Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Slovensko má vážný problém. Zachránit jej může jedině Orbán

Čerpací stanice Slovnaftu
Profimedia
Lukáš Kovanda

Slovensko se ocitá v prekérní situaci. A Maďarsko s ním. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska.

Americký prezident Donald Trump totiž předevčírem vyhlásil nové sankce na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil. Jsou tedy vážně ohroženy dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba, tedy dodávky právě Maďarsku a Slovensku. Maďarský premiér Viktor Orbán už musel připustit, že hledá cesty, jak sankce obejít. Bude ale muset přesvědčit Trumpovu administrativu, aby udělila výjimku. I když má s Trumpem nadstandardní vztah, pro amerického prezidenta nyní může být důležitější za každou cenu ekonomicky zasáhnout Rusko, takže udělaní výjimky není zaručené.

Maďarský premiér Viktor Orbán

Orbán vyrazil na pomoc Rusku. Maďarsko hledá způsoby, jak obejít americké sankce, uvedl

Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL.

Přečíst článek

V takovém případě by Slovensku vážně hrozil kritický výpadek v zásobování ropou a palivy, než by našlo alternativní dodavatele. Podobně by na tom bylo i Maďarsko. Dotčeno by ovšem bylo i Česko, zejména jeho východní část, Morava.  

Opakuje se situace loňského roku. Tehdy také sankce na Lukoil, ovšem ze strany Ukrajiny, ohrožovaly zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska, tedy dvě poslední země EU, které jsou závislé na potrubních dodávkách ropy z Ruska.

Trumpovy nové sankce se druhotně vztahují také k finančním společnostem, které jsou s Rosněftí a Lukoilem v transakčním styku. Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných ruských podniků od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.

Slovenský premiér Robert Fico

Slovensko zřejmě podpoří nové sankce proti Rusku. Fico vyjednal ústupky v energetice

Zatímco dříve slovenský premiér Robert Fico blokoval schválení nového unijního balíku protiruských sankcí, nyní se zdá, že Bratislava ustoupí. Do návrhu závěrů nadcházejícího summitu se totiž Ficovi povedlo dostat formulace o cenách energií i přehodnocení zákazu spalovacích motorů.

Přečíst článek

Druhotně by se odstřižení od dolarového finančního systému mohlo týkat také společností, které po finanční stránce zajišťují dovoz ruské ropy do Maďarska, a tedy i na Slovensko. V praxi by to znamenalo, že partnerská banka maďarského petrochemického podniku MOL, který má věcně v gesci dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jižní větví ropovodu Družba, by zřejmě nemohla nést související rizika. MOL by tak prakticky neměl, jak za ruskou ropou legálně zaplatit, a to nejen v dolarech, ale ani v eurech. Právě proto, že banka, kterou MOL využívá, případně další finanční společnosti zajišťující jeho transakce s ruskou stranu, by samy mohly být odstřiženy od dolarového systému, což by pro ně bylo potenciálně likvidační.

Orbánův zmíněný výrok, že hledá způsob, jak nové Trumpovy sankce obejít, je nepřímým přiznáním toho, že pro MOL nové sankce představují závažný problém. MOL nezveřejňuje, od kterých přesně společností ruskou ropu nakupuje. Takže pokud by se jednalo zcela či z drtivé většiny o jiné ruské podniky než zmíněné dva nově sankcionované, například o Tatněfť, Trumpovy sankce by zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska ohrožovat přímo neměly a Orbán by nemusel hledat způsob, jak sankce obejít. Jenže tak tomu evidentně není. 

Jestliže by tedy sankce vedly k zásadnějšímu ochromení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko, nepříznivě může být dotčeno i Česko. Zejména východní část Česka, Morava, je stále z velké míry zásobována ropnými produkty, například motorovou naftou, ze Slovenska. Tu tamní podnik Slovnaft, dcera zmíněného maďarského MOL, sice od letoška musí zpracovávat z neruské ropy, avšak ochromení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně vytvořilo citelný tlak na obecný růst cen pohonných hmot nejen v Maďarsku a na Slovensku, ale také v Česku.

Ruský prezident Vladimir Putin

Nikoli přátelský krok, uvedl Putin k novým americkým sankcím

Ruský prezident Vladimir Putin nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou. Varoval také před zásadní reakcí, kterou by na ruské straně vyvolaly útoky zbraněmi dalekého doletu hluboko v ruském týlu.

Přečíst článek

Celou situaci by zhoršoval fakt, že nové Trumpovy sankce se mají týkat i německé dcery Rosněfti, podniku Rosneft Deutschland, jež vlastní rafinérie ve východní části Německa, které tedy také palivy zásobuje. Německá vláda nepřistoupila k jejímu znárodnění, i když ji má po ruské invazi na Ukrajinu v nucené správě, takže se Trumpovy sankce vztahují i právě na Rosneft Deutschland. Zhoršení zásobování palivy východní části Německa by představovalo další tlak na růst cen v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku.  

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico

Lukáš Kovanda: Trest za nakupování od Rusů. Slovákům a Maďarům hrozí Trumpova devastační cla

Přečíst článek
Americký prezident Donald Trump

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Každý rok stejný podvod. Změna času bere lidem zdraví i peníze

Lukáš Kovanda: Každý rok stejný podvod. Změna času bere lidem zdraví i peníze
iStock
Lukáš Kovanda

Česko přichází změnou času o 180 miliard korun ročně, i kvůli neblahým dopadům na zdraví, plyne z analýzy London Schoool of Economics. Přitom úspora ze změny činí jen 84 milionů korun, tedy asi 2000krát méně.

O víkendu si opět přetočíme hodiny zpět, z letního na zimní čas. Získáme hodinu spánku navíc, a tak se může zdát, že tentokrát jde o příjemnou změnu. Jenže tato drobná úleva zakrývá větší problém. Celý systém střídání času dvakrát do roka je z ekonomického hlediska dávno překonaný a ze společenského spíš škodlivý než přínosný.

Přechodem na letní čas se ještě před pandemií a válkou v Česku ušetřilo elektřiny asi za 50 milionů korun ročně. Dnes, kdy je cena energie podstatně výš než před několika lety, se úspora elektřiny přepočtená na koruny pohybuje okolo 84 milionů korun ročně.

Úspora se může zdát na první pohled vysoká, ale v měřítku celé republiky je to ekonomicky bezvýznamná částka. Odpovídá přibližně jedné koruně pro člověka s měsíčním příjmem sto tisíc korun. Takový člověk si sotva všimne, že mu koruna přibyla nebo ubyla.

Lukáš Kovanda: Chřipka opět udeří a ekonomiku připraví o desítky miliard. A přitom zcela zbytečně

Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní. Přitom jedna dávka očkování stojí jen stovky korun a plně jej hradí zdravotní pojišťovny.

Přečíst článek

Přesto se dvakrát ročně posouvají hodiny. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že energetický přínos je zanedbatelný, zatímco společenské a zdravotní dopady jsou hmatatelné – od poklesu produktivity až po zvýšené riziko dopravních nehod či zdravotních problémů v následujících dnech po posunu času.

Výzkum z Londýnské školy ekonomie a politických věd (London School of Economics, LSE) ukazuje, že právě tyto nenápadné změny rytmu snižují životní spokojenost i pracovní výkon. Jen jarní posun o hodinu dopředu podle něj představuje ztrátu blahobytu, kterou lze v podmínkách evropských ekonomik vyjádřit částkou zhruba 754 eur, tedy více než 18 tisíc korun, na osobu ročně. Pokud bychom tento systém opustili, přineslo by to podle výpočtů pro Evropu celkový přínos v řádu stovek miliard eur. V českém měřítku jde o ekvivalent více než 200 miliard korun ročně.

Vzhledem k tomu, že hrubý domácí produkt Česka v přepočtu na osobu v dosahuje v paritě kupní síly měny zhruba 90 procent průměru zemí EU, získáváme adekvátním snížením uvedené sumy 754 eur částku přibližně 679 eur. Ta je tedy podmínkám v Česku ještě blíže. Odpovídá zhruba 16 500 korun na osobu ročně. To je tedy zhruba 180 miliard korun ročně, o které česká ekonomika a její obyvatelstvo dle London School of Economics přichází. Poměříme-li to s uvedeným údajem 84 milionů korun, ztráta české ekonomiky ze změny času je více než 2000krát vyšší než její zisk z ní.

Letní čas měl původně své opodstatnění. V době první světové války, kdy se šetřilo uhlí, dával smysl. Jenže v roce 2025 už energetiku neřídí budíky, ale technologie. Chytré sítě a moderní řízení spotřeby dokážou ušetřit mnohem víc než mechanické posouvání ručiček dvakrát do roka.

Evropa se už jednou rozhodla se střídáním času skončit. Evropský parlament to schválil v roce 2019, ale členské státy se dosud neshodly, zda ponechat natrvalo čas letní, nebo zimní. A tak vše zůstalo při starém. Mezitím se každý rok zbytečně ztrácí energie, produktivita i zdraví lidí.

Každopádně současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

aMAZON

Lukáš Kovanda: Češi letos spoří nejméně za tři roky. I díky tomu roste ekonomika rychleji

Přečíst článek
Zahraniční dluh Česka je rekordní, loni narostl nejvíce za sedm let

Lukáš Kovanda: Zahraniční dluh Česka je rekordní, loni narostl nejvíce za sedm let

Přečíst článek

Trump schválil další těžbu ropy a plynu na Aljašce

Trumpova administrativa schválila další těžbu ropy a plynu na Aljašce
ČTK
 ČTK

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila další těžbu ropy a zemního plynu v Arktické národní přírodní rezervaci (ANWR) na Aljašce, informoval server The Guardian, podle něhož tento krok Washingtonu vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany organizací na ochranu životního prostředí.

Americký ministr vnitra Doug Burgum ve čtvrtek podle agentury AP informoval o rozhodnutí, které otevírá cestu pro poskytnutí půdy k těžbě v pobřežní oblasti, kterou původní obyvatelé považují za posvátnou a kde se nachází národní přírodní rezervace. Území je domovem různých druhů volně žijících živočichů jako jsou medvědi, sobi, losi nebo tuleni.

Administrativa republikánského prezidenta podle serveru The Hill zároveň oznámila, že v zimě plánuje dražit práva na těžbu v lokalitě. Agentura Bloomberg rozhodnutí označila za nejnovější krok Trumpovy vlády k podpoře domácí produkce fosilních paliv.

Ministerstvo kromě toho vydalo povolení pro dva další sporné projekty na Aljašce, upozornil web The Hill. Konkrétně zmínil dvě silnice: takzvanou Ambler Road, která umožní přístup k těžbě mědi nebo kobaltu. Druhá protne Národní přírodní rezervaci Izembek, přičemž poskytne tamní odlehlé komunitě přístup k letišti.

Opatření mají podle prohlášení ministerstva podpořit rozvoj energetiky i místní komunity. Burgum mimo jiné uvedl, že zmíněnými projekty vláda posílí energetickou nezávislost, podpoří vznik pracovních míst a hospodářský růst v celém státě.

Americký prezident Donald Trump

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Přečíst článek

Dopad i na původní obyvatele

Organizace na ochranu životního prostředí ovšem varují před dopady projektů na přírodu, divokou zvěř, ale také na původní obyvatele, kteří se v regionu věnují lovu nebo rybolovu. „Otevření celé pobřežní pláně Arktické rezervace pro těžbu by zničilo jednu z ekologicky nejvýznamnějších krajin na Zemi,“ uvedla Aljašská liga pro divočinu podle The Guardian.

Těžba má podle The Hill také své místní zastánce, kteří argumentují tím, že ropa a plyn by mohly pomoci podpořit místní ekonomiku. Starosta obce Kaktovik Nathan Gordon uvedl, že kroky vlády díky zdanění projektů vytvářejí podmínky pro rozvoj místních komunit a zachování základních služeb jako jsou dodávky vody, kanalizace nebo zdravotní péče.

Republikáni i demokraté se už desítky let přou ohledně těžby na Aljašce, která má obrovské zdroje fosilních paliv, ale také se v ní nacházejí jedinečné rozlehlé plochy nedotčené přírody. Předchozí demokratický prezident Joe Biden těžbu v Arktické národní přírodní rezervaci omezil.

Související

Doporučujeme