Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dalibor Martínek: Rychlejší bytová výstavba v Česku? Blouznivý sen

Výstavba developerského projektu Parková čtvrť od společnosti Central Group
ČTK
Dalibor Martínek

Od novely stavebního řízení, která právě prochází parlamentem, si popravdě málokdo slibuje urychlení bytové výstavby. Jendo řízení, jedno razítko, to je motto, do kterého je tlustospis zabalený. Všichni však vědí, jak funguje česká rakousko-uherská byrokracie.

Novela má být vlajkovou lodí nové vlády. Má nastartovat zoufale nedostatečnou a pomalou bytovou výstavbu, zejména v Praze. Podle vlády budou potřeba minimálně dva roky, aby novela začala být funkční. Letos se bude schvalovat, příští rok implementovat. Budou ji šprtat úředníci. Co bude potom? Nikdo si velké iluze nedělá.

Už nyní se komora atestovaných inženýrů proti novele staví. Je to 32 tisíc odborníků, kteří dávají na projekty razítka. Novela podle nich například bere občanům možnosti zasahovat do stavebního řízení. No, o to právě jde. Aby každý rebel, který chce mít hezký výhled z okna, už nemohl házet vidle do snů o bydlení svým spoluobčanům.

Inženýrům jde ve skutečnosti o něco jiného. O jejich razítka. Každý člen musí komoře platit roční poplatky v řádu nižších tisíců korun. Za to ovšem chtějí nějaký benefit. Držet v ruce razítko. Novela umožňuje u strategických staveb, nově tedy i větších bytových projektů, stavební řízení uspíšit. Projektanti se bojí, že jejich razítko bude mít slabší váhu.

Méně úřadů

Nicméně racionálně upozorňují, že důvodem, proč se málo povoluje výstavba, není jen zpackaná digitalizace, ale obecně proces schvalování, různé prováděcí vyhlášky. Prostě úřední postupy. Kvůli tomu se za loňské první tři kvartály povolilo 46 tisíc stavebních záměrů. Je to málo, nebo hodně? Je to nejméně od roku 1999.

Podle chystané novely se má počet stavebních úřadů snížit na třetinu. To je zase velké téma pro starosty obcí, kteří dosud mají bytovou výstavbu takříkajíc v domě. Nyní by se povolování mělo přesunout pod státní orgány, a úřadů ubýt. Starostům vadí, že přijdou o kontrolu nad výstavbou. Otázkou ovšem je, zda budoucích už jenom dvě stě úřadů bude tím důvodem, proč by měla výstavba bytů zrychlit.

Vláda používá argument, že když bude povolování pod státní správou, bude se řídit jen zákonem a zákonnými lhůtami, nikoliv jinými zájmy. Nebudou ho blokovat všelijací aktivisté, bude se řídit územním plánem. Který ovšem řada obcí vůbec nemá.

Další, co zaznívá, je, že být úředníkem na stavebním úřadě není žádné terno. Vláda sice slibuje navýšení platů, ale úředníci nemají rádi změny. Při reorganizaci jich řada odejde do penze, mladých lidí se na takové pozice moc nehrne. A co je absurdní, o výstavbě vesměs rozhodují lidé, kteří nemají s vlastní výstavbou žádné zkušenosti. Mají jen ty prováděcí vyhlášky.

Všichni se shodnou, že bytovou výstavbu je potřeba nakopnout. Velké politické téma. V Praze, do které jdou lidé za prací, by se mělo stavět zhruba deset tisíc nových bytů ročně. Povoluje se jich však za posledních dvacet let v průměru kolem šesti tisíc ročně. Výsledkem je zdražování nového bydlení o deset procent ročně, ruku v ruce zvyšování nájmů. Nedostupnost bydlení.

Vlády deklarují bydlení jako svou prioritu. Tato například stanovila výstavbu bytů jako strategický záměr země. Zní to krásně. Mezi odbornou komunitou, stavaři a developery, ovšem panuje skepse. Nechtějí ji veřejně ventilovat, se státní správou musejí kooperovat. Zrychlení výstavby v Česku, při našem lpění na postupech a razítkách, je však očekávání rychlejší výstavby pouhou iluzí.

Související

Moderní lofty a nová fasáda. Dům Radost bude zářit, říká manažer Kašpar

Přečíst článek

Bankám se loni dařilo. ČSOB zvýšila zisk na 19,8 miliardy, rostly i další velké domy

ČSOB
Dušan Kütner / Newstream
 nst
nst

Český bankovní sektor si v roce 2025 udržel vysokou ziskovost. ČSOB zvýšila čistý zisk o pět procent, dvouciferný růst hlásí Moneta a solidní výsledky potvrzují i další velké banky. Růst výnosů zatím převyšuje tempo nákladů a úvěrová aktivita zůstává stabilní.

Skupina ČSOB vykázala za rok 2025 čistý zisk 19,8 miliardy korun, meziročně o pět procent více. Objem aktiv pod její správou vzrostl o 13 procent na 464 miliard korun. Banka tak potvrdila stabilní výkonnost i v prostředí postupně klesajících úrokových sazeb.

Provozní výnosy ČSOB stouply o sedm procent na 48 miliard korun, zatímco provozní náklady bez bankovních daní vzrostly pouze o dvě procenta na 23 miliard. Růst výnosů tak převýšil dynamiku nákladů. Objem úvěrů se zvýšil o osm procent na 1,061 bilionu korun, vklady klientů vzrostly o dvě procenta na 1,391 bilionu korun, uvedla banka ve zprávě.

Bankovní sektor je úspěšný

Dobré výsledky hlásí i další banky. Moneta Money Bank zvýšila čistý zisk na zhruba 6,5 miliardy korun, což představuje meziroční růst o téměř 12 procent. Banka těžila z růstu čistých úrokových výnosů i poplatků a potvrdila pokračující silnou kapitálovou pozici.

Komerční banka v průběhu roku vykazovala stabilní kvartální zisky a podle dosud zveřejněných údajů si udržela solidní provozní výkonnost. Česká spořitelna, největší banka na trhu podle počtu klientů, rovněž generovala vysoké zisky v jednotlivých čtvrtletích a drží silnou bilanční pozici.

Výsledky naznačují, že český bankovní sektor zůstává navzdory ekonomickému zpomalení a tlakům na marže v dobré kondici. Banky těží z robustního úvěrového portfolia, relativně stabilních vkladů a postupného oživení poptávky po financování, zejména v oblasti hypoték a firemních úvěrů.

Skupina ČSOB zahrnuje kromě samotné banky také Hypoteční banku, ČSOB stavební spořitelnu, ČSOB Penzijní společnost, ČSOB Leasing a ČSOB Factoring. Je součástí belgické finanční skupiny KBC, která působí ve střední a východní Evropě.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Bankovka v hodnotě 2000 korun

Bankám a spořitelnám se daří. Loni jim stoupl čistý zisk o 17,7 miliardy

Přečíst článek

Trump chce zachránit uhlí. Posílá miliardy na staré elektrárny a brzdí obnovitelné zdroje

Donald Trump
Profimedia.cz
 nst
nst

Americký prezident Donald Trump vsadil na uhlí. Ministerstvu energetiky nařídil finančně podpořit provoz šesti uhelných elektráren a armádě uložil, aby odebírala elektřinu z fosilních zdrojů. Krok zdůvodňuje rostoucí spotřebou energie kvůli umělé inteligenci i „energetickou nouzí“. Kritici varují před dopady na klima i další útlum obnovitelných zdrojů.

Donald Trump znovu výrazně zasáhl do energetické politiky Spojených států. Ve středu nařídil ministerstvu energetiky, aby finančně podpořilo udržení šesti uhelných elektráren v provozu, a to navzdory dlouhodobému trendu jejich odstavování. Na modernizaci a prodloužení životnosti zdrojů ve státech Kentucky, Severní Karolína, Ohio, Virginie a Západní Virginie má směřovat 175 milionů dolarů, v přepočtu zhruba 3,6 miliardy korun.

Současně požádal ministerstvo obrany, aby nakupovalo elektřinu vyrobenou z uhlí, čímž chce zajistit stabilní odbyt pro tradiční energetiku. Dalším krokem je odklad plánovaného uzavření dvou starších uhelných elektráren provozovaných společností Tennessee Valley Authority ve státě Tennessee. Tyto zdroje přitom měly být podle dřívějších plánů postupně vyřazeny v rámci přechodu na čistší energetický mix.

Trump své rozhodnutí zdůvodňuje především rostoucí spotřebou elektřiny, kterou podle něj dramaticky zvyšuje rozvoj umělé inteligence a datových center. Administrativa proto vyhlásila stav energetické nouze, jenž má umožnit rychlejší zásahy státu, včetně udělování výjimek ze stávajících emisních a ekologických regulací pro stárnoucí uhelné zdroje.

Podpora uhlí jde ruku v ruce s omezením obnovitelných zdrojů. Prezident zrušil daňové pobídky pro větrné a solární projekty a federální úřady zároveň zpomalily vydávání povolení pro výstavbu obnovitelných elektráren na státních i soukromých pozemcích. Tento obrat znamená výraznou změnu oproti předchozím snahám o dekarbonizaci americké energetiky.

Dopad na finanční a energetické trhy

Oznámení mělo bezprostřední dopad především na energetický sektor. Akcie amerických uhelných společností po zprávě posílily, protože investoři začali započítávat delší životnost uhelných aktiv, stabilnější odbyt elektřiny i možné další federální kontrakty. Růst zaznamenaly také firmy navázané na těžbu uhlí a železniční přepravu surovin.

Naopak pod tlak se dostaly akcie producentů obnovitelné energie, zejména větrných a solárních developerů, u nichž trh reagoval na zrušení daňových úlev a regulatorní nejistotu. Investoři přecenili očekávané výnosy projektů závislých na federální podpoře a rychlém povolovacím procesu.

Na komoditních trzích zpráva krátkodobě podpořila ceny amerického energetického uhlí, zatímco ceny emisních povolenek a „zelených“ investičních instrumentů reagovaly opačně. Analytici zároveň upozorňují, že dlouhodobý dopad může být omezený. Levný zemní plyn a klesající náklady obnovitelných zdrojů zůstávají pro americkou energetiku strukturálně silnějšími faktory než politická podpora jednoho segmentu.

Krok Bílého domu tak znovu otevřel spor mezi energetickou bezpečností, průmyslovou politikou a klimatickými závazky USA, a zároveň ukázal, jak citlivě finanční trhy reagují na politická rozhodnutí v oblasti energetiky.

Související

Elektrárna Jaslovské Bohunice

USA a Slovensko posilují jaderné partnerství. V Bohunicích má vyrůst nový blok podle amerického návrhu

Přečíst článek
Doporučujeme