Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ekologická (ne)transformace. Zdroje jsou, vůle schází

Ekologická (ne)transformace. Zdroje jsou, vůle schází
iStock
Karel Pučelík

Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.

„Jsme na prahu nové éry. Fosilní paliva dojíždějí na konec cesty. Vychází slunce nad věkem čisté energie,“ nechal se tento týden slyšet generální sekretář António Guterres. Dodal, že energie z udržitelných zdrojů se stává levnější než ta založená na fosilních palivech.

„Obnovitelné zdroje energie se nadále osvědčují jako nákladově nejkonkurenceschopnější zdroj nové výroby elektřiny,“ uvádí Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii v nové studii. „91 procent nově zprovozněných kapacit obnovitelných zdrojů dodávalo elektřinu s nižšími náklady než nejlevnější nová alternativa založená na fosilních palivech. V roce 2024 pomohly obnovitelné zdroje zabránit nákladům na fosilní paliva ve výši 467 miliard dolarů, což posiluje jejich úlohu při zvyšování energetické bezpečnosti, ekonomické odolnosti a dlouhodobé cenové dostupnosti,“ vysvětluje agentura.

Za tímto vývojem stojí masivní investice do nových technologií a také jejich široké uvádění v praxi, což tlačí ceny dolů a dělá z udržitelné energie konkurenceschopný zdroj. Jedním z příkladů je Čína, kde nízkoemisní výroba hraje velkou roli. Je však nutné dodat, že země je zároveň největším znečišťovatelem, takže čísla v tomto případě klamou.

Pochopitelně i udržitelné zdroje skýtají různé potíže (například suroviny nutné pro jejich výrobu) a vyžadují další vývoj a investice. Zdá se ale, že možnosti pro zelenější průmysl bychom měli. Tak proč tedy vědci stále bijí na poplach?

Ursula von der Leyenová

Von der Leyenová vykuchává Green Deal. Nic jiného jí nezbývá

Předsedkyně Evropské komise už není „vládkyní“, ale spíše rukojmí konzervativních europoslanců. V ambiciózní klimatické politice jí nepodpoří ani její „vlastní lidé“. Proto se nejspíš bude snažit zachránit alespoň základní kontury. Velké reformy už asi nečekejme.

Přečíst článek

O desítky let nazpět

Přechod na ekologickou výrobu je však pořád pomalý a stále potřebuje investice ze strany států i firem. Ani současné tempo nezaručuje, že změny klimatu zůstanou v mezích příznivých scénářů. Plány navíc narušují neočekávané vlivy, jako válka na Ukrajině. Nejhorší však je, že se stanovených cílů nedrží ani západní politici.

Například americký prezident Donald Trump se hned po nástupu do funkce pustil do osekávání zelené politiky a chystá nový nástup těžby fosilních surovin - včetně těch nejkontroverznějších metod jako frakování. Mimo to dlouhodobě odmítá vědecké poznatky a mezi podporovateli jeho kampaně najdeme nejednoho fosilního magnáta.

„Trumpovy kroky jsou patentovaným pokusem vrátit zpět desetiletí pokroku v oblasti životního prostředí,“ řekla deníku The Guardian harvardská historička vědy Naomi Oreskesová s tím, že si chce potěšit své fosilní sponzory a také zajistit podporu u „volnotržních“ republikánů. „Nedává to ekonomický smysl a odporuje to zásadám volného trhu, které republikáni podporují,“ dodává však.

Kvalita krmných směsí v Česku se mění. Výrobci kladou více důraz na zdraví zvířat i udržitelnost

Výživa hospodářských zvířat se v Česku mění, složení krmných směsí i doplňkových látek reaguje nejen na ekonomický a cenový tlak, ale stále více i na požadavky na zdraví zvířat, ekologickou udržitelnost a kvalitu výsledných živočišných produktů. Vyplývá to z vyjádření odborníků. Do krmných směsí zvířat podle nich začínají být stále častěji přidávány například luštěniny či pivovarské kvasnice. Perspektivní, i když zatím méně využívané, jsou také hmyzí moučky nebo řasy.

Přečíst článek

Byznys nečeká

Byznys za politikou často příliš dlouho nezaostává. Jak jsme viděli při Trumpově únorové inauguraci, šéfové ještě nedávno „liberálních“ firem se začali štosovat mezi MAGA republikány. Atmosféra se hned změnila i v jejich ústředích a kanceláří. Duhové barvy se začaly přemalovávat na šedivo a společenské závazky ustoupily do pozadí.

Nemusíme koukat ale jen do Ameriky. Takřka ve stejné době, kdy šéf OSN vyhlížel lepší zítřky, oznámil britský energetický gigant BP, že jeho vedení převezme nový člověk – jehož úkolem výslovně je stočit byznys zpět k tradičnímu zaměření. Takže méně ekologie více ropy a plynu.

Byznys dostal příležitost se zbavit zelené politiky, která je momentálně - i když patrně jen krátkodobě - nákladnější. Spolu s růstem populistické politiky je to pro klima smrtící koktej. A tím pádem pro nás všechny.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Největší vodní elektrárna světa, Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang.

Největší vodní elektrárna světa Tři soutěsky ztichla. Tvrdá připomínka, že obnovitelné zdroje mají své limity

Přečíst článek