Inflace v Evropské unii v červnu výrazně zpomalila. Průměrná meziroční míra růstu cen klesla na 2,9 procenta, zatímco v Česku se podle harmonizované metodiky Eurostatu snížila na 1,1 procenta. Nižší inflaci mělo z celé sedmadvacítky pouze Švédsko.
Podle dnes zveřejněných dat Eurostatu dosáhla česká inflace v září rovných dvou procent. Česká inflace je tak šestou nejnižší v rámci celé EU.
Spotřebitelské ceny v eurozóně se v srpnu meziročně zvýšily o 2,1 procenta, tempo růstu cen tak zrychlilo z červencových dvou procent. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat. Zdražovaly zejména potraviny a služby, naopak ceny energií pokračovaly v poklesu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci zrychlil na 2,4 procenta z červnového tempa 2,3 procenta, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V České republice inflace naopak zpomalila, z červnové hodnoty 2,8 procenta zvolnila na 2,5 procenta. Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu.
V době covidu, ale i po něm, zaznívaly z mnoha stran obavy o český průmysl. Montovna, jsme jen dodavatelé dílů, krize v Německu. A nakonec přišla americká cla. Stagnace trvající od roku 2018, tak popisovali stav průmyslové výroby v Česku analytici. Ještě v lednu produkce meziročně poklesla o 0,6 procenta. Zdálo by se, že český průmysl je před umřením.
Česko je rovnostářskou zemí, a to i na poměry skandinávských zemí, jako je Dánsko nebo Finsko, které platí za učebnicový příklad poměrně hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik. Čechy podle Eurostatu loni ohrožovala chudoba nejméně v celé EU.
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Míra inflace v zemích Evropské unie v lednu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 2,8 procenta, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V České republice růst spotřebitelských cen meziročně zvolnil, míra inflace podle údajů Eurostatu klesla o 0,4 bodu na 2,9 procenta. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Česká inflace podle harmonizované metodiky EU dosáhla v říjnu tří procent. Jádrová harmonizovaná inflace je dokonce na čtyřce. Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii zrychlil na 2,3 procenta ze zářijových 2,1 procenta.
Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se dostala na 2,8 procenta. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Míra inflace v eurozóně v červnu zpomalila na 2,5 procenta z květnových 2,6 procenta, uvedl ve svém rychlém odhadu Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii tento odhad neobsahuje, nejsou v něm tedy ani data za Českou republiku.
Málo sněhu v zimě, teplé jaro a dlouhotrvající vedro zhoršují⛰️⛰️⛰️ v Alpách podmínky pro horolezce a turisty. S odkazem na odborníky o tom informovala agentura DPA. "Letos máme velmi nepříznivou konstelaci okolností," řekl Severin Karrer, vedoucí oddělení pro výcvik, horské sporty a bezpečnost ve Švýcarském alpském klubu (SAC). Problémem je především to, že vlny veder trvaly tak dlouho, že hranice nulového stupně, tedy hranice, kde je na dané hoře nula stupňů Celsia, se dlouhodobě pohybovala nad 4000 metry nad mořem.
Duhově zelení🪲🪲🪲brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu, napsala agentura AP. Listokaz japonský je známým škůdcem ve Spojených státech, kam se dostal už před více než stoletím a je tu známý jako "japonský brouk".
