Spotřebitelské ceny v eurozóně se v srpnu meziročně zvýšily o 2,1 procenta, tempo růstu cen tak zrychlilo z červencových dvou procent. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat. Zdražovaly zejména potraviny a služby, naopak ceny energií pokračovaly v poklesu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta.
Míra inflace v zemích Evropské unie v lednu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 2,8 procenta, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V České republice růst spotřebitelských cen meziročně zvolnil, míra inflace podle údajů Eurostatu klesla o 0,4 bodu na 2,9 procenta. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Česká inflace podle harmonizované metodiky EU dosáhla v říjnu tří procent. Jádrová harmonizovaná inflace je dokonce na čtyřce. Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii zrychlil na 2,3 procenta ze zářijových 2,1 procenta.
Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se dostala na 2,8 procenta. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Míra inflace v eurozóně v červnu zpomalila na 2,5 procenta z květnových 2,6 procenta, uvedl ve svém rychlém odhadu Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii tento odhad neobsahuje, nejsou v něm tedy ani data za Českou republiku.
Spotřebitelské ceny v Evropské unii se v dubnu meziročně zvýšily o 2,6 procenta, inflace tak zůstala na březnové úrovni. Ještě před rokem přitom meziroční růst spotřebitelských cen činil 8,1 procenta.
I když česká ekonomika v posledních letech rozhodně neohromuje svým výkonem a jako jediná se ještě nevrátila (a letos ani nejspíš nevrátí) na předcovidovou úroveň, nezaměstnanost má stále nejnižší v rámci celé EU. Navzdory slabému ekonomickému růstu, propouštění v průmyslu, a dokonce i s rekordní přítomností cizinců na pracovním trhu.
Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v Evropské unii. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta.
Míra inflace v Evropské unii v únoru zvolnila na 2,8 procenta z lednového tempa 3,1 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace klesla pod unijní průměr a z lednové hodnoty 2,7 procenta se dostala na 2,2 procenta. Eurostat používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci stagnovala, a vedla si tak hůře, než se čekalo. V další zpřesněné zprávě to na základě sezonně přepočtených dat oznámil statistický úřad Eurostat. Dosud uváděl, že hrubý domácí produkt (HDP) evropské sedmadvacítky se mezičtvrtletně o 0,1 procenta zvýšil. Růst české ekonomiky činil 0,2 procenta.
Nejvyšší inflaci v celé unii má Česká republika, kde ceny v prosinci meziročně stouply o 7,6 procenta. Uvádí to statistiky Eurostatu. Na první pohled nelichotivý výsledek, který je ovlivněn započtením energetického úsporného tarifu na konci roku 2021, nemá podle ekonomů smysl přeceňovat. „To, jak jsme si inflaci administrativně vylepšili před rokem, se nám prostě jen v důsledku nízkého srovnávacího základu loni vrátilo," komentuje čerstvou statistiku hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
