Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Dalibor Martínek: Volíme podle zákona z roku 1995. Asi si nikdo nevšiml, že je 21. století

Zleva soudkyně Veronika Křesťanová, předseda soudu Josef Baxa a soudkyně Kateřina Ronovská ve sněmovním sále Ústavního soudu, který vyhlásil, jak rozhodl o návrhu poslanců ANO na zrušení důchodové reformy
Profimedia
Dalibor Martínek

Před volbami roste politikům tlak, vzniká spousta sporů. Do svobodných voleb vstupuje i moc soudní, a dokonce i státní úřady. Má to tak být? Dva příklady z poslední doby.

Richard Chlad, nyní miliardář, za socialismu vekslák, vyhlásil obskurní soutěž za sto tisíc korun na podporu svých oblíbených Motoristů. Hned se této iniciativy chopil Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Kromě toho, že Filip Turek získal krátce před volbami další pozornost, tak je podivné, že kdejakou podporu řeší nějaký úřad.

Fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaně bez vědomí kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaně registrovat jako registrovaná třetí osoba, praví zákon č. 247/1995 Sb, Paragraf 16, odstavec 2.

Zákon dává úřadu možnost pokutovat osoby, které placenou formou zasahují do volební kampaně, pokud registraci nemají, až do výše tři sta tisíc korun. To by Chlada asi nezlikvidovalo.

Spojené státy budou deportovat držitele víz, kteří oslavovali zabití konzervativního aktivisty Charlieho Kirka

Rubio: Máte víza a oslavovali jste smrt Kirka? Pak vás deportujeme

Spojené státy budou deportovat držitele víz, kteří oslavovali zabití konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, jenž byl minulý týden zastřelen ze střechy při debatě v areálu univerzity v Utahu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to oznámil v příspěvku na sociální síti X s tím, že proces rušení víz již začal. Rubio oznámení učinil v době, kdy lidé napříč Spojenými státy čelí profesním důsledkům za komentáře nebo reakce na sociálních sítích týkající se Kirkovy smrti, píše server Axios.

Přečíst článek

Nejvíc zarážející je, že se úřad placený z veřejných peněz zabývá tím, jestli je někdo někde registrován nebo není. Vždyť volby mají být svobodnou soutěží. Ať si každý podporuje, koho chce. Mít nějaký limit na předvolební výdaje je jistě správná myšlenka. Aby kdejaký miliardář si nenakoupil veškerý marketingový prostor a chudáci malé či nové strany měly šanci oslovit voliče.

Praha obsypaná Babišem

Na druhé straně, Andrej Babiš, přítel Richarda Fuxy, majitele BigBoardu, který má Prahu obsypanou svými reklamními plochami, měl plakáty na každém kroku. Kolik ho to stálo nebo jak Fuxovi pomoc s kampaní oplatil můžeme jenom spekulovat. Je fajn mít základní pravidla. Ale ta se dají všelijak obejít. Klíčové přeci je, aby se lidé mohli sami rozhodovat. Ne aby kampaň řídil nějaký úřad.

Máme tu přeci veřejnoprávní televizi, tak ať se každý politik vyžvaní, jak chce. Co je úřadu do toho, jestli je nějaký podporovatel registrovaný či není?

Kdo bojuje o Poslaneckou sněmovnu? Přečtěte si jednotlivé profily:

Andrej Babiš >>>

Petr Fiala >>>

Tomio Okamura >>>

Vít Rakušan >>>

Další profily šéfů politckých stran zveřejníme opět o víkendu. 

Druhým příkladem je soudní moc. Třetí noha demokratického zřízení. Jistě, musí se držet zákona a vykládat ho. Nicméně legislativní moc, o kterou ve volbách jde, a která může přijít se změnou zákonů, má krátce před volbami. Měla by mít prostor. Neznámá, na politickém spektru nová strana Volt, usilovně pracuje na tom, aby SPD a Stačilo! byly vyřazeny z voleb, jelikož je považuje za skryté koalice.

U krajských soudů Volt neuspěl, nyní oslovil Ústavní soud. Ten se podnětem bude zabývat. Není jasné, jestli to stihne do voleb. Vzhledem k tempu české justice to vypadá jako málo pravděpodobná varianta. Má to dvě roviny. Jednak by případné vyřazením těchto stran s celkem vysokými preferencemi poškodilo volby, a Volt by to těžko vyneslo do Poslanecké sněmovny. A druhou stránkou je, proč by si strany nemohly na své kandidátky napsat jména, jaká chtějí? Spolu je přiznanou koalicí, má těžší podmínky pro vstup do parlamentu. Cestu si vybraly samy, je to součástí marketingové strategie. Držíme spolu.

Šéf ANO Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Češi milují Babiše. A hned po něm Okamuru

Češi si přejí jednobarevný kabinet hnutí ANO. Podle průzkumu agentury Median je pro takové řešení 41 procent lidí. Vládu ANO s SPD chce 37 procent, Spolu, STAN a Piráty jen 31 procent.

Přečíst článek

SPD je osobní projekt Tomia Okamury. Je celkem pochopitelné přijmout jeho myšlenku, že si na své kandidátky může prdnout, koho chce. A Stačilo! je osobním politickým projektem Daniela Sterzika. Proč by si na kandidátku nemohl dát, kdo ho napadne? Komunisty, socialisty a jiné divné existence. Proč to má řešit podle zákona z roku 1995 Ústavní soud?

Volby by měly být svobodnou soutěží. V Česku jsme si v devadesátých letech vytvořili úzkoprsé volební předpisy včetně úřadu pro dohled. K době to patřilo. Nikdo nechtěl návrat komunistů, bylo potřeba to trochu sešněrovat. Ale všiml si někdo, že uplynulo dalších třicet let?

Související

Jana Maláčová, Daniel Sterzik a Kateřina Konečná

Spolupráce se SOCDEM zafungovala. Hnutí Stačilo! v preferencích silně posílilo

Přečíst článek

Hospodářská strategie hnutí ANO: realistická šance, nebo politická iluze?

Hospodářská strategie hnutí ANO: realistická šance, nebo politická iluze?
Profimedia
Lukáš Kovanda

Hnutí ANO si plánem hospodářské strategie zřetelně říká o vedoucí pozici v příští vládě. Klíčový záměr zvýšit růst české ekonomiky dlouhodobě o více než dva procentní body ale staví na ideálním vývoji situace u nás i ve světě, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Plán hospodářské strategie hnutí ANO vyčnívá nad předvolebními ekonomickými programy ostatních politických uskupení jak svým rozsahem takřka 90 stran, tak zevrubností a vnitřní konzistencí. Hnutí ANO si plánem zřetelně říká o vedoucí pozici ve vládě příštího volebního období a dává jasně najevo ambici mít stěžejní slovo při ovlivňování ekonomického směřování České republiky v nadcházejících letech.  

Ekonomická transformace, kterou hnutí plánuje, má vyjít na zhruba tři biliony korun, což se zdá být realistický odhad. Česká republika trvale patří k výrazně podprůměrně zadluženým zemím EU, pročež její perspektivní práce s dluhem může být značným impulsem celé ekonomice. Perspektivní práce s dluhem znamená využití deficitního financování výhradně k uskutečnění investic, nikoli pokrývání běžných provozních výdajů. Toto, zdá se, si autoři plánu hospodářské strategie hnutí ANO uvědomují. Správná je i jejich snaha mobilizovat prostředky krajů a obcí, v objemu kolem 550 miliard korun, které jsou nyní nepříliš produktivně uloženy na účtech samospráv. Na to ostatně opakovaně upozorňuje i Národní rozpočtová rada.

Šéf ANO Andrej Babiš

PROFIL: Babiš, miliardář, kterému už byl Agrofert malý

Když byl Andrej Babiš v letech 2014 až 2017 ministrem financí v Sobotkově vládě, na jeho poradách bývalo takové ticho, že by byl slyšet i pád špendlíku. Babišův občasný řev byl ovšem slyšet až za dveře. Řídit stát jako firmu, to je Babišův narativ. Newstream přináší sérii profilů lídrů stran kandidujících v říjnových volbách. První je favorit voleb, Andrej Babiš. Následovat ho bude již zítra Petr Fiala a další šéfové stran zase příští víkend.

Přečíst článek

Stěžejním financiérem hospodářské transformace má dle hnutí ANO být soukromý sektor, což je ekonomicky smysluplné, neboť soukromý sektor sdílí optimální motivace dané snahou o zisk a současně úsilím vyvarovat se ztráty. Tím by měla být garantována poměrně vysoká míra hospodárnosti v nakládání s investičními zdroji při současné snaze o maximalizaci míry návratnosti.

Nápor na státní rozpočet při zajišťování ekonomické transformace chce hnutí ANO soustředit do prvních dvou let svého možného nadcházejícího vládnutí, tj. do let 2026 a 2027, což dává smysl z hlediska vývoje politického cyklu.

Otázkou však zůstává, zda se ambiciózní opatření podaří naplnit. Zejména z toho důvodu, že bude-li hnutí ANO vládnout, nejspíše nebude vládnout samo, tedy bude muset hledat politický kompromis právě i v ekonomických otázkách. Navíc samo může zejména ve druhé polovině svého případného vládnutí během nadcházejícího volebního období tíhnout k upřednostňování líbivých opatření, tedy deficitnímu financování nikoli výhradně investičních, ale i běžných provozních výdajů čili k takzvanému „projídání budoucnosti“. A to přesto, že nyní slibuje zřízení „fiskální kontrolní věže“.

Klíčový záměr ekonomické transformace zvýšit růst české ekonomiky dlouhodobě o více než dva procentní body tudíž staví spíše na ideálním vývoji jak domácí vnitropolitické situace, tak ovšem i mezinárodní politické, ba geopolitické situace, na niž žádný český politik vliv nemá a mít nebude.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Premiér ČR Petr Fiala (ODS) zahajuje kampaň

PROFIL: Petr Fiala nabídl spásu ODS. Dneska bojuje o její budoucnost

Málokdo by na podzim roku 2013 odhadoval, že se ODS ještě někdy stane vůdčí politickou silou. Jenomže již v lednu následujícího roku se stal předsedou Petr Fiala a začala cesta obrody, která vyvrcholila volebním vítězstvím koalice Spolu v roce 2021. Podaří se Petru Fialovi opět překvapit a bude v čele strany i za rok? Zde je část příběhu tohoto muže, který může do dějin vstoupit mnoha způsoby, a zatím není zcela jisté, jestli to bude příspěvek pozitivní, nebo spíše problematický.

Přečíst článek

Tomio Okamura zahajuje kampaň

PROFIL: Okamura nasál kompletní scénu dezolátů a míří k nejlepšímu výsledku kariéry

Tři z celkem čtyř let aktuálního funkčního období hrál Tomio Okamura nikoli druhé, ale spíše čtvrté housle v opozičním orchestru, který dirigoval Andrej Babiš. Pak ale dokázal koncentrovat antisystémové strany, čímž prokázal jednak nevídaný politický cit, zároveň ambici přestat být jen Miroslavem Sládkem 21. století. Bude to tentokrát stačit na to, aby to dotáhl až do vysněné vlády? Portál newstream.cz pokračuje v Předvolebním auditu profilem lídra třetí nejsilnější strany.

Přečíst článek

Šéf STAN Vít Rakušan

PROFIL: Vít Rakušan, šéf Starostů, milenka pro všechny

Když v květnu roku 2021 představovalo uskupení PirSTAN svůj volební program a lídry krajů, stál u dvou mikrofonů Vít Rakušan a Ivan Bartoš. Postavili se na nábřeží naproti Strakovce, sídle vlády. Asi tím chtěli naznačit, kam míří. A to se jim nakonec i povedlo. Vypadali lidově. Bez kravaty. Většina měla na nohou hnědé polobotky, bílou košili, sako. Jako přes kopírák. Asi to byl tenkrát nějaký módní trend. Jediná žena, Olga Richterová za Piráty, mezi zástupem mužů.

Přečíst článek

Související

Zleva soudkyně Veronika Křesťanová, předseda soudu Josef Baxa a soudkyně Kateřina Ronovská ve sněmovním sále Ústavního soudu, který vyhlásil, jak rozhodl o návrhu poslanců ANO na zrušení důchodové reformy

Dalibor Martínek: Volíme podle zákona z roku 1995. Asi si nikdo nevšiml, že je 21. století

Přečíst článek
Jana Maláčová, Daniel Sterzik a Kateřina Konečná

Spolupráce se SOCDEM zafungovala. Hnutí Stačilo! v preferencích silně posílilo

Přečíst článek
Strany slibují levnější potraviny, ale chybí plány k naplnění slibů

Neparlamentní strany slibují levnější potraviny, ale má to háček. Vychází z populistických a neověřených dat, uvádí odborníci

Přečíst článek

Spolupráce se SOCDEM zafungovala. Hnutí Stačilo! v preferencích silně posílilo

Jana Maláčová, Daniel Sterzik a Kateřina Konečná
ČTK
 ČTK

Sněmovní volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 30,5 procenta hlasů. Od července si ale o 2,5 procentního bodu pohoršilo, uvádí volební model agentury Median. Druhá koalice Spolu zůstala na 19,5 procenta, hnutí SPD s podporou dalších stran na 14 procentech a hnutí STAN 11 procentech. Hnutí Stačilo! si polepšilo na devět procent, Piráti klesli o procentní bod na 6,5 procenta a Motoristé byli na pěti procentech, což je hranice nutná pro vstup do Sněmovny.

Preference Stačilo! v srpnovém průzkumu vzrostly o čtyři procentní body. Průzkum poprvé zahrnul spolupráci Stačilo! se SOCDEM, která byla oznámena v červenci. Druhou stranou, která si v srpnovém průzkumu polepšila, byli Motoristé. V jejich případě to ale bylo pouze o půl procentního bodu.

Kdo bojuje o Poslaneckou sněmovnu? Přečtěte si jednotlivé profily:

Andrej Babiš >>>

Petr Fiala >>>

Tomio Okamura >>>

Vít Rakušan >>>

Další profily šéfů politckých stran zveřejníme opět o víkendu. 

„Hnutí ANO je nejčastější volbou lidí ve věku 45 a více let. ANO je na prvním místě mezi zaměstnanci i důchodci a mezi lidmi se středoškolským vzděláním s maturitou,“ uvedla agentura. Lidé ve věku 25 až 34 let, podnikatelé a vysokoškolsky vzdělaní nejčastěji volí koalici Spolu. Třetině voličů SPD je 65 a více let.

ANO si dokáže udržet voliče

Agentura upozornila na to, že ANO si dovede nejlépe udržet své voliče. Hnutí by znovu volilo 69 procent lidí, kteří byli jeho voliči už před čtyřmi lety. Více než polovina lidí, kteří u minulých voleb nebyli, by nyní k volbám opět nešli. „Třetina současných voličů STAN volila v minulých volbách koalici Spolu. Dalších 21 procent z bývalých voličů Spolu se k volbám nechystá nebo neví, koho volit,“ sdělil Median.

Ve dvousetčlenné Sněmovně by podle propočtu Medianu získalo ANO 64 poslaneckých mandátů, Spolu 41 křesel, SPD s podporou dalších stran 29, Starostové 23, Stačilo! 19, Piráti s podporou Zelených 13 a Motoristé 11 poslanců.

Strany slibují levnější potraviny, ale chybí plány k naplnění slibů

Neparlamentní strany slibují levnější potraviny, ale má to háček. Vychází z populistických a neověřených dat, uvádí odborníci

Strany kandidující do říjnových sněmovních voleb podle odborníků často slibují nereálné zlevnění potravin. Zavazují se také ke snížení byrokracie, což podle odborníků reálné je. Chybí jim ale plány k naplnění slibů, řekli agrární analytik Petr Havel a agrární ekonom z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier. Podle Havla vychází řada názorů neparlamentních kandidujících stran z populistických a neověřených dat.

Přečíst článek

Median zároveň zdůraznil, že s ohledem na nezakotvenost 52,5 procenta voličů není vhodné predikovat, která ze stran se ziskem okolo pěti procent by se nyní do Sněmovny dostala. Například pouze 39 procent voličů Motoristů si je jistých jak svou účastí u voleb, tak volenou stranou. Naopak nejjistější voličskou základnu má nově koalice Spolu. Svou účastí i volbou si je jistých 70 procent jejích voličů. „Pevně rozhodnuté voliče má tradičně také ANO a Stačilo! Ze sněmovních stran mají aktuálně nejméně zakotvené voliče Piráti s podporou Zelených, účastí u voleb i stranou si je jistých 48 procent voličů těchto stran,“ dodala agentura.

Voleb do Poslanecké sněmovny by se v srpnu zúčastnilo 57,5 procenta dotázaných, z toho 45,5 procenta určitě a dalších 12 procent účast zvažovalo. Proti červencovému průzkumu ochota zúčastnit se voleb klesla o 1,5 procentního bodu. V posledních sněmovních volbách v říjnu 2021 přesáhla účast 65 procent. Letošní volby se uskuteční 3. a 4. října.

Průzkum se konal od 1. do 31. srpna a zúčastnilo se ho 1020 lidí.

Související

Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová

Je to racionální volba, hájí Maláčová spojenectví sociálních demokratů s hnutím Stačilo!

Přečíst článek
Zleva soudkyně Veronika Křesťanová, předseda soudu Josef Baxa a soudkyně Kateřina Ronovská ve sněmovním sále Ústavního soudu, který vyhlásil, jak rozhodl o návrhu poslanců ANO na zrušení důchodové reformy

Dalibor Martínek: Volíme podle zákona z roku 1995. Asi si nikdo nevšiml, že je 21. století

Přečíst článek
Doporučujeme