Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje.
Evropská komise navrhuje rozšíření uhlíkového cla na další průmyslové produkty s vysokými emisemi.
V Evropské unii je předběžná shoda na dosud nejtvrdším klimatickém cíli: do roku 2040 musí emise skleníkových plynů klesnout o 90 procent. Dohoda přichází navzdory výhradám některých členských států včetně Česka.
Zakladatel softwarové firmy Microsoft a americký miliardář Bill Gates tvrdí, že se v odhadech dopadu klimatických změn mýlil. Tyto změny podle něj nepovedou k zániku lidstva, i když mohou způsobit vážné problémy.
Klimatická změna už dávno není jen intelektuálním tématem, ale každodenní součástí života. Své o tom vědí Britové, jejichž domy z velké části nezvládají vysoké teploty. Například v Londýně není stavěná na vedra více než polovina bytů. Doplácí na to zejména chudší vrstvy.
Je léto, takže míra průzkumů na libovolná témata je vyšší než obvykle. V záplavě balastu se občas objeví i něco vskutku pozoruhodného. Do této kategorie spadá také průzkum IPSOS na téma vztahů Čechů ke klimatické změně. Výsledky jsou totiž zarážející, šokující a vlastně už ani ne moc legrační.
Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.
Česko musí dramaticky navýšit výdaje na obranu. Pokud se nechce ocitnout v kůži příslovečného myslivce, co honil tolik zajíců naráz, až si uhnal smrt, čelí nutnosti jiné výdaje osekat. Nebo musí zásadně zmírnit zátěž, která snižuje konkurenceschopnost jeho firem a podniků v globálním meřítku. Tím si Česko zajistí rychlejší ekonomický růst. Tedy i vyšší daňové inkaso, aniž by daňové sazby zvyšovalo. Takže by pak mohlo vydávat mnohem více na zbrojení, a ještě k tomu udržet rozsah sociálního státu i při postupujícím demografickém stárnutí.
Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová (na snímku). Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit.
Nadace, kterou veřejnost téměř nezná, financuje výzkumy související se změnou klimatu – tedy poznávání jejího průběhu i hledání možností, jak její dopady zmírnit. O směřování peněz rozhoduje bývalý jaderný fyzik.
Pracují s daty a modelují, jak mají pojišťovny nastavovat produkty pro své klienty. Třeba pro události, jako jsou povodně. Jan Šváb z Kooperativy je předsedou České společnosti aktuárů, jejímiž členy jsou pojistní matematici a další datoví odborníci v odvětví. Klimatická změna značně problematizuje to, co všechno si budeme moci v budoucnu pojistit. „V povodňových oblastech se staví, protože to všem vyhovuje. Až to bude lidem vadit, politici to budou chtít změnit,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz.
