Trump chce zachránit uhlí. Posílá miliardy na staré elektrárny a brzdí obnovitelné zdroje
Americký prezident Donald Trump vsadil na uhlí. Ministerstvu energetiky nařídil finančně podpořit provoz šesti uhelných elektráren a armádě uložil, aby odebírala elektřinu z fosilních zdrojů. Krok zdůvodňuje rostoucí spotřebou energie kvůli umělé inteligenci i „energetickou nouzí“. Kritici varují před dopady na klima i další útlum obnovitelných zdrojů.
Donald Trump znovu výrazně zasáhl do energetické politiky Spojených států. Ve středu nařídil ministerstvu energetiky, aby finančně podpořilo udržení šesti uhelných elektráren v provozu, a to navzdory dlouhodobému trendu jejich odstavování. Na modernizaci a prodloužení životnosti zdrojů ve státech Kentucky, Severní Karolína, Ohio, Virginie a Západní Virginie má směřovat 175 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 3,6 miliardy korun.
Současně požádal ministerstvo obrany, aby nakupovalo elektřinu vyrobenou z uhlí, čímž chce zajistit stabilní odbyt pro tradiční energetiku. Dalším krokem je odklad plánovaného uzavření dvou starších uhelných elektráren provozovaných společností Tennessee Valley Authority ve státě Tennessee. Tyto zdroje přitom měly být podle dřívějších plánů postupně vyřazeny v rámci přechodu na čistší energetický mix.
Trump své rozhodnutí zdůvodňuje především rostoucí spotřebou elektřiny, kterou podle něj dramaticky zvyšuje rozvoj umělé inteligence a datových center. Administrativa proto vyhlásila stav energetické nouze, jenž má umožnit rychlejší zásahy státu, včetně udělování výjimek ze stávajících emisních a ekologických regulací pro stárnoucí uhelné zdroje.
Podpora uhlí jde ruku v ruce s omezením obnovitelných zdrojů. Prezident zrušil daňové pobídky pro větrné a solární projekty a federální úřady zároveň zpomalily vydávání povolení pro výstavbu obnovitelných elektráren na státních i soukromých pozemcích. Tento obrat znamená výraznou změnu oproti předchozím snahám o dekarbonizaci americké energetiky.
Dopad na finanční a energetické trhy
Oznámení mělo bezprostřední dopad především na energetický sektor. Akcie amerických uhelných společností po zprávě posílily, protože investoři začali započítávat delší životnost uhelných aktiv, stabilnější odbyt elektřiny i možné další federální kontrakty. Růst zaznamenaly také firmy navázané na těžbu uhlí a železniční přepravu surovin.
Naopak pod tlak se dostaly akcie producentů obnovitelné energie, zejména větrných a solárních developerů, u nichž trh reagoval na zrušení daňových úlev a regulatorní nejistotu. Investoři přecenili očekávané výnosy projektů závislých na federální podpoře a rychlém povolovacím procesu.
Na komoditních trzích zpráva krátkodobě podpořila ceny amerického energetického uhlí, zatímco ceny emisních povolenek a „zelených“ investičních instrumentů reagovaly opačně. Analytici zároveň upozorňují, že dlouhodobý dopad může být omezený. Levný zemní plyn a klesající náklady obnovitelných zdrojů zůstávají pro americkou energetiku strukturálně silnějšími faktory než politická podpora jednoho segmentu.
Krok Bílého domu tak znovu otevřel spor mezi energetickou bezpečností, průmyslovou politikou a klimatickými závazky USA, a zároveň ukázal, jak citlivě finanční trhy reagují na politická rozhodnutí v oblasti energetiky.
