Našich cílů na Ukrajině se nevzdáme, jsme však ochotni jednat, řekl Putin Trumpovi
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Po skončení zhruba hodinového rozhovoru obou státníků to podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Putin současně řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi.
„Náš prezident také řekl, že Rusko bude nadále sledovat své cíle, a sice odstranění dobře známých základních příčin, které vedly k současné situaci,“ řekl novinářům Ušakov. „A Rusko se těchto cílů nevzdá,“ dodal. Za základní příčiny války Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných území.
Putin nicméně podle Ušakova také Trumpovi sdělil, že Rusko „nadále usiluje o politické a vyjednané řešení konfliktu“, a zdůraznil „přání ruské strany pokračovat ve vyjednávacím procesu“. Ten dosud zahrnovala dvě přímá jednání ruských a ukrajinských delegací v Istanbulu, jejichž hmatatelným výsledkem však byly jen dohody o výměně zajatců a padlých.
Oba prezidenti hovořili také o konfliktech na Blízkém východě, včetně nedávné vzdušné války mezi Izraelem a Íránem. Šéf Kremlu podle Ušakova vyzval k jejich urovnání „výhradně politickými a diplomatickými prostředky“.
Oba lídři rovněž „potvrdili zájem na realizaci řady slibných hospodářských projektů, zejména v oblasti energetiky a kosmického výzkumu“, dodal Ušakov podle agentury AFP.
Šlo o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu. Agentura Reuters dává telefonát do souvislosti s dosud bezvýsledným Trumpovým úsilím dosáhnout příměří na Ukrajině, která se ruské agresi brání od února 2022. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na situaci kolem Íránu.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
Rusko může být na úrovni před válkou za pět let, tvrdí šéf Vojenského zpravodajství
Politika
První prázdninový průzkum veřejného mínění je tu a přináší zajímavé výsledky. ANO zatím ještě nemíří do fáze, že by bez něj nešlo sestavit vládu. Ale původní koalice by to již měla velmi těžké. A vlastně vůbec nejde o to, jestli vyhraje Babiš, nebo Fiala. Ale jak uspějí menší strany.
Stanislav Šulc: Babiš versus Fiala? Průzkumy ukazují úplně jiné souboje
Názory
