Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.

Autoři se zaměřují pouze na země eurozóny, ale za celou EU nutně platí velmi podobná cifra, protože ekonomika eurozóny letos představuje zhruba 84 procent ekonomiky EU. I mezi zeměmi eurozóny však panují značné modelové rozdíly. Například na Slovensku by měla dle uvedené studie cena emisí vyjít roku 2030 na 750 eur za vypuštěnou tunu oxidu uhličitého nebo ekvivalentu, a v Německu dokonce na 759 eur (viz tabulka níže), pokud by ceny emisí, respektive povolenky měly kompletně zajišťovat redukci emisí v eurozóně tak, aby byl splněn program Fit for 55, tedy aby emise skleníkových plynů klesly do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990.

Protože je Slovensko méně ekonomicky rozvinutou ekonomikou než Německo, byly by v rámci eurozóny zvláště tam makroekonomické důsledky tíživé, plyne dále ze studie rakouské centrální banky. A to i když, samozřejmě, bude pro celou eurozónu, resp. celou EU platit jedna cena emisí, resp. emisní povolenky. Která má být roku 2030 modelově oněch 668 eur, nikoli 750.

Nutný markantní růst cen emisí, respektive povolenek k úrovni 668 eur během nadcházejících let má podle zmíněné studie vést ke kumulativnímu poklesu slovenského hrubého domácího produktu do roku 2030 o takřka pět procent, zatímco inflace by na Slovensku ve stejném období kumulativně narostla o bezmála 17 procentních bodů (viz graf níže).

V současnosti se průmyslová emisní povolenka ETS1 prodává za 78,54 eura, zatímco termínový kontrakt na emisní povolenky pro domácnosti ETS2 s termínem vypořádání roku 2027 se na lipské energetické burze propadl na 58,21eura.

Při ceně povolenky 668 eur by příjem bruselské kasy – tedy nikoli kasy členských zemí EU – činil roku 2030 zhruba 197 miliard eur, tedy zhruba 4,8 bilionu korun v přepočtu dle dnešního kursu, plyne z letošní studie think-tanku Bruegel (viz zde na straně 61). Evropská komise totiž plánuje, že do roku 2030 se bezmála třetina z výnosu z povolenek přesměruje z veřejných kas členských států právě do kasy bruselské.

Výnosy z povolenek mají pomoci dotovat například nízkopříjmové domácnosti tak, aby zásadní zdražení emisí bylo sociálně únosné. Dotace však nutně musí mít své přísné limity a striktní účelovou vázanost, neboť jinak by bylo dostatečné tempo procesu dekarbonizace ohroženo a program Fit for 55 by zůstal na hony vzdálený svému splnění. Břímě povolenek tedy v rámci celé EU nejtíživěji dolehne na střední vrstvy.