Karel Pučelík: Trump nemá nic jistého. Chystá se ovlivnit klíčové volby?
Podzimní volby do Kongresu mohou napovědět, jak bude vypadat budoucnost Donalda Trumpa. Americký prezident sám působí nervózně. Není divu, protože jeho pozice není i přes silácká vyjádření nijak zvlášť silná. To všechno vyvolává obavy, že si volby bude chtít nějakým způsobem „pojistit“. Nebojí se přitom zpochybnit stovky let staré pořádky, které dosud republikáni bránili.
Pro administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa bude mít tento rok zásadní rozměr. Na podzim se totiž konají volby do Kongresu, které dost možná poslouží jako jakési neoficiální referendum o jeho vládě. Zároveň mají potenciál vychýlit Trumpovu mocenskou rovnováhu a oslabit jeho moc.
Ačkoli se Trump tváří neustále sebevědomě, nemá mezi voliči nic jistého. Je velmi polarizujícím prezidentem, přičemž jeho dosavadní podpora je velmi nízká. Ve srovnání s jeho předchůdci je na chvostu. Jen namátkou – třeba Barack Obama, Bill Clinton nebo George Bush si mohli užívat silnější podpory veřejnosti. Trump se může srovnávat jen s velmi nepopulárním Joe Bidenem, proti kterému navíc stál nepříznivý vývoj ekonomiky.
Trump si stále udržuje poměrně slušnou podporu mezi republikány. Že se mu nedaří mezi demokraty asi nikoho nepřekvapí. Klíčovou skupinou jsou však i nezávislí, kteří jsou stále více proti Donaldu Trumpovi, jakožto voliči citliví na ekonomiku a aktuální stav země.
Scénář, v němž Trumpovi republikáni prohrajou podzimní volby a přijdou o převahu v Kongresu, je poměrně reálný. Evidentně si to uvědomuje i Trump a jeho tým. A vzhledem k jeho mnohokrát prokázané ochotě s výsledky manipulovat to nevěstí nic dobrého. Ostatně ani po zvolení nepřestal „rýpat“ do voleb z roku 2020, které podle něj byly „ukradené“.
Kauza Jeffreyho Epsteina vrhá světlo na tucty bohatých a vlivných, od finančníků, přes umělce a vědce až po vrcholné politiky. Dokumenty otevírají průhled do světa, kde vládnou jiná pravidla a jiné standardy. Za peníze lze koupit téměř všechno, ostatní si vybudovali reflex dívat se vedle. Chapadla sahají do vlád, globálních firem i královských rodin. Náš systém – politika i ekonomika – dost možná stojí na prohnilých základech.
Karel Pučelík: Epsteinova kauza ukazuje zkorumpovanost bohatých a vlivných
Názory
Volební manipulace na obzoru
Co hůř, objevují se náznaky, že si Donald Trump bude chtít pojistit i takzvané „midtermy“. „Myslím si, že má v úmyslu pokusit se ovlivnit volby. Udělá vše, co bude v jeho silách,“ uvedl například kalifornský demokratický senátor Adam Schiff.
Republikáni se třeba pokoušejí překreslit volební mapy zejména v „červených“ státech, kde jsou doposud úspěšní, aby zde získali ještě více křesel. Situace přechází do otevřeného boje o hranice obvodů, kdy naopak demokraté v reakci prosadili něco podobného v Kalifornii (s požehnáním Nejvyššího soudu). I přesto to ale vypadá, že volební machinace by přinesly výraznou výhodu republikánům, kterým by ulehčili udržení těsné většiny ve Sněmovně reprezentantů.
Vlnu reakcí vyvolala v posledních dnech především výzva Donalda Trumpa, aby organizace voleb přešla z pravomocí jednotlivých států na federální úroveň. Státy si své volby, i do federálních orgánů, tradičně připravují samy. To vede k tomu, že se pravidla stát od státu liší, různá specifika vídáme i v prezidentských kláních a primárkách. V tomto případě je jasné, na jaké státy by Trump chtěl „dohlédnout“. Ty republikánské by to věru nebyly.
„Znárodnění voleb“ by znamenalo velký zásah do politického systému. Odebrání této stovky let staré „výsady“ nemá jasnou podporu ani mezi všemi republikány. Trumpova strana tradičně práva států hájí, takže příznivce může prezident hledat spíše jen v MAGA táboru. Podle mnoha expertů a komentátorů by krok nebyl jen kontroverzní a účelový, ale i protiústavní.
