Britská ekonomika šlape líp, než se čekalo. V boji s drahotou ale prohrává

Česká koruna je měnovým vítězem letošního roku, společně s maďarským forintem, konstatuje ve své zprávě agentura Bloomberg. Koruna letos vůči dolaru zpevnila o 18,6 procenta, zatímco forint dokonce o 20,6 procent. To je vůbec nejvíce z 31 významnějších měn světa s výjimkou rublu, s nímž se ovšem volně neobchoduje od začátku ruské invaze na Ukrajinu roku 2022.

Klíčovým důvodem výrazného posilování koruny i forintu je poměrně vysoká základní úroková sazba, kterou centrální banky obou zemí stanovují v rámci boje s inflačními tlaky.

Jenže zatímco inflace v Česku letos v dle Eurostatu činí průměrně 2,6 procenta, takže se nachází v tolerančním pásmu České národní banky, maďarská inflace dosahuje dle Eurostatu průměrně 4,7 procenta, tudíž je mimo toleranční pásmo maďarské centrální banky. ČNB cíluje dvouprocentní inflací, maďarská centrální banka inflaci tříprocentní, přičemž obě tyto banky tolerují pohyb inflace v rozsahu do jednoho procentního bodu pod i nad cílem.

Česká měna tedy výrazně posiluje i přesto, že se inflaci daří držet v tolerančním pásmu, což tedy není případ Maďarska.

Ostatně, zatímco základní úroková sazba v Česku nyní činí 3,5 procenta, ta maďarská je na bezmála dvojnásobku, neboť dosahuje 6,5 procenta. Ani česká, ani maďarská centrální banka nemají podle konsensu analytiků v plánu na svých měnověpolitických zasedáních tento týden základní sazbu snižovat. Maďarská centrální banka oznámí své rozhodnutí už dnes odpoledne, ČNB pak o zhruba 24 hodin později.

Mezinárodní investory apetýt po koruně neopouští

Poměrně vysoké úrokové sazby na koruně i forintu lákají mezinárodní investory k úložkám v daných měnách, případně k provádění takzvaných carry obchodů s nimi, při nichž si půjčují v nějaké nízkoúročené měně – typicky v japonském jenu –, přičemž investují do měny s poměrně vysokým úrokem. Tato poptávka pak pochopitelně zpevňuje kurs dané zainvestované měny.

A protože tedy poměrně vysoké úrokové sazby na obou měnách nejspíše nadále zůstanou, mezinárodní investory apetýt po koruně, ani forintu neopouští. Vyhlíží další jejich zpevňování. Nizozemská banka včera ING ve své zprávě doporučila spekulaci na další zpevnění české měny vůči dolaru, přičemž cílovým kursem jí je 19,96 korun za dolar. Pokud by koruna prolomila psychologickou úroveň 20 dolarů, stalo by se tak poprvé od poloviny května roku 2014, tedy poprvé za posledních více než jedenáct let. Nyní se dolar prodává za 20,53 korun.

Výrazné zpevňování koruny vůči dolaru tlumí inflační tlaky v Česku, neboť například zlevňuje dovážené energetické suroviny typu ropy nebo zemního plynu. Na dolarovou cenu je ovšem také navázána například cena elektroniky či jiného spotřebního zboží, které tak může díky příznivému kursovému vývoji zlevnit podobně jako třeba pohonné hmoty.

Sazby půjdou nahoru, čeká se dopad emisních povolenek, říká ekonom Skořepa

Money

Koruna je rekordně silná, nyní na úrovni 24,25 vůči euru. Ještě v létě to bylo 24,65. Koruna rapidně posiluje. „A bude dál posilovat,“ říká Michal Skořepa, ekonom a analytik České spořitelny. A co víc, už nečekejme další pokles úrokových sazeb. Naopak, patrně začnou zase růst. Svůj podíl na tom mají nově chystané emisní povolenky na paliva.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Díky poměrně výrazně sílící koruně mají Češi levnější naftu než Poláci, což je poměrně nebývalé. Polský zlotý sice letos vůči dolaru také zpevňuje, ale „jen“ o přibližně 14,5 procenta, tedy ne tak výrazně jako koruna či forint.

Polská centrální banka totiž pokračuje ve snižování svojí základní úrokové sazby i nyní po prázdninách, když ji začátkem září redukovala z pěti na 4,75 procenta. Navíc se ovšem Polsko a jeho měna potýkají se zhoršením výhledu v podání předních světových ratingových agentur jako Fitch Ratings nebo Moody’s. Obě agentury zhoršily Polsku ratingový výhled nyní v září, a to kvůli vysokým deficitům veřejných financí a rostoucímu zadlužení, které si žádají zejména zvyšující se sociální výdaje a výdaje na obranu. Polsko tak musí vydávat více dluhopisů, což zvyšuje nabídku aktiv ve zlotém a společně se zhoršením ratingového výhledu brzdí jeho zpevňování například právě v porovnání s českou korunou. Česko si drží suverénně nejlepší rating ze zemí Visegrédské čtyřky, podle agentury Fitch má nyní – po zářijovém zhoršení ratingu Francie – lepší rating než dokonce 70 procent zemí eurozóny.

Zhoršení ratingového výhledu Polska tudíž může být české koruně další „vodou na mlýn“. Mezinárodní investoři, kteří chtějí zůstat exponováni vůči středoevropskému prostoru, totiž mohou alespoň část svých investic přesunout právě z aktiv ve zlotém do těch korunových. 

Co Bulharům přinese euro?

Money

Eurozóna se rozšíří. Od 1. ledna 2026 do ní oficiálně vstoupí Bulharsko. Jak hodnotí ekonomové připravenost země na tuto skutečnost a co měnový přechod na euro Bulharům vlastně přinese.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Akcie „ve slevě“

Čechům přitom silná koruna otevírá prostor také k nákupům amerických akcií „ve slevě“. Hlavní americký akciový ukazatel Standard & Poor’s sice včera v dolarech opět překonal historický rekord, v přepočtu do korun ale stále i tak zůstal přes sedm procent pod svým historickým rekordem v přepočtu do české měny, jehož dosáhl letos v únoru. Od začátku letošního roku tento ukazatel přidal v dolarech takřka 14 procent, v korunách však ztrácí, a to zhruba čtyři procenta.

Koruna i forint ovšem letos sílí i vůči euru, a to o takřka šest, resp. necelá čtyři procenta. Již dříve v tomto měsíci americká bankovní skupina Citigroup přitom doporučila spekulovat na další zpevnění české i maďarské měny vůči euru. Taktéž zpevňování koruny vůči euru pochopitelně tlumí inflační tlaky v ČR.

Přesto však stále širší okruh analytiku sází na to, že Česká národní banka je se snižováním svých úrokových sazeb hotova a že další pohyb základní sazby ČNB už bude vzhůru. Novou inflační hrozbou na obzoru jsou totiž takzvané emisní povolenky pro domácnosti, které budou v celé EU nejspíše zavedeny zkraje roku 2027.

Kombinace nedostupnosti bytů a vysokých nákladů domácností na bydlení patří mezi hlavní důvody, proč má Česko podle analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví páté nejhorší podmínky pro bydlení v rámci EU. Z hlediska finanční dostupnosti bydlení je dokonce třetí nejhorší. Zvláště mladí lidé vnímají bytovou krizi jako jeden z největších problémů současnosti.

Hledat si vlastní bydlení v Česku je v současnosti za trest. Byty jsou čím dál dražší a nedostupnější a české domácnosti tak vydávají čím dál více peněz na bydlení, a navíc i povolovací procesy pro výstavbu jsou stále na dlouhé roky. Česko tak má páté nejhorší podmínky pro bydlení v rámci všech zemí Evropské unie (EU) a nevypadá to, že by došlo ke zlepšení, ale naopak. Situace se dlouhodobě spíše zhoršuje. Z 21. místa v roce 2022 jsme postupně klesli na současné 23. místo ze 27 zemí v žebříčku, jak vyplývá z aktuální analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, kterou zveřejnila Česká spořitelna spolu se společností Evropa v datech.

Kolik let musíte vydělávat na byt

Na základě ceny průměrného bytu, který vyjde v Česku na 13,6 průměrných ročních platů, jsme třetí (respektive s Maďary na děleném druhém a třetím místě) nejhorší v EU, což je oproti loňsku další zhoršení. Vloni nám ještě stačilo 12,9 průměrných platů. Bytovou situaci jako „špatnou“ vnímá i podle průzkumu agentury IPSOS pro Českou spořitelnu a Evropu v datech přes 80 procent Čechů. Ještě horší je pak situace v Praze, kam přichází množství lidí z dalších regionů ČR i ze zahraničí a kde se na průměrný byt vydělává ještě o pět let déle – byt vyjde na 17,8 ročních platů.

Vedle cen nemovitostí rostou i náklady domácností na bydlení. Minimálně každá desátá rodina dává za své bydlení přes 40 procent svých příjmů. Podle Eurostatu výdaje spojené s bydlením u českých domácností tvoří 32,4 procent celkových výdajů domácnosti, což nás podle indexu řadí dokonce na předposlední místo v rámci celé EU.

Generační propast

Nejcitelněji celou situaci s nedostupným bydlením přitom podle průzkumu vnímají mladí lidé, kdy přinejmenším 40 procent z nich uvádí, že na své ideální bydlení nedosáhne. „Celkem 38 procent Čechů ve věku 18 až 29 let je přesvědčeno, že si během svého života nebude moci koupit své ideální bydlení, a dalších 13 procent neví, zda na něj někdy dosáhne,“ říká analytik ze společnosti Evropa v datech Tomáš Odstrčil.

Na vlastní bydlení tak už řada mladých lidí rezignovala, navíc na průměrnou čtyřmilionovou hypotéku nedosáhnou mnohdy ani v párech. Část mladých lidí to pak řeší stěhováním mimo velká města s delším dojížděním. Nedostupné bydlení ale minimálně dvě třetiny mladých Čechů ve věku 18 až 29 let stresuje a přes polovinu z nich odrazuje i od založení rodiny.

Situace se navíc pravděpodobně bude dál zhoršovat a bude se tak i nadále rozšiřovat generační propast, která vzniká tím, že zatímco 38 procent lidí ve věku 30 až 65 už své ideální bydlení našla, u mladých lidí to je pouhých 8 procent. „Trend bude pokračovat, není to nic neobvyklého děje se to všude v Evropě – Česko má stále jeden z nejnižších podílů lidí ve městech (nepočítaje malá města), jen 28 procent versus 39 procent. Chybí zde a budou chybět desítky tisíc bytů,“ upozorňuje Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.

Země EU a finanční dostupnost bydlení

V EU jsou na tom z hlediska finanční dostupnosti bydlení obdobně jako my ještě Maďaři, kteří potřebují také 13,6 ročních platů. A poslední v žebříčku, Portugalci, potřebují nyní na byt pracovat ještě déle, tedy 14,6 let.

Nepatrně lépe než Česko jsou u indikátoru finanční dostupnosti bydlení na tom dokonce i Slováci, kteří na koupi bytu potřebují 13,2 ročních platů. Na druhou stranu se podle aktuálních statistik bydlí u našich východních sousedů nejhůře ze zemí EU. A to i kvůli tomu, že má země jeden z nejmenších bytových fondů v Evropě. 

Naopak nejlépe se v rámci EU bydlí ve Finsku, a to především kvůli relativně finančně dostupnému bydlení, nízké ceně a dobrému stavu novostaveb. Mezi zeměmi, kde mají také dobré podmínky pro bydlení, je možné zařadit podle Odstrčila také Kypr, Malta, Švédsko či Chorvatsko. 

Libor Vošický: Penzijní fondy mohou změnit trh s nájemním bydlením

Reality

Penzijní fondy mohou pomoci zvýšit dostupnost bydlení svými investicemi do rezidenčních nemovitostí, i když půjde jen o pár miliard korun ročně. Neznamená to však, že se kvůli tomu zvednou ceny nemovitostí. Naopak by se měla změnit celá situace na trhu nájemního bydlení. Objeví se více institucionálních vlastníků a majitelé i nájemníci by měli mít garantované své jistoty, říká v rozhovoru k novele zákona o podpoře bydlení pro Newstream CLUB šéf Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Proč je v ČR bydlení nedostupné

Dostupnost bydlení v Česku přitom podle analytiků poklesla navzdory tomu, že Česko dává nemalé částky do rezidenční výstavby. „Připadá na ni 5,6 procent HDP a oproti předchozímu roku se sice jedná o pokles o šest desetin procentního bodu, ale stále je to šestý nejvyšší podíl v EU. Navíc zde můžeme sledovat pozitivní vývoj, jelikož ještě v roce 2022 Česko do rezidenční výstavby investovalo 4,8 procent HDP,“ konstatuje Odstrčil.

Za zmíněným paradoxem stojí podle ekonoma České spořitelny, Michala Skořepy ale hned několik faktorů. „Jedním z nich je například vyšší ochota českých domácností utratit poměrně velkou část příjmu za výstavbu domů a bytů, která je dána přetrvávající podporou vlastnického bydlení v podobě daňové odpočitatelnosti části hypotečních úvěrů a nízké daně z nemovitosti. Bohatší české domácnosti si navíc v letech 2022 a 2023 užívaly velmi slušné příjmy z úroků, z podnikání a z firemních zisků, a o to ochotnější byly uložit následně tyto příjmy do realitních investic,“ popisuje Skořepa a dodává, že na straně nákladů hrál pak nepochybně roli i poměrně velký dopad nárůstu nákladů na energie v Česku týkající se i výroby stavebních materiálů. Co se týče vysokého podílu cen nemovitostí na průměrné mzdě, jde podle něj zčásti o důsledek nízké úrovně českých mezd, o níž svědčí dlouhodobě extrémně nízká zdejší nezaměstnanost.

Co může tristní situaci s bydlením v ČR změnit

Podle expertů by zlepšení dostupnosti bydlení v Česku pomohlo například razantní navýšení výstavby bytů. To je ovšem podle nich v dohledné době nereálné kvůli nedostatku zdrojů či situaci na trhu, nemluvě o stále komplikovaném schvalovacím řízení.

Další možností by bylo omezení skupování bytů investory, zvláště těmi, kteří platí hotovostí a zvedají tak ceny nemovitostí. Variantou, která připadá v úvahu z hlediska rychlé výstavby, pak by mohly být i vícepodlažní dřevostavby a dostupnější financování renovací. Pomohlo by současně také posílení nájemního bydlení, protože Česko má šesté nejvýhodnější nájemní bydlení v EU.

Dostupné bydlení. Jak se k němu politici staví? Prošli jsme plány stran

Názory

Když jsme převzali odpovědnost, trh s bydlením byl v krizi, praví předvolební manifest Spolu. Vládní koalice podle svých slov udělala to, že „zrychlila přípravu staveb, připravila podmínky pro družstevní a dostupné nájemní byty na státních pozemcích.“ Bydlení se stalo jedním z klíčových témat voleb.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Aktualizováno

Situace s dostupným bydlením začíná být v Česku neúnosná. Týká se jak seniorů, tak i mladých

Reality

Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet. Nedostatek dostupného bydlení se týká zejména mladých rodin, seniorů a zranitelných skupin. Dostupnost brzdí vysoká poptávka a nedostatečná nabídka nebo nízká kvalita bytového fondu. V Česku je také 16 procent bytů neobydlených. Vyplývá to ze studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj. Studie navrhuje řešení, která by dostupnost bydlení v ČR mohla zlepšit.

ČTK

Přečíst článek

Šéf Buřinky: Budoucnost je v energetických rekonstrukcích

Money

Role stavebních spořitelen se mění. Dříve si u nich lidé především spořili na bydlení nebo aby měli k dispozici větší naspořené sumy, které si na konci spoření vybírali. Po loňském memorandu, které uzavřely se státem, ale stavební spořitelny rozšiřují svou roli do poradenství k energetickým rekonstrukcím. Už letos na podzim by mohly domácnostem pomáhat i s kompletním podáváním žádostí o dotace, říká v rozhovoru pro Newstream CLUB předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny Libor Vošický.

Věra Tůmová, Newstream & Partner

Přečíst článek