Desítku technologických firem, které stojí za sledování a zaměřují svůj byznys na ochranu klimatu, hlavně na lepší zacházení s energií, představil dvouměsíčník MIT Technology Review. Ať už se nám jeho výběr líbí, nebo ne, nabízí reprezentativní pohled na předpokládaný vývoj technologií spojených ostatně i s existencí dnes tolik diskutovaných energeticky nenasytných datových center.
Zní to paradoxně, ale jedním z největších problémů sucha je voda. Nejen ta, která v krajině chybí, ale také ta, která po dlouhém období sucha konečně přijde – rychle, prudce a ve špatný okamžik.
Andrej Babiš si ve čtvrtek minulý týden zřejmě přečetl předpověď počasí a vyrazil na výlet na Slapy zaříkávat sucho. A jelikož tento týden začíná pršet, tak mu to zaříkávání zřejmě vyjde.
Pro šampaňské platilo po generace jednoduché pravidlo: hroznům prospěje pomalé zrání v chladnějším klimatu. Jenže to se mění. V Champagne letos začíná historicky nejčasnější sklizeň a vinaři řeší, zda se jim i v rozpálené Francii podaří zachovat chuť, která jejich víno proslavila.
Horko začíná být ekonomický problém, který se dá přepočítat na miliardy. Nad třiceti stupni klesá výkon zaměstnanců, rostou náklady firem a slábnou investice. Pět extrémně horkých let by podle propočtů mohlo Česku ukrojit 1,6 procenta HDP a dostat rozpočtový deficit za maastrichtskou hranici.
Pojišťovnictví se připravuje na novou éru rizik kvůli neustálému růstu teplot, narušujícímu meteorologické vzorce. Extrémní horka nyní způsobují sucho, snižují úrodu i vedou k vysychání řek klíčových pro přepravu důležitých komodit, varují největší zajišťovny.
Francie vysychá a vláda svolává krizový štáb. Omezení ve využívání vody už platí na téměř 70 procentech území, v desítkách departementů je situace krizová a jihovýchod země čekají další teploty blížící se 40 stupňům. Sucho tak dopadá nejen na zahrady, pole a bazény, ale místy i na zásobování pitnou vodou.
Letošní sklizeň vypadá nejhůř za desítky let. Obilovin má být meziročně o téměř 17 procent méně, řepky dokonce o více než pětinu. Dopad na ceny potravin ale bude záviset hlavně na evropském trhu, energiích a dovozu.
Zničená úroda, rostoucí ceny potravin a desítky milionů lidí ohrožených hladem. Takové mohou být následky rozvíjejícího se jevu El Niño, který by podle klimatologů mohl být nejsilnější za posledních nejméně 70 let. Největší riziko hrozí částem Afriky, Asie a Latinské Ameriky.
Jádro se vrací jako jeden z klíčových zdrojů evropské energetiky, klimatická změna mu ale nastavuje novou cenu. Odstavení maďarské elektrárny Paks kvůli nedostatku vody ukazuje, že starý model průtočného chlazení naráží na své limity a nové bloky budou potřebovat dražší hybridní systémy. Vyschlý Dunaj připomíná, že klimatická krize neskončila – naopak začíná měnit i samotné základy jaderné renesance, píše ve svém komentáři Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper.
Kdybychom sledovali Zemi dejme tomu z Marsu, zjistili bychom, že povrch zeměkoule odráží stále méně slunečního světla. Jinými slovy, pohlcuje stále více sluneční energie. Je to bohužel další, zatím ještě nedostatečně prozkoumaný faktor ovlivňující změnu klimatu, a tedy i podmínky našeho života v příštích desetiletích.
