Tomio Okamura a Kateřina Konečná se mohou dál těšit na vstup do příští poslanecké sněmovny. Na rozdíl od Voltu. Ústavní soud hodil do koše podnět strany Volt, který vymyslel fígl a najal právníka, aby dokázal, že SDP a Stačilo! jsou nepřiznané koalice a žádal soud, aby zrušil jejich kandidátky. Neuspěl.
Přiznané koalice, nyní je to jen Spolu, musejí ve volbách získat aspoň 11 procent. SPD nebo Stačilo! jenom pět. Takže přiznaná, nebo nepřiznaná koalice? „To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je pouze projevem jejich svobodné vůle,“ řekl Josef Baxa, předseda Ústavního soudu. A utnul tak debaty minoritních stran.
Politický diář: Fiala na dovolené, STAN loudí u Babiše
Dobrá zpráva je, že se nám premiér Fiala koncem týdne vrátí z dovolené, aby stihl mítink v Jihlavě. Horší zpráva je, že necelé dva měsíce před volbami si Fiala vůbec dopřává dovolenou. Babiš jezdí od města k městu, stihne i devět měst a obcí za den. Vstává brzo. Všude si s lidmi podá ruce. Fiala je na dovolené.
Motoristé se chtějí stát jazýčkem na vahách. To dřív dělali Lidovci. Ti se také motali kolem pěti procent voličů, a byli tak vystrašení z potenciálního volebního neúspěchu, že raději utekli do Spolu. Motoristé jsou stránka nepopsaná. Údajně nechtějí spolupracovat s ANO, s Piráty, s komunisty nebo se Starosty. Moc jiných možností jim tedy nezbývá. Se Spolu béčko ODS vládu neposkládá. Je tedy otázkou, kam se tento mrštný jazýček po volbách přikloní. Pokud se dostane.
Andrej Babiš objíždí při své předvolební kampani jedno město za druhým. Jen v uplynulém týdnu objezdil na dvě desítky obcí. Z Litoměřicka přejel na Zlínsko, všude řečnil, více méně ve stejném duchu. Vláda dělá vše špatně, my to budeme dělat lépe. Vlastně nejde o to, co Babiš lidem říká. Jde o to, že před volbami nelení a jezdí.
Máme za sebou poslední vlnu předvolebních průzkumů. Ty si trochu protiřečí. Zatímco podle STEM/MARK dostane ANO 27,5 procenta hlasů, Kantar to vidí na 33 procent. To je rozdíl větší než statistická chyba. Nikdo nechce hodit hlas bezvýznamné straně, aby tento propadnul. Ale jak se vyznat v průzkumech? Dělají je průzkumné firmy snad na zakázku politických stran? Takové ty strany uprostřed pelotonu jako Starostové nebo SPD, tam to asi bude v klidu. Ale budou Motoristé jazýčkem, nebo nebudou? Od všech agentur schytávají kolem pěti procent, teď jim STEM/MARK přisoudil 7,6. Babo raď.
Související
ANO si v průzkumech polepšilo, i tak je stále pod 30 procenty
Volby do Poslanecké sněmovny by nyní vyhrálo hnutí ANO, hlasovalo by pro něj 29,3 procenta voličů. Druhé koaliční uskupení Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) by volilo 20,5 procenta lidí. Vyplynulo to z volebního průzkumu STEM pro televizi CNN Prima News. ANO si oproti průzkumu, který televize zveřejnila ve čtvrtek, o více než procentní bod polepšilo, koalice Spolu půl procentního bodu ztratila.
ANO se ve volebních modelech, které STEM vytváří každý týden, dlouhodobě pohybovalo nad 30 procenty. Ve čtvrtečním průzkumu mělo nejhorší výsledek od ledna, kdy s nimi agentura začala. Nyní svůj zisk mírně zvýšilo, přes třicetiprocentní hranici se však nedostalo. SPOLU se v posledních měsících pohybuje mezi zhruba 19 a 21 procenty.
Na třetím místě by nyní skončilo hnutí SPD se 13,4 procenta hlasů, hnutí STAN by dostalo 11,7 procenta. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti, které by volilo 10,1 procenta lidí, nad deset procent se letos dostali poprvé. Do dolní komory by těsně pronikli i Motoristé s 5,9 procenta hlasů a Stačilo! s 5,5 procenta. Podle analytika STEM Martina Kratochvíla jsou volební kampaně stran a uskupení v závěru volebního období velmi intenzivní. "Existuje poměrně velká šance pro všechny politické síly, které se nacházejí nad pětiprocentní hranicí v těch současných modelech, že se díky té vysoké mobilizaci do Sněmovny nakonec dostanou," uvedl.
Volby rozhodnou i o euru. Česko se s korunou řadí nad většinu eurozóny
Blížící se sněmovní volby lze vnímat i jako referendum o euru. A aktuální informací v tomto rozhodování je, že Česku s korunou se už daří lépe než 70 procentům zemí, jež platí eurem. Eurozóna tak už pro nás není žádnou evropskou elitou.
Ve Sněmovně by ANO získalo 66 mandátů, Spolu 44, SPD 27 křesel a STAN 24. Pirátů by v dolní komoře bylo 21, Motoristé mají deset mandátů a Stačilo! osm. "Zájem o volby roste, ten současný model pracuje s účastí necelých 67 procent. To by dokonce překonalo tu účast z minulých voleb," uvedl Kratochvíl.
STEM dělal průzkum ve třech vlnách v období od 20. do 26. září. Zúčastnilo se ho více než 1400 respondentů. Volební model agentury Kantar, který zveřejnila v sobotu Česká televize, přisoudil prvnímu hnutí ANO 33 procent hlasů, druhému SPOLU 19,5 procenta.
Blížící se sněmovní volby lze vnímat i jako referendum o euru. A aktuální informací v tomto rozhodování je, že Česku s korunou se už daří lépe než 70 procentům zemí, jež platí eurem. Eurozóna tak už pro nás není žádnou evropskou elitou.
Uspějí-li ve volbách strany současné vlády, nelze vyloučit, že už v nejbližších letech zahájí kroky k přijetí eura, takže by se jím kolem roku 2030 mohlo platit. Uspějí-li naopak strany současné opozice, Česko se eura nedočká dříve než v polovině 30. let – a dost možná ani pak ne.
Pohled za hranice však varuje. Euro nyní Česku nemusí zajistit dostatek benefitů, které by vyvážily náklady a rizika s ním spjatá. Takže zdrženlivější, ba odmítavý postoj k přijetí eura nyní může být z ekonomického hlediska prozíravější než postoj opačný. Aktuální pohled konkrétně do Francie, jež se topí v dluzích, odhaluje, že euro může oslabovat průmysl, veřejnou správu a fatálně zhoršovat veřejné finance, zatímco pohled konkrétně do Chorvatska zase signalizuje, že euro citelně urychluje tempo ztráty kupní síly úspor obyvatelstva.
Benefity už rizika moc nevyvažují
Samozřejmě, Česko se po případném přijetí eura nemusí vydat ani ve francouzských, ani v chorvatských šlépějích. Nicméně ekonomický vývoj v obou těchto zemích eurozóny, jakož i některých dalších, potvrzuje výše řečené: v současnosti benefity eura z hlediska Česka nevyvažují jeho "francouzská" či "chorvatská" rizika a náklady, natož aby je převažovaly.
Začněme Francií. Po celou moderní historii měla tato druhá největší ekonomika eurozóny nejlepší možné hodnocení své úvěruschopnosti, tedy své bonity – její rating byl na "jedničku s hvězdičkou", tedy AAA. Pak ale přijala euro. Udělala totiž v 90. letech osudový "deal" s Německem. Kývla na jeho znovusjednocení, výměnou za to, že získá "německou" měnu, tedy euro. Jenže to je na Francii až moc pevné, moc silné, zkrátka moc "německé". Francouzi přitom nemají německou organizaci výroby a pracovní kázeň. Postupně proto dochází k deindustrializaci zejména severní části země, s neblahým dopadem do daňového inkasa státní kasy.
Francií obchází strašidlo daně z bohatství. Je to řešení krize nebo zabiják ekonomiky, jak hrozí král luxusu Arnault?
Francouzskou politikou hýbe nečekané téma. Socialisté si podmínili podporu vlády přijetím daně z bohatství. Nejbohatší Francouz bije na poplach, ale návrh má podporu veřejnosti. Může znamenat cestu ven z politické krize a ulevit problémovým státním financím?
Zároveň ale Francie díky euru platí za svůj dluh "německý" úrok. Tedy náklady obsluhy dluhu jsou za jinak stejných okolností nižší, než by byly s frankem. To je na první pohled výhoda eura. Ta ovšem zároveň znamená, že Paříž o to déle oddaluje bolestivé, ale nutné reformy veřejné správy. Levné půjčování za "německý" úrok oslabuje motivaci Paříže plnit si vlastní domácí úkoly, které tak odkládá a odkládá, až jí nyní hrozí propadnutí. Kdyby Francie zůstala u franku, má dnes silnější průmysl, reformovanou veřejnou správu a zdravější veřejné finance. Dost možná by stále měla rating AAA.
A teď Chorvatsko. Tamní přijetí eura v lednu 2023 citelně zrychlilo tempo ztráty reálných úspor chorvatského obyvatelstva skrze inflaci. Když totiž ještě Chorvati platili kunou, měli v letech 2014 až 2022 v průměru úplně stejnou inflaci jako celá eurozóna. Rozdíl obou inflací, chorvatské a té v eurozóně, byl průměrně nulový. Od té doby, co platí eurem, mají ale Chorvati v průměru o 2,4 procentního bodu vyšší inflaci, než je ta v eurozóně. A to se jejich dost vysoká inflace samozřejmě od roku 2023 – na rozdíl od let předtím – započítává do inflace celé eurozóny, kterou tak ještě zvyšuje…
Kam Češi jezdí na dovolenou? Exotika je na vzestupu, Chorvatsko ztrácí dech
Češi cestují stále více a stále častěji. Podle cestovních kanceláří i průzkumu pro největší cestovní agenturu Invia si roste obliba dvou dovolených ročně, a to nejen v létě, ale také v zimních měsících.
Stěžejním důvodem relativně výrazného tempa růstu hladiny spotřebitelských cen v Chorvatsku je fakt, že po přijetí eura Záhřeb nemůže tlumit inflaci ve vlastní zemi nezávislým nastavením své základní úrokové sazby. Měnovou politiku totiž Chorvati přijetím eura odevzdali do Německa. Za vstup do eurozóny proto chorvatské obyvatelstvo již třetím rokem platí citelně rychlejší ztrátou kupní síly svých úspor, než jakou registrovalo, když ještě platilo kunou.
Jak Chorvatsko, tak nyní nově i Francie mají u agentury Fitch Ratings horší rating než Česko. Když v pátek předminulý týden tato agentura zhoršila rating právě Francii, stoupl podíl zemí eurozóny, které u ní mají horší rating než Česko, na dosavadní, historický rekord, jenž činí 70 procent. Tedy: horší rating než Česko mají více než dvě třetiny zemí eurozóny!
V klubu "lepších"
Lepší rating než Česko vykazuje nyní podle Fitche pouze šestice zemí eurozóny. Jedná se o Německo, Nizozemsko, Lucembursko a dále Finsko, Rakousko a Irsko. Jenže hned tři z těchto zemí mají rating lepší o jeden jediný stupínek, jde o Finsko, Rakousko a Irsko, takže jejich rating spadá do stejné, "dvouáčkové" kategorie jako ten český. Rating vyšší kategorie, než na jakou dosáhne Česko, totiž "tříáčkový", tak mají už pouze tři země eurozóny, zmíněné trio Německo, Nizozemsko, Lucembursko. Všechny ostatní země eurozóny, včetně nejen zmíněných Francie a Chorvatska, ale též Belgie, Estonska, Slovinska či třeba Španělska a dalších mají nejen horší rating než Česko, ale také rating nižší kategorie (totiž "jednoáčkové" a horší).
Zatímco nyní tedy 70 procent zemí eurozóny, přesně 14 z 20, vykazuje horší rating než Česko, ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země tehdejší eurozóny rating lepší než my. Zhoršení stavu veřejných financí napříč eurozónou v posledních necelých dvaceti letech, při současném relativním zlepšování české pozice, by mělo být české veřejnosti varováním, když už tedy dostatečně nevaruje podstatnou část politické reprezentace. S eurem v tuto chvíli česká veřejnost nezíská nic, co by převažovalo související rizika. Eurozóna už z hlediska ČR není elitní klub, jako tomu bylo při jeho vstupu do EU roku 2004. Nyní je naopak Česko elitou pro eurozónu!
Související
Koruna má za sebou třicet let významného posilování, které odstartoval devizový zákon
