Klimatická změna už dávno není jen intelektuálním tématem, ale každodenní součástí života. Své o tom vědí Britové, jejichž domy z velké části nezvládají vysoké teploty. Například v Londýně není stavěná na vedra více než polovina bytů. Doplácí na to zejména chudší vrstvy.
Nadace, kterou veřejnost téměř nezná, financuje výzkumy související se změnou klimatu – tedy poznávání jejího průběhu i hledání možností, jak její dopady zmírnit. O směřování peněz rozhoduje bývalý jaderný fyzik.
Pracují s daty a modelují, jak mají pojišťovny nastavovat produkty pro své klienty. Třeba pro události, jako jsou povodně. Jan Šváb z Kooperativy je předsedou České společnosti aktuárů, jejímiž členy jsou pojistní matematici a další datoví odborníci v odvětví. Klimatická změna značně problematizuje to, co všechno si budeme moci v budoucnu pojistit. „V povodňových oblastech se staví, protože to všem vyhovuje. Až to bude lidem vadit, politici to budou chtít změnit,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz.
Povodně 2024 patřily v Česku k největším přírodním katastrofám posledních dekád. A také nejdražším. Přitom na to, že s klimatickou změnou budou podobné události přicházet stále častěji, bychom se pomalu měli chystat, shodují se odborníci z České společnosti aktuárů (ČSpA), jejímiž členy jsou pojistní matematici, risk manažeři a datoví odborníci pojišťoven. „Jak budou přibývat nepojistitelná rizika, záleží i na nás. Musí přijít změna v myšlení, zejména ve výstavbě a obecně v urbanismu,“ uvedl Adam Voldán z České asociace pojišťoven na jarní konferenci ČSpA.
Hlas herce rakouského původu a bývalého kalifornského guvernéra Arnolda Schwarzeneggera překvapil cestující ve vídeňském metru. Označil pasažéry za klimatické hrdiny, protože jezdí metrem, informovala agentura AFP. Sedmasedmdesátiletý Schwarzenegger ve vídeňské metropoli zahájil každoroční konferenci o změně klimatu.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru přestane sledovat dopady velkých přírodních katastrof, jako jsou hurikány nebo požáry. Jde o naplnění vizí nové americké vlády, která odmítá pokračovat v politice demokratů v ochraně klimatu. Data o katastrofách přitom využívali vedle vědců také pojišťovny.
Brazilské úřady vykácely 13kilometrový pás v Amazonském pralese, na kterém vznikne čtyřproudová dálnice.
Spor o klimatickou změnu se v Česku dostává na novou úroveň. Brněnský Ústavní soud se totiž rozhodl projednat stížnost spolku Klimatická žaloba požadující větší a formálnější akci státu v boji proti změně klimatu. A to nikoli v tradičním režimu tříčlenného senátu, stížnost projedná rovnou celý sbor 15 ústavních soudkyň a soudců. Výsledkem by tedy měl být nález vyšší váhy. Jde sice o záslužné gesto, které se však může nakonec otočit proti důvěryhodnosti respektované instituce.
Udržitelností se musí dnes intenzivně zabývat i finanční společnosti. Co to ale pro banky a pojišťovny znamená a proč je to už teď stojí miliony korun ročně? Jaký bude vliv klimatické změny na Evropu z pohledu ekonomických ztrát? Je to nafouklá bublina nebo nás čekají mnohamilionové ztráty? O dopadech aktuální klimatické situace a připravenosti Česka a českých firem, jsme v rozhovoru pro newstream.cz mluvili s manažerem rizik a šéfem ESG oddělení společnosti Deloitte, Gabrielem Marosi.
Evropská a německá průmyslová politika byly v posledních 15 letech řízeny ideologicky, nikoli pragmaticky, a proto Evropská unie ani Německo nemají globální průmyslovou a klimatickou strategii. V komentáři zveřejněném v německém listu Die Welt to uvedl český podnikatel Daniel Křetínský. Podle něj dosavadní evropská klimatická politika selhala, protože příliš málo dbala na blahobyt lidí. Je proto třeba ji změnit.
Filantropický fond spolumajitele Jeffa Bezose a jeho partnerky Lauren Sanchezové přestává podporovat iniciativu pro měření klimatických cílů.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
