Výzkumné projekty, které by měl uskutečnit český astronaut Aleš Svoboda na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byly tento týden představeny v rámci tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Je to inspirativní ukázka možností české vědy i technologických firem. A to i když připustíme, že se mise třeba nakonec neuskuteční.

Koncem roku 2022 byl major Aleš Svoboda, vojenský pilot, který létá na bojových letounech Gripen a má i doktorát z letecké a raketové techniky z brněnské Univerzity obrany, zařazen do záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. (Čistě pro pořádek: Evropská kosmická agentura, se zkratkou ESA, není součástí Evropské unie. Má 23 členských zemí, Česko se stalo plnoprávným členem v roce 2008.)

Do čtvrtého a zatím posledního výběrového řízení na astronauty, uzavřeného před třemi lety, se přihlásilo 22 500 zájemců, z toho dvě stovky Čechů. Pět z celkových přihlášených bylo nakonec vybráno do základního týmu evropských astronautů a dvanáct do (nově vytvořeného) týmu záložního.

Výběr Aleše Svobody mezi „záložníky“ je jeho úžasným úspěchem – zvláště když přihlédneme k faktu, že Česko není kosmická mocnost, která by už jen svou autoritou mohla kandidaturu svého občana podpořit.

Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače

Enjoy

Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.

Josef Tuček

Přečíst článek

Česká cesta k nebesům celkem za dvě miliardy korun

Na triumf majora Svobody brzy poté navázal nově vytvořený projekt Česká cesta do vesmíru, který si klade za cíl dostat českého astronauta skutečně do kosmu, konkrétně na Mezinárodní vesmírnou stanici. Projekt zastřešuje Ministerstvo dopravy ČR a získal podporu vlády Petra Fialy. Premiér se ostatně přímo účastnil jeho důležitých akcí. Vzdělávací část projektu je určená studentům (i jako podpora studia technických oborů) i veřejnosti. Důležité však je, že záměr vtahuje do svých aktivit také výzkumné instituce a technologické firmy.

Tento týden se veřejnost na festivalu komických aktivit Czech Space Week dozvěděla, kterých třináct vědeckých a technologických experimentů z původních sedmdesáti návrhů se podařilo prosadit v jednáních s Evropskou kosmickou agenturou. „Získat kontrakt ESA není otázkou jednoho posouzení, ale procesu, který zahrnuje několik kol odborného hodnocení,“ popisuje manažer programu Ondřej Rohlík.

Představa je taková, že i díky dobře připraveným odborným experimentům dostane Aleš Svoboda šanci letět na Mezinárodní vesmírnou stanici a tam je uskutečnit.

Podle údajů ministerstva dopravy mají náklady na všechny experimenty dosáhnout výše deseti milionů eur (240 milionů korun). Platit je bude Evropská kosmická agentura, ovšem z prostředků, které poskytne Česká republika. Čili: zaplatí je Česko, ale především z peněz, které by stejně agentuře muselo zaplatit jako členský příspěvek.

To jsou ovšem jenom prostředky na experimenty. Celkové náklady na českou kosmickou misi by měly vyjít na dvě miliardy korun. Podle usnesení vlády budou rozložené do let 2025–2027 a hrazené prostřednictvím navýšeného příspěvku ČR do ESA.

Navrhněte kola pro Měsíc, vyzývá NASA. Nenápadný půvab: vítěz utratí víc, než může získat

Enjoy

Americká vesmírná agentura NASA vyhlásila soutěž pro konstruktéry, kteří navrhnou kola pro budoucí měsíční vozidlo. Může na tom vydělat NASA i světový technický pokrok. Jen účastníci soutěže na tom prodělají. Ale asi jim to nebude vadit.

Josef Tuček

Přečíst článek

Čas je jen do roku 2030

Mise by se měla uskutečnit na přelomu let 2027 a 2028. Důležitá otázka samozřejmě zní, jestli se to dá stihnout. Major Svoboda se ovládání experimentů do té doby určitě naučí. Jenže Mezinárodní kosmická stanice by měla být koncem roku 2030 stažena na Zemi. Co se do té doby nezvládne udělat, už nebude.

ESA sice vyvinula automatické kosmické nákladní lodě, ale nemá vesmírné plavidlo schopné přepravovat člověka. Její astronauti létali pouze jako členové posádek amerických a ruských a nyní jenom amerických misí. Výprava Evropana do vesmíru tedy nezáleží čistě na Evropské kosmické agentuře. A kosmické lety jsou notoricky známé svými zpožděními.

Takže plánovaný let navzdory všemu úsilí by nakonec ani nemusel vyjít...

Mimozemšťané? Ne, to jsou záblesky družicové války mezi Muskem a zbytkem světa

Enjoy

Podivné létající předměty na noční obloze nejsou lodě mimozemšťanů, ale družice telekomunikačního systému Starlink Elona Muska, jemuž teď chce konkurovat Evropská unie, Čína a další aktéři. Mají ještě šanci?

Josef Tuček

Přečíst článek

Od mikrořas po nanoroboty

Jaké české experimenty byly pro vesmírnou stanici vybrány a Evropskou kosmickou agenturou schváleny?

• Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze připravila výzkum vesmírného pěstování dvou unikátních kmenů mikrořas z extrémního prostředí – jeden ze sněhu ve Vysokých Tatrách a druhý ze zamrzlého jezera Naděje poblíž české antarktické stanice v Antarktidě. Řasy by jednou mohly zajišťovat kyslík a potraviny pro vesmírné mise, ale také být užitečné pro pozemské biotechnologie a zemědělství.
• Kosmický skleník obsahující jiné řasy schopné vyrábět kyslík, jídlo a čistit vzduch pro astronauty připravily pro let také ČVUT, Ústav chemických procesů Akademie věd ČR a soukromé firmy esc Aerospace a Serenity Valley Technologies.
• A do třetice mikrořasy, tentokrát pro odstraňování těžkých kovů a jiných toxických látek z prostředí. Dodají je Mendelova univerzita v Brně a firmy Extremo Technologies a ICE Cubes Services.
• Vývoj slepičích vajec v podmínkách mikrogravitace a kosmického záření má prozkoumat vliv kosmických podmínek na rozvoj pohlavních buněk. Experiment připravil Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR se soukromými společnostmi GODS a Universal Scientific Technologies.
• Schopnost ječmene růst ve vesmíru a s tím spojený vliv tamních podmínek na tuto plodinu posoudí experiment připravený brněnskou společností pro kosmické technologie S.A.B. Aerospace a Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci.
• Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR připravil experiment prověřující mezistupně mezi živou a neživou hmotou, a tedy možnosti vzniku života v kosmickém prostředí.
• Chytré tričko k monitorování stresu astronauta nebo sportovce či nemocného člověka na Zemi dodají Masarykova univerzita, VŠB – Technická univerzita Ostrava, a firmy EGMedical, a G. L. Electronic.
• Data o intelektuálním nasazení astronauta při letu budou sbírat přístroje společnosti UptimAI. Díky tomu pak má ve spolupráci s dalšími šesti institucemi vzniknout digitální dvojče čili počítačová kopie člověka schopná předpovídat jeho kognitivní výkon na základě průběžného záznamu dosud prožitých stresových událostí.
• Astronautův osobní videodeník zachycující život i experimenty na kosmické stanici, který má mezi mladými lidmi popularizovat vzdělání, bude využívat Planetum, tedy instituce sdružující tři pražské hvězdárny.
• Osobní dozimetr umožní za reálných podmínek při nasazení ve vesmíru měřit přesné dávky záření, jimž bude astronaut vystaven. Dodají jej Ústav jaderné fyziky Akademie věd a společnost Universal Scientific Technologies.
• Vůbec první testování nanorobotů ve vesmíru pro posouzení jejich využití v čištění systémů pro průmysl i pro medicínu připraví VŠB – Technická univerzita Ostrava a česká inženýrská firma TRL Space.
• Propojení kosmické medicíny a molekulární onkologie má nabídnout projekt zjišťující, jak lidské tělo reaguje na mikrogravitaci, radiační prostředí a fyzickou a psychickou zátěž a zda to může mít dopad na potenciální vznik nádorů. Připravil jej Masarykův onkologický ústav v Brně.
• Chytrou nositelnou elektroniku k monitorování pohybu a svalové aktivity astronautů dodá k experimentům ČVUT v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, elektrotechnická firma G. L. Electronic a firma pro vývoj speciálních textilií VÚB.
• Tak snad se těmto nápadům podaří proniknout do vesmíru a přinést odtud poznatky využitelné i v pozemské praxi.

Jídelníček z Marsu. Pěstování plodin na rudé planetě má pomoci i pustinám na Zemi

Enjoy

Vizionářský miliardář a fantasta Elon Musk čeká, že za třicet let bude na Marsu žít milion lidí. Vědci jeho prognózu neberou vážně, ale stejně zkoumají, jak by si tam lidé mohli vypěstovat jídlo, aby nebyli závislí na dodávkách ze Země.

Josef Tuček

Přečíst článek

Zakladatel softwarové firmy Microsoft a americký miliardář Bill Gates tvrdí, že se v odhadech dopadu klimatických změn mýlil. Tyto změny podle něj nepovedou k zániku lidstva, i když mohou způsobit vážné problémy.

V dopise před klimatickou konferencí OSN, která začne v listopadu v Brazílii, Gates vyzval státy, aby klimatické změny řešily souběžně s dalšími problémy, jimž čelí především chudší část světa. Podle něj by se vlády měly zaměřit na celkový blahobyt lidstva, nikoli pouze na zpomalení růstu globálních teplot.

Klimatická změna není konec světa

Podle Gatese jsou klimatické změny stále „velmi důležitým problémem“, který je však nutné vnímat v souvislosti s dalšími obtížemi, se kterými se potýkají zejména nejchudší země. „Stručně řečeno, změny klimatu, nemoci a chudoba jsou všechno významné problémy,“ poznamenal Gates.

Gates jde proti proudu když říká: Za dvacet let bude svět lepším místem

Leaders

Svět posledních let není přívětivým místem. Geopolitické napětí, pandemie, války, chudoba, obchodní válka, přírodní katastrofy, vzrůstající extremismus, populisté ve vedení. Zkrátka žádná sláva. Přesto se najdou tací, kteří i přes současné chmury dokáží myslet pozitivně. Jedním z nich je zakladatel firmy Microsoft Bill Gates. Věří, že za dvacet let bude svět zase v pohodě.

fry

Přečíst článek

Nepanikařit, inovovat, zlepšovat 

Ve svém textu uvádí Gates trojici principů, jimiž by se měly řídit státy i další aktéři při řešení klimatických změn. „Změny klimatu jsou vážným problémem, ale nebudou znamenat konec civilizace,“ napsal.

Zároveň uvedl, že „teplota není nejlepším způsobem měření pokroku ohledně klimatu“. Narážel tím na pařížskou dohodu z roku 2015, která stanovila cíl udržet oteplení do 1,5 °C oproti předindustriální éře.

Podle Gatese by se svět měl spíše soustředit na celkový lidský rozvoj a snižování nerovností. „Zdraví a prosperita jsou nejlepší ochranou před klimatickou změnou,“ uvedl miliardář. Prognózy podle něj ukazují, že ekonomický růst může výrazně snížit počet úmrtí souvisejících s klimatem.

Zavádění nových technologií pak může zlepšit odolnost zemědělství v chudších zemích.

Gates je přesvědčen, že investice do inovací mohou v blízké budoucnosti přinést levné a nízkoemisní zdroje energie, které pomohou chudším zemím s jejich rozvojem.

„Musíme podpořit průlomy, které pomohou světu dosáhnout nulových emisí,“ uvedl. Vzhledem k tomu, že peníze na ekologickou transformaci chudších států ubývají, vyzval k podpoře nejefektivnějších projektů.

Konference COP30 by se podle něj měla soustředit na „věci, které mají největší dopad na lidský blahobyt“.

Bill Gates: Do deseti let nahradí umělá inteligence mnoho lékařů i učitelů

Leaders

Během příštího desetiletí bude pokrok v oblasti umělé inteligence natolik překotný, že pro některé profese už nebudou lidé potřeba, myslí si jeden z nejbohatších lidí planety Bill Gates.

nst

Přečíst článek

Od Microsoftu k filantropii a zeleným inovacím

Bill Gates opustil výkonné funkce v Microsoftu v roce 2008 a od té doby se věnuje filantropii a investicím. Jeho fond Breakthrough Energy, založený v roce 2015, investoval asi dvě miliardy dolarů (asi 42 miliard korun) do technologií, které mohou pomoci s dosažením klimatických cílů.