Andrej Babiš si musí každý večer rvát kvůli Macinkovi vlasy na hlavě. Chtěl by klidně vládnout, místo toho musí pořád řešit něco kolem šéfa Motoristů. Měsíc odpovídá pořád dokola na otázky kolem Turka. Už to jméno nechci slyšet, říká i veřejně. Na vládnutí není čas, hlavní agendou vlády se stal případ Macinka.
Uvnitř budoucí opozice to vře. Přišla o vládu, nyní se snaží přešikovat. ODS chystá na leden volební kongres, za favorita na nového šéfa strany je považován Martin Kupka. Sice už padesátiletý, nicméně je brán jako mladá krev ODS. Proč ne, o tři roky mladší Petr Macinka je také vnímán jako svěží vítr ve vrcholné politice.
Voliči STAN jsou ve srovnání s voliči koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) více nakloněni tomu, aby jejich strana tolerovala případnou menšinovou vládu ANO, která by zabránila vzniku koalice ANO, SPD a Motoristů. Toto řešení preferuje 45 procent voličů STAN a 38 procent voličů Spolu. Ale většina voličů STAN i Spolu nadále upřednostňuje to, aby strany dodržely předvolební slib s ANO se nespojovat. Vyplývá to z průzkumu o povolebních postojích, který zveřejnila agentura Median.
Projednáme nový jednací řád Sněmovny, aby Sněmovna byla efektivní, uvedl nejnověji Andrej Babiš. Prý chce jednak vyslyšet apel prezidenta Pavla, který v červnu v projevu ve Sněmovně vyzval k zamyšlení nad tím, zda není čas na kultivaci a úpravu pravidel parlamentní diskuse.
Na místech spojených s pohnutými událostmi druhé světové války v Praze a v Brně v neděli politici hnutí STAN, jejich příznivci i veřejnost zapálili svíčky za oběti rasismu a xenofobie. Učinili tak v reakci na kauzu kolem čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, který podle Deníku N v minulosti zveřejňoval na facebooku rasistické, homofobní a sexistické výroky, jež později smazal. K bývalému nádraží Praha–Bubny, odkud během války odjížděly transporty s asi 50 tisíci Židy, přišlo přibližně 50 lidí. Zhruba stejný počet dorazil i k brněnským Kounicovým kolejím.
Hnutí STAN bude mít jako třetí největší poslanecký klub zájem o post místopředsedy Sněmovny, uvedl předseda STAN Vít Rakušan. Vedení strany se poprvé po volbách sejde k hodnocení výsledků. Starostové získali 11,23 procenta hlasů a ztratili třetinu mandátů. Rakušan v sobotu uvedl, že volební výsledek strany není brilantní. Hnutí ale skončilo nad dříve vytyčenou hranicí neúspěchu, kterou bylo deset procent. Proto se Rakušan nechystá rezignovat na předsednickou funkci.
Česko rozhodlo o složení nové Poslanecké sněmovny. Redakce sledovala průběh voleb v přímém přenosu: od otevírání volebních místností, přes první odhady účasti až po uzavření uren a sčítání hlasů. Nyní začínáme povolební online. Česká politika se po volbách přeskupuje, Andrej Babiš hledá partnery pro novou vládu a ostatní strany vyhodnocují, co bude dál. Pověření k sestavení vlády od prezidenta v neděli zatím Babiš nezískal, sám tento případný krok označil zatím za předčasný. Prezident Pavel tento okamžik zasadil na začátek Listopadu. Sledujeme všechny klíčové momenty v reálném čase.
Sněmovní volby by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 30,5 procenta, stejně jako v srpnu. Vyplývá to z zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Median. Koalice Spolu podle něj posílila na 21 procent voličů. Významný růst oproti srpnu zaznamenali Piráti, kteří se s deseti procenty vyrovnali Starostům. Ostatní strany mírně ztrácely a Motoristé sobě by se podle modelu do Sněmovny nedostali.
Do Sněmovny letos podle průzkumů voličských preferencí míří sedm volebních uskupení. Pokud všechny uspějí, počet poslaneckých klubů se pravděpodobně zvýší o dva v porovnání se současným stavem. Nejvyšší podporu kolem 30 procent má dlouhodobě opoziční hnutí ANO, které je očekávaným vítězem voleb. Naopak nejnižší preference mají Motoristé sobě a hnutí Stačilo! s komunisty a sociálními demokraty, kteří se drží poměrně těsně nad pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny.
Sněmovní volby by v září vyhrálo ANO na prvním místě s 33 procenty před druhou koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s 19,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního modelu agentury Kantar pro Českou televizi. Oproti srpnovému modelu ANO mírně zvýšilo náskok na Spolu, hnutí STAN zvýšilo podíl hlasů na 13 procent a Piráti a SPD se dostali na stejný podíl - 9,5 procenta. Změny v podílech proti srpnu jsou ale na úrovni statistické chyby. Do Sněmovny by se v září ještě dostali Motoristé a Stačilo! shodně s šesti procenty.
Britský exministr zdravotnictví Wes Streeting dnes oznámil, že chce kandidovat na lídra Labouristické strany, kterou vede premiér Keir Starmer. Toho by pak Streeting ve funkci premiéra patrně i nahradil. Podle serveru stanice BBC také řekl, že vystoupení Británie z Evropské unie před několika lety byla katastrofální chyba a že jeho země by se do EU jednoho dne měla vrátit.
Některé evropské země vedou s Teheránem jednání o získání povolení k plavbě Hormuzským průlivem, oznámila to íránská státní televize. Írán tuto strategickou úžinu a klíčovou námořní trasu, kudy běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy, převážně blokuje v reakci na americko-izraelské údery zahájené na konci února.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) počítá s prosazením zákona o médiích veřejné služby se změnou jejich financování. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice "obrovsky rychlá".
Česko bude dál posilovat zemědělskou spolupráci se Srbskem. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) se na tom při návštěvě Srbska shodl se svým tamním protějškem Draganem Glamočičem. Potenciál je podle ministra například v rozvoji zpracovatelského průmyslu.
Izraelská armáda dnes oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle izraelských představitelů posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí.
Izrael dnes nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory platnému příměří v oblasti provedl nové údery. Izraelská armáda uvedla, že cílila na infrastrukturu libanonského militantního hnutí Hizballáh. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení křehkého příměří uzavřeného 16.dubna o dalších 45 dní.
Úřady práce vyplatily za první čtvrtletí na superdávkách 563 milionů korun. Novou podporu v březnu dostalo 33 900 domácností. Vyplývá to z údajů ministerstva práce. Superdávka nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Pobírají ji zatím jen noví žadatelé. Příjemcům dosavadních dávek stát na čtyřech dávkách za první tři měsíce poslal asi 7,8 miliardy korun.
Ruský prezident Vladimir Putin bude příští úterý a středu na návštěvě Číny, oznámil dnes Kreml. Putin bude v Číně jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o dvoustranných vztazích a vymění si s ním názory na zásadní mezinárodní a regionální otázky, dodal Kreml v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters.
Rodiče dětí, které se od příštího roku narodí, by mohli mít vyšší rodičovskou. Místo nynějších 350 korun by dostali 400 tisí korun, na dvojčata a vícerčata místo 700 pak 800 tisíc korun. Počítá s tím novela o státní sociální podpoře, kterou v pondělí projedná vláda.
Stát loni vybral na správních poplatcích 3,1 miliardy korun. Bylo to o pětinu víc, než plánoval. Meziročně na nich získal o třetinu víc. Téměř polovinu z toho vybral Český úřad zeměměřický a katastrální, který přispěl částkou 1,4 miliardy korun.