Evropský parlament schválil snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Tím nejen potvrdil směr klimatické transformace, ale také politicky převálcoval její nejhlasitější odpůrce. Motoristická pravice, fosilní průmysl i uhelná nostalgie utrpěly porážku, která není jen hlasovací, ale především dějinná. Evropa už neřeší, zda dekarbonizovat, ale jak rychle.
Evropský parlament odhlasoval snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Tím definitivně rozsvítil červenou celé hlučné koloně odpůrců: konzervativním motoristům, fosilním magnátům, uhelným nostalgikům i politikům, kteří si spletli klimatickou politiku s kulturní válkou o právo tankovat levný benzín.
Ještě včera svým voličům slibovali, že Green Deal zkolabuje, spalovací motory se ubrání a lidé „zelené šílenství“ smetou ze stolu. Místo toho přišlo hlasování 413 ku 226. Ne revoluce, ale drtivá realita.
Ano, vyjednaly se ústupky. Uhlíkové kredity. Odklad emisních povolenek ETS2 o rok. Jenže to není brzda, jedná se pouze o tlumič nárazů. Blok odporu přitom vsadil na starý recept. Strašit zdražením, mluvit o diktátu, mávat klíčky od auta jako symbolem svobody. Jenže mezitím automobilky lijí miliardy do elektromobility, energetika do obnovitelných zdrojů a investoři do dekarbonizace. Byznys totiž nezná nostalgii, byznys má kalkulačku. A tak zatímco politická obrana fosilní minulosti křičí čím dál hlasitěji, ekonomická budoucnost už tiše přeřadila.
Odklad ETS2? Symbolická výhra
Devadesátiprocentní cíl není jen klimatická meta. Je to mocenský vzkaz, že fosilní aliance ztratila schopnost určovat směr. Evropa projela křižovatku do budoucnosti bez čekání. Ve slepé ulici naopak zůstali motorističtí bojovníci, uhelní baroni i profesionální popírači změny. Zbyly jim jen směšné transparenty v rukou a minulost v nádrži.
Green Deal vítězí a EU míří k razantnímu omezení emisí
Evropský parlament podpořil nový klimatický závazek, podle něhož má Evropská unie do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Součástí kompromisu je i možnost započítat mezinárodní uhlíkové kredity a odklad zavedení systému emisních povolenek ETS2 o jeden rok.
Už je to jak přes kopírák. Po každém bruselském summitu, kde se řeší povolenky pro domácnosti, se ministři chlubí, jakého úspěchu dosáhli. Přitom ale psi sice oslavně štěkají, avšak karavana Green Dealu kráčí dál. I po této středě. Přes halasná hlášení, dávkovaná ještě za kuropění, jak moc se podařilo Green Deal a povolenky zmírnit, dochází fakticky k přitvrzení obého.
NERV končí, ale skutečná změna to není. Ekonomické rady vládám sloužily hlavně jako marketing. Nová strategie má nahradit staré poradce. Problém je, že slibuje hlavně směr, ne konkrétní kroky.
Vláda oficiálně zrušila Národní ekonomickou radu vlády, ekonomický poradenský orgán. Rušit ho ani nemusela, NERV fakticky skončil činnost už před volbami, svou závěrečnou zprávou. Poté už se nescházel a nebyl aktivní. Takový stav mohl klidně trvat do nekonečna.
Viditelný rozchod s poradci
Vláda se svým rozhodnutím chtěla viditelně a nahlas distancovat od poradců, kteří naposledy radili Petru Fialovi. Fakticky nejde o mstu vůči těmto poradcům, každý z nich má svou práci, většinou prestižní. Poselstvím má být, že vláda si sama sobě vždy nejlépe ví rady. Jak by ne, má přece Karla Havlíčka.
Vláda zrušila svou Národní ekonomickou radu. Poradní orgán končí po letech fungování
Kabinet rozhodl o ukončení činnosti Národní ekonomické rady vlády (NERV), která v minulých letech připravovala doporučení k zásadním hospodářským reformám. Podle ministryně financí Aleny Schillerové už vláda její další fungování nepovažuje za potřebné.
Havlíček už půl roku před volbami pracoval na ekonomické strategii země. Po volbách dílo dokončil, „kuchařku“ nechal vytisknout a vláda bude v jejím duchu pracovat. Nejde o nějaké zásadní dílo. Je to jakýsi souhrn žádaného vývoje v různých oblastech, od školství přes inovace až po energetiku a dopravu.
Obecné teze místo konkrétních kroků
Je to takový sesyp myšlenek, vyzobaných tu i jinde. Většinu z nich by nejspíš vymyslel a podepsal každý člen bývalého NERVu. Jde o obecné fráze ve smyslu, musíme se soustředit na to či ono. Koncepce není nijak závazná, neobsahuje konkrétní výkonné kroky. Naplňování koncepce je neměřitelné, je to pouze ideový záměr. Podobná doporučení chrlil jeden NERV za druhým. V tomto smyslu je NERV skutečně zbytečný.
Průmysl propouští, nezaměstnanost vyskočila nad pět procent
Nezaměstnanost v Česku v lednu nečekaně vzrostla nad pět procent. Jde o nejvyšší hodnotu za posledních devět let. Analytiky zaskočil zejména rozsah nárůstu. Hlavním důvodem je propouštění v průmyslu a změny v podpoře v nezaměstnanosti.
NERV vymyslel Mirek Topolánek v době finanční krize, aby veřejnosti ukázal, že vláda je kompetentní a nelení. Prostě marketingový tah. Úkolem poradců měla být „analýza rizik a případných dopadů světové finanční krize na Českou republiku“. Měla hledat recepty směřující „k udržení a akceleraci ekonomického růstu“. Zadání vágní, stejně jako výsledky.
Také Petr Fiala, který NERV reinkarnoval, chtěl marketingově hasit průšvihy roku 2022 – pád ekonomiky kvůli covidu, válce na Ukrajině či zdražování energií. Bez ohledu na rady chytrých hlav se ekonomika vzpamatovala s poklesem inflace a konci covidových opatření.
Mluvící hlavy bez dopadu
NERVy vždy působily hlavně jako nástroj pro uklidňování veřejnosti. Podívejte, makáme na vašich problémech. Vždy bylo najato několik renomovaných ekonomů, takzvaných mluvících hlav. Hlavními kritérii výběru bývala popularita, známost a jejich renomé. Musely to být „značky“. Jejich doporučení si byla podobná jako vejce vejci a do reálného života se obvykle nikdy nepropsala.
Proč podobné strategie selhávají
Podobně to patrně dopadne i s Havlíčkovou strategií, která v mnoha částech kopíruje bývalá doporučení NERVů. Problém s naplňováním podobných koncepcí není v tom, že by ty či ony myšlenky byly špatné. To platí i o té Havlíčkově, není špatná. Je fajn si stanovit směr. Jenže společnost se nedá řídit jako firma, prostřednictvím personálních rošád. Dají se vymyslet jednotlivá opatření. Některá rychlá, jiná se projeví po generacích. Společnost jako celek se vyvíjí evolucí, ne revolucí. Tedy, obvykle.
Protein je klíčová živina, ale jeho nadbytek může mít i skryté náklady. Zatímco většina lidí přijímá výrazně víc bílkovin, než doporučují oficiální normy, věda ukazuje, že vyšší dávky dávají smysl jen pro určité skupiny. Pro ostatní může být honba za proteinem spíš zátěží než přínosem.
Debata o optimálním příjmu bílkovin se v posledních letech stala jednou z nejaktivnějších výživových diskusí. Je jasné, že protein je klíčovou makroživinou pro udržení svalové hmoty, kontrolu hmotnosti a celkového dlouhodobého zdraví. Oficiální doporučení pro běžnou dospělou osobu je 0,8-1,0 gramu proteinu na kilogram tělesné hmotnosti denně, což znamená zhruba 60 gramů pro sedmdesátikilového člověka. Průměrný příjem v rozvinutých zemích však běžně dosahuje 100 gramů denně, a to zejména u konzumentů masa a zpracovaných potravin. Základní otázkou proto je, kolik proteinu skutečně potřebujeme a jaké jsou metabolické náklady jeho nadměrné konzumace.
Aminokyseliny slouží jako stavební kameny tkání, tvoří enzymy, které řídí biochemické reakce, a jsou základem imunitních procesů. Tělo ale neukládá protein stejným způsobem jako cukry nebo tuky, nadbytek aminokyselin tedy musí být zpracován. To funguje tak, že játra oddělí dusík a přemění ho na močovinu, kterou následně vylučují ledviny a tento proces není metabolicky jednoduchý.
Jako vedlejší produkt vzniká totiž amoniak a ten při dlouhodobě vysokém příjmu proteinu může zatěžovat játra i ledviny. U zdravých lidí se orgány s takovou zátěží obvykle vyrovnají, ale u lidí s existujícími problémy ledvin nebo jater může chronicky vysoký příjem bílkovin zhoršovat jejich stav.
Podpora růstu, ale také utlumení recyklace
Čím vyšší celkový příjem bílkovin, tím vyšší samozřejmě i těch typů, které mají kontroverzní dopad. Konkrétně aminokyseliny s rozvětveným řetězcem (BCAA - jsou to leucin, izoleucin a valin) aktivují v těle dráhu zvanou mTOR, která řídí buněčný růst a metabolismus. Tato aktivace podporuje tvorbu svalových bílkovin, což je žádoucí u sportovců nebo starších lidí, kteří snadněji ztrácejí svalovou hmotu.
Problém však spočívá v tom, že chronická aktivace mTOR zároveň potlačuje autofagii, tedy proces, při kterém buňky odstraňují poškozené komponenty a recyklují materiál. Autofagie je klíčový mechanismus buněčné údržby a její snížení je spojováno s rychlejším stárnutím a vyšším rizikem degenerativních onemocnění. Paradoxně tedy strategie zaměřená na maximalizaci svalového růstu skrze trvale vysoký příjem bílkovin může snižovat dlouhodobou odolnost buněk vůči stárnutí a zhoršovat potenciál dlouhodobě udržitelného zdraví do vyššího věku.
Kde je vláknina?
Vysokoproteinová dieta, zejména pokud jejím základem jsou živočišné zdroje, bývá často doprovázena nižším příjmem prospěšných rostlinných fytochemikálií a vlákniny podporujících zdravé střevní bakterie. Některé aminokyseliny, jako methionin, mohou při nadměrném příjmu zvyšovat oxidační stres v těle. Současně může nadměrný příjem bílkovin vést k produkci dusíkatých odpadních látek, které střevní bakterie zpracovávají na sloučeniny podporující zánět.
Nejvýraznější benefit ze stravy s vyšším příjmem bílkovin mají lidé, kteří aktivně trénují s odporem a zatěžují svalovou tkáň způsobem vyžadujícím zvýšenou regeneraci. Pro ně může být vhodný příjem v rozmezí 1,4 až 1,8 gramu proteinu na kilogram tělesné hmotnosti, tedy pro sedmdesátikilového člověka přibližně 100 až 125 gramů denně. U nich protein tělo skutečně dokáže využít pro obnovu svalové tkáně.
Biohacking: Nejde o to používat víc doplňků, ale jejich lepší kombinaci
První týdny v novém roce bývají ve znamení vysoké motivace pro lifestylové změny, ale mnohdy se postupem času ukáže, že samotná vůle nemusí stačit. Únava, stres, nedostatečná regenerace nebo kolísající energie představují biologické limity, které je těžké obejít pouhým rozhodnutím. Pokud se i v únoru svého cíle držíte, můžete podpořit své tělo systematičtěji. Jednou z možností je takzvaný supplement stack, tedy promyšlená kombinace doplňků stravy cíleně sestavená tak, aby podporovala konkrétní fyziologické procesy, jako regulaci hmotnosti, kvalitu spánku nebo zdraví kůže.
Druhá skupina jsou starší lidé v průměru nad 65-70 let, u nichž dochází ke snížené schopnosti tkání odpovídat na proteinovou stimulaci. V tomto případě může být prospěšné poměrně vyšší množství proteinu pro dosažení stejného vstřebávání jako u mladších lidí. Třetí kategorií jsou lidé, kteří potřebují udržet svalovou hmotu při deficitu energie například u nízkokalorické diety. U nich může vyšší poměr proteinu k celkové energii pomoci minimalizovat ztrátu svalů.
Naopak zdravý člověk s průměrnou fyzickou zátěží a normální hmotností bez speciálních nároků pravděpodobně nemá důvod k systematickému zvyšování příjmu proteinu nad základní doporučení. Pro něj je zmíněných 0,8-1,0 gramu na kilogram pravděpodobně zcela dostačující. Optimální přístup proto zahrnuje rozmanitost zdrojů a pochopení, že protein není izolovanou živinou, ale vždy přichází v kombinaci s dalšími látkami, které společně ovlivňují náš organismus.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Biohacking: Nejde o to používat víc doplňků, ale jejich lepší kombinaci
