Povolenky EU musí roku 2030 stát 668 eur, aby se plnil program Fit for 55
Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.
Autoři se zaměřují pouze na země eurozóny, ale za celou EU nutně platí velmi podobná cifra, protože ekonomika eurozóny letos představuje zhruba 84 procent ekonomiky EU. I mezi zeměmi eurozóny však panují značné modelové rozdíly. Například na Slovensku by měla dle uvedené studie cena emisí vyjít roku 2030 na 750 eur za vypuštěnou tunu oxidu uhličitého nebo ekvivalentu, a v Německu dokonce na 759 eur (viz tabulka níže), pokud by ceny emisí, respektive povolenky měly kompletně zajišťovat redukci emisí v eurozóně tak, aby byl splněn program Fit for 55, tedy aby emise skleníkových plynů klesly do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990.
Protože je Slovensko méně ekonomicky rozvinutou ekonomikou než Německo, byly by v rámci eurozóny zvláště tam makroekonomické důsledky tíživé, plyne dále ze studie rakouské centrální banky. A to i když, samozřejmě, bude pro celou eurozónu, resp. celou EU platit jedna cena emisí, resp. emisní povolenky. Která má být roku 2030 modelově oněch 668 eur, nikoli 750.
Nutný markantní růst cen emisí, respektive povolenek k úrovni 668 eur během nadcházejících let má podle zmíněné studie vést ke kumulativnímu poklesu slovenského hrubého domácího produktu do roku 2030 o takřka pět procent, zatímco inflace by na Slovensku ve stejném období kumulativně narostla o bezmála 17 procentních bodů (viz graf níže).
V současnosti se průmyslová emisní povolenka ETS1 prodává za 78,54 eura, zatímco termínový kontrakt na emisní povolenky pro domácnosti ETS2 s termínem vypořádání roku 2027 se na lipské energetické burze propadl na 58,21eura.
Při ceně povolenky 668 eur by příjem bruselské kasy – tedy nikoli kasy členských zemí EU – činil roku 2030 zhruba 197 miliard eur, tedy zhruba 4,8 bilionu korun v přepočtu dle dnešního kursu, plyne z letošní studie think-tanku Bruegel (viz zde na straně 61). Evropská komise totiž plánuje, že do roku 2030 se bezmála třetina z výnosu z povolenek přesměruje z veřejných kas členských států právě do kasy bruselské.
Výnosy z povolenek mají pomoci dotovat například nízkopříjmové domácnosti tak, aby zásadní zdražení emisí bylo sociálně únosné. Dotace však nutně musí mít své přísné limity a striktní účelovou vázanost, neboť jinak by bylo dostatečné tempo procesu dekarbonizace ohroženo a program Fit for 55 by zůstal na hony vzdálený svému splnění. Břímě povolenek tedy v rámci celé EU nejtíživěji dolehne na střední vrstvy.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
