Češi zůstávají v pracovním procesu stále déle. Očekávaná délka pracovního života v tuzemsku loni dosáhla 38,1 roku, tedy o šest desetin roku více, než činí průměr Evropské unie. Za poslední čtvrtstoletí se prodloužila o čtyři a půl roku. Výrazněji přitom vzrostla u žen.
Podle dat Eurostatu platí čeští spotřebitelé po zohlednění jejich příjmů za elektřinu nejvíc v celé Evropské unii. Nejlevnější elektřinu mají Malťané, ve srovnání s Čechy platí třetinové ceny. A Maďaři poloviční.
Tržby v českém maloobchodě v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání tržby obchodníků stouply o 0,6 procenta. Ukazují to čerstvá data z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Větším průmyslovým podnikům v Jihočeském kraji v roce 2023 stouply meziročně tržby o 3,7 procenta na 214,35 miliardy korun. Takových firem s více než 100 zaměstnanci bylo v kraji 153 a zaměstnávaly 46 220 lidí, což bylo skoro o 400 méně než v roce předchozím. Nejvíce lidí - 51 436 - tyto podniky zaměstnávaly před pandemií v roce 2019. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který data porovnával v letech 2018 až 2023.
Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,8 procenta. Bez práce bylo na konci měsíce 286 320 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 263 247 volných pracovních míst.
Průměrná mzda v Česku loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla pomaleji než spotřebitelské ceny, v reálném vyjádření se tak mzdy deváté čtvrtletí za sebou snížily. I v průměru za celý loňský rok vykázaly mzdy v reálném vyjádření pokles. Shodují se na tom oslovení analytici. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o vývoji mezd v úterý.
Postupné oživení reálných nákupů, které je patrné už od loňského listopadu dává tušit, že více než dvouletý negativní trend omezování domácností už končí. Začal s rostoucí inflací likvidující kupní sílu obyvatel a také s poklesem inflace končí.
Důvěra v české ekonomice v lednu přerušila sérii zlepšování, kterou zaznamenala ve všech měsících loňského závěrečného čtvrtletí. Tahounem lednového poklesu byla slabší důvěra mezi podnikateli, především v průmyslu.
Již tuto středu odstartuje týden, během něhož zasednou po celém světě centrální bankéři. A budou rozhodovat o tom, s jakou měnovou politikou zakončí svět 2023. Obecně se očekává, že ve většině významných ekonomik zůstanou sazby na stávajících úrovních. Výjimku tvoří latinsko-americké státy, Norsko a také Česká republika. Rozhoupou se radní ČNB ke snížení sazeb? O jakých poklesech se spekuluje? A jak se na tom podepsala dnes zveřejněná inflace ve výši 7,3 procenta?
Na světě je nyní dvakrát více lidí s majetkem alespoň 100 milionů dolarů než před dvaceti lety. Tvrdí to zpráva poradenské společnosti Henley & Partners. Nárůst počtu stamilionářů odráží rychlý růst hodnoty majetku, který byl podpořen nízkými úrokovými sazbami, jež zvýšily hodnotu všeho od nemovitostí a pozemků až po akcie, soukromé společnosti a umělecká díla.
Na čínských vysokých školách letos promovalo více než desetkrát tolik absolventů než před dvaceti lety. Nejlidnatější ekonomika světa pro ně ale nemá pracovní uplatnění. A Peking se zmohl jen na krycí manévry, ukončil reportování údajů o nezaměstnanosti mladých.
Francouzsko-nizozemské aerolinky ✈ Air France-KLM i konkurenční německá firma Lufthansa předložily závazné nabídky na převzetí menšinového podílu v portugalské státní letecké společnosti TAP. Oznámila to portugalská státní holdingová společnost Parpública. Podle agentury Reuters tak začíná konečná bitva o jednu z posledních nezávislých leteckých společností v Evropě.
Číst více
Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot ⛽ v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
Číst více
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,41 procenta na 2683,62 bodu. K růstu burze pomohlo především zdražení akcií bankovní skupiny Erste a energetické firmy ČEZ.
Ředitel státní agentury CzechTourism František Reismüller rezignoval, ve funkci skončí ke konci srpna. Rozhodl se tak mimo jiné kvůli přesvědčení, že cestovní ruch je v České republice nedoceněný.
Číst více
Těžební společnost Anglo American jedná o prodeji svého většinového podílu v producentovi diamantů 💎 De Beers, a to zhruba za jednu miliardu dolarů (21,3 miliardy korun). To je jen zlomek hodnoty, kterou měl podnik v minulosti. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Číst více
Staronovým členem Rady České televize bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, který v radě působil do letošního března. Senát ho dnes vybral už v prvním kole tajných voleb. Dal mu přednost před dalšími čtyřmi kandidáty, k nimž patřil například bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Zvýšení předpokládá vládní novela o státní sociální podpoře, kterou dnes schválil Senát hlasy 64 ze 76 přítomných členů. V doprovodném usnesení vyzvala horní komora kabinet k tomu, aby připravil zavedení automatické valorizace rodičovské.
Podpora na bydlení v superdávce bude vycházet od letošního října z nákladů domácností v jednotlivých okresech, nebude se stanovovat podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do 15 let věku místo do sedmi let. Změny v dávce státní sociální pomoci obsahuje novela o růstu rodičovského příspěvku, kterou dnes schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.