EU odkládá ETS2, ale nastavuje tvrdší limity emisí
V Evropské unii je předběžná shoda na dosud nejtvrdším klimatickém cíli: do roku 2040 musí emise skleníkových plynů klesnout o 90 procent. Dohoda přichází navzdory výhradám některých členských států včetně Česka.
Předsednictví Rady Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu dosáhli v úterý pozdě večer předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel. Jejich součástí bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Informovaly o tom v noci na dnešek Rada EU i europarlament. Dohoda obsahuje také určitou flexibilitu, jak cíle do roku 2040 dosáhnout. Změny musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU.
Odklad systému ETS2 a možnost nákupu kreditů
Zástupci obou institucí se podle prohlášení také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy z roku 2027 na rok 2028. Systém ETS2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě.
Podle agentury Reuters dohoda zahrnuje také nákup zahraničních uhlíkových kreditů na pokrytí pěti procent snížení emisí. Klimatický cíl bude vyžadovat, aby průmyslová odvětví v EU snížila emise o 85 procent, dodává Reuters. Od roku 2036 umožní zemím unie platit nečlenským státům za snížení emisí, aby byla pokryta zbývající část.
Rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů odeslala na Hrad návrh programového prohlášení. Kabinet slibuje udržet deficit veřejných financí „bezpečně pod 3 % HDP“ či nepřijmout euro. Zásadní změny chystá v sociálním systému, důchodech a na trhu práce. V energetice chce stát posílit kontrolu nad výrobou ve skupině ČEZ a přenést veškeré poplatky na podporované zdroje energie (POZE) na státní rozpočet. Vláda zároveň ohlašuje revizi evropské zelené dohody a odmítá rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu (ETS2).
Program nové vlády odhalen. Chce ochránit korunu, krotit Green Deal a zvedat důchody
Politika
Evropa se sjednotila
„Evropa se sjednotila kolem našeho jasného směřování ohledně klimatické politiky – založené na vědě a chránící naši bezpečnost a konkurenceschopnost,“ uvedl dánský ministr pro klima a energetiku Lars Aagaard, jehož země do konce roku unii předsedá.
Změny musí ještě schválit europarlament a Rada EU, aby začaly platit, podle Reuters je to obvykle formalita potvrzující předem dohodnuté podmínky. Dohoda vstoupí v platnost 20 dní po jejím zveřejnění v Úředním věstníku EU. Evropská komise pak bude každé dva roky hodnotit pokrok s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým údajům, technologickému vývoji a mezinárodní konkurenceschopnosti EU.
Kritika a pozadí jednání
Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.
Evropská klimatická pravidla stanoví cíl klimatické neutrality do roku 2050 jako právně závaznou povinnost pro všechny členské státy EU. Stanoví také právně závazný cíl EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.
Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za půldruhého měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.
Lukáš Kovanda: Drahé povolenky, drahá Evropa. Uhlíkové clo zvýší ceny všeho — od bytů po letenky
Názory