Tíživá pravda. Češi platí za elektřinu nejvíc v Evropě

Projednáme nový jednací řád Sněmovny, aby Sněmovna byla efektivní, uvedl nejnověji Andrej Babiš. Prý chce jednak vyslyšet apel prezidenta Pavla, který v červnu v projevu ve Sněmovně vyzval k zamyšlení nad tím, zda není čas na kultivaci a úpravu pravidel parlamentní diskuse.

Vládní koalice už byla v té době v rozkladu. Bez Pirátů, před prázdninami a blížícími se volbami. Kampaň měla přednost. Takže „zefektivnění“ připadne Babišovi. Ten je ostatně znám svým efektivním řízením. V jeho podnicích se musí makat naplno, firmy musejí dodávat čísla. Efektivně řídil i ministerstvo financí, nikdo se jeho nátuře netroufl odporovat.

Zefektivnění bude jistě znamenat zkrácení doby projevů před plénem, nastolení nového řádu. Babiš se při plnění tohoto „úkolu“ ještě stíhá vysmívat dřívější vládní koalici, že po omezení obstrukcí přece volala. Plní tak prý přání budoucí opozice.

Aktualizováno

Pavel pověřil Babiše sestavením vlády, ta má vzniknout v prosinci

Politika

Prezident Petr Pavel pověřil jednáním o sestavení vlády předsedu ANO Andreje Babiše, jehož hnutí na začátku října vyhrálo volby a o budoucí koalici jedná s SPD a Motoristy. Hrad to oznámil po ranní schůzce obou politiků. Babiš má prezidentovi v druhé polovině týdne poslat koaliční smlouvu a programové priority, teprve poté mu předloží návrh personálního obsazení vlády. Babiš doufá, že jeho kabinet vznikne nejpozději do poloviny prosince.

ČTK

Přečíst článek

Když on byl v opozici, mohl žvanit dlouhé hodiny, a protahovat jednání třeba na dva dny. To bylo ovšem z jistého ohledu také efektivní. Jednak brzdil vládu, což ho bavilo. Hlavně však mohl od řečnického pultíku rozvíjet svou předvolební kampaň. Ostatně, to stejné dělal i Tomio Okamura. S Babišem se předháněli, kdo bude mít delší proslovy. V březnu roku 2023 například mluvil Okamura sedm hodin v kuse. To zvládal i Babiš, šest hodin pro něj nebyl žádný limit.

Někteří vládní poslanci si stěžovali, že v životě neprožili takto neefektivně čas. Pár z nich dokonce kvůli obstrukcím Babiše a Okamury odmítlo znovu kandidovat. Babiš s Okamurou obstruovali tak efektivně, že „byli přinuceni“ s tím něco udělat. Absurdní. Okamura teď bude z pozice šéfa Sněmovny dohlížet na naplňování nové efektivity.

Karta se obrátila, Babiš vyhrál, takže teď bude efektivně osekávat opoziční řečnění zástupců ODS a STAN. Zatím co Babišovo tlachání nikdo nedokázal zastavit. Tomu se říká tři mouchy jednou ranou. Zavděčí se prezidentovi, zatne opozici tipec a ještě se jí může vysmívat. Kozlové pronikli do zahrady.

Další texty (ne)korektního Dalibora Martínka

Dosluhující vláda schytává z rozličných stran kritiku, že dopustila již brzké zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti, tedy EU ETS2. Strany, jež by se měly nově podílet na vládnutí, se na máločem shodnou tolik jako na tom, že s „občanskými povolenkami“ – tedy s novými zelenými daněmi – je třeba skoncovat ještě dříve, než by měly zkraje roku 2027 začít platit. Nebo alespoň oddalovat jejich zavedení, až je Brusel zruší sám – což je ovšem nejistá sázka.

Nejlepší obranou je útok, řekli si tedy zjevně na ministerstvu životního prostředí, a objednali si u poradenské společnosti PwC studii k dopadu nových povolenek. Ta – nepřekvapivě – dospívá k optimistickému závěru. Že prý povolenky ETS2 „zatíží domácnosti maximálně o stokoruny měsíčně.“ Tento závěr však staví na předpokladech, které jsou v příkrém rozporu jak se závěry mezinárodního akademického a univerzitního výzkumu, tak z hlediska tržní prognózy budoucí ceny nových povolenek.

Studie objednaná resortem životního prostředí předkládá dva možné scénáře cenového vývoje nových povolenek. Podle prvního z nich bude průměrná cena povolenky ETS2 činit v letech 2027 až 2032 pouze 45 eur. Druhý pak předpokládá cenu 70 eur. Jenže oba výhledy výrazně zaostávají již za nynější indikativní cenou emisní povolenky pro domácnosti. Tu zprostředkovávají takzvané termínové kontrakty na nové povolenky. S nimi se obchoduje na energetických burzách v Londýně či v Lipsku. Třeba právě na lipské energetické burze – v Česku v posledních letech tolik „proslulé“ – se v uplynulých dnech termínový kontrakt na povolenku ETS2 prodával i za více než 90 eur. Tedy za cenu o více než 100 procent vyšší, než jakou předpokládá první ze scénářů studie PwC pro resort životního prostředí, a za cenu o přibližně 30 procent vyšší, než předjímá druhý se scénářů.

Samozřejmě, trh s termínovými kontrakty na povolenky ETS2 je zatím „v plenkách“. Vždyť v Lipsku se s nimi začalo obchodovat letos v červenci a v Londýně pouze o dva měsíce dříve. To znamená, že obchodování se zatím účastní jen málo investorů. Nicméně i tak cena, která se na daných burzách ustavuje, jistou vypovídací hodnotu má. Někteří investoři jsou totiž ochotni platit již nyní třeba i dvojnásobek ceny, kterou předpokládá studie PwC, aby si ji „pojistili“ už pro rok 2027. Evidentně kalkulují s tím, že skutečná cena může být tedy dokonce ještě vyšší, než odpovídá 80 nebo 90 eurům za kus. A to dokonce i poté, co v minulém týdnu Evropská komise souhlasila, že navrhne změnu systému ETS2 takovou, že v cenovém pásmu nad 45 eury za povolenku bude další nárůst cen tlumen silněji, než se plánovalo dosud.

Lukáš Kovanda: Dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko se kvůli Trumpovým sankcím mohou zastavit

Názory

Sankce americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil mohou mít katastrofální důsledky pro jejich podnikání v Evropě, zejména pak v případě Lukoilu, uvádí server Politico. Lukoil ovšem může být nucen prodat své podíly v zahraničních projektech i mimo Evropu, například v Egyptě či Iráku.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Uvedený indikativní výhled burz ale potvrzuje i třeba investiční výhled renomované americké investiční společnosti KraneShares. S tou v minulosti poradensky spolupracoval někdejší ministr zahraničí USA a prezidentský kandidát John Kerry, nyní jeho rádcovský post zastává laureát Nobelovy ceny za ekonomii Robert Engle. I výhled právě společnosti KraneShares je v hrubém rozporu s výchozím předpokladem studie PwC pro české ministerstvo životního prostředí. Z letošní červencové analýzy KraneShares plyne, že cena povolenky ETS2 bude roku 2027 přibližně 110 eur, načež vystoupá do pásma 230 až 235 eur, v němž se bude převážně pohybovat začátkem 30. let, než se roku 2034 přiblíží k úrovni 250 eur. Takže zatímco studie pro české ministerstvo tvrdí, že povolenka bude stát v průměru maximálně 70 eur, renomovaná americká společnost – investující na rozdíl od ministerstva své peníze, resp. peníze svých klientů – předpokládá cenu takřka třikrát vyšší.

V příkrém rozporu s výhledem resortu životního prostředí jsou ovšem nejen mezinárodní burzy a investoři, ale též akademická pracoviště, resp. jejich představitelé. Například Silvester van Koten z tuzemského CERGE, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Ekonomického institutu České akademie věd, ve své letošní červencové analýze konstatuje, že plán Evropské komise na snižování emisí představuje hrozbu „excesivně vysokých cen povolenek a (…) excesivně vysokých nákladů dodatečného snížení emisí a také celospolečenských ekonomických nákladů.“ Van Koten analyzuje přísnější verzi Green Dealu, která žádá už do roku 2040 snížení emisí skleníkových plynů v EU o 90 procent v porovnání s úrovní roku 1990. Toto zpřísnění, předložené Evropskou komisí letos v červenci a včera projednávané ne summitu EU v Bruselu, zatím není schváleno. Nicméně van Kotenovu kritiku lze vztáhnout již na stávající situaci, i na plánované povolenky ETS2.

Lukáš Kovanda: Slovensko má vážný problém. Zachránit jej může jedině Orbán

Názory

Slovensko se ocitá v prekérní situaci. A Maďarsko s ním. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Ambiciózní cíle Green Dealu EU totiž předpokládají bezpříkladně hlubokou dekarbonizaci, přičemž závisí na mnoha okolnostech, jejichž naplnění je zatím nejisté. Například se opírají o víru, že vývoj nových dekarbonizačních technologií typu zeleného vodíku se bude odehrávat optimálně, stejně jako navyšování jejich faktické kapacity. A to navzdory tomu, že zatím jejich rozvoj spíše zaostává za původně předpokládaným harmonogramem.

Zároveň platí, že regulační mechanismus, mající i cenu povolenek ETS2 držet v žádoucích mezích, není dostatečně účinný, aby jejich excesivní ceně zabránil. Tento mechanismus, takzvaný mechanismus stabilizace trhu, má – například – uvolnit určité množství nových povolenek, jestliže je jejich cena příliš vysoká. Jenže pokud se třeba firmy v očekávání růstu ceny povolenek těmito povolenkami předzásobují, aniž by je zatím uplatňovaly, přechodně se může jevit, že povolenek je na trhu příliš. Mechanismus stabilizace trhu tak část povolenek z trhu stáhne. Takže ve výsledku růst cen povolenek ještě zesílí. Mechanismus stabilizace se tak stává spíše „mechanismem destabilizace“, neboť již tak vysokou cenu povolenky ještě zvedá.

Burzovní ceny, investiční výhledy, akademická kritika, to jsou všechno aspekty, s nimiž se zmíněná studie PwC pro resort životního prostředí vlastně nevypořádává. Její klíčový závěr, že nové povolenky zatíží peněženky Čechů stovkami měsíčně, je tedy vysoce diskutabilní. Místo toho to mohou být tisíce měsíčně, ba v některých případech, například při vytápění domu uhlím, i vyšší tisíce.