Dalibor Martínek: Volíme podle zákona z roku 1995. Asi si nikdo nevšiml, že je 21. století
Před volbami roste politikům tlak, vzniká spousta sporů. Do svobodných voleb vstupuje i moc soudní, a dokonce i státní úřady. Má to tak být? Dva příklady z poslední doby.
Richard Chlad, nyní miliardář, za socialismu vekslák, vyhlásil obskurní soutěž za sto tisíc korun na podporu svých oblíbených Motoristů. Hned se této iniciativy chopil Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Kromě toho, že Filip Turek získal krátce před volbami další pozornost, tak je podivné, že kdejakou podporu řeší nějaký úřad.
Fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaně bez vědomí kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaně registrovat jako registrovaná třetí osoba, praví zákon č. 247/1995 Sb, Paragraf 16, odstavec 2.
Zákon dává úřadu možnost pokutovat osoby, které placenou formou zasahují do volební kampaně, pokud registraci nemají, až do výše tři sta tisíc korun. To by Chlada asi nezlikvidovalo.
Spojené státy budou deportovat držitele víz, kteří oslavovali zabití konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, jenž byl minulý týden zastřelen ze střechy při debatě v areálu univerzity v Utahu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to oznámil v příspěvku na sociální síti X s tím, že proces rušení víz již začal. Rubio oznámení učinil v době, kdy lidé napříč Spojenými státy čelí profesním důsledkům za komentáře nebo reakce na sociálních sítích týkající se Kirkovy smrti, píše server Axios.
Rubio: Máte víza a oslavovali jste smrt Kirka? Pak vás deportujeme
Politika
Nejvíc zarážející je, že se úřad placený z veřejných peněz zabývá tím, jestli je někdo někde registrován nebo není. Vždyť volby mají být svobodnou soutěží. Ať si každý podporuje, koho chce. Mít nějaký limit na předvolební výdaje je jistě správná myšlenka. Aby kdejaký miliardář si nenakoupil veškerý marketingový prostor a chudáci malé či nové strany měly šanci oslovit voliče.
Praha obsypaná Babišem
Na druhé straně, Andrej Babiš, přítel Richarda Fuxy, majitele BigBoardu, který má Prahu obsypanou svými reklamními plochami, měl plakáty na každém kroku. Kolik ho to stálo nebo jak Fuxovi pomoc s kampaní oplatil můžeme jenom spekulovat. Je fajn mít základní pravidla. Ale ta se dají všelijak obejít. Klíčové přeci je, aby se lidé mohli sami rozhodovat. Ne aby kampaň řídil nějaký úřad.
Máme tu přeci veřejnoprávní televizi, tak ať se každý politik vyžvaní, jak chce. Co je úřadu do toho, jestli je nějaký podporovatel registrovaný či není?
|
Kdo bojuje o Poslaneckou sněmovnu? Přečtěte si jednotlivé profily: Andrej Babiš >>>Petr Fiala >>>Tomio Okamura >>>Vít Rakušan >>>Další profily šéfů politckých stran zveřejníme opět o víkendu. |
Druhým příkladem je soudní moc. Třetí noha demokratického zřízení. Jistě, musí se držet zákona a vykládat ho. Nicméně legislativní moc, o kterou ve volbách jde, a která může přijít se změnou zákonů, má krátce před volbami. Měla by mít prostor. Neznámá, na politickém spektru nová strana Volt, usilovně pracuje na tom, aby SPD a Stačilo! byly vyřazeny z voleb, jelikož je považuje za skryté koalice.
U krajských soudů Volt neuspěl, nyní oslovil Ústavní soud. Ten se podnětem bude zabývat. Není jasné, jestli to stihne do voleb. Vzhledem k tempu české justice to vypadá jako málo pravděpodobná varianta. Má to dvě roviny. Jednak by případné vyřazením těchto stran s celkem vysokými preferencemi poškodilo volby, a Volt by to těžko vyneslo do Poslanecké sněmovny. A druhou stránkou je, proč by si strany nemohly na své kandidátky napsat jména, jaká chtějí? Spolu je přiznanou koalicí, má těžší podmínky pro vstup do parlamentu. Cestu si vybraly samy, je to součástí marketingové strategie. Držíme spolu.
Češi si přejí jednobarevný kabinet hnutí ANO. Podle průzkumu agentury Median je pro takové řešení 41 procent lidí. Vládu ANO s SPD chce 37 procent, Spolu, STAN a Piráty jen 31 procent.
Dalibor Martínek: Češi milují Babiše. A hned po něm Okamuru
Názory
SPD je osobní projekt Tomia Okamury. Je celkem pochopitelné přijmout jeho myšlenku, že si na své kandidátky může prdnout, koho chce. A Stačilo! je osobním politickým projektem Daniela Sterzika. Proč by si na kandidátku nemohl dát, kdo ho napadne? Komunisty, socialisty a jiné divné existence. Proč to má řešit podle zákona z roku 1995 Ústavní soud?
Volby by měly být svobodnou soutěží. V Česku jsme si v devadesátých letech vytvořili úzkoprsé volební předpisy včetně úřadu pro dohled. K době to patřilo. Nikdo nechtěl návrat komunistů, bylo potřeba to trochu sešněrovat. Ale všiml si někdo, že uplynulo dalších třicet let?
