V době covidu, ale i po něm, zaznívaly z mnoha stran obavy o český průmysl. Montovna, jsme jen dodavatelé dílů, krize v Německu. A nakonec přišla americká cla. Stagnace trvající od roku 2018, tak popisovali stav průmyslové výroby v Česku analytici. Ještě v lednu produkce meziročně poklesla o 0,6 procenta. Zdálo by se, že český průmysl je před umřením.
Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se dostala na 2,8 procenta. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Míra inflace v eurozóně v červnu zpomalila na 2,5 procenta z květnových 2,6 procenta, uvedl ve svém rychlém odhadu Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii tento odhad neobsahuje, nejsou v něm tedy ani data za Českou republiku.
Spotřebitelské ceny v Evropské unii se v dubnu meziročně zvýšily o 2,6 procenta, inflace tak zůstala na březnové úrovni. Ještě před rokem přitom meziroční růst spotřebitelských cen činil 8,1 procenta.
I když česká ekonomika v posledních letech rozhodně neohromuje svým výkonem a jako jediná se ještě nevrátila (a letos ani nejspíš nevrátí) na předcovidovou úroveň, nezaměstnanost má stále nejnižší v rámci celé EU. Navzdory slabému ekonomickému růstu, propouštění v průmyslu, a dokonce i s rekordní přítomností cizinců na pracovním trhu.
Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v Evropské unii. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta.
Míra inflace v Evropské unii v únoru zvolnila na 2,8 procenta z lednového tempa 3,1 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace klesla pod unijní průměr a z lednové hodnoty 2,7 procenta se dostala na 2,2 procenta. Eurostat používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci stagnovala, a vedla si tak hůře, než se čekalo. V další zpřesněné zprávě to na základě sezonně přepočtených dat oznámil statistický úřad Eurostat. Dosud uváděl, že hrubý domácí produkt (HDP) evropské sedmadvacítky se mezičtvrtletně o 0,1 procenta zvýšil. Růst české ekonomiky činil 0,2 procenta.
Nejvyšší inflaci v celé unii má Česká republika, kde ceny v prosinci meziročně stouply o 7,6 procenta. Uvádí to statistiky Eurostatu. Na první pohled nelichotivý výsledek, který je ovlivněn započtením energetického úsporného tarifu na konci roku 2021, nemá podle ekonomů smysl přeceňovat. „To, jak jsme si inflaci administrativně vylepšili před rokem, se nám prostě jen v důsledku nízkého srovnávacího základu loni vrátilo," komentuje čerstvou statistiku hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů stagnovala, uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomika nerostla ani v meziročním srovnání, ačkoliv odhad zveřejněný v polovině listopadu uváděl růst o 0,1 procenta. Česká republika je s mezičtvrtletním poklesem o 0,5 procenta pátá nejhorší ze sedmadvaceti členských zemí unie.
Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace dosáhla 9,5 procenta a byla druhá nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.
