularitě na ně může Turek rovnou zapomenout. I kdyby se kadeřník snažil sebevíc.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vysvětluje rozpočet ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé obě)

Stanislav Šulc: Motoristické dilema aneb Jak podpořit obří schodek a zůstat rozpočtově zodpovědný

Nová vláda předkládá Poslanecké sněmovně rozpočet, který je dílem „realistický“, dílem ale také má mimořádný schodek. Ačkoli mají vládní strany mezi poslanci jasnou většinu, a rozpočet tak nejspíš hladce projde, přinejmenším pro členy Motoristů Sobě by to mělo představovat poměrně kardinální problém. Vyrovnají se s tím nějak?

Přečíst článek

V Praze získali v loňských parlamentních volbách Motoristé pět procent, SPD také pět procent a ANO dvacet procent. Kampaňovému expertovi Turkovi by se mohl v komunálních volbách podařit lepší výsledek, kdyby se dokázal vyvarovat svých impertinencí. To je pro něj těžká úloha. Na druhé straně, kdyby se zaměřil například na dopravu, na to Pražané slyší, není bez šance.

Kdyby i ANO přitlačilo, lze pomýšlet na koalici. Babišovo hnutí popularitu neztrácí, Praha je pro něj však tradičně těžký oříšek. Ale potenciál tu je. Ostatně, i ODS cítí silné soupeře v zádech a v rámci komunálu neopouští projekt Spolu.

Turek je sice pro Babiše těžko zkousnutelný, nicméně v případě volebního úspěchu současné koalice v Praze by se s pozicí primátora dalo obchodovat. Babiš by si tímto mohl od Motoristů koupit klid ve vládě. 

Související

Svět směřuje ke třetí světové válce, obává se Západ

Válka na Ukrajině: Oděsa
ČTK
 nst
nst

Západní veřejnost stále častěji věří, že svět směřuje k rozsáhlému válečnému konfliktu. Vyplývá to z výsledků průzkumu serveru Politico, který probíhal na začátku února a zahrnoval více než dva tisíce respondentů v každé z pěti zemí – USA, Kanadě, Velké Británii, Francii a Německu. Ve všech státech se naprostá většina dotázaných shoduje, že svět je dnes nebezpečnější než dříve.

Američané, Kanaďané, Britové i Francouzi považují vypuknutí třetí světové války během příštích pěti let spíše za pravděpodobné než nepravděpodobné. Výjimkou je Německo, kde převažuje názor, že globální konflikt v nejbližších letech pravděpodobný není, uvádí průzkum. Obavy přitom výrazně vzrostly oproti březnu 2025, kdy byla stejná otázka položena poprvé. Ve Spojeném království nyní 43 procent lidí věří, že do roku 2031 je nová světová válka „pravděpodobná“ nebo „velmi pravděpodobná“, zatímco před rokem to bylo 30 procent. Ve Spojených státech je tento podíl ještě vyšší – 46 procent oproti loňským 38 procentům.

„Bude použita jaderná zbraň“

Američané zároveň nejčastěji předpokládají, že jejich země bude během příštích pěti let přímo zapojena do války. Následují Britové a Francouzi. Nejméně třetina obyvatel USA, Velké Británie, Francie a Kanady také považuje za pravděpodobné, že v některém z budoucích konfliktů bude použita jaderná zbraň.

Volodymyr Zelenskyj

Americký návrh na zónu v Donbasu budí skepsi. Nadšení nejsou ani Rusové, ani Ukrajinci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal nabídku Spojených států na uspořádání dalšího kola jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Rozhovory by se měly uskutečnit příští týden, pravděpodobně v úterý nebo ve středu, uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg. Není však jasné, zda Rusko bude souhlasit s jednáním na území USA.

Přečíst článek

Rusko je podle respondentů největší hrozbou pro mír v Evropě. V Kanadě je však za největší bezpečnostní riziko považována Amerika pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Ve Francii, Německu a Velké Británii jsou Spojené státy označovány jako druhá největší hrozba, a to výrazně častěji než Čína.

Svět směřuje ke třetí světové válce, obává se Západ ČTK

Přestože většina voličů ve Francii, Německu, Velké Británii a Kanadě v principu podporuje vyšší výdaje na obranu, ochota nést konkrétní náklady je omezená. Podpora výrazně klesá ve chvíli, kdy jsou respondenti konfrontováni s možností zvýšení daní, vyššího státního dluhu nebo škrtů v jiných oblastech rozpočtu. Ve Francii by letos zvýšení obranných výdajů za těchto podmínek podpořilo 28 procent lidí, zatímco loni to bylo 40 procent. V Německu podpora klesla z 37 na 24 procent. V německém žebříčku priorit patří obranné výdaje mezi nejméně populární oblasti státních investic – předstihuje je pouze zahraniční pomoc.

Válka na Ukrajině

Europarlament schválil obří půjčku pro Kyjev za 90 miliard. Jak hlasovali čeští europoslanci?

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.

Přečíst článek

Průzkum zároveň ukazuje výraznou skepsi vůči návrhu na vytvoření stálé armády Evropské unie pod jednotným centrálním velením. Tento krok podporuje pouze 22 procent Němců a 17 procent Francouzů. Naopak povinná vojenská služba má nejsilnější podporu právě v Německu a Francii, kde ji podporuje přibližně polovina obyvatel.

Výsledky tak odhalují zásadní dilema pro politické lídry NATO. Obavy z války mezi veřejností sílí, ale ochota financovat rozsáhlejší obranné programy slábne. Posilování bezpečnosti se proto odehrává v prostředí rostoucí nejistoty a napjatých veřejných financí.

Související

Trump bourá klimatická pravidla. EPA ruší klíčový vědecký základ emisních limitů

Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila vědecké stanovisko z roku 2009, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví. Tím odstranila právní základ federálních klimatických předpisů. Jde o dosud nejrazantnější krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa proti regulacím zaměřeným na boj se změnou klimatu.

Takzvané „stanovisko o ohrožení“, přijaté za prezidenta Baracka Obamy, označovalo oxid uhličitý, metan a další skleníkové plyny za hrozbu pro zdraví a blahobyt veřejnosti. Právě tento dokument umožnil federální vládě omezovat emise, zejména v automobilovém sektoru.

Šéf EPA Lee Zeldin označil jeho zrušení za „největší deregulační krok v historii Ameriky“. Opatření otevírá cestu k odstranění limitů na skleníkové plyny, které podle vědců přispívají k vlnám veder, suchům, lesním požárům a dalším extrémním projevům počasí.

Trump v Oválné pracovně prohlásil, že deklarace z roku 2009 byla katastrofální. Podle něj poškodila americký automobilový průmysl a zvýšila ceny pro spotřebitele.

Evropský parlament odhlasoval snížení emisí o 90 procent do roku 2040

Michal Nosek: Motoristé, uhlobaroni a křiklouni stojí na červenou. Evropa projela bez čekání

Evropský parlament schválil snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Tím nejen potvrdil směr klimatické transformace, ale také politicky převálcoval její nejhlasitější odpůrce. Motoristická pravice, fosilní průmysl i uhelná nostalgie utrpěly porážku, která není jen hlasovací, ale především dějinná. Evropa už neřeší, zda dekarbonizovat, ale jak rychle.

Přečíst článek

Kritika od Obamy

Naopak bývalý prezident Barack Obama krok ostře kritizoval. Bez stanoviska o ohrožení budou Spojené státy podle něj „méně v bezpečí, méně zdravé a méně schopné bojovat proti změně klimatu“, a to jen proto, aby průmysl fosilních paliv mohl více vydělávat.

Trump dlouhodobě zpochybňuje změnu klimatu a po návratu do Bílého domu USA opět odstoupily od pařížské klimatické dohody.

Zrušení stanoviska znamená konec federálních požadavků na měření, vykazování a dodržování emisních norem pro automobily. Podle agentury Reuters se opatření zatím nemusí vztahovat na stacionární zdroje emisí, například elektrárny. Dopravní i energetický sektor přitom podle údajů EPA produkují každý přibližně čtvrtinu všech skleníkových plynů v USA.

EPA tvrdí, že ukončení emisních norem pro automobily ušetří daňovým poplatníkům 1,3 bilionu dolarů. Předchozí administrativa prezidenta Joea Bidena naopak argumentovala, že pravidla přinesou spotřebitelům dlouhodobé úspory díky nižší spotřebě paliv a dalším efektům.

Olympijská vesnice v Miláně

Co zbyde po olympiádě? Milán se poučil z Londýna i Paříže a vsadil na studenty

Zatímco předchozí evropské olympiády řešily, co s vesnicemi po odjezdu sportovců, Milán měl odpověď připravenou dopředu. Komplex pro 1 700 sportovců se okamžitě promění ve studentské koleje. Architektura, která se poučila z minulosti, ale cenově může zopakovat stejné chyby.

Přečíst článek

Aliance pro automobilovou inovaci, která zastupuje přední americké automobilky, krok vlády přímo nepřivítala. Uvedla však, že emisní předpisy schválené předchozí administrativou jsou vzhledem k aktuální poptávce po elektromobilech velmi obtížně splnitelné.

Americký Fond ochrany životního prostředí (EDF) varoval, že zrušení deklarace nakonec Američany vyjde dráž. Podle jeho šéfa Freda Kruppa EPA rezignovala na ochranu obyvatel před znečištěním, které zesiluje bouře, povodně a zvyšuje náklady například na pojištění.

„Toto opatření povede jen k většímu znečištění, vyšším nákladům a skutečným škodám pro americké rodiny,“ uvedl Krupp.

Související

Donald Trump

Trump chce zachránit uhlí. Posílá miliardy na staré elektrárny a brzdí obnovitelné zdroje

Přečíst článek
Doporučujeme