Letošní sklizeň vypadá nejhůř za desítky let. Obilovin má být meziročně o téměř 17 procent méně, řepky dokonce o více než pětinu. Dopad na ceny potravin ale bude záviset hlavně na evropském trhu, energiích a dovozu.
Letošní červen ukázal, že vedra přestávají být výjimkou. Stále častěji znamenají nižší výkon ekonomiky, vyšší inflaci i rostoucí účet pro veřejné rozpočty.
Evropu dál svírá extrémní horko. Teploty nad 35 stupňů dnes podle analýzy AFP zažije nejméně 130 milionů lidí, hlavně ve střední a východní Evropě. Skutečný počet může být kvůli rozpáleným městům ještě vyšší.
Střední Evropu zasáhla mimořádně silná vlna veder. Vědci upozorňují, že podobné epizody jsou stále častější, delší a intenzivnější a mají přímý dopad na zdraví lidí, fungování společnosti, zemědělství i přírodu. V Česku padají teplotní rekordy a největší zátěž se podle odborníků projevuje především v nížinách.
Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.
Americký ministr energetiky Chris Wright využil evropskou vlnu veder k obhajobě zemního plynu. Podle něj je chlad větším zabijákem než horko a klimatickou změnu vyřeší technologie.
Vedro snižuje výkon lidí, zvyšuje účty za elektřinu, komplikuje práci na stavbách a může poškodit úrodu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy funguje jako skrytá daň. Čtrnáctidenní vlna horka může Česko připravit o 12 miliard korun.
Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje.
Francie zažívá mimořádná vedra a s nimi i posun v debatě o klimatizacích. To, co bylo dosud často vnímáno jako symbol pohodlí a ekologické bezohlednosti, se začíná měnit v otázku ochrany zdraví, školství a základního provozu veřejných služeb.
Škod v zemědělství v loňském roce ubylo, neznamená to ale obrat trendu extrémních výkyvu počasí. Vyplývá to z vyjádření pojišťoven. Zatímco největší škody způsobily v roce 2024 zemědělcům jarní mrazy, loni představovaly největší problém srážky a krupobití, uvedly pojišťovny. Více než v předchozích letech se loni pojišťovny zabývaly také nákazami hospodářských zvířat, což zvýšilo zájem o jejich pojišťování.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila vědecké stanovisko z roku 2009, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví. Tím odstranila právní základ federálních klimatických předpisů. Jde o dosud nejrazantnější krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa proti regulacím zaměřeným na boj se změnou klimatu.
